Zvyšující se závislost Austrálie na Starlinku a zrušený kontrakt SpaceX s vládou kanadského Ontaria

V dnešním článku nabídneme čtenářům poněkud neobvyklý pohled na satelitní konstelaci Starlink SpaceX. Nejprve zavítáme do Austrálie, která se na této síti stává stále více závislou, a prozatím nevidí jiné řešení, než v tom pokračovat. V druhé části článku se následně přesuneme do kanadské provincie Ontario, a podíváme se na osud smlouvy, kterou tamní vláda koncem loňského uzavřela se SpaceX o zajištění internetového připojení pro domácnosti v odloučených komunitách.

Stále více zemí se začíná v případě internetového připojení spoléhat na satelitní síť Starlink. Jednou z těchto zemí je i Austrálie, která je pro šíření sítě Starlink obzvláště vhodná. Důvodem je fakt, že ač 99,5 % populace má přístup k mobilním sítím, tento signál pokrývá pouze 30 % pevniny. Dokladem popularity Starlinku jsou dva údaje – čtvrt milionu australských uživatelů (údaj z července 2024) a okolnost, že různé australské státní instituce utratily za služby Starlinku do dnešního dne více než 51 milionů australských dolarů. Největší podíl na této částce má 5000 hasičských aut Nového Jižního Walesu vybavených anténami Starlink, za které tento australský spolkový stát zaplatil 41 milionů amerických dolarů. Na síť Starlink ale nespoléhají pouze civilní složky, kupříkladu ministerstvo obrany plánuje terminály Starlink vybavit 50 námořních plavidel a vláda Západní Austrálie vybavila anténami regionální policejní vozy.

V souvislosti s tímto nárůstem popularity a využívání Starlinku si však již loni v říjnu položil server abc.net.au otázku, zda je dobře, že jeho země začíná být na této síti tak závislá. Jeho odpověď překvapivá nebyla, dobře to není, ať už vzhledem k možným změnám americké politiky s ohledem na blížící se americké prezidentské volby, či vzhledem k názorům a vlivu Elona Muska. Jeden z analytiků, které tento server oslovil, kupříkladu uvádí, že je nutné rozlišovat mezi politickými názory Elona Muska a jeho inženýrskými aktivitami, což v praxi znamená, že nemusíme mít rádi jeho politické názory, ale můžeme mít rádi jeho produkty. Dodává však, že není vyloučeno, že by Musk mohl své společnosti využít pro politické účely.

Protože bych do této oblasti opravdu nerad zabíhal, zmíním pouze jeden ze závěrů článku, který uvádí, že nejlepší možností pro zajištění australské suverenity a snížení závislosti na síti Starlink je konkurence. Zde se jako alternativa nabízí evropská společnost OneWeb, která ale nenabízí své služby jednotlivým uživatelům, orientuje se spíše na firemní sféru. Dále je tu satelitní síť Kuiper firmy Amazon, která je ale stále ve stadiu příprav, takže v současnosti nedokáže síť Starlink nahradit. Možným řešením by mohlo být i vytvoření národní australské satelitní internetové sítě, avšak to by bylo o dost nákladnější než využití služeb existujících komerčních společností.

Na samotný závěr australské kapitoly bych chtěl dodat, že i přes všechno zmíněné Austrálie stále plánuje využít antény Starlink jako záložní datové připojení pro přenos výsledků hlasování při květnových federálních volbách.

Nyní se ale přesuňme do Kanady. Psal se konec ledna letošního roku, když jsme naše čtenáře informovali o tom, že vláda kanadské provincie Ontario se rozhodla v listopadu 2024 uzavřít smlouvu se SpaceX. Za cenu 92 milionů kanadských dolarů měla firma zajistit internetové připojení pro 15 000 domácností a firem ve venkovských a odloučených komunitách, kde je velmi těžké zavést pozemní internetové připojení. Peníze byly určené nejen na pokrytí nákladů za hardware či instalaci, ale sloužily i k rezervaci přenosových kapacit pro provincii. Satelitní služby měly být pro vybrané zákazníky spuštěny na konci června 2025. Pro běžného občana provincie šlo o velmi výhodnou nabídku, smlouva mu totiž zaručovala, že maximální měsíční částka, kterou zaplatí, bude pouze 150 kanadských dolarů, ať bude cenová politika Starlinku v Kanadě jakákoliv. Při současné kanadské ceně 140 dolarů měsíčně to sice nemuselo dávat smysl, jenže známe SpaceX, které dokáže své měsíční tarify zpřeházet a změnit ze dne na den. Zákazník měl být zkrátka takto chráněn vládou.

Takový byl alespoň plán, avšak politika nové americké administrativy začala vše rychle měnit. Hrozba zavedení celních tarifů pro kanadské výrobky dovážené do USA způsobila, že již počátkem února začala kanadská vláda zvažovat odvetná opatření. Kanadský premiér při této příležitosti dokonce hovořil o zavedení cel pro americké zboží v hodnotě 107 miliard dolarů. K jeho prohlášení se připojil i premiér provincie Ontario, který oznámil, že zakazuje americkým společnostem uzavírat dohody s ontarijskými státními úřady. Některé servery v té době navíc také uváděly, že již tehdy padla dohoda SpaceX s provincií Ontario, nebyla to však pravda.

Protože tento článek nemá v úmyslu rozebírat americkou politiku a chce se věnovat pouze smlouvou provincie Ontario se SpaceX, nebudeme zde rozebírat události následujících dnů a přeskočíme až do 5. března, kdy vláda Ontaria oznámila, že ruší smlouvu se SpaceX. Politicky je zrušení naprosto pochopitelné, nicméně u některých kanadských politiků toto rozhodnutí vyvolává obavy o kvalitu internetového připojení v odloučených komunitách. Při řešení tohoto problému navrhují například prodloužení stávajících optických sítí vlastněných kanadskými společnostmi. Pokud jde o 500 000 Kanaďanů, kteří si pořídili síť Starlink soukromě, pro ty se pochopitelně nic nemění. Je pouze na nich, zda budou služby Starlink dále používat či nikoliv.

Osobně jsem si myslel, že tímto krokem se kanadská vládní místa odřízla od sítě Starlink definitivně. Opak však byl pravdou, neboť 24. března proletěla řadou kanadských médií zpráva, že v současné chvíli stále více než polovina kanadských provinčních a teritoriálních vlád nakupuje internetové služby od SpaceX. Patří sem energetická společnost provincie Newfoundland a Labrador, která ročně platí 200 000 dolarů, nebo Britská Kolumbie, kde smlouva zajišťuje záchrannou službu a zásah při požárech. Podobnou dohodu má i vláda Severozápadních teritorií, která využívá síť Starlink pro nouzovou a záložní komunikaci. Provincie Alberta či Nové Skotsko dokonce nabízí obyvatelům slevy při používání sítě Starlink. Smlouvu se SpaceX mají i provincie Manitoba či Nunavut. Většina z nich však v současnosti zvažuje náhradní či alternativní řešení. Rád bych na tomto místě uvedl dvě ze zvažovaných možností. Tou první je síť OneWeb, tedy satelitní konstelace vlastněná společností Eutelsat. Druhým řešením je plánovaná konstelace Lightspeed, kterou má v příštím roce začít vypouštět kanadská telekomunikační společnost Telesat. Pro doplnění dodávám, že konstelaci Lightspeed by mělo tvořit 198 družic, které budou vyneseny během 14 startů raket Falcon 9.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!