Blíží se testování Super Heavy B4, na první orbitální misi se ale možná nakonec vydá až prototyp B8
Po dlouhém čekání se nejspíš konečně blíží pozemní testování prototypu Super Heavy B4. Ten měl podle původního plánu následně absolvovat první orbitální start Starship, ale nyní se objevují nepotvrzené zkazky, že jako první odstartuje až prototyp Super Heavy B8. Pokud je to pravda, znamenalo by to, že první orbitální test proběhne o dost později než na začátku příštího roku, jak naposledy uváděl Elon Musk.
Starship S20 a Super Heavy B4 po zkušebním spojení na orbitální rampě (Foto: Jack Beyer)
Už během letošního srpna došlo na základě Starbase v jižním Texasu k prvnímu zkušebnímu spojení prototypů Starship S20 a Super Heavy B4 do jednoho celku vysokého 120 metrů. Náhodný přihlížející tak mohl snadno nabýt dojmu, že start tohoto kolosu bude brzy následovat. Avšak ti, kdo dění ve Starbase sledují podrobněji, věděli, že před prvním orbitálním startem Starship je potřeba dořešit ještě řadu věcí:
- Dokončit oba prototypy
- Provést pozemní testování samotné lodi Starship S20
- Dokončit orbitální rampu a tankovací infrastrukturu
- Provést pozemní testování samotného nosiče Super Heavy B4
- Získat startovní licenci od úřadu FAA
Prototypy S20 a B4 zůstaly spojeny jen asi hodinu a následně byly opět odděleny a odvezeny zpět do montážního areálu. Tam byly dokončeny některé práce, které se před zkušebním spojením nestihly (například byly odmontovány nebo vyměněny některé motory, byl dokončen tepelný štít apod.). Následovalo samostatné testování Starship S20 na suborbitální rampě, které úspěšně proběhlo během podzimních měsíců. Na konci září byly provedeny tlakové zkoušky nádrží, v říjnu a listopadu následovalo několik statických zážehů motorů Raptor (poprvé byl zažehnut vakuový Raptor a pak také všech šest motorů najednou). Zatím poslední test proběhl 1. prosince, kdy to vypadalo, že je v plánu další statický zážeh, ale pokus zřejmě byl na poslední chvíli přerušen a SpaceX od té doby nový zážeh neprovedlo. Každopádně i tak to vypadá, že Starship S20 je víceméně připravená na orbitální misi, takže první bod ze seznamu výše si můžeme odškrtnout.
Statický zážeh všech motorů na Starship S20 (Foto: SpaceX)
Souběžně s testováním Starship S20 také probíhaly usilovné práce na dokončení nové odpalovací rampy ve Starbase, ze které budou prováděny orbitální starty Starship. V posledních týdnech a měsících byla na integrační věž nainstalována tzv. Mechazilla, což je zařízení, které bude sloužit jako jeřáb pro manipulaci s loděmi Starship a nosiči Super Heavy a jejich spojování do jednoho celku před startem. Druhou funkcí Mechazilly, která je vybavena dvojicí ramen, pak bude zachytávání přistávajících nosičů i lodí. Ale o to se SpaceX nejspíš pokusí až při pozdějších testovacích letech. Mechazilla bude při svých funkcích jezdit po věži nahoru a dolů, ale toto zatím SpaceX neotestovalo, takže mechanismus nejspíš ještě není zcela připravený na provádění svých funkcí, ale lze očekávat, že už se blíží dokončení.
Orbitální startovní rampa s Mechazillou na začátku prosince 2021 (Foto: RGV Aerial Photography)
Další části infrastruktury potřebné pro orbitální starty tvoří vypouštěcí stůl a také tankovací farma. Farmu tvoří obří nádrže pro skladování a chlazení kyslíku, metanu a dalších látek, které jsou potřeba pro starty Starship, a dále také potrubí a další systémy zajišťující tankování rakety stojící na rampě. Farma se zřejmě také blíží dokončení, jelikož alespoň některé části celého systému byly otestovány v praxi při prosincových tlakových zkouškách experimentální nádrže B2.1, která byla vyrobena z dílů prototypů Starship i Super Heavy a jejím účelem možná bylo ověřit nějaký nový typ konstrukce nebo výrobní postup. Nádrž úspěšně prošla třemi tlakovými testy s kryogenním dusíkem, který byl čerpán z orbitální tankovací farmy.
Orbitální tankovací farma SpaceX s popisky (Zdroj: RGV Aerial Photography)
Orbitální vypouštěcí stůl, na kterém bude před startem stát celá 120metrová sestava Starship a Super Heavy, je zřejmě také už připraven. Prototyp B4 prozatím neabsolvoval žádné zkoušky a poslední 3 měsíce jen stál v oblasti orbitální rampy (mimo stůl) a technici u něj prováděli menší práce jako výměnu některých Raptorů nebo instalaci okrytování motorů. Důvodem čekání nejspíš byla nepřipravenost orbitální rampy, která je potřeba pro plnohodnotné otestování Super Heavy. Dne 13. prosince ale byl prototyp B4 opět přesunut na orbitální stůl, takže testovací program může konečně začít.
Super Heavy B4 s okrytovanými motory během přesunu na orbitální vypouštěcí stůl 13. prosince 2021 (Foto: NASA Spaceflight)
Očekává se, že raketa absolvuje tlakové zkoušky s dusíkem a pak tankovací testy a několik statických zážehů motorů. Prototyp je vybaven 29 Raptory, ale není jasné, kolik testovacích zážehů SpaceX plánuje a jestli proběhne aspoň jeden zážeh všech motorů najednou. Elon Musk v aktuálním rozhovoru s časopisem TIME, který jej prohlásil osobností roku 2021, uvedl, že má ohledně Raptorů obavy. Konkrétně ohledně toho, zda kovové bariéry, které jsou nainstalovány v motorové sekci Super Heavy, budou dostatečné pro zajištění toho, aby v případě selhání jednoho Raptoru nedošlo k poškození dalších motorů okolo. Je tedy možné, že jedním z úkolů statických zážehů Super Heavy B4 bude zjistit, jak fungují tyto ochranné kryty v praxi při zážehu mnoha Raptorů najednou.
29 motorů Raptor na Super Heavy B4 s částečně nainstalovanými ochrannými kryty mezi motory (Zdroj: Elon Musk)
Podle posledních oficiálních informací má nosič Super Heavy B4 absolvovat první orbitální start v kombinaci s lodí Starship S20. Nyní se ale objevují nepotvrzené informace od relativně spolehlivého zdroje, že Super Heavy B4 nakonec nikam nepoletí a poslouží jen pro výše popsané pozemní testování. První orbitální start údajně proběhne až s prototypem B8, který je přitom momentálně teprve v rané fázi výroby. To by znamenalo, že první orbitální test by se určitě nestihl v lednu ani v únoru příštího roku, což byl termín ještě nedávno uváděný Elonem Muskem. Znovu upozorňuji, že zatím jde o nepotvrzené informace, ale pro potřeby článku zkusme předpokládat, že jde o pravdivé zprávy. Přesný důvod této změny plánů zatím není znám, ale napadá mě pár možností.
Tahový puk pro 13 středových Raptorů na Super Heavy B8. Dalších 20 Raptorů by bylo nainstalováno po obvodu rakety. (Foto: Nic Ansuini / NASA Spaceflight)
Poslední věcí, jež zatím brání orbitálnímu startu Starship, a o které jsme zatím nemluvili, je získání startovní licence od Federální letecké správy (FAA). Bez ní může SpaceX ve Starbase provádět pouze krátké testovací lety samotné lodi Starship do výšky pár kilometrů. Těch už firma provedla několik a další takové testy by už asi měly jen minimální přínos. SpaceX proto už před řadou měsíců požádalo o povolení provádět ve Starbase orbitální testy, pro které už je potřeba také mocný nosič Super Heavy. Úřad FAA nedávno oznámil, že své rozhodnutí ohledně (ne)udělení licence pro orbitální starty vydá do konce tohoto roku. Z nedávných prohlášení Elona Muska to vypadalo, že očekává úspěšné získání licence, a tak avizoval, že v takovém případě by první orbitální start Starship mohl proběhnout na začátku příštího roku. Je však možné, že SpaceX se od té doby dozvědělo, že licence nebude udělena hned na konci prosince. Třeba bude FAA nejdříve požadovat splnění nějakých dodatečných požadavků (vytvoření nové studie ekologických dopadů, nutnost vyjednání nějakých změn či podmínek licence apod.). V takovém případě by SpaceX dostalo licenci až později, a tou dobou už bude vyrábět pokročilejší prototypy Super Heavy a Starship. Proto by dávalo smysl přeskočit Super Heavy B4 ve prospěch novějšího exempláře B8. Ten má totiž jako první disponovat plným počtem Raptorů (33 kusů místo 29) a lze očekávat, že bude obsahovat i nějaké další změny a vylepšení.
Testovací let prototypu Starship SN8 (Autor: Trevor Mahlmann)
Stejným způsobem v minulosti SpaceX přeskočilo některé již vyrobené prototypy Starship, když se ukázalo, že testovací lety do výšky 10 km probíhají lépe, než se čekalo. Aktuální prototypy Super Heavy B5 až B7 by tedy v takovém případě nejspíš byly také přeskočeny. Vysvětlovalovalo by to, proč byl nedávno dokončený prototyp B5 převezen na stejné místo, kde SpaceX skladuje rozličné nádrže a prototypy Starship, pro které už nemá využití. Osobně jsem myslel, že B5 tam jen vyčká na dodání motorů a uvolnění orbitální rampy, kterou momentálně bude zabírat testovaný exemplář B4, ale alternativním vysvětlením je, že prototyp B5 byl jednoduše vyřazen, protože je oproti B8 zastaralý. Co se týče prototypu B6, tak jeho díly byly využity pro výrobu malé zkušební nádrže, takže z něj už nebude plnohodnotná Super Heavy. Pro B7 zatím bylo spatřeno jen pár samostatných dílů.
Zkompletovaná Super Heavy B5 vedle vyřazených prototypů Starship SN15 a SN16 v prosinci 2021 (Foto: RGV Aerial Photography)
Roli by také mohlo hrát to, že SpaceX aktuálně rozjíždí výrobu Raptoru 2 neboli druhé generace motoru, který pohání Starship a Super Heavy. Je možné, že Raptor 2 není zpětně kompatibilní se současnými prototypy Starship a Super Heavy a B8 bude první prototyp, který bude uzpůsoben pro instalaci tohoto nového typu Raptoru. Podobná situace nastala u prototypu Starship SN15, který využíval vylepšenou variantu Raptoru, kterou nebylo možné nainstalovat na dřívější prototypy. A jelikož všechny budoucí prototypy Starship a Super Heavy budou pravděpodobně také využívat Raptor 2, přínos orbitálního testu s Raptory předchozí generace, kterými je vybavena Super Heavy B4, možná není dostatečně vysoký.
Pracovníci SpaceX se 100. vyrobeným Raptorem (Foto: SpaceX)
Dalším důvodem pro přeskočení současných prototypů Super Heavy, by mohlo být, že i pokud SpaceX obdrží povolení FAA hned na přelomu roku, získá tím nárok jen na 5 orbitálních startů Starship ročně. Tento maximální počet by sice mělo být možné navýšit pomocí úprav základní licence pomocí dodatečných žádostí, ale těžko říct, jak dlouho bude takový proces trvat. Takže i když Elon Musk nedávno uvedl, že by příští rok rád viděl až 12 testovacích startů Starship, omezená licence by mohla v tomto ohledu představovat problém. V takovém případě by tedy dávalo smysl „neplýtvat“ omezenými přiležitostmi a dělat pouze takové orbitální testy, které mají největší hodnotu a přínos. A do této kategorie už možná nezapadá start prototypu B4, který bude brzy zastaralý a využívá Raptor dřívější generace.
Neoficiální představa orbitálního startu Starship/Super Heavy (Autor: Neopork)
Také není jasné, co tohle všechno znamená pro Starship S20. Bude také zcela přeskočena, nebo poletí s prototypem Super Heavy B8? Navíc už bude brzy dokončen také následující prototyp Starship S21, který se asi nebude výrazně lišit od svého předchůdce. Budou obě lodě v době startu Super Heavy B8 také už zastaralé, nebo pro ně SpaceX najde uplatnění? Pokud první orbitální start opravdu bude odložen o několik měsíců (ať už kvůli průtahům s licencí FAA, nebo čekání na výrobu B8), SpaceX by teoreticky mohlo mezitím využít Starship S20 pro hypersonický suborbitální test. Ten byl před časem plánován pro dnes již vyřazený prototyp Starship SN16, ale nakonec byly upřednostněny přípravy rovnou na orbitální start. Při hypersonickém testu by Starship dosáhla nadzvukových rychlostí a přitom mohla alespoň částečně otestovat odolnost tepelného štítu a konstrukce lodi v prostředí s vyšším aerodynamickým náporem. Oproti tomu všechny dosavadní testovací lety prototypů Starship byly provedeny bez kompletního tepelného štítu a v podzvukových rychlostech.
Prototyp Starship SN10 během přistávacího manévru (Foto: SpaceX)
Snad se brzy vyjasní, co je pravdy na tom, že SpaceX chce provést první orbitální start Starship až s prototypem Super Heavy B8. Elon Musk aktuálně prohlásil, že v prosinci nebo nejpozději v lednu uspořádá přednášku s novinkami o vývoji Starship, a tak lze očekávat, že se z ní dozvíme konkrétnější plány ohledně orbitálního testování. Musk mimochodem dává pouze 50% šanci tomu, že Starship doletí na oběžnou dráhu hned na první pokus…
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
“Still aiming for booster 4 & Ship 20 for first orbital test flight (this is pure coincidence!)”
https://twitter.com/elonmusk/status/1472072191483256834?t=yInbaPS15DSIuiz3ahXr9Q&s=19
Zajímavější je ten tweet nad tím: upgrade starship na 9 motorů. 6 vac + 3 SL
Také zajimavé…
https://twitter.com/elonmusk/status/1472052839316963329?t=d3_mBL61563wGjPthx-5Cw&s=19
Probíhají zkoušky na B4. Asi dusík.
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1471890074992324616?t=TSTqKq2VC8y-3yYFLfh7jg&s=19
Nenašel někdo alespoň odhady kolik tekutého kyslíku se vyrábí/bude vyrábět za den ve starbase?
Podle: https://www.teslarati.com/spacex-starship-orbital-launch-site-propellant-delivery/
se LOX vozí v kamionech po 20tunach na auto (celková váha auta 37t) rychlostí 500t/týden
Do 4.11.2021 měli 1500 tun což je cca 1/4 kapacity LOX.
Tedy pokud udrželi rychlost, kolem dneška by měli mít plné nádrže. (Teda mínus těch pár testovacích zážehů)
Můj odhad je necelý metr tlustá izolace u každé věže s kapalným plynem. (Neví někdo jakou izolaci používají? (polystyren, vlnu, aerogel, vakum?))
Perlit
Vzhledem k tomu, ze je to v podstate dvojitej plast, tak by mel stacit vzduch (vakuum by bylo lepsi, ale blbe se s snim pracuje). To mas od nekud potvrzene toto?
Dik
Taky díky.
Tak kapacita toho LOXu je podle tohoto zdroje jen “více než 4000 tun”, nikoli 6000. Takže těžko říct.
Co mě překvapilo, že se Perlit vypaloval přímo na místě. Má to docela logiku.
1) Samotný vzduch v tak velkém prostoru by fungoval dost špatně – sice vede špatně, ale velký prostor mu dovoluje se pohybovat … a de facto “nosit” teplo… Vzduch uzavřený v malých komůrkách na druhou stranu…
2) PadLabre postoval fotky z navážení a zafukování.
Edit: koukám, že sem měl odscrolovat o post níže a ušetřit si odpověď. Ď. JR.
Jo do Starbase furt něco vozí …
LN2 od 4.10.-17.12.2021 celkem 158 kamionů (11+5+2+1+16+8+15+28+36+32+4)
LOX od 11.10.-12.12.2021 celkem 157 kamionů (4+20+30+37+46+17+0+1+2)
je to do do OTF i STF.
Toto ma celkom zaujalo. Mohli by ste sa povenovat tejto teme v niektorom z buducich clankov. Nikde som zmienku o tomto priamom raptor feedu urceneho na start RBoost priamo z rampy nenasiel.
Vyzera to tak, ze odlahcuju zostavu SH jak sa da, a nema zmysel tieto veci tahat zo sebou hore.
Prevzate od Zack Golden, @CSI_Starbase, twitter. Doporucujem pozriet aj jeho predchadzajuce prispevky, kedze sa venuje SpaceX a programu Starship.
https://twitter.com/CSI_Starbase/status/1470184507143774212?t=fRVBtI-AAG2eYHZ7WxAV7w&s=19
https://twitter.com/CSI_Starbase/status/1470184507143774212?t=kV6Ndp6V4j9a627yim-fpw&s=19
Díky za tip!
Super, je to pro vnější prstenec motorů B4. Vnitřní by měl mít zapalování pro brzdění před přistáním?
No tak aspon v ramci testu dokazali, ze se da na tu dlouhou SH plechovku nasrubovat (opakovane) vsech 29 motoru, i kdyz jsou tedy na sobe nahnacane slusne, coz prinasi dalsi komplikace. Mne osobne by nebavilo furt jen montovat motory, par vterin zazeh, demontaz , montaz (pripadne na dalsi plechovku) a tak dokola…
B4 postaven na rampě. Nemyslím si, že je na parádu.
“Musk mimochodem dává pouze 50% šanci tomu, že Starship doletí na oběžnou dráhu hned na první pokus…”
Nepamatuji si kolik šancí dával FH, nevíte někdo?
Taky 50 %.
Tak to je potom docela pozitivní ne?
Myslím, že vzhledem k podobnosti FH a F9 bylo tehdy těch 50 % přehnaně pesimistických. Oproti tomu u Starship mi 50% šance přijde adekvátní (nebo možná i trochu moc optimistická).
Já bych tak pesimistický nebyl, přece jen letové testy zvládli a problémy byly “jen” s přistáním. Dostat to nahoru pro ně nebude zase takový oříšek. Horší bude dostat dolů první stupeň vcelku a ještě s ním přesně přistát, ale to si myslím dají velice rychle, protože mají dost velké zkušenosti. Co vidím jako mnohem horší je dostat dolů Starship. Navíc když jsem to jen tak lehce z hlavy počítal, pokud nedostanou SS dolů, ta je asi levnější na Starlinky F9 s tím, že musí pokaždé udělat nový druhý stupeň. Rozdíl by asi byl jen tehdy, pokud by dělali jednorázové SS, ale to by zase nemohli zkoušet přistání. No uvidíme jak se to vyvrbí.
Si to predstavujes jak Hurvinek valku.
Dosavadni lety SS byly jen takove prvni krucky batolete, ale tohle bude sprint na 100 m.
Plný souhlas, ale pripravy zodpovedne probíhají.
Ja prece netvrdim, ze nemakaj. Tohle ale bude premiera v mnoha ohledech. Sice se da ledacos simulovat, ale az fyzika ukaze, jestli to bylo spravne.
Ano. Dělají pro zdar maximum. Měl jsem napsat a proto…
Pokud byste to samé měl hodnotit u SLS, jaké by byly výsledky? Stejně tak když se podíváme do historie, Saturn V nebo STS, taky nikdy dříve neletěly a Shuttle dokonce přistál…
To nejde srovnávat. Tam měli úplně jiný přístup k vývoji, kdy cílem bylo mít všechno otestované a stokrát zkontrolované ještě před prvním startem. To u Starship není.
Moje pointa byla, že FH byl před svou premiérou o dost prověřenější (díky F9), než je teď Starship, takže je nesmysl, aby jim byla predikována stejná šance na úspěch. Starship je teď zhruba ve fázi Grasshopperu nebo F9R. Pokud by FH startoval v situaci, kdy by SpaceX mělo za sebou jen skoky Grasshopperu/F9R a žádné orbitální starty F9, tak by to podle mě bylo ekvivalentní aktuální situaci se Starship.
Mají zkusenosti s F9. To je velké plus. Dle mne jsou dále.
Snad to všechno exploduje urychlí se vývoj.
Snad jo, ale ne při startu na rampě 🙂 Ostatně sám Elon říká že pokud to při testech nevybuchuje tak neinovujete dostatečně rychle.
Ale mohlo by to bouchnout mimo startovací rampu….
Přesně. Kdyby teď všechny prototypy rychle za sebou expolodovaly, v létě by mohla letět S30 na Mars i s lidma 😀.
Nemyslím si, že poletí jako první B8, protože to podle mého názoru nemá logiku. Podle zprávy od FAA je první start s plánovaným přistáním do vody. To znamená B4 a ztrátu 29 raptorů 1.generace, které splní svoji úlohu a “odejdou na věčnost”. Podle přesunů raptorů do Mc Gregor a zpět to vypadá ještě hůř, než i Elon naznačuje. Poslední přivezené raptory RC78 a RC79 přivezené z Mc Gregoru jsem zaznamenal 6.11.2021 a od té doby nic… Myslím si, že ve Starbase je momentálně jeden náhradní RVac a něco okolo 5ks náhradních RB a RC raptorů, takže B5 podle mě NENÍ “scrapped”, ale “v očekávání” přivezení raptorů z Mc Gregor pro “možné 1.přistání” zachycením na OLIT” (jako první je k tomu B5 přizpůsobena přistávací nádrží). Není to tak dávno, co se objevila zpráva o “stém vyrobeném raptoru”, což by podle mých kupeckých počtů stačilo tak na B5 a proto podle mě bylo rozhodnuto udělat z B6 další testovací nádrž. Proto byla “v tichosti” zahájena stavba nové haly v Mc Gregoru a přestavba nově koupené střelnice (před půl rokem) Massey’s Gun Shop and Range pro (výstavbu) podle mě “možná opravnu a dodatečné testování raptorů” (kvůli úspoře času při převozu ze Starbase do Mc Gregoru a zpět). To jestli bude zachycena jako první na OLIT B7 nebo B8 je ještě časově vzdálená informace, ale jak mě, tak FAA je úplně jedno, jestli bude zachyceno 29 nebo 33 raptorů verze 1.0, 1.5 nebo 2.0 …(celkový výkon raptorů, není v 1.startech tak důležitý). To, co je pro SpaceX jasné, nebude jasné pro FAA a budou chtít mít vše ověřeno (minimálně jednou). Samozřejmě předpokládám schválené povolení od FAA (včetně omezení počtů startů) na začátku příštího roku a proto je třeba z každého startu získat co nejvíce dat. Tak jako tomu bylo u SN12-14 a SN17-19 určitě i tady dojde k “vynechání některých z prototypů S7, S8, S9” a úpravy S10 …. podle získaných dat.
doplnění k motorům raptor.
V článku je popisován stý raptor na konci července (můj odhad RC 79ks, RB 16ks, RVac 5ks)
B4 ke dni 13.12.2021 RB28,29,30,31,32,13,16,12,18,15,17,3,6,33,14,4,20,5,7,26?
další RB, které byly spatřeny RB2,8,9,11,19,21,22,24,25,27
všechny RC, které byly spatřeny (dvanáct z nich je na B4 a S20) RC57,58,59,62,64,65,67,69,70,71,72,73,74,78,79,80,81
další možné použitelné RC: RC53,54,55,56,60,61,66,75,76,77
S20 RVac5,6,7 a další RVac2,3,4
Otázkou je tedy kolik raptorů bylo vyrobeno za čtyři a půl měsíce.
Pokud by to bylo 10ks/měsíc, tak by to bylo o 30kusů víc než je výše popsáno (měly by být v Mc Gregoru).
Už před půl rokem Elon přijal opatření k vyšší výrobě raptorů, ale výstavba hal nějakou dobu potrvá.
Spatřené raptory s nejvyššími čísly byly RVac7, RB33 a RC81 jsou již vylepšená verze.
Otázkou je jestli běží souběžně výroba raptorů vylepšené verze a verze 2.0 a kolik kusů/měsíc je SpaceX schopna vyrobit (určitě víc, než konkurence BE4). Proto si myslím, že se bude Elon snažit o to, aby B5 s S21 (druhý start) neskončil v oceánu.
Mně to stejně nedává moc smysl. Ty prototypy už jsou vyrobené, hlavně Elon říkal, že potřebuje letět co nejdřív. Navíc stejně se nepočítá se záchranou během prvního letu, proto moc nechápu, proč by měl být prototyp B4 přeskočen.
Já taky doufám, že to není pravda, protože chci vidět start co nejdřív. 😀 Ale to, že je nějaký prototyp už vyrobený, nikdy SpaceX nebránilo v jeho vyřazení, pokud už nebyl dostatečně přínosný (viz řada starších prototypů Starship včetně kompletní SN16, nebo několik vyřazených hotových prototypů Super Heavy).
Každý start stojí čas a peníze (i když pominu náklady na výrobu) a pokud daný test už není tak přínosný, jak měl být třeba o půl roku dříve, na kdy byl původně plánován, může být efektivnější přejít rovnou k novějšímu prototypu (který bude vyroben tak jako tak).
Ale zase ty ostatní vyřazené prototypy nebyly tak daleko, jako B4.B4 má v podstatě všechno, co potřebuje pro první orbitální let. Vzhledem k tomu, jakou cestu SpaceX razí, tak by mně i z jejich strany přišlo logické, kdyby nejdříve provedli ten první let s B4 s tím, že dopadne jako dopadne a další prototyp (B8) bude mít vylepšení na základě dat z letu B4. Zároveň by se otestovala hned i okolní infrastruktura a než se vyrobí B8, tak by se ještě provedly nějaké úpravy. Ale uvidíme, jaký bude další vývoj prací. Doufám, že to je jen blbost, jelikož delší dobu se mi už fakt čekat nechce.
Vyřazení rakety u Spacex není zase taková katastrofa jak by se zdálo.
Raketu tvoří několik komponentů:
Nádrž, motory, avionika, baterky a pár serepetiček. Motory a avionika tvoří (můj odhad) cca 80% nákladu.
Když se raketa vyřadí, nádrž se použije na zemi.. stejně by se musela vyrobit, nebo koupit.
Motory se můžou použít na jiné raketě (třeba F9) a avionika a baterky to samé. Jediné co tedy vyhodí jsou ty ruzne spojovací a konstrukční serepetičky, což je v podstatě (několikatunový) kousek kovu se zilionem zbytečných děr a práce na složení a přesouvání a testování.
Pobavilo, bylo by super, kdyby to bylo takhle jednoduché.
Klíčová je dle mého obava že jim to vybuchne na startu a zničí celou startovní infrastrukturu. Ta je podstatně dražší než B4,B5 atd. Takže pokud je důvod k pochybnosti tak se nedivím.
Řekl bych, že hlavní obava je z poškození a výbuch některého z raptorů ještě na rampě. Je jich tam hodně a pravděpodobnost, že nějaký selže je dost vysoká.
Taky mě to pokaždé překvapuje. Proč unáhleně vyrábí tolik strojů, když je poté sešrotujou, někdy hotové, jindy rozestavěné? Argument o rychlém průžném vývoji je atraktivní, ovšem pořád jsou to zmařené snahy a náklady.
Pružně měnit plány v rámci agilního vývoje je jistě vítané. Proč však potom nevyrobit jen to, co je nyní na papíře schválené? Výsledek by byl stejný a ušetřily by se náklady na materiál a dělníky pro stavbu později tak jako tak demontovaných kusů.
Suhlasim a doplnam, ze tento postup je uplne bezny aj v priemysle. Na zaciatku sa vela produktov zahodi. Snaha o zmenu, alebo upravu je casovo a financne nakladnejsia nez uz novsia verzia. Dokonca aj pri vyrobe aut ked sa spustaju linky tak sa jednoducho zahodia cele polotovary alebo uz hotove vyrobky. Sam by som rad videl nejaky ten start, ale ta infrastruktura ktoru tam uz maju je pre nich cennejsia nez testovat za kazdu cenu nejaky zametok.