Zpověď redaktora ElonX – na co si dát pozor při psaní článku
V minulé zpovědi jsem vysvětloval, kolik práce a času zabere komplexní práce se zdroji: autor si musí nastudovat téma a informace ověřit. To je ovšem jen začátek, dalším krokem je prezentace. Ta může být verbální, písemná nebo audiovizuální, ale pokaždé se v ní jedná o výklad. Stejná věc, pokud to není koule, vypadá jinak, když se na ni díváme z jiného úhlu. Rovněž informace se dají interpretovat různě. Informace totiž neexistují samy o sobě, ale mají nějaký význam, a to takový, jaký jim dáme. Proto mají slova tak ohromnou moc.
Autor tedy stojí před úkolem dát svému sdělení objektivní smysl, což je ale lidsky nepřirozené. Člověk totiž vnímá skutečnost subjektivně skrze své pocity, zkušenosti, mravní hodnoty, zkrátka podle toho jak je vnitřně nastaven. Proto si musí autor objektivitu vědomě a důsledně hlídat, jinak se mu snadno stane, že formálně správná data dezinterpretuje, jako se to kupříkladu přihodilo redaktorovi Los Angeles Times Jerrymu Hirschovi, když napsal proslulý článek Impérium Elona Muska je poháněno vládními dotacemi. V něm spočítal, kolik peněz z dotací získaly Muskovy firmy nebo jejich zákazníci, a konstatoval, že veřejné dotace pro Muskovy firmy vynikají jak výší (v poměru k velikosti firem), tak i závislostí na nich. Bez nich by prý Tesla ani SpaceX už neexistovaly. Metodiku své analýzy bohužel nezveřejnil, ale dá se předpokládat, že spočívala v porovnávání jablek s hruškami. Především však není jasné, jak konkrétně dotace zmíněné v jeho článku Muskovým firmám pomohly.
Za úspěchem Tesly a SpaceX prokazatelně stojí zejména vysoká efektivita při vývoji a výrobě, která snižuje náklady, a dává jim tak výhodu před konkurencí. Nutno ovšem připustit, že zpočátku se Muskovým firmám nedařilo a balancovaly na pokraji krachu. Tesla sice registrovala vysoký zajem o své vozy (což rozhodně není známka společnosti závislé na dotacích), ale navzdory velkým investicím do automatizace se jí dlouho nedařilo plánovaně navyšovat výrobu. Teprve vyřešení výrobních problémů odvrátilo krizi. Ještě hůře na tom bylo SpaceX, které zachránil až kontrakt s NASA na dopravu nákladů na ISS. Tento kontrakt ovšem SpaceX získalo jen díky tomu, že předložilo nejlepší nabídku. Naproti tomu velkým korporacím, jež mělo SpaceX za konkurenty, bylo umožněno těžit ze svého monopolního postavení, které vzniklo vytvořením společného podniku Boeingu a Lockheedu jménem ULA. V tomto případě je zcela jasné, kam směřovala vládní podpora, a kdo na ní byl závislý.
Co z výše uvedeného příkladu vyplývá? Že mít kvalitní zdroje a z nich přesná data nestačí. Je potřeba, aby je autor uměl i správně interpretovat, jinak to s jeho prací dopadne jako s článkem Jerryho Hirsche, který se stal předlohou fám a dezinformací. Přirozeným zájmem autora je, aby jeho článek byl přesný, informativní a zajímavý, protože to jeho práci dává pozitivní smysl. Jenže ne vždy se to povede. Někdy je chyba ve zdrojích, někdy přímo v autorovi. V tom druhém případě bývá příčinou tzv. kognitivní zkreslení nebo kognitivní omyly. Pro lepší pochopení toho, jak velice kognitivní zkreslení ovlivňuje vnímání skutečnosti, sáhnu po přirovnání k optickým klamům.
Příklad optického klamu (Zdroj: idnes.cz)
Lidské oko má k dokonalosti hodně daleko. Optické přístroje s kvalitou lidského oka by byly neprodejné. Dobře vidíme jenom proto, že v mozku máme zabudovanou „adaptivní optiku“, která obraz snímaný okem opravuje. Tyto opravy se občas projevují jako optický klam. Na obrázku se šachovnicí jsou kroužky vyznačena dvě políčka, která mají zdánlivě odlišnou barvu. Je to tak přesvědčivá iluze, že jsem se zdráhal uvěřit, že by barva obou políček byla shodná. Vždyť je přece jasně vidět, že jedno okroužkované políčko je tmavé a druhé světlé! Až když jsem si obrázek otevřel v grafickém editoru, a barvy jsem si změřil, pak teprve jsem uznal, že jsem podlehl klamu. Vysvětlení této iluze je prosté: mozek neměří barvy, ale analyzuje scénu, a dle toho vhodně upravuje vizuální informace, podle kterých se orientujeme.
Kognitivní zkreslení funguje v podstatě na stejném principu jako optické klamy. Mozek filtruje přijímané informace a upravuje je do podoby, která nám lépe vyhovuje. Podobně jako existuje spousta druhů optických klamů, tak i kognitivní zkreslení se projevuje mnoha způsoby. Například při práci se zdroji hrozí potvrzující zkreslení, které u autora vytváří tendenci vyhledávat pouze ty informace, které jsou v souladu s jeho smýšlením. Jiné typy kognitivního zkreslení zase mohou autora vést k tomu, že přeceňuje své znalosti a nadřazuje svůj úsudek. Kognitivní zkreslení je natolik přesvědčivé, že ani zjevný rozpor se skutečností nevzbuzuje pochybnost. Mozek je totiž schopen neuvěřitelné mentální gymnastiky, a umí si vymyslet vysvětlení či zdůvodnění naprosto pro cokoliv. Proto lidé dokážou naprosto fanaticky věřit v nějaké náboženství či v nějakou ideologii, viz například Tertullianovy paradoxy (věřit se má tomu, co je nemožné, a právě proto, že je to absurdní).
Jediný způsob, jak se účinně bránit kognitivnímu zkreslení, je nesoudit podle prvního dojmu, ale zjišťovat si informace a snažit se dívat na věci z více úhlů. Dám příklad: Je známou skutečností, že ESA (Evropská kosmická agentura) nemá vlastní pilotovaný program. Někteří tento fakt pociťují jako ostudu, jiní jsou zase rádi, že se ušetří – pilotovaný program je drahý. Každý si to vyloží po svém, to je subjektivní přístup. Objektivní přístup je vidět výhody i nevýhody a také brát v potaz okolnosti. Evropa měla zatím jen jednu kosmickou loď – zásobovací ATV, na jejímž základě později vznikl servisní modul pro Orion. Přestože byla určena jen pro přepravu nákladu, byl její provoz velmi drahý, a po pěti misích byl ukončen, aby se ušetřily peníze pro cenné vědecké mise. ESA se však navzdory nedostatku financí nevzdala ambice na vlastní loď a v současnosti je rozpracovaný koncept SUSIE, za nímž stojí společnost ArianeGroup.
Vizualizace návrhu evropské kosmické lodi (Zdroj: ArianeGroup)
Ti, kdož uplatňují objektivní přístup, si lépe uvědomují, jak málo toho ve skutečnosti vědí, a jsou méně náchylní k unáhleným závěrům. Naopak ti, kteří problematiku pojímají subjektivně, mají nízké kompetence k jejímu pochopení, zato však vlivem kognitivního zkreslení mohou dospět k přesvědčení, že jim je vše jasné. Obávám se však, že být zcela objektivní, není možné. Člověk se nedokáže dokonale oprostit od svého zaujetí, proto je potřeba mít toleranci a respekt k názorům druhých, a chápat, že mohou určité věci vnímat jinak.
Jak vlastně tu míru vlastní objektivity měřit? Při troše sebereflexe se dá zjistit z reakcí. Zde je ovšem ten problém, že sami stěžovatelé nebývají moc objektivní. Karel Zvoník jednou v této souvislosti vtipně poznamenal, že jedna část kritiků ho považuje za člena Muskovy sekty a druhá část za nepřítele SpaceX. Jelikož obojí zároveň být pravda nemůže, tak asi jeho články objektivní jsou.
Paradoxně, i když je článek napsán objektivně, čtenáři ho mohou hodnotit velmi negativně. Existují totiž dvě základní myšlenkové struktury, logická a emoční, které se navzájem vylučují. Při čtení se projevuje právě ta emoční – čtenáři obsah nezkoumají, nýbrž hodnotí, jak na ně působí. Tomáš Masaryk počátkem roku 1886 zveřejnil v časopise Atheneum příspěvek Jana Gebauera o potřebě prověřit pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Pochyby o pravosti Rukopisů byly oprávněné, ale poštval tím proti sobě národ. Vlastenecké cítění bylo v české společnosti silnější než kritické myšlení. V podobném duchu se nese drama Henrika Ibsena Nepřítel lidu, kde je hlavní postava, jakožto hlasatel nepříjemné pravdy, nenáviděna a pranýřována.
Já sice nejsem bojovník za pravdu, ale občas se mi též naskytne námět, který budí vášně. V takovém případě stojí za zvážení, jestli se do toho vůbec pouštět. Osobně je mi autocenzura silně proti srsti, realita je ovšem taková, že psát o tématu, do něhož vstupuje politika nebo ideologie (např. o svobodě slova, jak ji chápe Elon Musk), s sebou nese riziko, že se diskuze promění ve stoku plnou urážek, demagogie, osočování a nehorázných výmyslů. Je to dané tím, že se lidé odmítají vzdát svého přesvědčení, a když se setkají s fakty, která jsou s ním v rozporu, mohou zareagovat velmi prudce a emotivně.
Když si to všechno shrneme, tak tedy seriózní článek musí vycházet z ověřených zdrojů, být objektivní a ještě přijatelně podaný. To poslední vyžaduje diplomatické nadání. Běžný člověk je rád, když se mu podaří se smysluplně vyjádřit, a slovní nuance příliš neřeší. Sklenice poloplná či poloprázdná, vždyť je to jedno. Ne tak docela. Podívejme se třeba, jak může lékař sdělit dvěma způsoby fakta o nebezpečné operaci: a) „Šance na přežití jeden měsíc po operaci je 90 %.“ b) „Míra úmrtnosti během jednoho měsíce po operaci je 10 %.“ Jsou to rovnocenné výroky – logicky a matematicky – jenže z emočního hlediska nejsou stejné. Lidé totiž myslí především na to, o čem se mluví. Proto je více uklidní první věta, která je o přežití. Druhá mluví o smrti. Z toho důvodu je lépe se vyhýbat negativním formulacím. Negativně formulované sdělení někdy vyvolá negativní reakce, například nadpis „Šňůra úspěchů končí? Falcon 9, který vynesl první astronauty, se převrhl po rekordním 19. přistání“ vyprovokoval značnou kritiku, byť byl pravdivý a takřka prorocký (nedlouho poté postihly Falcon 9 dvě nehody).
Zničený první stupeň B1058.19 po návratu z mise Starlink 6-32 v prosinci 2023 (Foto: John Kraus)
A proč se v tomto článku tolik věnuji pohledu čtenářů? Pod mým předchozím článkem se hodně děkovalo autorům, není ale vše jen o autorech. Na dobré úrovni našeho webu se podílejí i čtenáři – jednak tím, že poskytují zpětnou vazbu, a jednak tím, že oni sami tvoří část obsahu zajímavými diskuzemi, náměty a postřehy. Proto bych vám, milí čtenáři, při příležitosti konce roku i za své kolegy rád poděkoval za přízeň, inspiraci a motivaci.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Zpověď redaktora ElonX – na co si dát pozor při psaní článku - 29. 12. 2024
- Zpověď redaktora ElonX – jak se při psaní článku pracuje se zdroji - 12. 12. 2024
- Náhled do problematiky raketových motorů – nástup metanu - 2. 11. 2024
Dá se někde dohledat objektivní data k tomu článku Impérium Elona Muska je poháněno vládními dotacemi? Já jen že v článku je uveden jako příklad, ale pokud o něčem píšu, že je zcela špatně, tak by bylo fajn to doložit. Stejně tak si myslím, že srovnávat Teslu a SpaceX je přesně to srovnání jablka vs. hrušky. Tedy pokud napíšu pohled z jedné strany, pak je potřeba napsat pohled i z té druhé strany. Aktuálně jsou ty jednostranné pohledy například typické pro oslavné články ke všem elektromobilům, ale nikdo nemá odvahu napsat pohled z druhé strany, tedy nikoliv ten emoční, ale čistě logický.
Nevím, jestli si rozumíme. Já jsem netvrdil, že ten článek je špatný kvůli chybným datům, ale proto, že je neobjektivní. To si můžete ověřit tím, že si ho přečtěte. Nenajdete v něm žádné srovnání, žádné zdůvodňování, nic na základě čeho by se dalo konstatovat, že Tesla a SpaceX existují díky dotacím.
Souhlasím, že na elektromobily vznikla spousta oslavných článku, ale žádný takový na tomto webu.
Já ho nečetl, ale i tak může být objektivní i když netvrdím, že je. Ono někdy se může stát, že není s čím srovnávat. A to si myslím, že je případ třeba Tesly, začala dělat auta, která nikdo jiný nedělal a stát začal dotovat jejich nákup. Můžeme pouze spekulovat co by bylo, pokud by se tyto auta nedotovaly a to jak v USA, tak jinde. Tohle nijak nesouvisí s tím, jestli ta auta jsou dobrá, nebo nejsou dobrá, prostě Tesla sbírala dotace a k tomu i “úplatky” z povolenek. Tohle jsou fakta, ale jelikož není s čím srovnávat, tak vlastně nikdy nejde objektivně napsat, zda ten článek je či není objektivní. 🙂
První elektromobily od Tesly můžete srovnávat třeba s elektromobily od BMW, které byly vyráběny dokonce ještě dříve.
O tom, co by bylo s Teslou bez dotací, nemusíte pouze spekulovat. V USA tehdy platily dotace jenom pro prvních 200 000 aut od každého výrobce. Poptávka po Teslách byla ale tak velká, že se to na prodejích neprojevilo.
https://www.elonx.cz/tesla-v-grafech/
Mimochodem, v tom článku bylo SpaceX hozeno do jednoho pytle s Teslou.
A to je právě přesně to, co není srovnatelné, jak chcete srovnávat výrobce, který je z jiného kontinentu, tedy má naprosto jiné podmínky? Navíc prodej Tesly je založen na zcela jiném principu, tedy na základě jména EM a navíc zdarma. Podle mě absolutně nesrovnatelné věci.
moc pekny a potrebny clanok, mohli by ho prebrat aj mainstreamove media do sekcie sci fi 🙂 totiz uznat si vlastnu chybu (ci uz verejne, alebo horsie, sam pred sebou), je narocna disciplina, ale vedie k najdeniu spravneho riesenia. zelam vsetkym ludom na svete, a hlavne sebe, nech sa v nej zlepsujeme 🙂
Opět výborně napsáno. Děkuji celé redakci za skvělý přístup a práci. Ať Vám to vydrží i v příštím roce a že jistě bude o čem psát.