Známe podrobnosti o misi Polaris Dawn, při které soukromí astronauté poprvé vystoupí do kosmického prostoru

V dnešním článku bychom chtěli naše čtenáře seznámit s nejnovějšími informacemi, které se týkají misí programu Polaris, tedy pilotovaných startů, na kterých se SpaceX spolupracuje miliardář Jared Isaacman. Tento program jsme našim čtenářům poprvé představili již loni, nicméně teď při příležitosti prvního výročí oznámení programu upřesnil Jared Isaacman některé informace o první misi Polaris Dawn, která je v plánu na letošek, a nastínil možné cíle mise druhé.

Když v květnu roku 2020 dopravila raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon na oběžnou dráhu první astronauty Boba Behnkena a Douga Hurleyho, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy se na společnost SpaceX začnou obracet soukromé osoby, které budou mít zájem si za své peníze splnit sny a podívat se alespoň jednou v životě na naši planetu z oběžné dráhy. Že takoví zájemci jsou, bylo jasné už i z informací, které jsme v té době na našem serveru zveřejňovali. Mezi hlavní adepty na první soukromý let na palubě Dragonu patřili tehdy zákazníci firem Space Adventures a Axiom, nicméně až únoru roku 2021 se objevil člověk, který tento závod posléze i vyhrál a stal členem první soukromé posádky, která kdy v kosmické lodi Crew Dragon cestovala do vesmíru. Tímto jedincem byl Jared Isaacman, který zorganizoval a zaplatil misi Inspiration4, při které v září 2021 sdílel svůj kosmický zážitek spolu s Hayley Arceneaux, Sian Proctor a Christopherem Sembroskim. První mise bez profesionálních astronautů v lodi Crew Dragon trvala pouhé tři dny a jak se o řadu měsíců později ukázalo, pro Jareda Isaacmana nešlo o poslední kosmické dobrodružství. Už v únoru roku 2022 nám Jared představil mnohem ambicioznější plán, který neměl zahrnovat pouhou jednu kosmickou misi, ale rovnou tři. Odehrát se mají v rámci nového programu s názvem Polaris.

Jak již víme, program Polaris by se měl skládat ze tří částí, přičemž při prvních dvou misích by měla posádka letět na oběžnou dráhu na palubě Crew Dragonu, zatímco při třetí a záverečné misi programu by se posádka měla vypravit do vesmíru v rámci úplně prvního pilotovaného startu lodi Starship. První mise dostala název Polaris Dawn a její posádku budou tvořit velitel Jared Isaacman, pilot Scott Poteet a specialisté mise a zaměstnankyně firmy SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon. Protože jsme posádku představovali již loni, nebudeme se jednotlivým osobám nyní tolik věnovat a zaměříme se na novinky, které byly oznámeny před pár týdny.

Když byl celý program v loňském roce představen, předpokládalo se, že k první misi dojde ještě do konce roku 2022. Tyto informace se nicméně ukázaly mírně optimistické, dnes již víme, že mise Polaris Dawn by se měla odehrát v létě tohoto roku. Důvodem zdržení byla nutnost dodatečného tréninku a také okolnost, že lodi Crew Dragon podstupovaly různé nutné úpravy. Celá mise by měla trvat přibližně pět dní a kromě dalších cílů, o kterých se zmíníme v následujících odstavcích, by měla posádka provést přibližně 38 vědeckých experimentů, které pro ni připravilo 23 institucí. Samozřejmě, že součástí mise budou i humanitární akce, mezi které patří sbírka na nemocnici St. Jude Children’s Research Hospital či dodávka internetového připojení Starlink pro 100 škol v Chile a Brazílii.

Hlavním cílem mise Polaris Dawn je první komerční výstup astronauta do volného kosmického prostoru. Tady je dopředu důležité říci, že díky okolnosti, že loď Crew Dragon nemá přechodovou komoru, bude nutno vypustit před výstupem atmosféru z lodi. Výstup samotný by se pak měl odehrát ve výšce 700 km nad mořskou hladinou a trvat by měl přibližně dvě hodiny, měřeno od okamžiku, kdy započne snižování tlaku v kabině, až do okamžiku, kdy dojde k jeho obnovení. Během této doby by měli dva členové posádky opustit prostor lodi, přičemž zbývající dva je budou podporovat zevnitř. Dle Jareda je pro tento výstup připraven dlouhý seznam úkolů, které budou muset vybraní členové posádky splnit. Na tomto místě bude dobré říct, že stále nebyly veřejnosti představeny sebemenší náznaky ohledně speciálních skafandrů, které SpaceX vyvíjí pro účely výstupu do volného prostoru. Jejich představení si SpaceX a Jared patrně chystají pro vhodnější přiležitost. Co však víme, je to, že skafandr bude založený na standardním obleku, který SpaceX vyvinulo pro posádky tradičních misí lodi Crew Dragon. Protože ten byl ale navržen pouze pro případ dehermetizace kabiny, nikoliv pro výstupy, bylo nutno jej doplnit o izolaci, ochranu před mikrometeority a přidat řadu redundantních prvků, které by měly zvýšit jeho bezpečnost.

Druhým cílem mise Polaris Dawn, který byl také představen již loni, je přesun apogea dráhy lodi Crew Dragon nad hodnotu, kterou zaznamenala rekordní mise Gemini 11, tedy 1368 km. Při misi Polaris Dawn by mělo apogeum dráhy dosáhnout hodnoty přibližně 1400 km a k této dočasné změně dráhy by mělo dojít během prvních 9 oběhů lodi Crew Dragon kolem naší planety. Zatím není jasné, zda k přesunu na tuto dráhu dojde pomocí motorků samotné lodi, či zda bude ke změně orbitálních parametrů využito druhého stupně nosné rakety Falcon 9. Gemini 11 totiž ke změně orbitální dráhy využívala upravený stupeň Agena, který v programu sloužil také jako cílové těleso pro nácvik spojení. Posádka mise Dawn nebude pochopitelně na této vysoké orbitě trávit dlouhý čas, v podstatě jde jen o nasbírání nezbytného množství dat v oblastech vnitřního van Allenova pásu.

Dalším z cílů mise budou testy toho, zda by síť Starlink mohla nahradit tradiční komunikační možnosti, tedy síť družic TDRS, kterou využívá obvykle NASA.

Zbylé dvě mise Polaris nicméně do dnešních dnů zůstávají bezejmenné a je poměrně málo známo o jejich cílech. Přesto existují jisté náznaky, které poodhalují onu roušku tajemna, která obě zbývající mise obestírá. Začněme nicméně popořadě. Možná jste obeznámeni s okolností, že loni v září zahájila americká NASA ve spolupráci se SpaceX studii, která by měla prověřit možnost, využití lodi Crew Dragon ke zvýšení oběžné dráhy Hubbleova dalekohledu. Když byl Hubble v roce 1990 poprvé dopraven na oběžnou dráhu, bylo to ve výšce přibližně 614 km, nicméně od té doby pomalu dalekohled sestupuje vstříc zemské atmosféře. Jeho klesání zabraňovaly jen návštěvy servisních misí, které ho vždy vynášely výše, aby prodloužily jeho životnost. Nicméně od poslední návštěvy v roce 2009 už také uběhnul nějaký ten pátek a dalekohled se momentálně nachází ve výšce přibližně 538 km, přičemž z této výšky by dalekohled mohl s padesátiprocentní pravděpodobností sestoupit do zemské atmosféry již v roce 2037. Vidina prodloužení života tohoto nezdolného teleskopu o dalších 15–20 let je tedy něco, co by mohlo zajímat nejen americkou NASA, ale i nespočetnou skupinu vědců, kteří jeho snímky využívají ke svým vědeckým publikacím. Navíc by při této příležitosti mohly být potenciálně provedeny i nějaké opravy samotného teleskopu. Studie samotná by měla trvat přibližně půl roku, ale její výsledky prozatím nejsou známé.

A proč jsem tu tak obšírně popisoval tuto společnou studii NASA a SpaceX? Když byla studie v září oznámena, společně se zástupci obou organizací byl přítomen i velitel mise Polaris Dawn a iniciátor celého programu Polaris, Jared Isaacman. Když pak v únoru roku 2023 odpovídal na novinářské otázky, doslova uvedl, že právě mise k Hubbleovu dalekohledu by mohla potenciálně být hlavním cílem druhé mise programu Polaris. Navíc by to demonstrovalo smysl celého programu, tedy rozšiřovat hranice současných technologií a ukazovat, jak může komerční spolupráce kreativně řešit náročné a složité problémy.

O třetí misi Polaris pak víme jen to, že půjde o první start lodi Starship s astronauty, a tak lze odhadovat, že primárním účelem bude testování lodi na oběžné dráze. Bude nutné celou loď prověřit, než do ní při některém z dalších startů nasedne japonský podnikatel Júsaku Maezawa, který ve Starship obletí Měsíc. Mezi členy posádky mise zvané dearMoon budou mimo jiné Čech Yemi A.D. nebo youtuber Everyday Astronaut.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!