Známe jména všech šesti astronautů, kteří poletí na prvních dvou misích kosmické lodi Crew Dragon
Na stránkách našeho serveru vás už řadu měsíců pravidelně informujeme o průběhu příprav na první pilotovanou misi Crew Dragonu označovanou jako DM-2. Pomalu se ale blíží také mise USCV-1, což bude druhý start SpaceX s astronauty. Ten už nebude testovací, ale vyšle k ISS čtyři členy dlouhodobé expedice, jejichž jména aktuálně oznámila NASA. V dnešním článku si blíže představíme posádky obou misí, tedy DM-2 i USCV-1.
První dva lidé, kteří osedlají loď SpaceX, budou Bob Behnken a Douglas Hurley při misi DM-2, která odstartuje z floridské rampy LC-39A nejdříve v druhé polovině května 2020. V minulosti jste se s Bobem a Dougem mohli seznámit také v námi přeloženém videu.
Doug Hurley
Velitelem dvoučlenné posádky mise DM-2 bude Douglas Gerald Hurley, 53letý plukovník americké námořní pěchoty, který během své letecké kariéry strávil v kabině 25 různých letounů celkem 5500 hodin. Do oddílu amerických astronautů byl vybrán v roce 2000 jako pilot raketoplánu, v 18. skupině amerických astronautů. Astronautický výcvik ukončil v roce 2002 a poprvé se dostal do vesmíru v roce 2009 při misi STS-127 na palubě raketoplánu Endeavour. Při této misi dopravil raketoplán k ISS dvě finální části pro japonský výzkumný modul Kibo.
Podruhé se pak Hurley vydal do vesmíru při úplně poslední misi raketoplánů, STS-135, která v roce 2011 dopravila na ISS zásoby. Při tomto letu posádka raketoplánu Atlantis umístila do modulu Harmony americkou vlajku, která poprvé letěla do vesmíru při misi STS-1. Právo snést tuto vlajku zpět na Zemi získá první posádka americké pilotované lodi. Při těchto dvou raketoplánových misích strávil Doug ve vesmíru více než 28 dní. Hurley je ženatý s bývalou americkou astronautkou Karen Nyberg a mají spolu jednoho syna.
Bob Behnken
Druhým a posledním členem posádky při misi DM-2 bude Robert Louis Behnken, kterému je v současnosti 49 let. Jedná se o plukovníka amerického letectva, který na 25 různých strojích odlétal více než 1500 hodin. Stejně jako jeho velitel na misi DM-2, i on byl vybrán do oddílu amerických astronautů v roce 2000. Na ISS se podíval už dvakrát, při misích raketoplánu Endeavour. Poprvé to bylo v roce 2008 při letu STS-123, když byla ke stanici dopravena první část japonského modulu Kibo. Podruhé se k ISS vypravil při misi STS-130, která na ISS dopravila modul Tranquility a observatoř Cupola. Celkově ve vesmíru strávil více než 29 dní a provedl 6 výstupů do volného prostoru v souhrnné délce 37 hodin. Je ženatý, jeho manželkou je astronautka NASA Katherine Megan McArthur.
Tolik tedy k posádce prvního pilotovaného Dragonu. Má pouze dva členy, protože jejich úkolem bude provést pilotovaný test lodi Crew Dragon, který bude zahrnovat také připojení k ISS a ověření všech systémů lodi. Všechny následující lety budou pak mít již čtyřčlennou posádku. Hned následující mise, US Crew Vehicle 1 (USCV-1 nebo někdy také Crew-1), poveze k ISS astronauty, kteří na stanici stráví přibližně půl roku v rámci dvou dlouhodobých expedic. Přesný termín startu zatím není známý a bude se odvíjet od toho, jak dopadne testovací mise DM-2. Pokud nedojde k nějakému velkému problému, USCV-1 by nejspíš mohla odstartovat někdy v druhé polovině tohoto roku.
Jako první byly do této expedice vybráni Mike Hopkins a Victor Glover, stalo se tak již v srpnu 2018. K těmto astronautům přibyli v březnu 2020 ještě další dva, japonský astronaut Sóiči Noguči a americká astronautka Shannon Walker.
Mike Hopkins
Při našem představení posádky mise USCV-1 začněme Michaelem Scottem Hopkinsem, kterému je 51 let. Od počátku 90. let je příslušníkem amerického letectva s hodností plukovníka. V letectvu sloužil jako testovací letecký inženýr mimo jiné na letounech C-17 a C-130. Svou vojenskou kariéru pak dočasně přerušil v roce 2009, když byl vybrán do 20. skupiny amerických astronautů a zahájil trénink. Ten, jako to u astronatů bývá obvyklé, zahrnoval řadu vědeckých a technických kurzů, trénink na systémech ISS, nácvik výstupů do volného prostoru, robotiku a psychologickou přípravu. Patří sem i lety na agenturním nadzvukovém letou T-38 nebo nácvik přežití ve vodě a v divočině. Tento trénink ukončil v roce 2011.
Stal se prvním astronautem své třídy, který se vydal do vesmíru. Mezi zářím 2013 a březnem 2014 byl členem 37. a 38. dlouhodobé expedice a strávil tak ve vesmíru více než 166 dní. Na ISS provedl i dva výstupy do volného prostoru v celkové délce téměř 13 hodin. V srpnu 2018 byl vybrán k druhému dlouhodobému pobytu na ISS a stal se tak spolu s Victorem Gloverem prvními dvěma členy mise USCV-1. Mike je ženatý a se svou ženou vychovává dva syny. Některé servery pak o Mikeu Hopkinsovi hovoří jako o veliteli této mise.
Victor Glover
Druhým členem posádky je potom Victor Jerome Glover (Victor Glover Jr.), kterému je 43 let. Narozdíl od svého kolegy byl před svým výběrem do oddílu amerických astronautů členem amerického námořnictva, v jehož řadách dosáhl hodnosti podplukovníka (commander, fregatní kapitán). Jedná se taktéž o pilota, který za kniplem více než 40 letadel nasbíral přes 3000 hodin. Provedl také 400 přistání na palubách letadlových lodí a zůčastnil se 24 bojových misí. V roce 2013 se stal členem 21. oddílu astronautů NASA a astronautický výcvik ukončil v roce 2015. Svého prvního zařazení do posádky se dočkal v srpnu 2018, kdy se stal parťákem Mikea Hopkinse pro misi USCV-1.
Pokud Mike Hopkins byl prvním ze své třídy, který letěl do kosmu, u Victora tomu bude obráceně. S výjimkou Nicole Mann a Johna Cassady jsme mohli v posledních letech na ISS vidět všechny jeho spolužáky. Namátkou možno jmenovat Andrewa Morgana a Jessicu Meir, kteří jsou oba v současnosti na ISS jako členové 62. dlouhodobé expedice. Victor je ženatý a se svou manželkou má čtyři děti. Spolu s Mikem Hopkinsem slouží Victor zároveň jako záloha mise DM-2.
Sóiči Noguči
Největší letové zkušenosti má za sebou třetí člen posádky, 54letý japonský astronaut Sóiči Noguči. Na rozdíl od dvou svých amerických kolegů je civilistou a členem japonského oddílu astronautů agentury JAXA je od roku 1996. Do vesmíru se podíval už dvakrát, poprvé to bylo na palubě raketoplánu Discovery roce 2005 v rámci mise STS-114, což byl takzvaný návrat raketoplánů do služby. Tento raketoplán pod velením Eileen Collins přivezl na ISS zásoby a zkontroloval bezpečnostní procedury, které vytyčila vyšetřovací komise po zkáze raketoplánu Columbia. Jeho druhá zkušenost na oběžné dráze byla už delší, mezi prosincem 2009 a červnem 2010 byl členem 22. a 23. dlouhodobé expedice. Při obou kosmických letech strávil ve vesmíru celkem 177 dní. Účastnil se i tří výstupů do volného prostoru o souhrnné délce 20 hodin. Je ženatý a má tři děti. Dne 31. března 2020 se oficiálně stal členem posádky mise USCV-1.
Shannon Walker
Nejnovějším členem posádky je pak americká astronautka Shannon Walker, které je v současnosti 54 let. I ona je na rozdíl od obou svých amerických kolegů civilistkou. Hned po studia fyziky na univerzitě začala pracovat v NASA. Řadu let pracovala například jako letová kontrolorka při misích raketoplánů, v programu ISS, integraci robotiky a na dalších pozicích. Jako řada jejích dalších kolegů se přihlásila do výběru astronautů, ve kterém v roce 2004 uspěla a o dva roky později se stala řádným členem oddílu astronautů.
V červnu 2010 se na palubě lodi Sojuz TMA-19 vydala na svou první cestu do vesmíru. Na oběžné dráze pak strávila 163 dní jako členka 24. a 25. dlouhodobé expedice. S výstupy do volného prostoru prozatím nemá zkušenosti. Své druhé letové nominace se stejně jako její japonský kolega dočkala 31. března 2020, kdy se stala členkou mise USCV-1. Je provdána za americko-australského astronauta Andyho Thomase.
Složení posádky USCV-1
Zkusme se ještě na závěr článku pořádně podívat na posádku mise USCV-1. Její obsazení na první pohled není úplně obvyklé. První dvě křesla si NASA obsadila sama dle vlastního výběru, druhé dvě pak po dohodě se svými mezinárodními partnery, mezi něž patří kanadská vesmírná agentura CSA, evropská ESA či japonská JAXA. Do tohoto seznamu patří však i ruský Roskosmos. A i když je všeobecně známo, že jedním z důvodů vývoje soukromých amerických lodí je omezení závislosti NASA na Rusku, do budoucna budou na základě gentlemanské dohody Američané bezplatně létat na palubách Sojuzů a Rusové na palubách lodí Crew Dragon a Starliner. Je proto překvapivé, že v posádce nefiguruje žádný občan Ruské federace, jelikož od samotného počátku dlouhodobých expedic na ISS platí pravidlo, že v každém okamžiku je na stanici přítomen minimálně jeden ruský a jeden americký astronaut.
Vysvětlení této neobvyklé situace je však velmi prosté. V prosinci roku 2019 se v Houstonu setkali zástupci ruské strany s poradním výborem NASA pro ISS a vyjádřili obavu z letu ruských kosmonautů na neprověřené nové americké lodi. Nejen pro SpaceX a NASA je tedy klíčové absolvovat první zkušební pilotovanou misi DM-2, která svůj start chystá na květen 2020. Ruská strana je pak samozřejmě připravena svůj názor přehodnotit a nejspíše pak dojde k výměnám členů posádek mezi americkými loděmi a loděmi Sojuz. Alespoň tak se vyjádřil bývalý čtyřnásobný astronaut NASA a člen poradního výboru Thomas Stafford. Který astronaut pak nejspíše přepustí své místo ruskému kosmonautovi? V tomto případě se domnívám, že volba padne na Shannon Walker.
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Tady mi někdo čte myšlenky. Už pár dní zachytávám v tomhle duchu střípky a zrovna dnes ráno jsem si říkal, že už by tady mohl vyjít článek …. Děkuji.
No, ty informace o slozeni posadky jsou oficialni od 31.3.2020. Jinak, kdyz sem to psal, byl sem rad, ze spousta tech clanku ma datum 31, byt tak 1.4, bal bych se aprila 🙂 jsem rad, ze se podarilo splnit prani. Snad i obsahem 🙂
Tak určitě!Díky Jirko!
Nechybí asiat, černoch, ani žena. Plesám, že společnost konečně učinila krok k rovnoprávnosti.
Tomuto komentáři je možné vyčítat pouze lehkou ironii, neboť :
“With the Artemis program, NASA will land the first woman and next man on the Moon by 2024, using innovative technologies …”. Např. zde a v mnoha další PR materiálech.