Aktuality

Zakázky SpaceX: NASA ruší VIPER, armáda rozšiřuje program NSSL a Falcon 9 vynese JPSS-4 a SXM-9

Léto je tradičně charakterizováno nedostatkem zpráv, nicméně my si letos rozhodně nemůžeme na nedostatek nových kontraktů pro firmu SpaceX naříkat. Dnešní přehled se bude týkat převážně zakázek státních a pod některými z nich je podepsána americká NASA. Nejprve zmíníme zrušení projektu měsíčního roveru VIPER a řekneme si, co to bude znamenat pro SpaceX. Poté už přejdeme ke kontraktu na vynesení meteorologické družice JPSS-4 a také se podíváme, jak armáda upravila stávající kontrakty programu NSSL se společnostmi ULA a SpaceX. Celý náš přehled zakončíme zakázkou na vynesení další družice pro firmu Sirius XM.

Náš dnešní přehled začneme úpravou jedné starší informace. Již v dubnu 2021 jsme vás informovali, že SpaceX získalo kontrakt na vynesení roveru VIPER. Tento rover měl být vynesen Falconem Heavy na dráhu k Měsíci, kde měl následně přistát v oblasti jižního pólu. Cílem roveru bylo hledání podpovrchových ložisek ledu, které se nachází na dně kráterů, kam ani během lunárního dne nedopadnou sluneční paprsky. Dle originálních informací se mise měla uskutečnit v roce 2023, nicméně zdrženími ve vývoji postupně sklouzla minimálně do listopadu 2025. Tato okolnost, spolu s výrazným překročením původních nákladů, se v polovině července letošního roku přestala líbit NASA, která se rozhodla, že celý vývoj roveru zruší. Agentura má tímto způsobem ušetřit přibližně 84 milionů dolarů. Co ale toto zrušení mise znamená pro SpaceX? V podstatě se pro firmu tímto způsobem nemění vůbec nic. Rover měl být k Měsíci dopraven a následně na něm i přistát pomocí komerčního landeru Griffin firmy Astrobotic. Upravené plány NASA stále počítají s tím, že lander na Měsíci přistane v rámci mise Griffin Mission 1. Možná ale na jiném místě a dostane naprosto odlišný náklad. Namísto vědecky cenných přístrojů možná ponese jen balastní zátěž, která otestuje schopnosti landeru přistát na Měsíci s těžkým nákladem. Stále se tedy můžeme těšit na start Falconu Heavy nejdříve v září roku 2025, akorát bez vozítka VIPER.

Takto měla původně vypadat vykládka roveru VIPER z platformy Griffin (Zdroj: ESA)

Druhá zakázka dnešního článku se týká sondy JPSS-4 (Joint Polar Satellite System), na jejíž vynesení získalo SpaceX kontrakt 22. července. Družice JPSS jsou nejnovější generací amerických meteorologických družic obíhajících na heliosynchronní dráze a poskytují globální enviromentální data používaná v numerických modelech předpovědi počasí. Tyto satelity jsou provozovány organizací NOAA, tedy Národním úřadem pro oceány a atmosféru, nicméně jejich stavbu vývoj a vypuštění již tradičně zajišťuje americká NASA. Družice bude vážit necelé tři tuny a na oběžnou dráhu ji vynese raketa Falcon 9 v roce 2027 z kalifornské Vandenbergovy základny, za což SpaceX obdrží 112,7 milionů dolarů. Po svém vynesení bude družice, jak tomu již tradičně bývá, přejmenována. Nové jméno se bude sestávat ze zkratky NOAA a pořadového čísla, které je v tuto chvíli neznámé. Konstelace JPSS by se po svém dokončení měla skládat celkem z pěti družic, přičemž poslední z nich, s pořadovým číslem JPSS-3, bude vypuštěna v roce 2032.

Umělecká představa družice JPSS-4 (Zdroj: NOAA)

Poslední státní zakázka se bude týkat armádního programu National Security Space Launch (NSSL), kterým Americké kosmické síly zajišťují ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. Konkrétně pak půjde o Fázi 2 tohoto programu, kterou americká armáda vyhlásila v roce 2020 a které se SpaceX účastní společně s firmou ULA. Celkově mělo být v rámci této fáze dle původních plánů rozděleno 34 zakázek v poměru 6:4 ve prospěch ULA. Skutečnost však byla jiná, neboť kvůli průtahům ve vývoji rakety Vulcan firmy ULA byly mise nakonec rozděleny v poměru 54 % pro ULA a 46 % pro SpaceX. Rozdělovalo se také daleko více misí – místo již zmíněných 34 si armáda objednala o 14 startů navíc. Zakázky byly rozděleny v poměru 26 pro ULA a 22 pro SpaceX. Dle nejnovějších informací k nim má navíc přibýt ještě jedna, která má název NROL-95. O tom, kdo ji vynese, nebylo zatím rozhodnuto.

První start rakety Vulcan, leden 2024 (Foto: Julia Bergeron)

Tento rapidní nárůst počtu startů však nebyl dle armádního mínění dostatečně financován. Armáda se proto koncem letošního července rozhodla, že stávající smlouvy s oběma kontraktory budou upraveny tak, že platby za startovní služby budou navýšeny o téměř 1,8 miliardy dolarů. Z této částky půjde přibližně 1,1 miliardy na účet ULA, která si tak během Fáze 2 přijde celkem na 4,5 miliardy dolarů. Zbylých 661 milionů získá SpaceX a zaokrouhlí tak své příjmy na rovné 4 miliardy dolarů. Zároveň se blíží Fáze 3 (NSSL3), ve které bude bojovat o kontrakty kromě ULA a SpaceX například také firma Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose. O tom jsme nedávno psali zde.

Umělecká představa družic SXM třetí generace (Zdroj: Maxar)

Finální kontrakt, který v dnešním přehledu zmíníme, se objevil poslední červencový den. Nepřišel s ním žádný kosmonautický server, ani nejde o oznámení zákazníka o uzavření dohody. Vyplynul ze žádosti SpaceX o povolení testovat družici v budově pro přípravu nákladu a na startovní rampě SLC-40. Jde o družici SXM-9 americké firmy Sirius XM, která zajišťuje radiové vysílání pomocí satelitů a internetu více než 30 milionům posluchačům v Severní Americe. Nejde také o první zakázku, kterou tato společnost se SpaceX podepsala – ta se datuje do roku 2017 a SpaceX se tehdy zavázalo k vynesení družic SXM-7 a SXM-8 na oběžnou dráhu, k čemuž došlo v letech 2020 a 2021.

Nejnovější mise bude tedy startem třetím. Díky neobvyklé žádosti neznáme ani přesné datum startu, nicméně je jisté, že se neuskuteční dříve než v říjnu, protože na konec září jsou plánované testy. Družice jako taková je určena jako náhrada za selhavší SXM-7. Ta byla sice v prosinci roku 2020 dopravena na oběžnou dráhu v pořádku, nicméně po několika týdnech došlo k selhání palubního vybavení a firma Sirius byla nucena družici v ceně 200 milionů dolarů úplně odepsat. Není také vyloučeno, že startů nakonec bude více. Firma Sirius XM si totiž v letech 2021–2022 objednala celkem čtyři družice s pořadovými čísly SXM-9 až SXM-12, přičemž ani u jedné ze zbylých tří zatím není znám nosič.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Zobrazit komentáře

  • 12. srpna 2024
    První lidský vesmírný let, který přeletěl nad polárními oblastmi Země
    V posledních čtyřech letech SpaceX zahájilo třináct lidských vesmírných letů, bezpečně přeletělo 50 členů posádky na oběžnou dráhu Země a zpět a vytvořilo nové příležitosti pro lidstvo žít, pracovat a zkoumat, co je ve vesmíru možné. Celkem 46 misí Dragonu na oběžnou dráhu přineslo kritické zásoby, vědecký výzkum a astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici a zároveň otevřelo dveře komerčním astronautům k prozkoumání oběžné dráhy Země.

    Již letos zahájí Falcon 9 šestou komerční astronautskou misi Dragonu, Fram2, která bude první lidskou vesmírnou misí prozkoumat Zemi z polární oběžné dráhy a poprvé přeletět polární oblasti Země. Fram2, pojmenovaná na počest lodi, která pomohla průzkumníkům poprvé dostat se do arktických a antarktických oblastí Země, bude řídit Chun Wang, podnikatel a dobrodruh z Malty. Wang si klade za cíl pomocí mise upozornit na průzkumného ducha posádky, přinést pocit úžasu a zvědavosti širší veřejnosti a zdůraznit, jak technologie může pomoci posunout hranice průzkumu Země a prostřednictvím výzkumu mise.

    K Wangovi se na misi připojuje posádka mezinárodních dobrodruhů: Nor Jannicke Mikkelsen, velitel vozidla; Australan Eric Philips, pilot vozidla; a německá Rabea Rogge, specialistka na mise. Pro každého člena posádky to bude první vesmírný let.

    Během 3 až 5denní mise má posádka v plánu pozorovat polární oblasti Země skrz Dračí kopuli ve výšce 425 – 450 km s využitím poznatků vesmírných fyziků a občanských vědců ke studiu neobvyklých světelných emisí připomínajících polární záře. Posádka bude studovat zelené úlomky a fialové pruhy kontinuálních emisí srovnatelných s jevem známým jako STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancement), který byl naměřen ve výšce přibližně 400 - 500 km nad zemskou atmosférou. Posádka bude také spolupracovat se SpaceX na provádění různých výzkumů s cílem lépe porozumět účinkům vesmírných letů na lidské tělo, což zahrnuje pořizování prvních rentgenových snímků člověka ve vesmíru, tréninkové nástroje Just-in-Time a studium účinků. vesmírných letů na behaviorální zdraví, což vše pomůže při vývoji nástrojů potřebných k přípravě lidstva na budoucí dlouhodobé vesmírné lety.

    Falcon 9 vypustí Fram2 na polární oběžnou dráhu z Floridy nejdříve koncem roku 2024.

    • Dnešní novinka, SX do toho šlape. Mise na ISS začínají být nuda.

Sdílet

Aktuální články

Dragon poletí na misi Crew-9 jen s dvěma astronauty, zpět z ISS přiveze „ztroskotanou“ posádku Starlineru

Problémy americké kosmické lodi Boeing Starliner při její první pilotované misi letos v létě způsobily,…

14. 9. 2024

Zajímavý rozhovor Nolanda Arbaugha s influencerkou Briar Prestidge

V červenci byla influencerka Briar Prestidge na návštěvě u Nolanda Arbaugha, prvního uživatele implantátu Neuralinku.…

13. 9. 2024

Příští Starship možná poletí až na konci roku, SpaceX se agresivně ohradilo proti pomalým úřadům

Společnost SpaceX otevřeně kritizuje Federální úřad pro letectví (FAA), který podle ní zbytečně zdržuje schvalovací…

11. 9. 2024

Střípky o Neuralinku z platformy X (12. díl)

V dnešním dílu nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem, se…

9. 9. 2024

Starlink rychle roste v řadě zemí, ale v Brazílii teď má zmrazené bankovní účty kvůli Muskově síti X

V přehledu novinek o Starlinku zavítáme například na Aljašku nebo do Kanady a Austrálie, kde…

8. 9. 2024

Lady s Teslou: Jak si vede čínský elektromobil NIO ve srovnání s Teslou

Půjčila jsem si čínský elektromobil NIO ET5 Touring a porovnala ho se svojí Teslou Model…

5. 9. 2024