Začíná nová éra vesmírného turismu
Vesmírný turismus není žádná novinka, ale vždycky šlo o extrémně drahou záležitost. Avšak díky pokrokům SpaceX a dalších firem jako Blue Origin, Bigelow Aerospace nebo Virgin Galactic se lety do vesmíru nyní dostávají do nové etapy, kdy jsou dostupné většímu počtu lidí. V novém videu z kanálu Primal Space se dozvíte, které inovace jsou klíčové pro to, aby se do vesmíru v budoucnu mohl podívat i někdo jiný než jen ti největší boháči. Video původně vyšlo v únoru 2020.
SpaceX je zmíněno spíše okrajově, ale pokud sledujete ElonX pravidelně, mohli jste zaznamenat, že tato firma už oznámila dvě turistické mise využívající kosmickou loď Crew Dragon. Této služby chce využít také hollywoodský herec Tom Cruise pro natočení filmu ve vesmíru.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Ráda si rozšiřuju své obzory a nyní je můžu sdílet s vámi prostřednictvím webu ElonX, na kterém pomáhám již od roku 2018.
Podpořte projekt ElonX
škoda, že koronavirus byl hřebíkem do rakve firmy Bigelow Aerospace, která propustila všechny svoje zaměstnance…
Tonebyl koronac
ale spis nezajem dedicu
To si pletete s projektem SpaceShipOne
Bylo by to hezké. Ale obávám se, že kromě suborbitálních skoků se žádného velkého rozvoje vesmírného turismu nedočkáme. Dragon možná párkrát někoho sveze, ale ten neřízený návrat někam do oceánu je spíš pro dobrodruhy bez pudu sebezáchovy, než pro snobské miliardáře.
A o SS a jejím motorickém přistání to platí obdobně. Zvlášť když se spolehlivost přistání prvního stupně F9 extra nelepší.
Odhaduju, že nakonec budou vozit turisty na oběžnou dráhu a zpět jednoduché raketoplány, třeba jako Dream Chaser.
Z jakého pohledu se spolehlivost přistání F9 nelepší ? Statisticky vzato se s drobnými zaškobrtnutími neustále zlepšuje.
V průběhu let všelijak kolísá, ale to je spíš tím, že jde pořád o relativně malé vzorky, takže i jeden neúspěch se dost projeví v celkových číslech:
Úspěšnost přistání Falconů
83,6 % (celkem), 33,3 % (2015), 62,5 % (2016), 100 % (2017), 85,7 % (2018), 93,75 % (2019), 66,66 % (2020)
HA. Teď si nejsem jistý, jestli je moje úvaha založená správně. Moje úvaha byla taková, že graf vývoje bude odpovídat poměru (%) pro všechny jednotlivé starty. Pokud to vezmu po letech, tak to zkreslí výsledek za celou dobu, protože pak je údaj zkreslený tím, že mám pro každý rok jiný procentuální základ.
Takhle
Díky za graf. Vypadá skoro hůř, než jsem čekal. Ale jak píše Petr Melechin, je to naštěstí pořád statisticky nevýznamný vzorek. Doufejme, že se to už bude jen zlepšovat.
Tak do 100% se nedostanou 🙂 Nicméně, proto má důvod ta statistika po jednotlivých letech, i když momentálně nevypadá příliš pozitivně.
Přemýšlel jsem i o statistice, kde bych vzal údaje až od “landing” místo od “experimental landing”, ale ten průběh by byl asi velmi podobný, jen hodnoty by se posunuly výš ..
ještě taková poznámka pod čarou, letos jim to jednou zkazilo počasí, což se těžko ovlivňuje.
To se bavíme o v podstatě stále experimentech s Falconem 9, tam jsou ztráty přijatelné.
Pro Starship s posádkou ale musejí mít vyřešené i počasí (jak se mu vyhnout/jak to přežít). Jinak moc zákazníků neseženou.
SS by neměla být tak ovlivňována počasím, jako F9, díky větší hmotnosti a většímy kormidly. Navíc z LEO se čas sestupu dá přizpůsobit počasí. Při návratu od Měsíce to asi tak jednoduché nebude, ale i to se dá ovlivnit. Od Marsu už je to loterie. Uvidíme časem.
To máš uděláno jak? Co bod grafu to jeden start – a pro ten bod počítáš úspěšnost ze všech startů do tohoto bodu (včetně)?
Krátká odpověď – ano.
Vzal jsem přehled startů, vyhodil jsem ty bez pokusu o přistání, přistání do moře, FH rozdělil na tři části. Pak jsem vzal aktuální počet startů (nebo spíš pokusů o přistání), použil ho jako aktuální základ (100%) a procento počítal z aktuálního kumulativního počtu úspěšných přistání. Tedy 100% nabývá hodnoty 1-61 a kumulativní počet úspěšných přistání nabývá hodnoty 0-51. 61 a 51 jsou údaje odsud, když jsem se v tom hrabal, tak jsem se dostal na 60. Asi kvůli metodice z první věty nebo jsem něco smazal navíc. 1 nehraje v tom grafu takovou roli, abych ji extra hledal 🙂
U F9 to možná jsou zanedbatelná zaškobrtnutí, ale u Starship to bude rozdíl mezi životem a smrtí astronautů. Snad se Spx díky zkušenostem podaří udržet úspěšnost SS nahoře.
Jestli předpokládáte úplně 100% úspěšnost v přistávání tak v počátečním stadiu zcela určitě ne. Ta dynamika sil s kterýma se budou potýkat během manévru těsně před přistáním bude zcela odlišná oproti F9. Třebas už jenom proto že jim budou muset díky redundanci nabíhat víc motorů než bude nutné pro přistání a u nich okamžitě udržovat tah kousek nad jejich minimem.Další problém bude i ta potvora setrvačnost která vznikne tím manévrem motory napřed,atd a je toho ještě daleko víc co budou muset řešit za běhu.
Život a smrť je silné konštatovnie keď skôr ako 2023/4 neuvidíme v Starship ľudí a aj to len vo vesmíre a pri jednduchom oblete/pristaní na mesiaci kde je 0 atmosféra, malá gravitácia a teda neporovnateľne menej premennných s ktorými musí taký F9 počítať. Osobne aj let Mezavu poredpokaldám (ak sa uskutoční v danom termíne) že poletí na CD a pristane s CD. Starship ho len odvezie k mesiacu z eliptickej dráhy na ktorej prestúpi. Starship chvíľu polieta okolo mesiaca a vráti sa na elipticku dráhu, na to plne natankvané delta V bude mať určite.
Pokud dokáže Starship v roce 24 natankovat (několikrát) na oběžné dráze, doletět k Měsíci, přistát tam a vrátit se zpět, může pak klidně vozit lidi z New Yorku do Londýna ráno do práce a po páté odpoledne zase zpátky. 🙂
Myslím, že budeme rádi, když tou dobou bude SS opakovaně použitelný nákladní druhý stupeň s rozumnou úspěšností přistání.
Tankovanie Starship je kľúčový prvok a vieme že na ňom s NASA pracujú už nejaký ten piatok. Bez tankovania Starship ako taká stráca zmysel pre lety iné ako GEO a LEO. Dokonca to je jeden z kľúčových bodov pre Starship v programe Artemis na ktorý dostanú v nasledujúcich 10 mesiacoch 135 miliónov. Osobne by som nebol až tak skeptický.
S tím neřízeným přistáním bych byl silně opatrný. Loď někde provede zážeh, a o půl obletu dál se začne nořit do atmosféry. A už jen tím, kde se zážeh provede a o kolik se sníží rychlost znamená, že je loď řízena. Promiň, ale ať už bude následovat nominální nebo balistický sestup, je to pořád řízený návrat. Neřízený návrat prožil dva dny zpátky první stupeň čínské rakety CZ-5B. Nedomnívám se, že by dobrodruzi bez pudu záchovy přežili neřízený návrat.
Ano, loď je řízena brzdícím zážehem, pak po vstupu do atmosféry natáčením těžiště. A pokud považujete modlitbu k bohu větru za dostatečný ekvivalent řízení letu na padácích, tak máte vlastně úplnou pravdu. Pak jsou ovšem obdobně řiditelné všechny návraty kosmických lodí. A podle stejné logiky taky komplet všechny padáky, balóny nebo střely. Dokonce i bublifuk je podle této definice řiditelný. 🙂
Mě nepřestává fascinovat snaha měnit zažité význam významy slov, kdykoli se mi původní význam nehodí.
Jo, takhle to je! F9 přistává s přesností na jednotky metrů přesným propočtem proudění větru. SS tedy bude jistě také úspěšná. Dík za vysvětlení 😀
Co je kritériem pro nálepku “řízený návrat”?
Dám Vám malou nápovědu. Řízeně se vrací třeba první stupeň F9, kryty F9 (i když to řízení má zatím mouchy), původní návrh Crew Dragona, návrh SS, všechny raketoplány. Neřízeně se vrací ostatní kosmické lodi, dnešní verze Dragonu, Starliner, Sojuz, Apollo, … . Tedy až na nějaký návrh Gemini, který měl přistávat na rogalu. Už je to jasnější?
ehm, sestup prinejmensim Sojuzu je rizeny
Není … mě zajímalo kriterium.
Podle jakého klíče si vybral ty příklady?
Dragon 1, Dragon 2 i Sojuz se vrací řízeně. Maj totiž motorky na řízení orientace i směru sestupu (a nebojí se je použít) 😉 U Apolla a Gemini si nejsem jistej.
Myslí se tím řízený v atmosféře (že se aktivně navádíte na přistávací plochu). Ostatní (většinou kapsle) jsou pouze stabilizované.
Proč zrovna jen v atmosféře? Proč jen na přistávací plochu?
Návrat je snad celá záležitost od opuštění orbity až dolů. Energeticky, rychlostně, odchylkou… je ta první část daleko “větší” než ta poslední část… a přesto je kriteriem jen ta “last mile”?
BTW Je vlak jedoucí setrvačností řízený?
Vlak jedoucí setrvačností je řízený, strojvedoucí může kdykoli záměrně a předvídatelně ovlivnit další pohyb vlaku. Když vyskočí, je vlak neřízený. Střela z pušky je neřízená, i když na počátku velmi přesně určujeme její směr. Dokonce i v době kdy se pohybuje hlavní ji ještě řídíme. Energeticky, rychlostně i odchylkou je ta řízená část mnohem větší než ta poslední. Přesto by nikoho nenapadlo označit diabolku za řízenou střelu.
Takže je to pouze o okamžiku, který se vám hodí 🙂
Když se řidič na vteřinu podívá na hezkou holku na krajnici silnice, tak je auto neřízené. Pak s tím můžeme souhlasit a cesta je pak řízená neřízená řízená neřízená řízená neřízená … Zvlášť v létě je pak spíš neřízená.
Je to tedy o subjektivním náhledu na to, jestli když “naplánuji cestu dopředu tak, abych nemusel zasahovat do řízení”, tak je to řízené nebo neřízené. S objektivitou to moc společného nemá. To bychom museli říct, že každá cesta je částečně řízená a částečně neřízená a záleží jen na konkrétní délce okamžiku, kterou hodnotíme.
Ten vlak bez strojvůdce vám sám rychle zastaví, protože nemá kdo zmáčknout tlačítko bdělosti. Do cíle ale nedojede 😉
Protože atmosféra je chaotické prostředí (s mnoha neznámými faktory), přesné přistání tedy vyžaduje řízení průletu skrze ni.
Stabilizovaná kapsle má přistávací elipsu v desítkách, pokud ne stovkách kilometrů. Nahoře zapálíte brzdící motorek a pak už se “děj vůle Páně”. V nejhorším případě vás to zanese do elektrických drátů, na železniční koleje, doprostřed zuřící bouře (nejen rusáci by mohli vyprávět). Na oplátku zase bývají kapsle řádově odolnější a blbuvzdornější.
Tak pro jistotu ještě jednou:
Dovolím si s vámi polemizovat, návratové kabiny jsou řízeny až do otevření padáků. Pokud se něco pokazí, pak sestupují po tzv. balistické křivce a to je pak už neřízená část sestupu, většinou strmější a s vyšším přetížením a tepelným namáháním.
Kapsle ma takovou autoritu rizeni pri pruletu atmosferou, jako balon v bouri. Muzete tomu rikat “rizeni”, no letadlo by se vam vysmalo.
Až budou letadla létat 7 km/s, tak mi pošlete pohlednici 😀
Dovolím si s vámi polemizovat, návratové kabiny jsou řízeny až do otevření padáků. Pokud se něco pokazí, pak sestupují po tzv. balistické křivce a to je pak už neřízená část sestupu, většinou strmější a s vyšším přetížením a tepelným namáháním.
Teď jste popsal rozdíl mezi aktivní a pasivní stabilizací (pasivní je zajištěna konstrukcí kapsle, jejím těžištěm). Ale řízený návrat ve smyslu že vím kam přistanu (ideálně na letiště) to opravdu není. Jen zázrakem zatím žádný kosmonaut na světě nezahynul po přistání kapsle na špatném místě (už X krát měli kosmonauti na mále a přistání do moře je sice “blbuvzdorné” ale moře má svá vlastní rizika).
Začátek vlákna zcela jasně mluví o potřebách turistů. Přistání kapslí “někam” do moře uspokojí leda turisty podobného ražení jako jsou extrémní lezci v Himalájích kteří si sbalí raneček a na dlouhé týdny až měsíce zmizí z civilizace.
Podle mě jsou suborbitální lety slepá ulička. Možná když začnou létat letos, tak s nimi pár lidí poletí, ale jakmile se zprovozní StarShip, smaže Virgin Galactic a Blue Origin z oblohy. A pokud budou létat mezi kontinenty opravdu smysluplnými suborbitálními lety, proč létat nějakými atrapami?
Se StarShip je otázkou, jestli se uživí i turistické orbitální stanice. SS dá turistům vše, co chtějí a potřebují, 3 až 7 dní beztíže, obrovský prostor pro lumpárny, komfort. Nepotřebují se s ničím spojovat. Podle mě mají stanice budoucnost jako vědecko-průmyslové základny, pro univerzity, firmy nebo umělce, čili pro ty, kdo tam bude pracovat.
Starship rozhodně BO z oblohy nesmaže. Ta totiž staví orbitální New Glenn, což je obrovská raketa co má kryt jako žádná jiná raketa. Navíc bude vyrábět motory pro společnost ULA a raketu Vulcan. Dále pracuji na měsíčním modulu. Co se týče rakety New Shepard, tak samozřejmě si to své zákazníky najde. Ne každý bude mít peníze na mnohem dražší orbitální lety a upozorňuji, že Starship nepoletí ani zítra ani za měsíc. Kdežto NS je již otestovaný systém schopný zahájit provoz klidně příští týden (nadneseně). A pokud jde o Virgin, tak i tam vidím místo na trhu. Je to raketoplán a tudíš zase jiné dobrodružství, protože i cesta je mnohdy cíl. Suborbitalní turistika má určitě co říct a pokud mohu soudit, tak pro mnoho lidí bude právě toto cesta jak se alespoň na chvilku dostat do kosmu. Ne každý snáší pobyt ve stavu beztíže dobře. Obzvlášť těžké to bude pro lidi bez většího výcviku. Už krátkodobé pobyty dokážou s tělem divy. Třeba již po pár dnech mají mnozí vysoce trenovaní specialisté problémy. Doporučuji např. toto video. Kde je astronautka Heidemarie Stefanyshyn-Piper po svém prvním letu, který trval 11 dní.
https://www.youtube.com/watch?v=JOe0IIn_rDY
Prostě létat do kosmu není jako létat na dovču.
Treba vymyslej umelou gravitaci.
Tak udělat umělou gravitaci zas takový problém není. Ale smysluplná realizace je u vesmírné stanice. Samozřejmě se musí podle toho zkonstruovat. Pak už udělat umělou gravitaci je jednoduché…
Umela gravitace je skutecne jednoducha zalezitost…v risi sci-fi. Ono kdyz se to tak veme, tak toho ve vesmiru zatim moc neumime.
Já sem teď viděl jeden film, z vesmíru, kde hlavní hrdina zvládl Keselskou cestu na 12 parseků, takže mi přijde, že to je už slušný výkon. A podle jeho lodi se jmenují rakety SpaceX 🙂
Teď vážně. Trošku na tebe navážu, máme hodně údajů o tom, jak to vypadá ve stavu mikrogravitace, ale málo při snížené gravitaci. Tady je prostě škoda zrušeného modulu CAM, který měl být u ISS. Takže zaplať pánbů za projekty jako je družice EuCropis. A jen když si vzpomenu, jak prováděli ten experiment na Gemini 11, když tu umělou gravitaci zkoušeli, lehké to fakt není.
Slovíčkarenie, všetci myslia umelou gravitáciou odstredivú silu… Áno nie je to úplne trviválne, postaviť vo vesmíre dosť veľkú “odstredivku”, no zase to nie je ani sci fi a technicky to realizovateľné je.
a nezapomínat na dokování, dokovací port musí být v ose otáčení a loď s posádkou se musí rotočit stejně jako stanice. To zvedne žaludek i otrlým jedincům 😀
Pokud jsou tak skvělí a připravení doporučil bych jim začít létat opravdu už příští týden.SS sice nepoletí za měsíc, ale dlouhé roky to také nebudou a návratnost takové investice se nepočítá v řádu měsíců. Ta legrácka v té kapsli za ty peníze opravdu nebude moc atraktivní až začne létat SS mezikontinentální lety. Tam půjde o kombinaci cestování a zážitku tedy potenciálně o mnoho víc zákazníků za nižší cenu. Těžko nějaký pracháč zaplatí tak velké peníze za zážitek, který nebude “nic moc” a podobný bude mít kde kde kdo jiný. Pokud by to opravdu mohli začít provozovat hned nemyslím, že by váhali. Takže to nejspíš nebude tak jednoduché a v konečném důsledku myslím, že se to nestane. Když investují energii a peníze jinam, možná se jim to vyplatí víc. Koneckonců jak jsou šikovní v dotažení projektu do konce uvidíme během pár příštích měsíců. Jinak jim držím palce a byl bych moc rád kdyby jim už něco opravdu létalo. I když mají dobré nápady tak jejich pomalost připomíná spíš přístup všech v ULA a Boeing dneska spěje dík tomuto přístupu spíš ke krachu. SX Vám dnes zajistí cestu v Dragonu k ISS nebo jen oblet na pár dní kolem země. A je na to opravdu připravená “za týden”. BO Vám dnes nenabízí nic. O tom jestli bude dřív létat NG nebo Starship mužem spekulovat, ale můj odhad je že to bude zase SS. SX si na zakázce pro NASA svojí SS muže krásně zaletět a otestovat BO naopak bude muset dělat něco co jí s NG moc nepomůže. Takže za mne souhlas s tím, že SS smaže z oblohy tento konkretní projekt BO a jinak bych si přál opak. Tedy, aby jim něco skutečně létalo a byli schopni ukázat, že dokážou dotáhnout nějaký projekt do konce dřív než zastará.
Starship s lidskou certifikaci skutecne nebude jeste nekolik let. Chapu optimisticke fanousky, ale pro lidi to nepujde tolik brutalni silou jako ted. Navic SS je na uplnem zacatku vyvoje. Kolikrat jiz zaznelo, ze prvni “hop” bude jiz “zitra”. Zatim maji nadrz, ktera pravdepodobne nevydrzi potrebny pretlak pro lidskou certifikaci. Nene Osliku, jeste tam nejsme a par let nebudem. Konkurencni projekty budou mit svuj prostor jiz pristi rok.
já jsem netvrdil, že to poletí s lidskou posádkou příští rok. Jen že to nebude trvat dlouhá léta a pokud na tom hopsání nezačnou vydělávat rychle už se jim to nikdy nevrátí. Jen když se podívám kam se dostala SX a kam BO. Dovolil bych si tvrdit, že SX jsou poměrně dál a že mohou zákazníkům nabídnout podstatně více už dnes. A ano jsou u SS na začátku, ale směřují jednoznačně k cíli. Kolik lodí má certifikováno BO pro lety s lidskou posádkou? SX k tomu nevyhnutelně směřuje a nerozptyluje se “hopsáním na oběžnou dráhu”. Zkušenosti jsou na čí straně? řekl bych, že ve SX budou mít dnes přeci jen víc znalostí a zkušeností jak úspěšně takovou loď postavit tak, aby prošla certifikací NASA.
Za rok a půl se dostal StarHopper do výšky 150 m, Starship prozatím do 0 m, takže také žádné závratné tempo. Velice pochybuji zda Starship letos uskuteční alespoň takový suborbitální let jako New Shepard a kdy vůbec bude Starship otestován pro dopravu lidí, je ve hvězdách. Proto naprosto souhlasím s názory p. Zvoníka
To je dost zavádějící tvrzení. Starhopper vzletěl do 150 metrů asi 9 měsíců po zahájení výroby a Starship teď pravděpodobně vzlétne do 150 metrů zhruba rok od zahájení výroby prototypu Mk1. To bych rozhodně neoznačil za nějaké pomalé tempo.
Já jsem napsal závratné, ne pomalé. Kdybych byl škodolibý, a to nechci, tak bych mohl přímou úměrou spočítal za jak dlouho se dostane do výšky 100 km nebo na Mars. Chci tím jen doložit neoprávněnou dehonestaci úsilí jiných firem mimo Space od některých účastníku diskuze.
Vzhledem k tomu, že jste reagoval původně na můj příspěvek tak mi není úplně jasné kde jste nabral dojem, že jsem se pokoušel o dehonestaci úsilí jiných firem. Jen jsem uvedl fakta.
Pokud chcete být objektivní tak se můžete podívat jak dlouho trvalo BO dostat se od prvních testovacích letů jejich demonstrátorů k suborbitálnímu letu NS a kam se dostali od té doby. Vážně to chcete srovnávat s rychlostí vývoje SS.
Spíš jsem reagoval na to že to hopsání na oběžnou dráhu které je ve videu se nikdy neuskuteční.Prostě proto, že už to ekonomicky nedává smysl. Stejně jako se neuskutečnilo spousta projektů SX prostě protože už nedávali smysl a úsilí na jejich dokončení neodpovídalo přínosům.
To už je slovíčkaření.
To byste mohl, ale byl byste akorát pro smích, protože jistě víte, že rychlost vývoje se takhle lineárně extrapolovat nedá.
To je v pořádku, ale dopouštíte se toho samého, akorát opačně. Nechápu tendence minimalizovat dosavadní úspěchy SpaceX nebo zpochybňovat rychlost vývoje. V čem jsou ty ostatní firmy tak skvělé, že je potřeba je tak hrozně bránit a omlouvat?
– ULA vybrala motor pro Vulcan v roce 2014, raketu oznámila v roce 2015 a měla mít premiéru v roce 2019. Nakonec poletí v létě 2021. Přitom jde v podstatě o naprosto tradiční raketu.
– Problematický vývoj SLS asi nemusím rozpitvávat.
– Blue Origin vyvíjí New Glenn od roku 2012, oznámila jej v roce 2015 a premiéra měla být v roce 2020. Nakonec to bude v roce 2021 nebo 2022. Raketa je typově srovnatelná s Falconem 9 z roku 2015, takže pokročilý design, ale dnes už nic převratného.
Oproti tomu SpaceX vyvíjí největší raketu v historii a jako první se pokouší o kompletně znovupoužitelný systém. To je naprosto neprobádané území, takže se vývoj pochopitelně neobejde bez omylů a slepých uliček, ale i přesto firma pouhé 4 roky od oznámení ITS (což byla vlastně úplně jiná raketa) a méně než 2 roky od přechodu na ocel nejspíš provede první suborbitální testovací lety a příští rok dost možná i orbitální. Ano, nelze to brát jako hotovou věc a přehnaný optimismus není na místě, ale podobné argumenty typu „neříkej hop, dokud nepřeskočíš“ lze aplikovat i na New Glenn nebo SLS.
Petře pozor raketa Vulcan rozhodně není pouze tradiční raketa. Možná tak vypadá, ale jedna se o kategorii Heavy Class! To je si potřeba uvědomit. Ta raketa bude mít sílu srovnatelnou s Delta 4 heavy a navic se počítá, že jednou bude mít opakovaně použitelné motory. Určitě bych to takto tendenčně nezlechčoval. To, že tu je konkurence, která na to jde jinak ještě nutně neznamená, že vše co dělá je špatně a k ničemu.
Vulcan je pořád raketa tradičního typu bez nějakých revolučních technologií.
Každopádně já tu přece neřeším, jestli jsou ostatní rakety dobré nebo špatné nebo jestli jsou užitečné. Chtěl jsem jen poukázat na to, že i vývoj relativně obyčejných raket trvá dlouhé roky, takže pokud někdo zpochybňuje rychlost vývoje u řádově obtížnější a komplexnější Starship, tak žije zcela mimo realitu.
Jen jsem chtěl jen poukazat na to, že Vulcan není tak úplně obyčejná raketa. Je to kompaktní verze silneho nosiče. Inovace nejsou možná tak znatelné navenek, ale inovuje se postup a přístup k výrobě jako takové a to je určitě také pokrok. Odklady jsou nedílnou součástí kosmonautiky a je jedno o koho jde. Dodržovat termíny je v tomto oboru spíše zvláštnost. To se určitě shodneme.
ULA sa sama na svojich stránkach chváli že 90% použitého HW je leteného na rakrtách Atlas a Delta… Tým netvrdím že to je zlé a nič nové nepriniesli no faktom je že je to konvenčná rakra ako Ariane 5 či nová 6 , Atlas a Delta.
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/32854051607/in/album-72157690220351103/
Myslím že nedoceňujete jejich filosofii postupných upgradů. Oni razí filosofii že nový hardware zkouší po částech ještě před samotným prvním slavnostním startem. SpaceX není jediná firma která vylepšuje svoje nosiče.
Podle té tabulky skutečně staré jsou pouze 3 technologie (plášt spodního a horního stupně a aerokryt). Nezaměňovat s hardwarem (kromě vnějšího tvaru rakety předělali i vzor žeber na hliníkových panelech pláště, místo starého isogridu, Centaur bude mít stěny jen 1mm silné, přestože dvakrát narostl).
Zcela nové je palivo (logicky i motory), předělané SRB, značně přepracovaný a vylepšený Centaur (prakticky už to bude prototyp ACESu).
S řídícím počítačem (avionikou) navazují na husarský kousek když v roce 2017 sjednotili avioniku pro Atlasy a Delty.
Vulcan je od začátku projektovaný pro pilotované lety (pro Atlas to museli dodělávat, což zahrnovalo třeba EDS “systém detekce chyb” aby mělo co spustit záchranou věžičku).
Nejspíš za to dostanu pěknou hromadu mínusu, ale žádná rakety ani Starship nemá žádné revoluční technologie. Pokud bude SHS taková jak Musk slibuje tak to bude určitě revoluční stroj, ale z pohledu technologie motorů/materiálů to bude “jen” evoluce. Až se někomu podaří dostat aerospike nebo rotační detonační motor do provozu tak to budou revoluční technologie, ale tyhle pohony zatím fungují jen na papíře a v laboratořích, a ještě uplyne hodně času, než se vyřeší jejich nedostatky.
No já osobně považuji technologii přistání a znovupoužitelnosti za revoluční. Přestože jsou to vesměs staré technologie, ale poskládané a použité naprosto novým způsobem.
Záleží, jak moc se chcete hádat 🙂 Všechno je to trubka s palivem a na konci to má trysku. Pak není revoluční ani areospike.:-)
Já jen psal že je rozdíl mezi revolučním strojem(třeba falcon, starship) a revoluční technologií(třeba právě motory).
Rakety už z principu nemohou být revoluční…. otáčení je to poslední, co bys chtěl, aby dělaly.
https://www.osel.cz/11156-prevratny-rotacni-detonacni-raketovy-pohon-uspel-v-prvnich-experimentech.html
@Silhan.J Pokud by to bylo jen o motorech, tak tam se žádná revoluce nekoná (ve srovnání třeba s RS-25). F9 je revolucí ve znovupožití a SH/SS bude evolucí této myšlenky
Já si myslím, že “tradiční” bylo použito jako “nic nového nepřináší”. To, že motory budou opakovaně použitelné je dáno tím, že je bude kupovat o BO. Já osobně to beru jako PR plácnutí typu “my taky řešíme znovupoužitelnost”. Ale nechme se překvapit.
A to je právě ta chyba. Ta raketa toho přináší hodně nového. Souhlasím není to tak vidět, jako u SpaceX. Namátkou vyberu třeba pomocné motory, které se vyrábějí mnohem efektivněji a levněji. Nebudou se už dlouhodobě skladovat, ale prakticky ihned po transportu montovat na raketu. Dále se během výroby používají zcela nové technologie. Isogrid atd. Dalším posunem bude nejlepší horní stupeň.na světě. Ať už Centaur V a později vylepšený ACES. S možností tankování v kosmu. Výjimeční jsou v možnosti dlouhodobého uskladnění pohonných látek, takže se hodí na dlouhodobé mise za oběžnou dráhu Země atd. Takže inovace tu jsou jen je třeba to sledovat. 🙂
To, že SpaceX za cca 1,5 roku postaví 7 prototypů z nichž se jen ten první vznese do výšky 150 m a ostatní ani neposkočily, vydávají někteří fanoušci za doklad rychlého vývoje je opravdu podivné.
Pokud vím, tak téměř 100% opakovatelný byl Space Shuttle. Technicky velmi dobrý, ekonomicky téměř katastrofa.
Zda tím pravým ořechovým bude SH/SS jehož startovní hmotnost bude stejná jako hmotnost Saturnu V+Space Shuttle, to Vám nikdo zodpovědně neřekne, jen dle míry své fantazie může hádat.
Samozřejmě je nutné hodnotit Muska, že do toho projektu šel, ale používat tuto vizi jako argument pro shazování jiných projektů považuji za nesolidní. Rozhodovat budou výsledky a na ty si ještě dlouho počkáme.
A co vy tedy považujete za doklad rychlého vývoje, když ne spousty prototypů během 2 let? Jednu animaci a jedno video aerodynamického krytu New Glennu během 5 let od oznámení? Nebo jeden stupeň připravený na testování po 10 letech vývoje SLS? Pár videí z obrábění dílů pro Vulcan? (Motory neřeším, ty jsou víceméně hotové u všech těchto raket.)
Upozorňuju, že to nemá být kritika těch raket, ale pokud vám vývoj Starship nepřijde rychlý, tak mi ukažte jinou velkou raketu, kde je podle vás vývoj rychlý.
A ne, raketoplán nebyl 100% znovupoužitelný.
Já jsem rychlost vývoje SS nesrovnával s žádnou jinou raketou, takže proč mi to vyčitáte? Psal jsem pouze, že 150 m za jeden a půl roku, není žádná velká velká rychlost.
A u Space Suttle jsem napsal téměř 100% opakovatelný, podotýkám slovo téměř.
Právě. Není velká rychlost. V porovnání s čím ? Stejně tak mohu říct, že je to naopak velká rychlost, ale když nezvolím etalon, ke kterému to porovnávám, tak to má nulovou informační hodnotu.
PetrK: Asi tak. Připomnělo mi to hlášku z Lamera:
A: „Hele jsou dobrý 2 GB RAM?“
B: „To je jak kdyby ses zeptal, jestli jsou dobrý dva litry minerálky.“
A: „Takže jo. Díky!“
Promiňte, ale pokud napíšete téměř 100% a teď neřeším slovo opakovatelný, které sem vůbec nepatří, tak si pod tím představím něco jako 98%, ale tak to přece vůbec nebylo. Největší díl shořel v atmosféře, další dva velké díky spadly do moře, kde se musely vylovit, zcela rozebrat a postavit znova za cenu vyšší, než kdyby se vyrobily nové. No a samotný Orbiter? Tak sám víte jak to bylo s motory, které šly po každém letu na nákladnou GO a to nemluvím o tepelné ochraně a dalších komplikacích. Srovnal bych to s letectvím, kde se co 6 let dělá tzv. D Check, ale tady to bylo ještě složitější právě o ty motory, které u letadel často vydrží desítky let.
Letecké motory sem nepletě, když si koupíte letadlo, tak motory máte jen v nájmu. Když jdou na revizi, tak se mění kus za kus a kolik toho po generálce zůstane, to ví jen výrobce
Kdyby byl Space Shuttle technicky dobrý, tak by nebyl tak drahý. Právě jeho technická nedokonalost byla příčinou drahé údržby. Samozřejmě je to poplatné době. Na svou dobu to bylo super.
Letěl celkem asi 135x, dvakrát při tom zhavaroval, bohužel při tom zahynuli lidé. Ale když si odmyslíme ty lidi, což se asi nedá, není to tak špatný výsledek na zcela revoluční projekt.
Já přeci netvrdím něco jiného.
samozřejmě je mi líto obou posádek, ale na to, že u prvních startů STS se počítalo s cca 50% na přežití posádaky, tak zas tak špatné to nebylo. Možná je to trochu cynické, ale u všech expedičních misí v historii umírali lidé.
Můžu se zeptat na zdroj odhadu 50% přežití?
Wayne Hale, bývalý letový ředitel programu raketoplánu a programový manažer, píše o dodatečně vypočtené pravděpodobnosti ztráty posádky a lodi 1:9 při STS-1 (tj. 10% pravděpodobnost ztráty posádky, 90% pravděpodobnost úspěšné mise). Zdroj:
https://twitter.com/waynehale/status/1256348518429622272
“Pokud vím, tak téměř 100% opakovatelný byl Space Shuttle.” – A tím myslíte co vlastně???
Let neznamená nič ako pekné PR a zdvihnutie morálky tímu že sa im podarilo niečo významné. Je to super milník netvrdím že je úplne bezvýznamný no zasa dávať mu nejakú špeciálnu hodnotu je prehnané. Let je vrchol snaženia a riešenia problémov ktoré nevidíme, resp. nie všetky. Aktuálne je na SN-4 20. vyrobený Raptor tak isto elektronika, pneumatické systémy či SW už pravdepodobne dosť dlho ladia niekde v Hawthorne na prototypových zapojeniach a podobne ďalšie iné systémy. To že vidíme v BC tento rok už 7 siedmy exemplár nádrží je zasa len čiastkové snaženie tímu konštrukcie/výroby nádrží. Predstaviť si pod vývojom Starship let je dosť obmedzený pohľad. Rýchly vývoj je o paralelizovaní jednotlivých stupňov vývoja a výroby zoberme si obdobie posledného 1,5 roku vývoja Starship v podaní SpaceX, v podstate celú dobu paracujú ako na výrobe tak jeho optimalizácii a vývoji. Bežne by sa najprv motor navrhol potom by sa optimalizoval a až nakoniec by sa začala jeho výroba čo je vo svojej podstate trojnásobok času. Zasa toto netvrdím doslovne no to čo spomínam je aj na technických školách učená bežná cesta od idei k produkcii výrobku. Netvrdím že sériový to je zlý postup, pre niečo sa používa, no aerospace je sektor kde ten paralelný postup vyzerá výhodný, aspoň v podání SpaceX.
Pokud si správně pamatuji, tak pro Vulkan byl BE-4 jeden ze 2 ve hře (to sedí s tím 2014) a o vítězovi bylo rozhodnuto až někdy před 1-2 roky
neřekl bych to lépe. Ještě rozmlátí spoustu lodí, ale neustále jdou vpřed. BO je starší společnost než SX a kolik funkčních lodí mají? Kolik letů realizovali jejich rakety? Kolik získali zakázek od NASA nebo jiných zákazníků? Propast v rychlosti vývoje u obou společností je přece viditelně obrovská. Já bych vážně chtěl aby jim to létalo protože jejich NG nevypadá špatně a od ULA už mnoho nečekám, ale čas běží….. a stále nic
“žádné závratné tempo” 😀
Znáte nějakou raketovou společnost, která zvládá RPED (rapid partly expected disassembly) svých prototypů s větší kadencí? 🙂
SS je od kontinentálních letů strašně daleko. Dokonce tak daleko, že si ani netroufám odhadnout kdy to bude. Mohu Vám ovšem garantovat, že to není otázkou roku, či dvou. BO jde vlastní cestou a existuje déle než SpaceX a pokud se o lety do vesmíru zajímáte, tak jistě víte, že ve svém erbu, jako symbol, má společnost želvu, ano želvu. Bezos se totiž řídí mottem buď želva, ne zajíc. Což v jeho případě znamená postupné kroky a ne velké skoky. Rád bych Vám také připomněl, že NS přistál dřív než F9, ano je to rozdílné, ale přesto má BO první raketu, která vynesla něco do kosmu a vrátila se zpět. Musk není jediný kdo má nápady a BO bych rozhodně nepodceňoval. Kapital, který za společností stojí si troufám odhadnout dnes nemá ze soukromniků nikdo.
Tak teď k NS. Ten je opravdu již odzkoušený a řeší se administrativa. Ovšem technicky už je připraven. Navíc BO jsou tajemní, jako hrad v Karpatech, takže to skutečně mohou spustit klidně zítra. Když se přesunu k NG, tak to nejzásadnější už je hotové. Tím myslím motory a ve fabrice už se raketa staví. Ta raketa je unikátní v mnoha ohledech, stejně jako SS nebo FH. Ten aerodynamický kryt je prostě maso. Celý NS se pod něj vejde. 🙂 A na něco takového tu ještě není trh. Tak kam spěchat? Na co mít raketu, která nemá moc co vynášet?Průmysl teď potřebuje čas, aby vůbec mohl takto velkou raketu využít. Stačí si vzít příklad u FH.
Velmi objektivní příspěvek, lépe bych to nenapsal. Obdobně si myslím, že pro tak velké rakety se budou obtížně shánět zakázky. S ohledem na vysokou cenu velkých kosmických dalekohledů nebo velkých sond k planetám jich bude velmi málo, taktéž předpokládám velké věcné a finanční problémy s udržením stálé stanice u Měsíce nebo přímo na Měsíci. Zbývá jen něco jako “hotely” na LEO, ale do toho se prozatím mnoho investorů s dostatečným kapitálem také nehrne.
Takže bohužel k mému značnému věku má p. Zvoník s těmi zakázkami pro superrakety asi pravdu.
Tak pro FH přicházejí zakázky také pár let po přestavení, je to logické, nikdo nebude stavět družici, když jí nemá čím vynést (snad komě Bigelow).
“Rád bych Vám také připomněl, že NS přistál dřív než F9, ano je to rozdílné, ale přesto má BO první raketu, která vynesla něco do kosmu a vrátila se zpět. ”
Tak s touto větou by se dalo hodně polemizovat. Ono vynést něco do kosmu a sotva nakouknout kousíček na určitou hranici a vrátit se zpátky je obrovský rozdíl.
Plus doručení nákladu 🙂
Zase na druhou stranu – NS se vrátil komplet
Ano, vrátil se komplet, ale nikam nic nedoručil. Stejně tak může SpaceX poslat jen tak první stupeň nahoru a dolů a taky nic nedoručit, ale pak můžou říct, že se vrátil celý.
Já jen upozorňuji, že SX k doručení nákladu potřebuje ještě ten vysokozdvižný vozík v podobě druhého stupně, který pak zahodí … Takže je to zase hůř srovnatelné.
Ano, zatímco ostatní zahodí úplně všechno, tak SpaceX si dovolí zahodit druhý stupeň a proto jsou vlastně úplně neschopní a nebo co jste tím chtěl vlastně říct?
Že je to hůř srovnatelné.
BO nic nenechá na oběžné dráze a přistane se vším, naproti tomu SX to tam nechá s dopomocí 2. stupně, který pak zahodí, ale se zbytkem přistane.
Tak moment, BO je firma, píšete o NS a nebo o NG? NS je hračka a do kosmu se podívá na pár sekund, to první stupeň F9 se tam podívá tedy na mnohem déle a v mnohem vyšší rychlosti, takže nesrovnatelné.
Samozřejmě srovnávám NG a SHS.
Blbe – srovnaval jsem F9 a NS. Tohle patrilo do jineho threadu. Clovek nesmi tak flamit 🙁
Koukám na ty mínusy. To Blbe na začátku znamená Blbě, nikoliv Blbe 🙂 Celý post je bez interpunkce 🙂
Doručil tam přeci kabinu s experimenty a čidly. Takže doručil. 🙂
😀
To je jako by vám pošta dovezla balíček, zazvonili by vám na zvonek a hned by odjeli a doručili by ho zpátky odesílateli.
@Ivo Janáček to je trochu podpásovka
né všechny experimenty potřebují poletovat několik měsíců na orbitě 😉 Dostali se nad hranici vesmíru a pár minut do stavu bez tíže. Nicméně to, jaký je o tyto experimenty zájem ukazuje vytíženost NS.
Polemizovat se dá o všem. Fakta jsou ovšem jasná. Kabina se dostala nad 100 km a stupeň přistál. Prvenství tam je. Ono se zde hovoří o tom, jakoby by to nic nebylo. Pritom dostat cokoli do takové výšky není jednoduché a na oběžnou dráhu ještě těžší samozřejmě. Pokud si ovšem člověk uvědomí, že NS je vlastně pro BO taková náhrada za Grasshopper, pak to začíná dávat vše větší smysl. BO nejsou na informace sdílní, dokonce jsem četl, že Bezos o tom, že založil BO neřekl ani nejlepšímu kamarádovi.
A to je právě docela zásadní omyl, dostat se do výšky 100km je vcelku dneska hračka. Uvědomte si, že NS má v těchto místech skoro nulovou rychlost. Když se chcete dostat na oběžnou dráhu, tak potřebujete přibližně 8km/s. Takže těch 8km/s je právě rozdíl mezi NS a mezi standardním doručením do kosmu.
Já vím jaké jsou rozdíly mezi suborbitalním a orbitalnim letem. Nic to nemění na tom čeho BO dosahlo. A to už jsem tu psal mockrát. Jako první společnost dostala náklad (v tomto případě kabinu, senzory, experimenty a další maličkostí) do kosmu (všimněte si, že nepíšu na oběžnou dráhu, ale do kosmu) a úspěšně s nosičem přistala. To se nepovedlo žádné jiné společnosti před ní. Tudíž je v tom logicky první. Nemusí se Vám to líbit ale toto je fakt a popřít ho nelze. K těm 100 km. Asi máme rozdílný názor na to co je a není hračka. Když to velmi zjednoduším, tak hračka je pro mě něco naprosto běžného. Nastartovat auto a zajet si nakoupit je hračka. Myslíte, že suborbitalní let je hračka? Tak se zeptejte těch malých společnosti v USA jako Exos Space, jaká hračka to je. A to prosím nejsou žádní amatéři. I suborbitalní let čímkoli je složitá záležitost. Zeptejte se Virgin Galactic, jak složité to asi je, když jejich snaha stála život pilota. Opravdu hračka? A teď se vraťme k BO. NS nese kabinu navrženou pro lidskou posadku. Kabina má padáky, jednoduší tepelnou ochranu, základní podporu života na palubě, odolná okna atd. Tah NS je cca 5 tun. Větší než raketa co vynesla do kosmu prvního Američana. Kabina NS může mít klidně tunu a víc. Přesná čísla neznáme. Vše vyvinuto ve vlastní režii. Navíc ta raketa se vrátí a přistane. Dokázala to myslím i se stejnou kabinou 5krát. Hračka? Nemyslím si.
Může někdo vysvětlit ty mínusy? Nebo jsme na Novinkách?
Něco jiného jsou sondážní rakety co vynesou pár deka přístrojů a něco jiného je kabina pro lidskou posádku a nosič co sám přistane na přistávací plochu a po nějaké prohlídce a dotankování se může letět znova (zde je výhodou čistější palivo – vodík, i když takový pohon je náročnější na vývoj i výrobu).
Vyvinout New Sheppard určitě nebyla hračka. Složitější a náročnější už jsou jen orbitální nosiče pro pilotované lety.
“Přesto má BO první raketu, která vynesla něco do kosmu a vrátila se zpět”? Asi bys to tvrzení měl trochu upřesnit…
… protože by mohl přijít nějaký vtipálek a omlátit ti o klávesnici X-15:
– ad první = rok 1963
– ad něco = člověk
(a ještě by mohl utrousit nějakou poznámku o výšce – když X-15 výškou prozatím vyhrává nad všemi, kromě jednoho letu NS)
🙂
(Edit … a raději nebudeme srovnávat dosahované rychlosti ).
No, když jsme u X-15, tu vynášel bombardér, takže nestartovala přímo z povrchu Země. To NS to ze Země zvládl.
NS nese nahoru maličkou kabinu, kterou potom zahodí…
X-15 si sebou nahoru nese obrovský bombardér, který potom taky zahodí…
Vidíš vlastně – i v tomto X-15 vyhrává 🙂
/s narážel sem jen na tu konstrukci věty “něco vynesla a vrátila” – v návaznosti na krátký výlet nad Karman line
To je úplně něco jiného X-15 je považován za raketoplán, lépe řečeno za raketový letoun a to je od rakety diametrálně odlišné. Takže Vámi uvedený příklad je bohužel mimo. To pletete jabka a hrušky. 🙂
Ano, X-15 je po této stránce vyspělejší, protože přistane normálně na letišti.
Dědeček od SpaceShipTwo, ještě něco? Navíc kosmu nedosáhl 😉
X-15 si sebounahoru nese bombardér? 😂 Make my day.
INVC klasika, ono je to opravdu někdy k pláči.
a já doufal, že je to už tak absurdní, že to pochopí každý ..
No nic … konec už na tohle téma. Nicméně bavil sem se u té představy (“jak rozeznat létajícího zajíce”)- někdy bych fakt chtěl umět kreslit.
K tomu to bylo tak nějak určeno 😉
(a kdyžtak “maDe my day”)
A nemohla by ta X-15 vzit sebou nahoru misto toho bombarderu neco inteligentnejsiho 🙂
200 tunový bombardér ti není dost dobrý? Lidi jsou dneska fakt zmlsaní.
Ať to zkusí NS 🙂 a nebuďme nároční … stačí když si vezme Cessnu.
200 tun? Jako fakt? Suchá váha je 6 t.
To jo, ale celá sestava přistála :-))
Já vím, že se historie neptá, ale je to opravdu neporovnatelné, zvlášť když je dělí necelý měsíc. Navíc do vesmíru vynesla jen sebe, což můžeme brát jako “něco” a nebo taky ne. Tím chci říct, že nevynesla nic, co by tam mohlo zůstat. Osobně jsem to tenkrát bral jako něco naprosto neuvěřitelného, že dokázali i přistát. A to, že to udělali se stejnou lodí během půl roku ještě dvakrát – no páni! Jen připomenu, že BO kontinentální lety nepřipravuje, jejím motem je spíš zpřístupnění vesmíru lidem.
Administrativa se řeší … asi hodně dlouho, protože první pilotované lety měly proběhnout 2017 a komerční 2018. No a jestli to samé máme očekávat u SHS …
NG je v podstatě hotový, ale je tak nějak jako Yeti. Zajíc prostě na místě. Jenom mám pocit, že to JB stojí víc, než očekával, tak snad to povede k něčemu okatějšímu. Například snímky aerodynamického krytu z přednedávna.
SX jde stejnou cestou, jen tak neutajuje, a já jsem opravdu zvědavý, kdo vyletí nad 100km první, jestli NG nebo SHS. Poslední dobou začínám mít pocit, že to bude SLS. A je mi to jedno. Těším se jak na čtvrté Vánoce.
Co se týče “není trh pro tak velké náklady”, tak ten není zejména proto, že si nikdo nedovolí naplánovat tak velký náklad (s odpovídajícími náklady), dokud nebude mít jistotu, že to něco vynese. Takže jsme v kruhu – Dej mi nosnost, já ti dám náklad dej mi náklad, já ti dám nosnost. Už jen silnější motory a víc paliva dává vědcům naději, že se výsledků svého plánu i dožijí…
Já veskrze stále doufám, že se SS dostane k suborbitálním skokům ještě letos. Nicméně právě to nahlížení pod pokličku, které nám SX umožňuje, je důvodem pro skepsi, které se pomalu začíná vyrovnávat skepsi z “utajování”.
“SX jde stejnou cestou, jen tak neutajuje, a já jsem opravdu zvědavý, kdo vyletí nad 100km první, jestli NG nebo SHS.”
Já bych se tedy spíš tipnul SS.
To asi ano, ale to není “srovnatelný subjekt”.
A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým pojmom “srovnatelný subjekt”.
Oboje jsou super heavy orbirální rakety.
No SS je “jen druhý stupeň”. Proto jsem srovnával SHS a NG. Jinak uznávám, že i to trochu kulhá, protože NG je parametricky něco mezi SHS a FH. Nicméně SHS a NG.
to není úplně srovnatelné jednak vývoj těch raket začal úplně jindy a každý stroj je jiný. Já bych řekl, že vývoj SHS bude podstatně kratší než NG
Promiň Karle, ale je obří rozdíl mezi vynést do kosmu a letmo se jej dotknout…
Už jenom srovnání výšek a rychlosti stupňů v okamžiku vstupu do atmosféry
Ale jinak si myslím, že je klasická diskuse o zbytečnosti rozdmýchává rejpalem
To, že je to rozdílné mám v příspěvku uvedeno. Zmínil jsem pouze fakt, že BO dokázala jako první vzletnout, dopravit do kosmu kabinu a přistát. To je fakt. 🙂
Pokud byste napsal dotknout se hranice vesmíru pak máte pravdu.
Vesmír má hranice? Ivo, Ivo. Mezinárodně uznávaná norma pro kosmický prostor je 100 km. Co víc ještě chceš? Nechápu. Fakta jsou jasná. Smíř se s tím. Když ti to nestačí ode mě, tak ti ocituji wiki: The booster rocket successfully performed a powered vertical landing. This was the first such successful rocket vertical landing on Earth after travelling higher than 3,140 m (10,300 ft) that the McDonnell Douglas DC-XA achieved in the 1990s, and first after sending something into space. Nic jiného tu celou dobu netvrdím. A na toto téma je to poslední příspěvek.
Já jsem netvrdil, že SS poletí příští rok. Ano jsou pomalí což je možná filozofie, ale ai to jsem nehodnotil. Jen jsem projevil přání aby už to nějaké utajené překvapení přišlo. Bylo by to vážně fajn. Nemyslím, že tu někdo neví že BO má první raketu která skočila do kosmu a vrátila se. Koneckonců jsem to zmínil. Takže to nemusíte připomínat. Bohužel od té doby se nic významného nestalo. Pokud existenci motorů považujete za prakticky hotovou raketu tak stejnou logikou je dnes SS a SH prakticky hotová. No zde si dovolím nesouhlasit. Řekl bych že je ještě dlouhá cesta. Nejsem tak u vytržení z velikosti jejich plánovaného krytu,ale ani to nějak nehaním. Nějaké uplatnění nejspíš najde. Otázka je jestli průmysl s NG vůbec počítá. Trh se začne vytvářet až raketa skutečně letí bude jasné kolik to bude stát a ukáže se že má cenu tím směrem uvažovat. Viz. FH, kterému se zakázky také teprve začínají objevovat. Takže znovu muj názor pokud něco mají tak ven s tím není na co čekat.
Uz nekdo za poslednich 6 let někdy videl New Glenn? Kromě jedne atrapy krytu? A než ULA postavi Vulcan, tak už bude davno nekonkurenceschopny, pokud nebude komplet reusable. .. Hlavne az zacnou USA pocitat kazdy dolar pro nastartovani ekonomiky po koronaviru, budou chtit za statr platit 65M Muskovi, než 115M, nebo 150M co nabízí konkurence…
Už i USAF pocita s FH namisto Delta 4 Haevy…
Raketu New Shepard také nikdo neviděl (pro krom zaměstnanců samozřejmě) dokud nestála na rampě. BO není povinná cokoliv sdělovat, či ukazovat. Bezos má naprosto odlišný přístup než Musk a SpaceX. Měli bychom si vážit toho, že ze SpaceX máme tolik informací. Rozhodně to není samozřejmost.
Vertikální integrace nákladu nic ? Velikost aerodynamického krytu nic ? Přesnost navedení na orbitu nic ? Výdrž a počet restartů horního stupně nic ?
Opravdu si myslíte že cenovka je jediný parametr rakety ? To je mi vás líto, protože bude hodně zklamaný z toho jak dlouho tady ještě s námi budou “hloupé” jednorázové nosiče.
PS: Pokud ULA splní jeden ze svých reklamních trumfů (100% spolehlivost) tak první Vulcan startuje příští jaro (už první start bude s placeným nákladem) a už teď mají objednaných dalších 5 startů (kromě nejsilnější varianty má být cena za start pod 100M, což je konkurenceschopné, pokud nabídnou služby na míru a 100% spolehlivost).
Jak se restartuje ekonomika? Ano, správně, státníma zakázkama. ULA z toho určitě zkrátka nevyjde, je to strategický partner.
aby ne, když Delta IV skončíla a Heavy už jen dokončuje starší kontrakty.
Zajímavá směs naivity a arogance. Suborbitální lety budou rozhodně levnější a dostupnější pro více lidí než nějaké týdenní výlet ve Straship nemluvě o tom že budou méně fyzicky a psychicky náročné. Ty lety mezi kontinenty jsou taky nepravděpodobná hudba hodně vzdálené budoucnosti. I kdyby se povedlo vyrábět levnou, spolehlivou, pohodlnou a bezpečnou loď pro mezikontinentální lety a šlo by s ní bezpečně přistávat/startovat z mořských plošin Tak by to stejně musela povolit americká vláda a to opravdu nehrozí.
“Tak by to stejně musela povolit americká vláda a to opravdu nehrozí.”
Nemusela, mohou klidně operovat v mezinárodních vodách a pod jinou vlajkou.
To už je moc velká spekulace. To by totiž stejnou měrou platilo asi i pro jiné státy, kde by chtěl mít SpaceX spojení. Poněvadž by ty plošiny byly v mezinárodních vodách, tedy dost daleko pobřeží a komunikačních sítí, musel by provozovatel vybudovat na vlastní náklady velmi rychlé napojení, aby časová ztráta z něho nebyla vyšší než úspora letu raketou. A nevím zda by vláda USA byla z bezpečnostních důvodů ráda, když by kdovíjaký stát provozoval superrakety blízkosti jejího výsostného území.
Vzhledem k sonickému třesku to stejně nebude moci výt blízko pevniny, to by jim neprošlo.
A ještě bych doplnil, že je nutno brát současné trendy v letecké dopravě – kvůli hluku a ekonomice padly nadzvukové letouny Tu 144 a Concord, nedávno byla také ukončena výroba velkokapacitních letadel, taktéž z ekonomických důvodů, poněvadž lidé dávali přednost se dopravit menším letadlem, ale přímo na cílové místo, bez přestupů. Pochybuji, že SH/SS ten trend zvrátí. Míst kde by šly vybudovat tyto kosmodromy, aby vyhovovaly bezpečnostním a hlukovým limitům je málo, zejména tam kde jsou velké koncentrace obyvatelstva, kde by tato doprava měla význam. A přestupovat na další letadlo na cestu delší někdy více než 1000 km ve výsledku žádný čas neuspoří.
Navíc ze zdravotního hlediska bude cestování letadlem mnohem příznivější než raketou.
To je otázka délky letu. Pokud poletíte z Evropy do Austrálie, tak stejně nemáte ani jeden přímý let. Pak je otázka mít dva huby a mezi nimi rychlou dopravu třeba každou hodinu. Celkově by to bylo mnohem rychlejší a mnohem méně únavné. Jistě otázka ceny je asi někde jinde a otázka bezpečnosti je něco, co se možná ukáže jako zcela zásadní problém. Ale zase to berte tak, že v rámci jedné cesty zažijete něco o čem se s NS nedá ani hovořit. 😀
Nemyslim ze aj keby Starship fungoval zeby to bolo pohodlne oproti lietadlu, rychle ano, ale tie pretazenia co tam budu posobit odradia kopu beznych cestujucich.
Ale no tak buď realista. Rakety přece spadají pod ITAR. Spx nemůže zaručit, že se jim v té raketě na druhém konci světa nezačne někdo hrabat. I kdyby se to Spx povedlo nějak obejít tak by si to armáda i NASA určitě pamatovali a při udělování dalších kontraktů by jim to dali pěkně sežrat.
Tak když to neudělá SpaceX, tak to udělají Číňani, technologie je vcelku jasná a ještě když jim někdo jiný prošlape cestu, tak ten vývoj půjde docela rychle.
Číňani po nekolika letech přidali roštová kormidla, aspoň pro to, aby jim rakety nepadaly do vesnic. Podobné ambice tam nevidím.
S US vládou si to ale SX rozházet určitě nechce 😉 Taky by jim mohli zatrhnout všechny lety z jejich území. O státních zakázkách nemluvě.
minimálně s US to musí povolit FAA, v Evropě Eurocontrol, jinde nevím kdo, ale podobné instituce. Ikdyž bude přistávat v mezinárodních vodách, tak bude narušovat letecký prostor pod správou těchto institucí – je potřeba uzavřít letecký prostor. Tu mezikontinentální SH/SS bych bral hodně s rezervou. Ten sonický třesk bude hodně průser, dále zásobování palivem a ceny letenek budou stát ledvinu.
Teď do toho ještě hodil vidle COVID, kam se svět vrátí nikdo neví. Spousta firem zavírá kanceláře, ne proto že by končili, ale jdou 100% home office (třeba Twitter). Osobní firemní setkání asi končí. Tím se radikálně zkrátí počet lidí ochotných zaplatit raketu za letenku raketou 🙂
Pokud by si chtěl někdo počíst na cestách zde je text z videa 🙂 :
Toto video je sponzorováno
společností Brilliant.
12. dubna 1961 se Jurij Gagarin jako
první člověk vydal do vesmíru.
Zahlédl svět z úplně nové perspektivy,
jako nikdo před ním.
K dnešnímu dni bylo ve vesmíru
pouze 560 lidí.
Většina z nich jsou zkušení astronauti,
kteří strávili mnoho let přípravou.
Kdy se naskytne šance
navštívit vesmír i nám?
A pokud se tam dostaneme,
co bude naše poslání?
V tomto videu se podíváme na budoucnost
vermírného turismu.
Také si řekneme o soukromých astronautech,
kteří si za výlet do vesmíru zaplatili,
a jak může znovupoužitelnost raket
nastartovat obor vesmírného turismu.
Pouze 7 lidí v historii
si za vesmírnou „letenku“ zaplatili.
Americký podnikatel Dennis Tito
v roce 2001 zaplatil 20 milionů dolarů
za 8denní pobyt
na Mezinárodní vesmírné stanici.
NASA však tehdy se zážitkovými cestami
pro turisty nesouhlasila
a odmítla Titovi poskytnout trénink.
Tito tedy kontaktoval Rusy
a připojil se na misi Sojuz TM-32
ke dvěma dalším kosmonautům.
Vybavuje si tu úžasnou chvíli,
kdy se poprvé podíval z okna
a uviděl zakřivení Země
na pozadí nekonečného vesmíru.
Dennis strávil celkem 8 dní
na Mezinárodní vesmírné stanici,
kde prováděl různé experimenty
a obdivoval skvostný výhled
na planetu Zemi.
Návštěvníků, kteří si za výlet
do vesmíru zaplatilo, není mnoho,
ale to se může brzy změnit.
Hned několik soukromých společností vyvíjí
znovupoužitelné kosmické lodě,
díky čemuž se cena vermírných startů
výrazně snižuje.
Společnost Blue Origin
vyvíjí raketu New Shepard,
jejímž hlavním účelem budou
turistické cesty do vesmíru.
Kabina má 6 sedadel a největší okna
v historii kosmických lodí.
Během letu bude raketa stoupat
do výšky 100 km,
následně dojde k vypnutí motoru
a odpojení kabiny.
V tomto momentě bude kabina
prakticky ve volném pádě,
ale setrvačností bude ještě stoupat
do svého nejvyššího bodu.
Cestující se budou moci odpoutat
od svých sedadel a užít si stav beztíže.
Po pár minutách se cestující
vrátí zpět na místa,
kabina zahájí návrat do atmosféry
a stav beztíže zmizí.
Přestože budou lety velmi krátké,
znovupoužitelnost raket
umožní zákazníkům pořídit si
tento neuvěřitelný zážitek
již od 200 tisíc dolarů za let.
Je zřejmé, že první lety
budou určeny těm nejbohatším,
ale rozhodně to je krok správným směrem,
pokud mají cesty do vesmíru někdy dosáhnout
cen a spolehlivosti jako letecká doprava.
Pokud se vesmírný průmysl bude
i nadále rozrůstat tímto tempem,
tak konkurence jistě potlačí ceny
výrazným způsobem dolů.
U rakety schopné mnoha letů
bez nutnosti velkých oprav
by zákazníci zaplatili
pouze za pracovní sílu a palivo.
Letadla létají několikrát denně
a v rámci své životnosti
stihnou desítky tisíc letů.
Pokud se u raket podaří dosáhnout
byť jen zlomku takových hodnot,
pak by se cesty do vesmíru
otevřely i pro širokou veřejnost.
Zajištění levných letů do vesmíru je
jen polovina problému, kterému čelíme.
Náklady na život ve vesmíru
zůstávají i nadále astronomické.
Jen za provoz Mezinárodní vesmírné stanice
NASA platí až 4 miliardy dolarů ročně.
NASA se řadu let bránila komercializaci,
avšak nedávno otevřela dveře ISS
i platícím zákazníkům.
Kvůli vysokým nákladům na provoz
však pobyt na ISS
zůstává vyhrazen pouze majetným.
Zajištění jídla a vzduchu
během vašeho pobytu
vás vyjde až na 22 500 dolarů denně.
Pokud přičteme i ostatní položky,
například elektrickou energii a Wi-Fi,
jedna noc vás vyjde
zhruba na 35 000 dolarů.
Pro realizaci vesmírného cestovního ruchu
se musí dramaticky snížit
náklady na výstavbu a provoz
vesmírných stanic.
Společnost Bigelow Aerospace
vyvíjí velké vesmírné nafukovací moduly.
Tyto moduly mohou být vyneseny
v nákladovém prostoru rakety
a posléze nafouknuty
do mnohonásobných rozměrů.
Nafukovací moduly se jeví jako
skvělý základ pro vesmírné hotely.
Mezinárodní vesmírná stanice
vyžaduje velký počet zaměstnanců,
kteří 24 hodin denně
dohlíží na její chod.
Bigelow Aerospace doufá,
že zjednodušením obsluhy u svých modulů
výrazně sníží náklady na provoz.
Jejich výroba a vynesení do vesmíru
jsou levnější než u běžných modulů,
a tak by mohly značně snížit náklady
na život mimo Zemi.
Vesmírný cestovní ruch se zatím
může jevit jako výplod bujné fantazie,
avšak neuvěřitelný technologický pokrok
u modulů a raket
by zanedlouho mohl otevřít dveře
pro zcela novou generaci cestovatelů.
Překlad: Wojdas
Korekce: Petr Melechin
http://www.elonx.cz
Díky moc. Jen škoda toho
rozřádkování
Dík.
Jinak Bigelow aerospace to má hodně nahnuté. Momentálně propustili všechny lidi … a tak trochu se počítá, že to bude trvalé…
Jak to vlastně dopadlo s tím jejich modulem u ISS?
Nejaktuálnější informace zni, porad je soucasti ISS.
A bude až do konce. 🙂
Bigelow vypadala velice nadějně. Jejich modul u ISS funguje i po konci životnosti bez problémů dál. Trochu záhada proč nezískali žádnou další zakázku. NASA zadala nové moduly pro ISS jinam a bez vládní zakázky nemají šanci se postavit ekonomicky na nohy. Nikde jsem nenašel nic o tom proč to tak dopadlo. Ač vypadal jejich koncept úspěšně stejně neuspěli. Krach je jen logické vyústění.