Vývoj Starship podle Elona Muska zrychluje, SpaceX na něm spolupracuje s NASA
Elon Musk oznámil, že napjatě očekávaná prezentace o aktuální podobě raketového systému Starship se bude konat 24. srpna v Boca Chica v Texasu. Dočkáme se prý detailního popisu první orbitální Starship a vysvětlení výhod a nevýhod jednotlivých rozhodnutí, ke kterým došlo během navrhování rakety. Musk dodal, že v době konání prezentace by už mohl být skoro hotový texaský orbitální prototyp, který bude vybaven třemi Raptory.
Musk zároveň na Twitteru prohlásil, že pokroky ve vývoji Starship zrychlují exponenciálně. To podle mě docela dobře ilustrují následující obrázky z Floridy, které zachycují stavbu druhého prototypu lodi Starship. První fotka je z 14. května, kdy jsme se poprvé dozvěděli o existenci floridského prototypu, druhá je z 26. července a třetí z 3. srpna. Starship roste jako z vody!
-
- Druhý vyráběný prototyp lodi Starship (Foto: Zpoxy / fórum NASA Spaceflight)
-
- Floridský prototyp Starship na konci července 2019 (Foto: @Star_Shattered)
-
- Floridský prototyp Starship na začátku srpna 2019 (Foto: @Star_Shattered)
Musk zároveň aktuálně navštívil Boca Chica a podělil se o fotky z příprav tamního prototypu. Poté má v plánu ještě navštívit pracoviště na Floridě.
Just left Starship Texas build site. Very proud of progress SpaceX team has made! Pics are of 9m dome rotation & Starship airframe behind windbreak. pic.twitter.com/1cmOzkPlkn
— Elon Musk (@elonmusk) August 5, 2019
SpaceX ale není na vývoj Starship samo. NASA oznámila, že bude spolupracovat s řadou firem na vývoji technologií užitečných pro lety na Měsíc. Mezi těmito firmami je také SpaceX, jež bude spolupracovat se třemi středisky NASA na dvou projektech.
Prvním je spolupráce s Kennedyho vesmírným střediskem na „technologiích pro přistávání velkých raket na měsíčním povrchu“ a také „vývoji modelů interakcí mezi spalinami motoru a měsíčním regolitem“. Druhým projektem je spolupráce se středisky Glenn a Marshall na „technologiích potřebných pro přečerpávání pohonných hmot na orbitě, což je důležitým krokem pro vývoj Starship“. Jinými slovy, NASA pomůže SpaceX zkoumat, jak se Starship přistát na Měsíci a také jak nejlépe provádět dotankování této kosmické lodi na oběžné dráze Země, což je jedna z klíčových vlastností Starship umožňující dopravu značného množství nákladu na Měsíc či Mars.
Jedná se o vzájemně výhodnou spolupráci, při které ani jedné straně nevznikne nárok na finanční kompenzaci. To v praxi znamená, že NASA dá SpaceX k dispozici některé své pracovníky a vývojové zázemí, a výměnou za to bude moci v budoucnu využívat poznatky a technologie, které pomůže vyvinout.
Dalšími společnostmi, se kterými NASA navazuje tento typ spolupráce, jsou velikáni jako Blue Origin, Lockheed Martin nebo Aerojet Rocketdyne, ale také několik malých firem.
Zajímavé je, že to je v podstatě poprvé, co NASA vůbec veřejně připustila, že se nějaká Starship vyvíjí. Výjimkou byla akorát zmínka o tom, že Starship/BFR je by mohla posloužit jako nosič pro zvažovaný obří teleskop LUVOIR.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Napisem to ako novy príspevok, nie ako odpoved, lebo chcem reagovat na viacero veci a neviem ku ktorému vlaknu sa to hodi najlepsie 🙂
Pred startom,
izolovanie nadrze nie je kvoli ladu, ale kvoli tepelnej roztaznosti paliva. V jednoduchosti povedane, cim je palivo teplejsie tym menej sa ho pri rovnakom tlaku do nadrze vojde. Cim rychlejsie dokazete raketu natankovat tym viac sa do nej zmesti paliva. Toto je dovod, preco SX pouziva superrychle tankovanie. Tym, ze natankuje rychlo a raketa hned leti nie je tepelna izolacia potreba, palivo sa nestihne zohriat.
Na orbite,
problem na orbite je ten isty, palivo sa zohreje a dochadza k zvysovaniu tlaku. Nadrz udrzi len urcity tlak, preto mozete palivo upustat pretlakovym ventilom, ale to nie je riesenie. Jednak stracate palivo, ale zaroven odpustanie paliva funguje ako triska. Riesenie je izolacia, alebo system aktivneho chladenia paliva.
Pristatie,
ten isty problem, roztaznost paliva. Predpokladam, ze nikto nechce vypustat pretlak metanu a kyslika pri reentry.
Ak sa nemylim, tak kryogenne pohonne hmoty sposobom akym ho SX chce pouzivat zatial nikto nepouzil. Tazko preto povedat, co je spravna cesta. Dostali sa do stadia, kedy im simulacie uz nic dalsie neukazu tak stavaju prototyp.
1) Ano před startem to není třeba řešit protože se startuje hned po tankování.
2) Na orbitě (a ve vesmíru obecně)
– ohřev už není tak rychlý, protože je omezen přenos tepla výhradně na přenos zářením (s čímž se dá pracovat – stínění, odrazivost)
– hlavní nádrže už jsou skoro nebo úplně prázdné, takže tě nějaká expanze zbytkového LOX nebo kapalného metanu opravdu netrápí…
– a pořád se zapomíná na to, že všechno zabere nějaký ten čas – takže pár hodin není problém…
– a víš co mě fascinuje? že nikoho při těchle úvahách o tom, jak strašný je teplo problém, vůbec netrápí, že samotnou součástí provozu té rakety je tlakování nádrží, kdy tady v tomto případě přímo za provozu rvou ohřátý plynný metan / O2 schválně zpět do nádrže, aby byla pořád natlakovaná… no nic.
3) Přistání není problém – ač to tu vyskakuje pořád dokola jako Paroubek z televize – tak si zase zapomněl, že palivo a LOX pro přistání jsou v separátních nádržích… které poměrně dobře izolované budou už z principu svého umístění (a případně je možné to omezené množství dochlazovat – o čemž se někde zmínili, že možná bude třeba).
Dlouhodobé skladování zkapalněného metanu je zvládnutá záležitost – běžně se přepravuje loděmi na dlouhé vzdálenosti, po světě běžně jezdí auta … akorát se tomu neříká metan, ale LNG takže si to lidi většinou neuvědomí. Zkapalněný kyslík, taky není takový problém – máme tady za barákem pár zásobníků … (nebo se zajdi podívat do nějaké větší nemocnice – zásobníky na zkapalněné technické plyny jsou venku).
Pozn. uvědom si, že s plnýma hlavníma nádržema ta raketa nikdy není dost dlouho, aby to byl problém – dlouhodobě plné jsou pouze nádrže pro přistání:
– Při cestě po LEO – dochází k dalším zážehům v řádu maximálně hodin od startu … což je příliš krátká doba
– při cestě k Měsíci – potřebuješ dotankovat hlavní nádrže na orbitě, ale prakticky v zápětí to palivo zase spálíš. Přistání a start z Měsíce řešíš palivem v “přistávacích nádržích” – a ani 3 dny cesty k Měsíci nejsou problém
– při cestě na Mars – dotankuješ na vysoké dráze, a v zápětí to palivo zase spálíš – při přechodu z EO na transfer orbit… přílet k Marsu – na konci už nemanévruješ a přistání řešíš aerobrakingem + palivo a LOX z přistávacích nádrží. Pro cestu k zpět k Zemi – tankuješ dole na MArsu – opět těsně před startem, a zase to palivo hned spálíš startem z Marsu a přechodem na transfer dráhu… a na příletu k Zemi to opět řeší aerobraking + přistávací nádrže.
moc pekne shrnuti
predevsim je treba zduraznit, ze inzenyri firmy, ktera uspesne stavi a provozuje kosmicke nosice i lode, nejsou z tech, kteri by “to zapomneli nasobit dvema”
tedy ze veskere aspekty provozu SHS maji uz dlouha leta teoreticky rozebrana ze vsech stran, mnohokrat nasimulovana v pocitacich, ze maji proverene veskere varianty reseni, ktere je napadly – a to vsechno jeste pred tim, nez si poridili prvni metr laminovaciho platna
a tedy, ze v teto dobe muzeme pozorovat finalni fazi celeho projektu SHS – vyrobu skutecnych prototypu a jejich skutecny provoz
takze verim, ze problem izolace nazdrzi maji, prinejmensim teoreticky, zvladnuty, spocitany a nasimulovany
ted to jen realizuji
Take moc, panove, dekuji za toto skvele shrnuti 🙂
a kde boli ti inzinieri ktori to maju uz roky vsetko teoreticky rozobrane zo vsetkych stran ked navrhli its a bfr?
to uz pri tych simulaciach a rozoberani vsetkych moznych alternativ nevedeli o super uzasnych a hlavne tych paradoxnych vlastnostiach nerez ocele 310?
SpaceX hodně prototypuje, takže dost “laminovaciho platna” spotřebujou na dílčí prototypy, protože to bude o dost rychlejší a levnější než to simulovat virtuálně. Bylo o tom video s inženýrem z NASA co to popisoval jako rozdíly od NASA přístupu.
Invc,
ja som sa snazil strucne napisat hlavny problem, ktory ma kryogenne palivo v roznych fazach letu.
Ty si doplnil technicke riesenia, ktore som sa zamerne snazil nepisat (aj ked na 100% sa mi to nepodarilo) 🙂
Mno a já jsem se ti pro změnu snažil naznačit, že většina těch problémů, které tam popisuješ – ve skutečnosti vůbec problémem nejsou (takže obavy jako “vypouštění paliva na orbitě, kterým ztrácíš palivo a navíc funguje jako tryska” nebo “upouštění přetlaku metanu a kyslíku při reentry” – jsou s prominutím nesmysl).
(Navíc i tyto obavy jsou spíše jen zdánlivým problémem – vem si třeba to upouštění přetlaku metanu při reentry … jedna z variant u SS bylo transpirační chlazení, kdy by se záměrně nechával kapalný metan propouštět přes povrch rakety… ).
Mylis sa, problemy to su. Skutocnost. ze maju riesenie (alebo viac rieseni) predsa neznamena, ze to problemy nie su ?
Preco nezmysel ?
a) skvapalneny plyn sa ohrievanim rozpina a zvacsuje svoj objem. Nadrz je dizajnovana a skonstruovana na nejaky tlak. Ak tento tlak presiahnes co sa stane ?
b) manevrovacie trisky na stlaceny plyn su co ? nie je to principialne to iste ako keby si niekde na lodi vypustal stlaceny metan ? akcia – reakcia
c) pri reentry sa mal pouzivat skvapalneny plyn, nie metan v plynnom skupenstve
Ono to problemy su. To, ze nejaka technologia je odladena tu na zemi (relativne stala teplota a tlak) predsa neznamena, ze to bude fungovat rovnako jednoducho aj vo vesmire. Pri niektorych veciach si “puntickar”, ale ine veci dost zlahcujes.
transpiracne chladenie metanom bola hlupost ktorej sa musk vzdal uz par mesiacov po bombastickom odhaleni tohto super tepelneho stitu
Chápu to správně, že plášť tvoří rovnou i stěnu nádrží StarShip? Ale jak kontrolují svary, to jen tak svaří a hotovo? Žádná kontrola na trhliny, kvalitu svarů, atd.? U demonstrátorů OK, ale jak to ošetří u orbitálních lodí?
Jsem laik, ale pokud se nepletu, tak u všech raket se dá říct, že plášť = nádrž a pokud jde o svary, předpokládám, že probíhá nedestruktivní kontrola kvality všech svárů. Kdysi se to dělalo rentgenem, dneska jsou možná jiné lepší a jednodušší technologie, ale jestli to dělají i u hopperu netuším, ale řekl bych, že spíše ano.
Dnes se přece využívá řada metod na kontrolu kvality svárů, například vířivé proudy nebo ultrazvuk, ne jen rentgen. Zkontrolovat kvalitu sváru je dnes levná a zcela triviální záležitost.
Proti označení “levné a triviální” by mohl z poslední doby protestovat například takový JETelín … ale v zásadě máš pravdu, není to nějaký zásadní problém (když ten dotyčný ví, co dělá a jaké to má limity).
BTW problémy se sváry byly v Dukovanech 😉
Mě to prošlo řekněme …kolem rukou… v souvislosti s JETE – tak sem si na to vzpomněl, ale máš pravdu, že stejný (typově) problém (s daleko většími dopady) byl u JEDU.
Přesně tak. V Boca Chica byl přímo vyfocen rentgen používaný pro kontrolu svárů.
Vždycky jsem myslel, že SPACE X dělá rakety víceplášťové, tudíž by vnější plášť nebyla nádrž, ale možná se také mýlím.
Definuj “jednoplášť” a “víceplášť” … respektive, co považuješ za tu čáru, která z jednoho udělá druhé (z čeho má být “ta mezera”).
Je uplne bezne, ze tlakova nadoba nadrze a plast rakety je jedna vrstva (nie len u SX). Tu je foto konkretne vnutornej vcasti nadrze Falconu9, kde su vidiet vystuhy. Odizolovana byva prepazka medzi nadrzami, kde je velky rozdiel teplot paliva a okyslicovadla.
Panove, jsem sice fanda, ale jako laik tady na forech jiste vedu na body v neznalosti, tak predem prominte blbou otazku… Jestlize je nadrz na palivo a LOx zaroven plastem lodi, neni treba nejaka tepelna izolace? Momentalne neni jasno, jestli SS bude vybavena puvodne oznamenym transpiracnim chlazenim, nebo v kombinaci s “keramikou” atd… Na vizualizacich je zatim trup orvniho i orbitalniho stupne bez jakekoliv izolace, proste lestena ocel. Kdyz naplni pred startem SHSS v radech tisicu tun kryogennimi kapalinami, a nadrze budou vlastne trup lodi, tak vne musi vznikat znacne mnozstvi ledu?
Nie nutne, aj pôvodný Atlas bol celý z tenkostenného nerezu bez izolácie a lietal normálne. Izoluje sa kvôli ohrevu paliva, nie mamŕzaniu ľadu čo pri SpaceX s technikou load and go stráca zmysel lebo raketa nikdy nebude dosť dlho na rampe na to aby sa tá masa paliva ohriala. Významnejšie to bude ale pravdepodobne pri StarShip ako hornom stupni no tam stačí aby sa palivo neohrialo vplyvom tepelnej radiácie na čo bohate stačí lesklý nerezový povrch.
Nerezove nadrze pôvodného Atlasu boli ale riesene uplne inak.
SHS bude v jednoduchosti povedane startovat ako Falcon 9. Tam ziadnu izolaciu riesit netreba. Lad opada v okamziku ako sa “nastartuje” 🙂
Starship pri navrate ale bude “ina kava”. Ak sa nemylim, niekde sa pisalo o tom, ze Starship bude mat 4 nadrze. 2 vacsie budu sluzit pre start a 2 mensie pre navrat, resp. pristavacie manevre. Startovacie nadrze budu zaroven trupom lode samotnej. Tie urcene pre pristavacie manevre mozu byt kludne umiestnene vo vnutri tych startovacich. Pri pristati uz budu startovacie nadrze prazdne, resp. bude v nich nejake mnozstvo helia. Tento priestor vyplneny heliom moze fungovat ako tepelna izolacia vnutornej nadrze.
Přesně tak, viz Vše o Starship:
Starship bude mít kromě hlavních nádrží ještě menší nádrže, které zůstanou na rozdíl od těch hlavních plné až do přistávacího zážehu. Starship bude mít menší nádrže („header tanks“) podobné těm, které byly vidět na schématech z představení předchozí verze rakety BFR. Musk ale upřesnil, že výsledné nádrže budou o něco jednodušší než ty v prezentaci z roku 2017:
Nádrže se nebudou tlakovat heliem, ale přímo metanem/kyslíkem. Před návratem do atmosféry by asi mělo být možné vypustit zbytky z těch velkých nádrží, čímž vznikne vakuum, které bude tepelně izolovat od zahřívajícího se pláště. To samé se bude provádět před dlouhými cestami na Mars například.
Dakujem za doplnenie informacii 🙂
Upresnil Musk aj v com budu jednoduchsie ? Material, ina konstrukcia, …. ?
Bohužel ne, víc k tomu zatím neřekl. Ale za dva týdny nám to snad osvětlí. 🙂
a co starship ktora bude mesiace lietat vo vesmire? aj tam staci neizolovany nerez? to si ja az tak nemyslim, ale tak musk este Xkrat zmeni koncepciu takze mozno aj na tu izolaciu nadrzi na starship pride 🙂
… a to ses pár dní zpátky vysmíval konceptu separátních nádrží pro palivo na přistání…
a co ma moj post spolocne so separatnymi nadrzami? ved hlavne nadrze na ceste na mars maju byt plne
a neviem o tom, ze by som sa z toho vysmieval, napis co konkretne myslis
hlavní nádrže na cestě na Mars skutečně mají být plné… pár hodin… než pošlou loď na transfer orbitu…pak už ZASE budou tak nějak prázdné.
Tolik k těm měsícům létání ve vesmíru – bude lítat měsíce ve vesmíru jenže s prázdnýma nádržema.
Nehledě na to, že ve vakuu to je s tím ohřevem takové trochu jiné
no tak ma pouc ako je to s ohrevom vo vakuu 🙂
Může se to ohřát jen zářením… To jde omezit lesklím povrchem. Hádej jak je na tom s povchem Starship.
ako inak, vylesteny nerez vyriesi vsetky problemy
Psal jsem omezit, nikoliv vyřešit, a psal jsem jen o ohřevu, nikoliv o všech problémech, každý materiál má výhody a nevýhody. Být tebou soustředím kritiku na nevýhody, nikoliv na zjevné výhody daného materiálu.
“Co konkrétně myslíš”
“separatne nadrze? to nemala mat povodne len nejaka ranna verzia bfr, alebo dokonca este its?”
ty mas problem s chapanim precitaneho textu?
aby som ti to vysvetlil kedze nechapes, to bola normalna otazka, lebo v suvislosti s bfr(its?) som to zachytil, ale nie v suvislosti s nerezovou ss
dokazes pochopit rozdiel medzi otazkou a vysmechom? asi nie
Led ke svému vzniku potřebuje ještě vodu … a jejím jediným zdrojem (v případě raket na RP-1 nebo metan) je vzdušná vlhkost.
A v tom vzduchu té vody zase tolik není, aby to byl nějaký zásadní problém. Kondenzace odebere vlhkost ze vzduchu – takže v nejbližším okolí bude vlhkost už tím samotným procesem ještě nižší – a samozřejmě ten proces – přesunu vlhkosti z větší vzdálenosti – zabere nějaký čas, stejně jako kondenzace nějakého významnějšího množství vody – a jelikož se tankuje až krátce před startem, tak tam není tolik času, aby nějaké zásadní množství ledu vzniklo.
Vzniklá vrstvička námrazy pak navíc sama působí jako svého druhu izolace – a dál ten proces zpomaluje – takže toho ledu tam nemá čas vzniknout tolik, aby to byl nějaký zásadní problém. Pokud se start odkládá, tak se nádrže vyprazdňují.
(U raket na vodík – může být ještě dodatečným zdrojem vody upouštěný plynný vodík v reakcí se vzdušným kyslíkem).
Pokud by to byl problém – tak se vznikem námrazy se dá bojovat i jiným způsobem, než jen tepelnou izolací …
v skratke – nie nadrze sa neizoluju (pokial viem iba vodikove sa izoluju penou, aj to nie vsetky). Presne ako pisete – vznika lad, ktory opada pri starte, a palivo sa zohrieva od okolia. Preto sa z rakety pred startom kuri ako z komina (vypusta sa odpareny kyslik) a odparene palivo je priebezne doplnane z pozemnych pripojok.
Nastastie zohriat stovky ton kryogennej kvapaliny chvilu trva, takze taketo riesenie postacuje.
Diky vsem za prispevky ohledne potreby-nepotreby izolace nadrzi.
mala technicka poznamka: blue origin je velikan? pokud se nepletu, tak jeste ani nedosahly orbity
“SpaceX, jenž”? nebo jež?
Pokud si myslíš, že je v článku chyba, zmáčkni žluté tlačítko nahlásit chybu.
Opraveno, díky.
Blue origin :: proc jsou oznacovani za velikany? Jedine co se jim povedlo jsou orbitalni skoky. Bezoz zatim topi sve penize, ale zatim se nikam neposunul. Dobre o tom pojednava cast Elonova zivotopisu. Kde i pred SpaceX tu bylo plno velkovubych Pepu, ale nic nedokazali.
Mám takovej dojem, že BO nedávno otestovali jejich motor na plnej výkon, což je si myslim jedna z nejtěžších částí.
Ano.
84s na plný výkon u něčeho o čem doufají že je poslední verze.
Pořád je to firma se spoustou zaměstnanců, továrnami, značnými financemi apod.
Oni jen omezují PR, ale investují hodně.
Chystají obří orbitální raketu New Glenn a motor z ní použije i ULA pro raketu Vulcan.
Pro SpaceX je BO s Bezosovým kapitálem skutečnou hrozbou. Mimo to například lidi od Delta Clipperu určitě vědí, co dělají.
Od toho su este daleko, bez jedineho orbitalneho startu.
Aj ked to dokazu, BO ma uplne ine ciele nez SpX. Ta si navyse so Starlinkom vytvori “vlastny trh” a podstatne znizi zavislost od externych zakaznikov.
alebo na starlinku skrachu a nebude uz zavisla na ziadnych zakaznikoch
ta viera niektorych, ze na co musk siahne z toho spravi zlatu banu je fakt neuveritelna
To se dá aplikovat i obráceně. Zatím se mu to totiž v podstatě daří.
v podstate, ak za podstatu nepovazujes generovanie zisku, lebo ziskove projekty zatial velmi nema a aj ked su jeho firmy uz relativne stare tak su stale odkazane na externe financovanie
este aj pri spacex ktora je udajne zlata bana, lebo predsa ma znovupouzitelnu raketu tak sa musi uchylovat k podvadzaniu ked chce ziskat peniaze na financovanie firmy
Já fakt nevím, proč na tento web vůbec chodíš. Co z toho máš?
tak ako som to uz pisal inym, teba do toho nic nieje preco sem chodim
a mas aj nieco k veci, alebo ta trapia len hluposti?
Už viackrát si hrubo zneužil toto fórum na označenie Elona za klamára a podvodníka. Preto by si mal dostať ban.
elon dokazatelne klamal a to umyselne takze oznacenie klamar je pravdive
a ty si spravca tejto stranky, ze si dovolujes rozhodovat kto ma a kto nema dostat ban?
takze pudelka staraj sa ty radsej sam o seba a tvoje komentare ktore uz par mesiacov su vylucne o utokoch na druhych diskutujucich a zasadne nic k teme
Bez komentára.
Upozornění pro vás i ostatní: Přestaňte prosím řešit jednotlivé diskutující a bavte se k tématu, jinak vám to budu mazat.
Mohl bych vás poprosit, abyste to rovnou mazal? Člověk tu jinak čte samé zbytečnosti.
Nemůžete v tom případě prosím přidat na forum funkci “zabalit” nebo skrýt příspěvky některých diskutujících (buď podle mínusů nebo podle volby uživatele). Je skutečně otravné pod každým příspěvkem narážet na tyhle příspěvky plné žluči, hnisu a závisti. Tohle není o nějaké konstruktivní kritice nějakého “realisty”, ale o zneužití SpX a EM k parazitnímu negativnímu exhibování na Muskově noze. Asi jak když nějaký sťatý moula vleze do záběru kamery při přímém sportovním přenosu a vyřvává tam “Ostravááá” nebo “Trnavááá”… po desáté to přestane bavit…
Neumožňuje to váš redakční systém?
RiMr: Systém tohle neumožňuje.
generovanie zisku nie je tak dolezite ako si myslis. V zasade staci ak firma ma z coho fungovat, a zvysok je na tom co chcu akcionari. Vela firiem sa zameriava na rast a nove produkty namiesto zisku, a akcionari su s tym OK ak v tom vidia rastucu hodnotu (svojho kapitalu). Staci sa pozriet na Amazon, alebo Uber.
Ale rozumiem ze ty sem chodis hejtovat Muskove projekty, tak si posluz ak ti je z toho lepsie.
Myslím že Project Kuiper bude zase vynášet BO, to si Bezos bych řekl zařídí.
JJ. JB teď prodal akcie Amazonu za cca 2,5 miliardy USD. Z větší části půjde pravděpodobně o BO funding.
Ta poslední fotka z Texasu, chápu to správně, že jde vlastně o větrolam?
Ano.