Vývoj rakety Starship pokračuje – 40sekundový zážeh Raptoru a lidé na Měsíci do 5 let
SpaceX nadále usilovně pracuje na projektu Starship a pokroky probíhají na několika místech zároveň – na rampě poblíž Boca Chica v jižním Texasu probíhá testování Starhopperu, o kousek vedle pokračuje stavba pokročilejšího prototypu lodi Starship a o pár set kilometrů severněji v McGregoru probíhají zkoušky třetího vyrobeného Raptoru.
Začneme u Starhopperu, který na začátku dubna prodělal první dva zážehy s integrovaným Raptorem, načež byl motor odmontován. Podle Elona Muska prý nebyl odmontován kvůli nějakému problému, ale protože probíhají přípravy na testovací zážehy, při kterých už Starhopper nebude připoutaný k zemi. Aktuálně také probíhají blíže neurčené úpravy rampy, na které tyto testy proběhnou. Na rampu byla navezena zemina a probíhá lití betonu.
Musk také upřesnil, že testy Starhopperu bez připoutání budou nejdříve prováděny s jedním Raptorem. Další dva nejspíš přibudou až později a jeden nich se momentálně nachází v McGregoru. Jedná se o třetí vyrobený Raptor a už absolvuje delší testovací zážehy, které aktuálně dosáhly délky kolem 40 sekund. Nejdelší zážeh, o kterém jsme věděli předtím, trval 11 sekund a proběhl v únoru.
Kousek od Starhopperu se nachází montážní plocha (aktuální přelet dronem), kde byl před pár měsíci tento experimentální stroj vyroben. Nyní tam však už několik týdnů probíhá montáž nového exempláře Starship, který má být pokročilejší a podobnější orbitální verzi této kosmické lodi. Aktuálně proběhlo například smontování dvou segmentů vrchní části lodi, staví se nový montážní podstavec a také se chystá rozšíření areálu. Byla totiž vylita betonová plocha pro novou budovu či druhý pevný stan. Spekuluje se, že by nová plocha mohla být určena pro montáž prvního prototypu rakety Super Heavy, který se podle Elona Muska má začít vyrábět ještě během jara.
Musk se dále pochlubil novými oficiálními obrázky ocelové verze lodi Starship na povrchu Měsíce a Marsu. Dosud byly k dispozici jen starší obrázky, kde byla loď ještě tvořena uhlíkovými kompozity. (Další obrázky lodi Starship najdete v sekci Tapety na plochu).
SpaceX má stále jako hlavní cíl zlevnit cesty na Mars, ale Elon Musk je poslední dobou o dost otevřenější také aktivitám na Měsíci. Podle něj by návrat lidstva na Měsíc byl „velice inspirativní“ a loď Starship by mohla být připravena tam dopravit lidi do pěti let. Dodal, že by to mělo být řešeno formou vysoutěžených zakázek. Na otázku, zda Starship dokáže přistát na nerovném měsíčním povrchu, odpověděl: „Ano.“
Elon Musk na Twitteru také mluvil o poněkud divočejším nápadu, u kterého si stále nejsem jistý, jestli je myšlený vážně, nebo šlo jen o vtípek u příležitosti tehdejší premiéry nové řady seriálu Hra o trůny. Musk nejdříve řekl, že zvažuje přidání „dračích křídel z nerezové oceli na Starship“ a doplnil to několika narážkami na Hru o trůny a draky. Působilo to tedy spíše jako fórek, ale poté napsal: „S dračími křídly z ocelové membrány by klesla teplota Starship při orbitálním návratu na 1000 °C, díky čemuž by celý povrch lodi mohl být z nechlazené oceli.“ Není jasné, co Musk myslí ocelovou membránou, ale asi se opravdu jedná o něco, nad čím Musk přemýšlí. Na otázku, jak vážně to celé myslí (na stupnici od 1 do 10), Musk odpověděl „6,5“. Jenže jak vážně myšlená byla jeho odpověď? 🙂
Tip: Dění v jižním Texasu můžete sledovat v našich průběžně aktualizovaných článcích Přípravy Starhopperu a Přípravy orbitální Starship.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Stejně mi doba 5 let příjde dlouhá, když už na mars chtěli 2024. Mesíc je co by kamenem dohodil, tak by ta doba mela byt kratsi.
5 rokov je kratka doba pri takomto projekte. Aj ked SpaceX funguje v inom “casopriestore” ako firmy v tomto priemysle.
Ty dračí křídla z ocelové membrány si vůbec nedokážu představit 😀 Teď bude ticho po pěšině a za rok nám řekne, že to byl jenom vtip nebo oznamí výrobu prototypu.
Tak třeba dvě čtvrtiny válcové(horní)části trupu, které by se na pantech(na pomezí horní a dolní části- ve vodorovné poloze orbiteru)vyklopily do stran, aby působily co největší plochou. Při brždění v opravdu řídké atmosféře by ten materiál mohl být tak tenký, že by se z půlkruhu narovnal do plochy- to by tam ovšem musely být výztuhy.
Sranda je, že by ta “křídla” potom šla využít jako zrcadlo a směřovat sluneční světlo na pořádně zmenšené nebo víc výkoné solární panely 🙂
tak jak to popisujete by se to nejspíš utrhlo, nicméně “dračí křídla” nemusí být tak velká hloupost. Je to jen otázka konstrukce a hlavně hmotnosti. Znamená to že jejich chlazení není až tak super snadné řešení a EM dumá i o dalších variantách. Dračí křídla nejsou až tak originální nápad.
Proč by se to mělo utrhnout? Samozřejmě je budou muset složit(třeba i postupně) před vstupem do hustších vrstev…
To ale vůbec nemusí být o tom, jestli je s chlazením problém. Pokud ta křídla nezvýší příliš složitost a ušetří víc paliva mež kolik budou vážit…
Si to tu všichni přestavujete jak Hurvinek valku. Ta lod se bude z volneho prostoru do asmosfery řitit rychlosti překračujici 35 Ma. Možna ještě vic. 35 Ma je 42 875 km za hodinu. Je sice pravda, že atmosfera je ve velkych vyškach velice řidka a rychlost velice klesa ale i tak budou na tu lod pusobit velice extremni sily.
Roman to říká dobře a pokud by to někdo chtěl z druhé strany. Prázdná Starship bude vážit 90 tun, pokud budete chtít něco devadesátitunového zbrzdit (smysluplně a v sakra krátkém čase), pak Vám rozhodně nebude stačit plácačka na mouchy. Podívejte se, co se snaží ubrzdit lokomotivu z blbé stovky. Takže pokud to má být účinné musí to být hodně pevné a pokud to má mít smysl v řídké atmosféře musí to být velké.
Zde by se hodilo zmínit, že lokomotiva na kolejích brzdí jen na nějaké malé styčné ploše kolejí, jen tam dochází ke tření. A navíc koleje chcete uchovat pro další provoz, nechcete je zničit, kdežto vzduch se vám sám zregeneruje po průletu rakety/tělesa, není to krystal nebo jiná pevná a statická hmota.
(téma k případné diskusi)
Tak mne napadá, kde že jsem to viděl, tuším létání na základě nabití povrchu křídel nábojem, bez mobilních částí, vrtulí apod. … použít to jako brzdící složku. Zatím fikce 🙂
40 sec. sa mi stále vidí ako strašne málo na použiteľný produkt. Predpokladám, že tých testov ešte bude musieť byť oveľa viac, pokiaľ bude Raptor v letovej – použiteľnej konfigurácii
40 sec. je pokiaľ viem blízko limitu nádrží LOX/CH4 na testovacom stolci Raptoru na McGregor ak sa nič nezmenilo. Na dlhšie testy majú Hopper. Neviem prečo by 40 sec. malo byť ale málo? Raptory už boli vyrobené 3 sériove kusy, nevidím dôvod prečo by nemal byť použiteľný…
Jak chápu z Redditu, tak za 40 sekund dojde k maximálnímu tepelnému namáhání nádrží, takže dál jde jen o výdrž.
Osobně bych si tipnul, že povrch Měsíce je přeci jen hladší než Marsu. Na Marsu sice působí větrná eroze, ale zas má bohatší geologii. Na Měsíci je navíc všudypřítomná prachová vrstva, která může vyrovnat nerovnosti, zatímco na Marsu by teoreticky mohli být v místě přistání i pohyblivé písky.
Myslím si, že před přistání rakety s posádkou, tam už bude parkovat nákladní, která určí bezpečné přesné (v rámci možností) místo přistání. mohla by dokonce i přistávací plochu zpevnit (ne sama raketa, ale roboti, které doveze) a tím přiblížit přistání tomu pozemskému.
Hlavně díky LRO máme velmi přesnou mapu
Rovny povrch je na Marse aj na Mesiaci, zalezi na mieste pristatia. Vacsim problemom ako jeho rovinnost je jeho unosnost a pevnost. SpaceX pristava na betonovej ploche s Falcon 9 a uz po par pristatiach renovuju povrch, lebo sa droli.
Pred par tyzdnami NASA vyhodnotila sutaz 3D tlace zakladne na Marse, resp. prototypov obytnych budov. Podobny system 3D tlace by sa dal pouzit aj na vytlacenie, spevnenie pristavacej plochy.
Měsíční regolit lze dobře spékat za pomoci mikrovln. S přidáním pojiva by měla vzniknout velmi odolná keramika (projekt SinterHab). Otázka je, zda bude takový materiál dostatečně odolný. Každopádně kvalitativní požadavky na přistávací plochu na Měsíci jsou vzhledem k absenci atmosféry (resp. zanedbatelné atmosféře) a nižší gravitaci menší než na Zemi.
Suhlasim.
Ak by sa jednalo o jednotlive pristatia na rozne miesta ako bol program Apollo, nema pristavacia plocha zmysel. Ak budu opakovane pristavat pri zakladni, myslim, ze spevnena plocha bude nutnostou. Bezpecnost pristatia, taktiez sa nezviri tolko prachu a kamenia, ktore potom nebudu ostrelovat zakladnu.
Hlavní je, že jim jde práce od ruky. Ty budou na měsíci dřív než celá NASA.
Obdivujem optimizmus, len by som poukázal na vývoj a zdržanie u Crew Dragonu. NASA je troška prebujnelá ale modul s posádkou je asi troška iný kus hardware ako si to predstavujeme.
V každom prípade držím palce 🙂