VIDEO: Mágia za vizualizáciou autonomného riadenia od Tesly
YouTuber AIDRIVR tentokrát nepripravil preňho tradičné video o testovaní novej beta verzie plne autonómneho riadenia (Full Self Driving, FSD) od Tesly. Miesto toho sa zamýšľa nad vizualizáciou dostupnou testerom FSD, nad technológiou na pozadí, rôznymi úskaliami a zdanlivými inkonzistenciami vizualizácie. My sme pre vás toto video preložili.
Ak ste sa niekedy divili, ako FSD Tesly vidí to, čo vidí, ako auto len pomocou kamier rozumie tomu, kde sa nachádza a čo sa okolo neho deje, možno za krátku chvíľu nasýtime vašu zvedavosť. Aby som ale nastavil trošku triezvejší pohľad na problematiku, nedá mi nepripomenúť, že aj keď v tomto videu „neurálna sieť” vyznieva ako zázračné, všemožné riešenie a technológia má teoretický potenciál vytvoriť plnohodnotný syntetický mozog, ešte desaťročia ostane v plienkach a tak je potrebné jej obmedzenú výkonovú kapacitu úzko profilovať a smerovať výhradne na čiastkové, neprepojené, pozliepané úlohy, čo celú záležitosť komplikuje. Osobne ale verím, že na úlohu plne autonómneho riadenia by mohla v dohľadnej dobe dostačovať. Prajeme príjemné sledovanie.
Tip: Ak sa chcete pozrieť na videá z jázd Tesly v autonómnom režime, navštívte náš článok s prehľadom najzaujímavejších kanálov na YouTube s týmto typom obsahu.
Ďalšie preložené videá o firmách Elona Muska s českými, alebo slovenskými titulkami nájdete tu.
Podpořte projekt ElonX
- Daily Hopper: Dění ve Starbase a nová raketa v přístavu - 20. 8. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
- Daily Hopper: Čtvrtý let Starship a konec ISS - 30. 6. 2024
Díky moc za překlad.
Člověk používá k řízení jeden pár očí a uší. A když jede na hulváta, tak i střední ucho a nějaké hmatové receptory na sedící části. A k tomu už jen pár desítek miliard neuronů a další biochemických vychytávek vyvíjených pár stovek milionů let.
Naučit nějaké kamerami oblepené auto s lepším procesorem, aby rozumně a bezpečně řídilo? To časem jistě půjde. Ale jestli je to už tahle generace, na to si nevsadím.
Když počítač zvládne řídit kvadrokoptéru, nebo první stupeň Falconu 9, tak určitě časem zvládne i dopravní špičku v LA…
Ale pokora a neříkat hop dokud nepřeskočíme je rozhodně na místě. Právě relativně nízký výkon a “nedokonalost” našich biologických “kamer” a “mikrofonů” dává nápovědu o kolik víc práce s tím řízením má a jak vyspělá (miliony let evoluce) je neuronová síť našeho mozku.
Pracuje zde tzv. Moravcův paradox: Abstraktní a matematické úkoly jsou relativně snadné pro abstraktně fungující počítače a naopak věci nad kterými jako všežraví savci na vrcholu potravní pyramidy ani nepřemýšlíme jsou pro počítače jen obtížně řešitelný rébus. Přitom si můžeme být jistí že ani pro náš mozek nejde o banalitu – to že dítě dojde do školy a zpět bez nehody je skoro větší zázrak než že se dítě naučí zpaměti hlavní města evropy.
POZN.: s tou nedokonalostí je to relativní – buňky v oku jsou zahuštěné do žluté skvrny takže malou část zorného pole uprostřed vidíme o mnoho řádů ostřeji než periferii. (tedy oko v rámci evoluční optimalizace funguje přesně naopak než fádně a rovnoměrně umístěné tranzistory snímačů v kamerách).
To srovnání kulhá asi tak na čtyři nohy.
Myslíte mozek x počítač, nebo oko x kamera ? Moravcův paradox, viz wiki:
Podobně Minsky zdůraznil, že z lidských dovedností jsou pro reverzní inženýrství nejobtížnější ty, které konáme nevědomě. „Obecně jsme si nejméně vědomi toho, co naše mysl umí nejlépe”
Kdyz jsem jeste delal pro ZF, tak jsme měli interní přednášku o autonomním řízení od šéfa vývoje. Někdo mu položil otázku, proč to počítač prostě nemůže dělat jako člověk. Odpověď byla, že člověk dělá něco, co žádný počítač zatím neumí. Odhaduje. Rychlost, zrychlení, vzdálenost, setrvačnost, adhezi, etc. Počítač měří a počítá a když nemá přesné vstupy, tak se nedopočítá. Člověk dělá odhady a i v případě nedokonalych vstupů dokáže udělat odhad, pomocí kterého řídí auto.
Ten popis velmi přesně odpovídá realitě a vědeckému poznání lidské mysli.
Mozek jako biologický počítač funguje jinak než křemíkové počítače. Většina procesů v mozku je neuvěřitelně široce paralelizovaná a naprostá většina procesů v mozku probíhá nevědomě – ať už jsou vrozené, nebo naučené jako třeba motorické reflexy. Naše vědomí a svobodná vůle nás definuje jako lidské bytosti, ale to neznamená že zbytek “primitivnějších” částí mozku se fláká bez práce.
Vy možná máte na mysli neuronové sítě které by měly fungovat podobně jako biologické mozky, ale přes impozantní pokrok jde stále o dětské krůčky které mají hodně limitů.
U biologických mozků ty výpočty začínají už v samotných smyslech – v každém oku máme 100 milionů tyčinek + 6 milionů čípků, ale do mozku je z oka vyvedeno asi jen 2 miliony neuronů. Už v samotném oku tedy probíhá složitá filtrace signálu vyladěná (sta)miliony let evoluce.