Tým Neuralinku představil nové neurální rozhraní, testuje ho na prasatech
V noci z pátku na sobotu jsme měli možnost zhlédnout v přímém přenosu na YouTube dlouho očekávanou prezentaci, ve které společnost Neuralink představila nejnovější verzi svého neurálního rozhraní. Přes 100 000 uživatelů YouTube sledovalo nejprve Elona Muska prezentujícího pokroky firmy a poté několik členů jeho týmu, kteří odpovídali na otázky položené většinou na Twitteru. Kvůli pokračující pandemii koronaviru sledovala demo Neuralinku přímo na místě jen hrstka vyvolených. Je trochu škoda, že na rozdíl od minulého roku tentokrát novinky prezentoval jen sám Musk, protože jsme tak neměli možnost se lépe seznámit s jinými zaměstnanci. Stejně jako v minulém roce i nyní Musk zdůrazňoval to, že důvodem prezentace je nábor nových specialistů do jeho týmu.
V pozadí: Tým vědců a inženýrů Neuralinku v řadě na barových židlích. Vlevo: Elon Musk na pódiu. V popředí: Pozvaní hosté. (Zdroj: Neuralink)
Přiznám, že pro mě byla prezentace trochu zklamáním. Loni Neuralink všem vytřel zrak pokročilostí interfejsu, který firma vyvinula za zhruba dva roky. K tomu ještě avizoval obrovské ambice do budoucnosti. Letos jsem čekal něco podobného. Tedy nejspíše představení ještě pokročilejší a hlavně menší verze zařízení s větším počtem elektrod. Nicméně firma v tomto roce pracovala hlavně na zjednodušení celého systému a Elon Musk tak ukázal rozhraní, které má stále „jen“ 1024 elektrod a je mnohem větší, než před rokem. O tom ale podrobněji až v budoucím článku. Tento text má být pouze rychlým shrnutím toho nejzajímavějšího, co jsme se v noci dozvěděli.
Nová verze rozhraní
Vlevo: Loňská verze neurálního rozhraní. Vpravo: Nová zjednodušená verze. (Zdroj: Neuralink)
- Nové rozhraní Musk označil jako verzi 0.9. Znamená to tedy, že ještě stále nejde o hotový „produkční“ interfejs, který by chtěli implantovat lidským pacientům.
- Zařízení Musk označuje jako The Link, tedy česky přípojka. Firma zřejmě odstoupila od označení Nx (první verze se jmenovala N1).
- Hlavním cílem vývoje od minulého roku bylo rozhraní zjednodušit.
- Chybí ta část zařízení, která měla být za uchem a měla obsahovat baterii a vysílač Bluetooth.
- Všechny části jsou nyní schovány v jednom pouzdře.
- Implantovaná část s čipem má tvar a velikost větší mince (23 milimetrů v průměru a tloušťka 8 milimetrů).
- Baterie funguje podobně jako v chytrém telefonu – vydrží celý den, v noci nabíjíte.
- Nabíjí se indukčně, stejně jako třeba chytré hodinky. Pro nabíjení během spaní by mohla být použita jakási noční čepice.
- Rozhraní bude možné kdykoliv operativně vyjmout z těla z důvodu například opravy nebo upgradu na novější verzi.
- Jedna elektroda může svou činností v mozku ovlivňovat (elektrickým proudem) až 10 000 neuronů.
„The Link v0.9“ (Zdroj: Neuralink)
Demonstrace fungujícího implantátu
Jeden z čuníků Neuralinku. (Zdroj: Neuralink)
- Asi nejzajímavější částí prezentace bylo živá demonstrace fungujícího zařízení implantovaného do mozku prasete.
- Musk představil „tři čuníky“ – jednoho bez implantátu, druhého s implantátem a třetího, který v minulosti implantát měl, ale už mu byl odstraněn. Všichni tři se měli čile k světu.
- Neuralink tedy změnil přístup a místo původních krys a opic nyní testuje zejména na prasatech.
- Důvodů proč vybrali prasata je několik.
- Jsou to prý vždy „veselá“ a nenáročná zvířata, je velmi snadné udržet je v dobré zdravotní kondici a v dobrém rozmaru – stačí k tomu v podstatě jen dobře je krmit.
- Jejich lebky jsou podobné těm našim.
- Většinou také ochotně spolupracují a není třeba je do ničeho nutit.
- Prasata můžou také například chodit na běžícím páse, což je dobré k testování toho, jak interfejs vidí v mozku pohyby končetin, což Musk demonstroval na videozáznamu.
- Viděli jsme také, jak rozhraní v reálném čase registruje kontakt prasečího rypáku s okolím. Pokaždé, když se prase něčeho dotklo, objevil se na monitoru nad ním takzvaný „spike“, čili interfejs zaregistroval akční potenciál.
- Přítomné prasátko mělo rozhraní implantované před dvěma měsíci.
- Jinému praseti implantovali dvě rozhraní najednou a nemělo to žádné nechtěné zdravotní následky.
- Některá experimentální zvířata mají implantát už téměř celý rok.
- Obecně bylo vidět, že firma klade velký důraz na to, aby se zvířata cítila dobře a dbá o všechny zásady experimentů na zvířatech. Vydali k tomu i samostatné video o péči o zvířata.
- Neuralink přistoupil do programu FDA Breakthrough Devices, což by mělo zrychlit vydání povolení testů na lidech.
Bezpečnost
- Bezpečnost a soukromí uživatelů je jednou z nejvyšších priorit Neuralinku.
- Firma se snaží, aby zařízení bylo „secure by design“, tedy implementuje bezpečná řešení už od začátku vývoje a na všech úrovních.
- Veškerá komunikace má být šifrovaná.
- Snaží se vždy eliminovat SPOFy (Single Point of Failure), prvky rozhraní jsou tedy redundantní.
- Neuralink také provádí penetrační testy, k čemuž jsou využívány nezávislé externí firmy.
Jiné zajímavosti
Elon Musk měl přímo na pódiu nového neurochirurgického robota. (Zdroj: Neuralink)
- Neuralink vyvinul také novou verzi neurologického robota, kterého už nyní používá k implantaci vláken s elektrodami pokusným zvířatům. V budoucnu by měl robot sám obstarat celou operaci od začátku do konce.
- V této i nejbližších dalších verzích Neuralink neplánuje zavádět elektrody hlouběji do mozku. Bude k tomu potřeba lepší robot. Stávající rozhraní je projektováno na maximálně 6 milimetrů pod povrch mozku.
- Maximální délka elektrodových vláken je momentálně 43 milimetrů.
- Největším problémem v této fázi vývoje rozhraní je biokompatibilita. Je nutné zajistit, aby implantáty vydržely v mozku celé roky.
- Problémem je také rušení signálů jinými elektronickými zařízeními. Interfejs v současnosti používá k přenosu dat do počítače Bluetooth, ale už pracuje na jiném standardu vysílání.
- Momentálně Neuralink zaměstnává kolem 100 lidí (před rokem to bylo 90). Elon Musk prohlásil, že jednou by jich ve firmě mohlo pracovat klidně i 10 000.
- Ve vývoji softwaru používají několik různých programovacích jazyků – například Python, Javu, C, C++.
- Po uvedení na trh bude rozhraní dost drahé, ale jeho cena bude rychle klesat až k cílovým několika tisícům dolarů.
- Musk si také myslí, že v budoucnu bude možné pomocí interfejsu zaznamenávat vzpomínky a kdykoliv si je pak zpětně „přehrát“.
Podrobnější rozbor přineseme v budoucím článku. Záznam celé prezentace:
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX
- Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall - 18. 11. 2024
- Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek - 5. 11. 2024
- Šéf společnosti Synchron, konkurenta Neuralinku, se vyjádřil k vizi Elona Muska ohledně neurálních rozhraní - 31. 10. 2024
Na živých prasatech?
“může to bejt ocas z mrtvýho vlka?”
“živýmu bys ho těžko řezal”
Podobně by se blbě testovalo na mrtvých prasatech.
Pravda. Upraveno.
“Musk si také myslí, že v budoucnu bude možné pomocí interfejsu zaznamenávat vzpomínky a kdykoliv si je pak zpětně „přehrát“.”
Zřejmě naprostá pitomost s ohledem na to co dneska o mozku a paměti víme. Celé je to mnohem komplikovanější než to ještě nedávno vypadalo. Konkrétní centra v mozku reálně neexistují, smysly jsou v něm distribuované. Paměť a vybavování je zatím dost záhada. Viz. přednášky MUDr. Koukolíka a nebo MUDr. V. Beneše.
No páni, Procházka je mimo raketové motory, umělou inteligenci, obecnou teorii relativity,… i předním expertem v neurovědách a technologiích mozkových rozhraní. To bych tedy opravdu neč…. Ale kecám, čekal jsem to 😀
Nevím co máte za problém… Vy také diskutujete o celé spoustě věcí a neděláte ani to raketové techniky, ani do neurologie a ani do elektroautíček, že?
Zkuste se vyjadřovat k obsahu příspěvku a nikoliv k osobě autora, když o něm navíc vůbec nic nevíte. Jinak je to jen takové plácání z Vaší strany…
Nemám problém s diskutováním a názory (i negativními, odmítavými), ale mám problém s tím, když někdo na naprosto všechno z desítek různých oborů nemá nic kloudného a přínosného k napsání kromě – to je pitomost, je to nesmysl, to nikdy nepůjde… na základě maximálně pár videí z YouTube a nulové znalosti problematiky a vehementně obhajující své závěry, mnohými zde vyvrácené. Vadí mi, když na něčem pracují desítky až stovky špičkových odborníků a ty znevažuješ jejich práci a odsuzuješ snahu jako naprosto zbytečnou.
Diskuze s tebou nemá opravdu žádný smysl, když se dostaneš do kouta, tak vytasíš takový nesmysl jako – to číst nebudu, napsat si může každý co chce až třeba po dnešní perlu, že LIGO může měřit nesmysly.
O autorovi vím, že je to lhář, co se nedokáže ani omluvit že neměl pravdu (ano, opět narážím na tvůj slavný klobouk, ale i mnoho dalšího) a mimochodem to je i důvod, proč tykám, i když už jsem kvůli tomu musel párkrát přepisovat celý příspěvek :).
No užij si ty, kteří s tebou mají takovou trpělivost, já si zase rýpnu za pár dnů, až mi dojde.
O nějaké spojení mozku (třeba i opičího v USA a nebo psího) s přístroji se snaží lidé už několik desetiletí a zatím pořád jen s příležitostnými úspěchy.
https://www.osel.cz/4038-opice-pohani-ochrnutou-ruku-myslenkami.html
https://www.osel.cz/6231-ochrnuta-ruka-posloucha-mozek.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1028069-ochrnuty-muz-poprve-ovlada-vlastni-ruku-silou-myslenek
https://vtm.zive.cz/clanky/roboticka-paze-posloucha-cloveka-i-bez-elektrod-v-mozku/sc-870-a-199082/default.aspx
V minulosti byla řada týmů, které hlásily do světa “už to máme” a nakonec se z toho vyklubalo jen takové šplouchnutí do vody..
Ano LIGO opravdu může měřit nesmysly stejně jako každé jiné zařízení. Na rozdíl od jiných “měřidel” ho lze jen těžko zkalibrovat a výsledky jsou zcela závislé na použitém matematickém modelu …
Tak se mnou nediskutujte, když na to nemáte:-)
Blábol. To nebudu číst. Nemám si to jak ověřit.
Máte tam i odkazy a na Oslu bývají i odkazy na původní články….
Pouze vám vrátil to chování, které předvádíte sám.
Osobě autora se jen vrací to, co zasel.
Smyslová centra jsou distribuovaná. Tak určitě. Proto je centrum zraku v týlním laloku, rovnovážný systém v mozečku, motorický v hypotalamu, řečové centrum v čelním laloku. Kdybys to chtej nějak podrobnějc, tak si to nastuduj. A jestli jednou, nedej bože, dostaneš mozkovou mrtvici, tak to tomu svému mozku nezapomeň vysvětlit, že je distribuovanej a není žádný důvod, aby ti ochrnula půlka těla.
Není to jak píšete, podívejte se na snímky z funkční magnetické rezonance. Nějaká centra více méně existují, ale není to tak jednoduché.
tak ne-existujú či viac menej existujú ? Lebo pán expert všudebyl Prochadzka, prechádza z jedného “faktu” na druhý, ako sa mu hodí.
Tak kde je to popsáno poměrně jednoduše,např.:
https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20153/NEUROVEDECKE-MYTY-VE-VZDELAVANI.html
“Jednotlivé jednoduché funkce jsou sice lokalizovány v té či oné hemisféře, ale při vyšších mozkových operacích dochází k propojení obou hemisfér. Přitom nemá mozková aktivita lokální, ale globální charakter. Potvrzuje to též další výzkum z roku 2013, při němž byly skenovány mozky více jak 1000 lidí při čtení a odpočinku. Skeny prokázali aktivitu celého mozku, ne jen jednotlivých lokálních center.”
Jde tedy o celkový způsob zpracování informací. Je jedno, že něco vidíte ve “zrakovém centru”, když se ta informace nedostane dál, tak prostě zůstane nezpracovaná a tedy k ničemu….
K počtení studie z r. 2013 na https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0071275
A nechte si ty útoky na mou osobu, zkuste diskutovat k věci a ne jako nějaký zamindrákovaný chudáček. Děkuji…
Tuhle větu si velmi pečlivě přečtěte, vytiskněte, umístěte do svého zorného pole a hlavně se podle ní chovejte.
Pak se nebudete muset rozčilovat, že se k vám lidi nechovají hezky. Oni se k vám totiž chovají přesně tak, jak si vaše dosavadní chování a vystupování zasluhuje.
Váš přínos do dikuze ve věci Neuralinku je nulový.
S injektivami jsem zde nezačal já. Když diskutuji tak se snažím vyjadřovat věcně a svá tvrzení, pokud to považuji za vhodné, ozdrojuji.
Z Vašeho příspěvku se musím domnívat, že zřejmě máte nějaký osobní problém…
Procházka 9. 3. 2020:
Jestli pilotovaná mise s lidskou posádkou Crew Dragon opravdu proběhne květen – červen tohoto roku rj. 2020 se skafandry SpaceX, které známe z fotografií a videí, tak se veřejně zavazuji, že sním svůj klobouk:)))
Hlavně věcně, Venco, hlavně věcně 🙂
Člověk co prohlásí, že Falcon9 je jen trubka s trochou paliva, která dokáže přistát a umí to kde kdo. Nebo Falcony přistávají na plošině protože tomu nikdo nevěří aby jim to nebouchlo nad hlavou. Tady ze sebe dělá kvantového fyzika a neurologa. S tímto člověkem opravdu nemá cenu diskutovat. Jinak si změnil nick aby nemusel ten klobouk jíst 🙂
A teď to rozepište, aby to nějak souviselo s Neuralinkem nebo komplexností lidského mozku a bude to fajn. Falcon je opravdu jen obyčejná raketa, kterých jsou dnes spousty. Možná Vás to překvapí, ale přistávat s něčím pomocí raketových motorů uměli již “naši pradědové”:
https://www.youtube.com/watch?v=nOcDftgR5UQ
S ohledem na fantastické výkony výpočetní techniky není přistání 1. stupně rakety ničím v zásadě technicky fantastickým. Ano a SPX nebyla první organizace, která přišla s tímto způsobem přistávání raket
https://www.youtube.com/watch?v=JzXcTFfV3Ls
Až budou známy všechny náklady s tím spojené, možná bude také SPX (nadlouho) poslední, kdo to zkusil… Zatím nevíme.. Kde má smysl znovupoužitelnost rakety jsou myslím “nenáročné” skoky, které plánuje BlueOrigin.
Ano a s ohledem na minimalizaci rizik je určitě rozumné s tímhle přistávat na plošinu někde na moři… Tohle máte také problém pochopit?
A zřejmě také máte problém akceptovat, že někdo má větší přehled v řadě oblastí než Vy, že? 🙂
Vy nemáte vubec žádný přehled. Jen máte neukojitelnou potřebu s každým nesouhlasit. Kdyby to bylo všechno tak jednoduché jak říkáte dělal by to každý. Na motorickém přistání pracovalo ve SpaceX spousta velice chytrých lidí a trvalo docela dlouho než tomu vychytali všechny mouchy. Ani si nedokážete vubec představit jak obtížné je s prvním stupněm Falconu9, který je velice lehký díky absenci většiny paliva a přiškrceným jediným motorem Merlin o 50% dosáhnout nulového tahu v nulové výšce. A jestli váš mozek nedokáže pochopit, že hlavní duvod přistávání prvního stupně na mořské plošině je nedostatek paliva pro návrat na pevninu tak vám není pomoci. Asi by bylo nejlepší, kdyby jste tu přestal ty komentáře psát. Je evidentní, že tu spoustě lidí začínáte lézt krkem. Nevím jestli jste to postřehl ale tenhle web je pro fanoušky a lidi co Elonovi a SpaceX drží všechny palce.
Oproti minulé prezentaci jsem zklamán. Ne postupem, ale směrem vývoje. Minulí implantát se mi líbil víc, šlo ho snadno odpojit tak, že se sundalo vnější zařízení co byl za uchem. Malí pokrok jinak chápu, korona jim bude komplikovat práci a hlavní vlastnosti měli hotové loni, takže teď už jen ladí.
Nepochopil jste mě. Já nejsem zklamán postupem, ale směrem vývoje. Tedy s tím co dokázaly jsem spokojen, jsem zklamán tím, že to zařízení má v sobě bluetooth a baterii. Minulou generaci bylo v případě potřeby možnost vypnout prostě tím že by jste si sundal tu vnější část s baterií.Tuhle už ne a tím jsem zklamán.
No tak to prostě budeš muset vypnout softwarově, nebo počkat až se ti vybije baterka, nebo prostě odejdeš z dosahu vysílače.
Bluetooth LE (low energy) dává smysl, protože je to protokol přímo dělaný na:
Lidé mají pocit že když je to komerčně používané, tak to asi stojí nějak za prd, ale opak je pravdou; jedná se o velmi vyspělou technologii odladěnou z mnoha různých pohledů (spotřeba, dosah, přenosová rychlost, bezpečnost, počet hradel na čipu, ..) během desítek let navazujícího vývoje.
Jinak oznámili že to chtějí nahradit v dohledné době protokolem fungujícím na jiné frekvenci, hlavně co se týče rychlosti (cílem je tahat data z milionů elektrod).
Je třeba si taky uvědomit, že zařízení z kterého čouhají dráty může podléhat infekci a zatahovat do těla bakterie skrz okolí těch drátů a celkově to vždycky bude problematická část. Přechod na bezdrát je ve výsledku nevyhnutelný. Pravděpodobnost že chytíš infekci a umřeš na ní je o tolik větší, než pravděpodobnost že ti někdo vyhackuje bluetooth, že to ani nemá smysl srovnávat.
Žádný SW ani HW není zcela bezpečný, pokud by se něco stalo a vyvolalo to třeba záchvat, možnost to vypnout by se dost hodila, aby se zmenšily škody. I SW vypnutí je k ničemu, lidi kolem nebudou nejspíš mít možnost odemknout mobil, najít aplikaci neuralink a vypnout ho. Když ani nebudou vědět, že ho má.
Já chápu, proč Bluetooth. Proti němu nemám nic, krom toho že je v tom implantátu, který nejde, jak HW vypnout. Paranoici jako já, kteří přestali nosit kreditky, protože do nich začaly rvát NFC který vypnout nešlo prostě jsou tímhle vývojem zklamáni. N1 co si vzpomínám sice taky jel přes NFC, nebo něco podobného ale přínos by byl větší než u těch kreditek, takže bych to překousnul spíš než Bluetooth s větším dosahem a interní baterku. Rozhodně nejde o to, že jde o komerční technologii.
Zařízení, z kterého čouhají dráty nebylo na stole tuším nikdy. Co si vzpomínám, šlo o za uchem umístěný implantát, který pomocí NFC získával energii a komunikoval s na kůži umístěným zařízením, které pomocí bluetooth komunikovalo s mobilem, nebo jiným zařízením s potřebným výpočetním výkonem. N1 měl jen digitalizovat signál z elektrod, či naopak signál posílat. Takže by i morální zastarávání bylo menší.
Správný paranoik si dá kreditku do pouzdra blokujícího radiové vlny (to mám třeba já). A kreditku do mobilu, kde to chce autorizaci otiskem prstu. Racionální paranoik si k tomu pořídí pojištění proti zneužití.
Já jako paranoik nosim 3 kreditky, vstupní kartu a prošlou opencard. Což dává pěkných 5 NFC čipů, což se nedá načíst. Oni stačí i 2 čipy a čtečky jsou ztracený.
To je možný, ale pro mě je jednodušší ji u sebe nemít, protože jsem ji stejně použil jednou za pár let. Upřednostňuji hotovost.
Z pohledu morálního zastarávání mi přišla výhodnější právě původní varianta, kde většina řídících obvodů byla na tom externím zařízení, které by šlo měnit bez výměny implantátu. Výměnu implantátů vidím jako problematickou z toho pohledu, že když elektrody nebudou zavedeny zcela totožně, budou sousedit s jinými neurony a může začít s trénováním mozku znovu do určité míry
Já to vidím jako potencionálně velmi nebezpečné zařízení pro manipulaci s lidmi. Začíná to dobrými úmysly pomoci nemocným a skončí s totálně zadrátovanými a manipulovanými lidmi.
A jaký potencionál v tom spatřujete ještě?
Akční potenciál neuronů (bylo možné ho spatřit přímo v grafu).
To iste mozes povedat o internete.
Ten samý problém máme s jadernou energií nebo s DNA manipulací. Samotný objev není dobrý nebo zlý. To by totiž potom sama příroda byla dobrá či zlá. My jenom objevujeme další prvky toho, jak příroda (atom, DNA, mozek) fungují.
Vývoj nelze zastavit.
Na to nepotřebuješ neurální interface, na to ti stačí víra a různé jiné druhy manipulace (dezinformace, kognitivní zkreslení, indoktrinace, ..). Ale hlavně peníze a nátlak fungují ve výsledku taky dobře a lidi to dělají dobrovolně.
Většina lidí si vůbec neuvědomuje, že i když je to z hardwarového hlediska fakt super a naprosto revoluční, tak z hlediska softwaru a čtení vzpomínek a všech těch dalších věcí jsme asi stejně daleko, jako před sto lety; v podstatě nikdo nemá moc tušení.
Neuralink připojený do mozku nebude fungovat jen tak sám od sebe. Machine learning bude schopný najít různé korelece (pohyb ruky a tak podobně), ale prakticky všechno co se týče interaktivity bude třeba trénovat. Tedy když budeš chtít mít klávesnici, tak budeš muset naučit svůj mozek využívat ty neurony v okolí neuralinku, aby vysílaly co chceš psát. Asi jako se naučit pracovat s novou rukou.
Některé věci nejspíš půjdou líp, jako třeba obraz, který se daří v primitivních rozlišeních už asi 40 let, ale zrovna třeba vzpomínky nejspíš budou vyžadovat z dnešního pohledu absurdní pokrytí mozku a hlavně nějakou AI, která v tom udělá pořádek a naučí se chápat a vidět jak tvůj mozek ukládá data.
Co se týče třeba vkládání nějakých falešných přesvědčení, tak to je ještě o několik úrovní dál, pokud člověk teda neřeší primitivnosti jako „poškádlíme elektřinou centrum strachu“.
S tím machine learning, zajímalo by mě, když bychom vzaly netrénovanou umělou neuronovou síť, dejme tomu pár desítek tisíc neuronů a jen ji předhodily mozku přes neuralink, zda by si ji mozek zvládl vycvičit jako extension a na něco ji použít.
Nejspíš to nebude fungovat takhle jednoduše (třeba to trénování neuronových sítí funguje úplně jinak) a bude to vyžadovat ještě velmi hodně práce, ale obecně by to fungovat mohlo (po nějakém tom desetiletí vývoje a experimentování).
Obecně spíš očekávám opak, tedy že tam přidáš už natrénovanou neuronovou síť, která má možnost ovládání přes relativně úzký počet neuronů a postupně naučíš mozek jak s tím pracovat.
Velmi relevantní je k tomuhle třeba tenhle ted talk https://www.ted.com/talks/david_eagleman_can_we_create_new_senses_for_humans od chlápka co postavil vestu z vibračních motorů a pak to nechal používat lidi, kteří se přes tu vestu naučili slyšet zvuk. Tedy jejich mozek se naučil chápat vibrační motůrky, které jsou třeba v mobilech, a vzor jejich spínání a dekódovat to na zvuk a například rozpoznat mluvenou řeč.
sám si si na tú obavu odpovedal hneď v prvých slovách “já to vidím jako” a presne o tom to je … kto to nebude vidieť, prípadne to ako normálny človek nebude chcieť vidieť, tak následne nevyužije takúto technológiu na zlé účely.