Testování Super Heavy B3
Super Heavy je 70 metrů vysoká raketa, která bude mít za úkol vyslat kosmickou loď Starship na oběžnou dráhu při startech ze Země. B3 je první prototyp této rakety, který podstoupí testování. Čeká jej série zkoušek na rampě ve Starbase, avšak testovací let je v plánu až pro následující exemplář. V tomto článku najdete vždy aktuální informace o Super Heavy B3 a průběhu jeho testování.
» Přeskočit na aktuální informace «
B3 je nejnovější prototyp rakety Super Heavy a teprve druhý exemplář v plné velikosti. Předchozí prototyp BN1 byl hned po dokončení zlikvidován, jelikož byl zastaralý. První díl B3 byl v Boca Chica spatřen 19. ledna 2021, tehdy ještě pod označením BN2. Podle Elona Muska měl být tento prototyp vyroben, opatřen motory a vyvezen na orbitální rampu ještě před koncem dubna 2021, ale k tomu nakonec nedošlo. Díly pro BN2 byly zkombinovány s prototypem BN3, který byl vyráběn od března 2021 a výsledný exemplář je nově označován Booster 3 neboli B3. Prototyp obsahuje řadu změn na základě ponaučení z výroby BN1. Velkým rozdílem je prohození hlavních nádrží – prototyp BN1 měl metanovou nádrž dole, zatímco B3 ji má nahoře (stejně jako loď Starship). Kompletace prototypu B3 byla dokončena na konci června 2021 a převoz na rampu proběhl 1. července.
-
- Super Heavy B3 během montáže v hale High Bay. Vpravo je vidět Starship SN16 (Foto: Elon Musk)
-
- Metanové trysky na Super Heavy B3 (Foto: Starship Gazer)
-
- Super Heavy B3 po dokončení výroby v hale High Bay. (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)
-
- Super Heavy B3 po dokončení výroby v hale High Bay. (Foto: Elon Musk)
Původně mělo jít o první prototyp Super Heavy, který vzletí a provede krátký skok s dvěma až čtyřmi motory Raptor. Tento skok ale nakonec neproběhne a prototyp B3 měl být v jeden čas použit na první orbitální misi spolu se Starship S20. Ale i tento plán byl změněn a B3 nakonec nikam nepoletí. Jako první odstartuje až následující prototyp B4. Super Heavy B3 podle Elona Muska poslouží pouze pro pozemní testování. Jelikož prototyp B3 nikam nepoletí, není vybaven roštovými kormidly. Zato je ale vybaven zkušební verzí manévrovacích trysek, které spalují metan a kyslík. Tyto trysky jsou výrazně výkonnější než klasické trysky využívající stlačený dusík.
Tento prototyp nakonec během července 2021 prošel kryogenní tlakovou zkouškou a poté také statickým zážehem tří motorů Raptorů. V srpnu pak byl prototyp zlikvidován, aby uvolnil místo pro pokročilejší Super Heavy B4.
-
- Super Heavy B3 během převozu na rampu (Foto: Elon Musk)
-
- Super Heavy B3 během převozu na rampu (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Super Heavy B3 během přesunu na testovací stůl A po převozu na rampu (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)
-
- Super Heavy B3 po převozu na rampu (Foto: RGV Aerial Photography)
Aktuální informace
Mnohem více informací o Starship, Super Heavy a Raptoru najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship a dále také v přehledu všech prototypů.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Tak já bych si tipl, že ten testovací let by mohl jít někde ve směru boca chica,havana,dakar, kinshasa, canberra, suva,tarawa, kapaa(kauai) anebo už je to někde popsané?
Proč tipovat, když to máš tady?
https://www.elonx.cz/oficialni-dokumentace-prozradila-kdy-a-jak-presne-planuje-spacex-provest-prvni-orbitalni-start-starship/
Je tam sice jen začátek té trasy ale vypadá to, že to míří nějak na tu afriku.
Vskutku…
Vzhledem k tomu, že se Afrika rozkládá mezi cca 37 stupněm SŠ a 35 stupněm JŠ existuje určitá nenulová pravdědpodobnost, že raketa startující z 26 stupně SŠ startující téměř východním směrem “míří tak nějak na tu Afriku”.
… Možná dvacáté třetí nebo čtvrté. Maximálně pěta, šesta, nebo sedmadvacáté. Ale je to bez záruky.
/s
No tak když se to prodlouží je to směr johannesburg, jakarta
Pokud nepočítáme hopíky bez špičky a klapek, tak dnes je to teprve 7 měsíců od prvního pořádnějšího letu (Starship SN8).
Někdy mám pocit, že je u SpaceX vývoj pomalejší, ale to bude asi tím, že otevírám záložku s novinkami 10x denně, abych ten orbitální start náhodou nepromeškal :-), při zpětném ohlédnutí je ale vývoj opravdu překotný.
Mě nepřísluší radit ale zeptat se snad mohu, nebylo by bezpečnější takový kolos položit?
Bezpečnější pro přepravu asi jo, ale je to fakt tenká skořápka a při umístění vodorovně by se to asi zdeformovalo vlastní vahou (leda to pořádně natlakovat, ale to tlakování je něco, co teprve budou testovat :-)). Na druhou stranu ta přeprava na výšku nemá žádné větší riziko – je to přikotvené k těm transportérům, není to nijak extrémně těžké, transportéry jsou navíc zatížené a jediné, co to může převrhnout, je vítr, takže pokud vědí, že je v nějakých mezích, tak se není čeho bát.
Třeba to převážejí svisle, protože ta váha nemusí být tak vysoká pokud tloušťka ocele je jen 3mm.
Proč vlastně dávali kyslíkovou nádrž původně nahoru? Metan má daleko menší hustotu než O₂ (0.424 kg/l vs 1.141 kg/l), takže dávat kyslíkovou nádrž nahoru by znamenalo zbytečně zvyšovat zatížení konstrukce, a možná i nutnost silnějších a težších vzpěr, tedy zbytečnou váhu navíc.
Jiné těžiště kompletu B+S?
Tak tak, hledejte za tím přistávací nohy.
Nejen nohy, ale i sukně chybí:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=52398.0;attach=2043426;image
OK, to by mohlo být ono. Těžiště víc vpředu by přispělo ke stabilitě letu, dokud jsou B+S spojené. Ale i s práznými nádržemi by to znamenalo vyšší těžiště, takže při přistání vyšší riziko převrhnutí. Pokud by se přistávalo na nohy a ne jen zachycením.
To si museli hodně hlídat svislou polohu, aby se jim to nepřevrhlo.
Je to o větru. B3 je daleko tužší nežli SN. Musí nest nejen sebe.
Převrhnutí není otázka tuhosti. Zkuste převrhnout sklenici. Tu lze inženýrsky vzato považovat za prakticky dokonale tuhou. A jak se hezky převrhne. Angrešt na zahrádce je poddajný až běda a v zemi drží díky kořenům parádně.
Předpokládám, že proti převrhnutí dali do spodní nádrže pár set kubíků vody jako zátěž.
Na transportérich boli betónové závažia. Voda v nádržiach by nebolo priam šťastné, je to dosť vysoko.
Pár set kubíků by znamenalo pár set tun 🙂 Navíc voda při rozjíždění a brždění i při malých rychlostech by napáchala víc škody než užitku …
SPMT majú funkciu automatického držania roviny v “bublinke” a mali ťažisko stiahnuté dole závažím. Dokonca klopenie zákrut vystlali drevenými rohožami keď to bolo mimo rozsah dorovnávania.