Tesla

Tesla vs. Waymo: Lídři na poli autonomního řízení se zcela odlišným přístupem

Na světě jsou momentálně desítky firem, které se věnují vývoji plně autonomního řízení automobilů. Všeobecně se má za to, že v čele tohoto závodu jsou Tesla a Waymo (dříve Google). Obě firmy ale zvolily velmi odlišný přístup k problematice samořídících vozidel.

Waymo vsadilo na opatrné a postupné spouštění své robotické taxislužby v malých a extrémně detailně zmapovaných oblastech. Pasažéry pak vozí hybridní vozy Chrysler Pacifica osázené spoustou senzorů a kamer včetně drahého LIDARu. Tyto automobily bez řidičů už několik měsíců vozí zákazníky z řad veřejnosti po jednom z předměstí Phoenixu v Arizoně. Waymo zároveň testuje svůj software pro autonomní řízení pomocí podobných automobilů v několika dalších regionech, avšak zatím pouze interně, taxislužba je momentálně k dispozici pouze ve Phoenixu. Společnost takto provozuje několik stovek aut a dále využívá počítačových simulací, které pomáhají trénovat neuronové sítě, jež jsou mozkem autonomního softwaru.

Autonomní Chrysler Pacifica společnosti Waymo (Foto: Dllu / Wikipedia)

Tesla na to šla úplně jinak. Místo cíleného a geograficky omezeného testování s relativně nízkým počtem vozidel s drahými senzory Tesla vsadila na získávání bezkonkurenčního objemu dat z reálného provozu. Všechny Tesly vyráběné od roku 2016 jsou vybaveny sadou kamer a senzorů, které mají být dostatečné pro plně autonomní řízení. LIDAR však chybí, jelikož jej Elon Musk považuje za zbytečnou a drahou berličku. Hardware pro plnou autonomii už tedy Tesla považuje za vyřešený a chybí už „jen“ software. Ten stojí a padá na množství a kvalitě dat z reálného provozu, jejichž prostřednictvím se neuronové sítě Autopilotu můžou učit a zlepšovat.

Znázornění kamer a senzorů, kterými jsou vybaveny vozy Tesla (Zdroj: Tesla)

Tesla má momentálně na silnicích více než milion vozidel vybavených potřebnými senzory a tato auta dokážou během jízdy sbírat data a zaznamenávat neobvyklé krajní situace. Systém v podstatě běží na pozadí, i když není zapnutý Autopilot, a software neustále porovnává, co dělá řidič, s tím, co by udělal Autopilot. Případné rozdíly pak představují nesmírně cenná data pro trénování neuronových sítí. Tesla samozřejmě také využívá počítačové simulace, ale nespoléhá na ně zdaleka tolik jako Waymo. I sebelepší simulace totiž nedokáže realisticky reprezentovat skutečný svět a všemožné neobvyklé situace, na které lze během jízdy narazit.

Tesla na vývoji autonomního řízení pracuje už několik let a výsledkem těchto snah je tzv. FSD Beta. To je betaverze zatím nejpokročilejší varianty systému Autopilot, která už umožňuje autonomní řízení v podstatě kdekoli a dokáže jezdit i v městském provozu a řídit se značkami a semafory. Oproti tomu běžný Autopilot je možné aktivovat jen na silnicích určitého typu a zároveň systém například nedokáže odbočit na světelné křižovatce a neporadí si s kruhovým objezdem. FSD Beta však má k dokonalosti zatím daleko a stále dělá chyby. Proto se stále jedná spíše o velmi pokročilý asistent řízení než plně autonomní systém.

Vykreslení okolí auta v režimu FSD Beta (Zdroj: TesLatino)

Tesla dala FSD Betu před půl rokem k dispozici úzkému okruhu řidičů z řad veřejnosti, kteří následně systém testovali a dokonce mají dovoleno sdílet videa z těchto jízd (některá z nich jsme přeložili). Betu zároveň testuje zhruba tisícovka zaměstnanců Tesly. Elon Musk ale aktuálně prozradil, že FSD Beta bude již brzy k dispozici v podstatě všem majitelům vozů Tesla, kteří si připlatili za balíček FSD Capability a nacházejí se v regionu, kde je povolená FSD Beta.

Tip: O rozdílných filozofiích Tesly a Wayma v oblasti autonomního řízení pojednává také toto video, které jsme přeložili do slovenštiny.

Jak si tedy vede Tesla FSD Beta ve srovnání s autonomním vozem Waymo? To se rozhodl otestovat jeden z lidí, kteří mají Teslu s aktivní FSD Betou, a výsledek zveřejnil ve videu níže. Automobily obou společností dostaly totožný pokyn dojet z bodu A do B v rámci oblasti, kterou podporuje systém Waymo. V obou případech auta dojely do cíle, aniž by bylo potřeba zasáhnout do řízení. Tesla však cestu zvládla výrazně rychleji (5 minut vs. 8 minut). Test byl bohužel proveden v noci, takže nedošlo k téměř žádným interakcím s ostatními auty na silnicích. Nutno také znovu zdůraznit, že Waymo svou autonomní taxislužbu provozuje pouze v několika pečlivě zmapovaných částech jednoho předměstí Phoenixu, zatímco Tesla dokáže technicky vzato jet kdekoli. Na druhou stranu, systém Waymo je skutečná autonomie 4. úrovně (plně autonomní jízda bez řidiče, ale pouze v určitých oblastech nebo za určitých podmínek), zatímco FSD Beta je stále pouze pokročilý asistent řízení (2. úroveň autonomie). Každopádně doufám, že se časem objeví podobné srovnání v náročnějším provozu.

Software FSD Beta je momentálně ve verzi 8.2 a brzy by měla být vydána ještě mírně vylepšená v8.3. O dost zajímavější ale bude verze 9, která má vyjít během dubna a podle Elona Muska přinese obrovské zlepšení. Tato verze navíc bude zpřístupněna spoustě dalších zájemců, jak jsem vysvětloval výše. Systém bude s touto verzí převeden na zcela nové neurální sítě, které už budou pracovat s 360° videem složeným ze záběrů ze všech kamer najednou v reálném čase. Počítač bude podle Elona Muska provádět rozhodnutí už čistě na základě kamer (stejně jako člověk pomocí očí) a má tak dojít ke skokovému posunu ve schopnostech softwaru pro autonomní řízení. Neuronové sítě pak bude možné již brzy trénovat přímo pomocí videoklipů bez nutnosti manuálního štítkování. K tomu Tesla vyvinula superpočítač Dojo.

Osobně jsem velmi zvědavý na videa z testování FSD Bety verze 9. Pokud vás to také zajímá, doporučuji sledovat některý z těchto kanálů na YouTube, kde se taková videa pravidelně objevují.

Zobrazit komentáře

  • “ Hardware pro plnou autonomii už tedy Tesla má vyřešený a chybí už „jen“ software. Ten stojí a padá na množství a kvalitě dat z reálného provozu, jejichž prostřednictvím se neuronové sítě Autopilotu můžou učit a zlepšovat.”

    tak toto vobec nieje pravda

    software nestoji na mnozstve a kvalite dat ale na jeho spravnom navrhnuti. mozu mat dat kolko chcu,ale ak raz ten software bude mat systemovu chybu tak nikdy plnu autonomnost nedosiahnu. urcity objem dat je potreba, ale rozhodne to nieje tak, ze cim viac dat tym viac adiddas :)

    tie preteky vyhra ten co navrhne najlepsi system a nie ten co bude mat najviac dat
    tiez je dost predcasne povazovat dnesny hardware tesly za uz konecny, kludne sa moze ukazat, ze ho budu musiet vyrazne prepracovat aby sa posunuli dalej

    • Vcelku souhlasím. Průměrné neuronové síti v lidské hlavě musí stačit cca 20 hodin dat / jízd. Ne že by lidi po autoškole uměli řídit dobře, ale na silnici už je samotné pustíme. A po dalších několika tisících hodinách jezdí většina perfektně.
      Tesla má už několik let data ze všech svých vozů. Takže dat mají asi tak milionkrát víc dat, než by potřeboval k naučení i velmi "pomalý" člověk.

      Problém bude dotáhnout "software" aspoň na úroveň toho nejneschopnějšího hlupáka, kterého jste na silnici kdy potkali. Když se pokoušíte učit řídit něco s inteligencí mravence, nebude vám stačit ani bambilion dat.

      • Jak píše Adam:

        Člověk, který se učí řídit - má:

        • instinkty pilované desítky tisíc let
        • vidění vyvíjené desítky tisíc let
        • schopnost rozpoznávání objektů, kontextu a vazeb vyvíjené desítky tisíc let
        • 18 let zkušeností s pohybem
        • 18 let zkušeností s příčinou a následkem
        • 18 let zkušeností s interakcemi a chováním těch ostatních objektů v prostoru
        • + mnoho dalšího

        Oni - de facto musí nejprve nahradit tohle - a pak to NAVÍC naučit řídit.

        • Jo, jenže nahradit to co píšete je zatím úplně mimo naše schopnosti.

          Takže oni z těch miliony let vyvíjených lidských schopností musí vybrat je ty, které jsou pro řízení podstatné a zároveň tak jednoduché, aby to byli schopni reálně nasimulovat v hardwaru auta. A takhle "ořezaný mozek" pak pustí na tu hromadu dat ze silnic.
          Pokud to udělají dobře, bude to rozumně řídit. Hrát mariáš se to nenaučí, natož aby to skládalo poezii. Ale pokud ten mozek ořezali moc, jezdit to dobře nebude nikdy a žádná větší hromada dat jim nepomůže. Budou muset zpátky ke "skalpelu" a udělat to jinak.

        • + Člověk má spoustu neuronů, (pokud nejsem mimo), to auto to musí (kvůli výpočetnímu výkonu) zvládnout s menším množstvím neuronů

          • Lidský mozek má řádově desítky miliard neuronů (z nichž ale jen poměrně malá část, cca 10% tvoří mozkovou kůru a podílí se tak na myšlení, ostatní mají na starosti např. paměť a u mnoha se zdá, že nejsou k ničemu, tj. pravděpodobně jsme na to ještě nepřišli, protože příroda nemá ve zvyku dělat zbytečnosti). Kolik má neuronů autopilot Tesly jsem nenašel, našel jsem jen, že je tam 48 sítí s různými úkoly (např. seskládat z kamer jeden ucelený model okolí automobilu, atp.) Předpokládám ale, že těch neuronů budou v každé síti nanejvýš tisíce v jednotkách vrstev. Z jistého úhlu pohledu se tedy může zdát, že člověk má na řízení výrazně vyšší "výpočetní výkon". Není to ale tak docela pravda, protože HW Tesly je např. řádově rychlejší a dokáže počítač a modelovat cca 1000 kroků za sekundu. Reakční doba člověka je větší, než 15 setin sekundy, tj. pokud např. před auto něco náhle spadne, tak lidský řidič neudělá prvních 0,15 s vůbec nic, pak (řádově zase nejméně desetiny sekundy) přesune nohu z plynu na brzdu. Celé to klidně může trvat sekundu, než začne auto doopravdy brzdit (pokud samozřejmě řidič zrovna nekoukal do zrcátka nebo výstřihu spolujezdkyně) a to třeba ve stovce znamená skoro 30 metrů. A to je skoro polovina vzdálenosti, kterou auto v této rychlosti potřebuje na zastavení. Takže tady má zase HW počítačů výrazně lepší "parametry". Já jsem jen zvědav, jak se bude autonomní systém Tesly trénovaný na těch amerických bulvárech tvářit na to, až uvidí ulice českých "velkoměst" s divoce zaparkovanými auty :-).

        • A jednoho dne ty auta začnou mluvit a budu chtít svá práva. :D

      • Jenže ten člověk
        1) Při té jízdě dostává rady a instrukce. Neuronová síť dostává jen video
        2) Kdybyste novorozence, co ještě nemá natrenovane rozpoznávání objektů posadil za volant, tak mu 20h stačit nebude

        • Neuronová síť v době učení samozřejmě taky dostává "rady a instrukce". Tedy zpětnou vazbu, co dělá blbě a co dobře. A učí se na záznamech, jak ty situace vyřešil lidský řidič.

          Novorozenci by 20 hodin jistě nestačilo. Ale pokud to přeženu do extrému, 18 let má necelých 160 tisíc hodin a to už stačí prakticky každému novorozenci, aby se jezdit naučil. A tolik hodin dneska najezdí Tesly za den, možná i za míň. Pořád mám pocit, že dat mají až až.

    • Zcela nečekaně se neuronové sítě trénují na datech. Velkém množství dat, ale opravdu opravdu velkém množství dat. Chybným nastavením parametrů to sice můžete zvrtat, což zjistíte z kontrolních simulací, ale bez dat si ani neškrtnete. Tak to prostě je.

    • v situaci, kdy řízení se neprogramuje sadou pravidel ve zdrojovém kódu, ale tyhle pravidla se pro jejich komplexnost získávají z reálného provozu, je množství takový dat pro tyhle systémy opravdu kritický prvek a čím více jich mám, tím lépe.

      Správný návrh SW je sice podmínka nutná, ale nikoliv dostačující a i špatně navrhnutý SW umí fungovat bezchybně a spolehlivě.

      • Správný návrh SW je sice podmínka nutná, ale nikoliv dostačující

        Hezka idea, ale v praxi, az na vyjimky, nefungujici. Zacinajici firma si nemuze dovolit zaplatit SW architekta a kdyz se dostane do stavu, kdy by si to dovolit mohla, tak uz je pozde. Sam delam na ekl systemu, ale ten ekl system dela miliardovy obraty.

    • Pokud použijou spatný systém, tak to samozřejmě nebude fungovat. Ale Tesla vyzobavá s upechem spoustu AI expertu, takže to asi zvládnou.
      U dat platí, že "čim víc proužků, tim víc adidas" platí

  • Autonomní řízení je zajímavá věc - technologicky (kdejaké srdce ajťáka zaplesá). Nicméně dovolím si předpovědět budoucnost, kam to všechno může vést. Díky naší hyperkorektní době a technologii, která předběhla sociální a kulturní vývoj, povede autonomní řízení, pod rouškou boje za snížení nehodovosti, k úplnému zákazu řízení "vlastnoručně" a tím se lidé opět "dobrovolně" vzdají další se svých svobod. Jako fanda automobilismu a člověk, který bere cestu jako cíl, naprosto neakceptovatelná záležitost. Z lidí se stávají nesvéprávné osoby a přenášejí zodpovědnost na stroje. Tomu se říká začátek konce :)

    • Ten konec probíhá už od doby, co si s pomocí sousedovi pájky neopravím televizor, ne?

    • Vidím to úplně stejně. Technicky je to fascinující a je zajímavé sledovat, jak se autonomní řízení zlepšuje, ale jak říká Rumplestiltskin - "All magic comes with a price" (volně přeloženo, za každé kouzlo se musí zaplatit).A to na to jde Tesla (i ostatní) dobře. Vyvíjí systém do reálného provozu, nikoliv do ideálního, takže případný zákaz ručního řízení bude pouze politické rozhodnutí.

      Pokud je možnost volby, je to v pořádku, ale jestli přijdou zákazy a příkazy, tak tomu taky říkám začátek konce.

      • Ono je to nielen o bezpecnosti, ale aj o efektivite, cela premavka bude maximalne predvidatelna, naprogramovana, odstupy medzi autami minimalne, radenie do pruhov s minimom brzdenia, automaticke odklonenie v pripade zapchy, alebo aspon rozlozenie zapchy na viacere cesty, okazmity start na semaforoch, a kopa ineho cim ludia zbytocne zvacsuju zapchy.
        Si predstav ze keby boli vsetky auta autonomne zeby si zmensil zapchy o polovicu.
        Osobne chapem radost z jazdy, ale to tak na okreskach a prazdnych cestach, v meste v beznej premavke je to nuda ktorej sa rad vzdam aj zajtra.

    • Někoho řízení obtěžuje. Radši bych si dal před jízdou pivo. Nebo se při jízdě vyspal, jako moji spolucestující. Nebo cestou do práce vyřídil e-maily. Nebo si cestou z práce četl. Nebo cestou po dálnici dělal cokoliv jiného než tupě čuměl před sebe ... Tím, že jsme se rozhodli řídit, jsme se zbavili svobody? Nezačal ten konec už tam, kdy začaly jezdit dopravní prostředky? Přeci jenom pro někoho může i několik dní cesty pěšky může být cíl ... a prostě jak všude jezdí auta, tak je to nebezpečné ...
      Neříkám, že s vámi nesouhlasím. Občas se také rád projedu. Jen nabízím trochu jiný pohled ...

    • Nikoliv nesvéprávný, ale jste člověk nedokonalý a chybující. Máte pomalou reakční dobu, dokážete se soustředit pouze na jednu věc a nevidíte kolem sebe 360 stupňů. Když je autopilot objektivně efektivnější (jak ekonomicky tak vzhledem k úrazům a ztrátách na životech) v řízení než člověk tak proč mu to nepřenechat? Jakou cenu má pro vás svoboda řízení svého auta, kolik životů jste pro to ochoten obětovat? A nebojte se, určitě bude zachováno dost autodromů, kde se můžou řidiči vyblbnout třeba v nějakém veteránovi, kde vám do ovládání auta nekecá ani jeden procesor.

      • Ano, to vše je pravda až na jednu malou drobnost, stále tady není nikdo, kdo by to dokázal uvést do praxe, takže nakonec je ten člověk stále nejspolehlivější. A až se to jednou změní, tak proč ne, sám bych to bral už dneska, ale mám obavu, že si ještě hezkých pár let počkáme.

    • ach bože, kto vám tak ublížil že vo všetkom vidíte siahanie na slobodu...

  • To je přece jasné - je to taxík - není cílem dovézt zákazníka co nejrychleji a co nejkratší cestou k cíli, ale trochu ho povozit, když si to platí :-).
    Ale vážně - hned ten výjezd od toho hotelu nebo co to je najíždí Tesla na cestu a odbočuje doleva a já mám pocit že to bere přes plnou čáru (není to tam moc vidět), tak je možné, že tomu se snaží to Waymo vyhnout a to ho pak donutí jet jinudy.

    • Proste typickej ridic, neco je legalni a neco je logicke. Krasnym priklad jsem napriklad prikaz smeru na vyjezdu z benzinek, ale zname se, nebudeme si prece zajizdet.

  • Asi se Waymo učil od pražských taxikářů. Tam taky jede turista taxíkem z Václaváku na Staroměstké náměstí půl hodiny.

Sdílet

Aktuální články

Noland Arbaugh bude 72 hodin vzhůru, aby předvedl nepřetržité používání svého implantátu od Neuralinku

Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…

21. 11. 2024

Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall

Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…

18. 11. 2024

Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další

V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…

17. 11. 2024

NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing

Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…

12. 11. 2024

Představení přenosné antény Starlink Mini, která je vhodná pro připojení k Internetu na cestách

Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…

10. 11. 2024

SpaceX v rámci zásobovací mise CRS-31 otestuje technologie pro vyvíjenou loď, která zajistí deorbitaci ISS

NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…

6. 11. 2024