Tesla se chystá vyrábět vlastní bateriové články, pracuje na hybridních anodách a dalších technologiích
Elon Musk byl sice kvůli koronaviru nucen odložit chystanou prezentaci Battery Day, na které chtěl představit složení bateriových článků, architekturu modulů a výrobní plány do budoucna, avšak přípravy na výrobu vlastních baterií stále probíhají, aby vše bylo v potřebnou dobu připraveno. Nově se například na veřejnost dostala informace, že si automobilka u jihokorejské společnosti Hanwha Group zakoupila stroje pro proces, který se nazývá formování baterií. Jde o proces, při kterém dochází k vybíjení a nabíjení baterie (obvykle jde o první dva nabíjecí cykly – tzv. formovací cykly), během něhož se na anodě vytváří tuhá ochranná vrstva SEI (solid electrolyte interface). Tato vrstva blokuje přestup elektronů z elektrody do elektrolytu, což má za následek zamezení další degradace elektrolytu (podrobněji o vzniku SEI pojednává tato dizertační práce, viz kapitolu 3.1).
Pojďme si v dnešním článku připomenout, co vedlo Teslu k rozhodnutí začít s výrobou vlastních baterií a trochu zaspekulovat, o jaké články by mohlo jít. Baterie vždy byly zásadní složkou elektromobilů, ať už šlo o jejich kapacitu, cenu, výdrž či dostatečné množství. S prvními třemi body na tom Tesla byla díky spolupráci s Panasonicem vždy dobře, baterie využívané v Modelech 3, S a X patří dlouhodobě k jedněm z nejlepších v oboru. Během prvního čtvrtletí roku 2019 ovšem došlo k problémům, kdy Panasonic nezvládal vyrobit dostatečné množství článků a Tesla tak za kvartál prodala méně vozů, než by normálně zvládla. Někdy v té době automobilka také kupovala firmu Maxwell Technologies zabývající se vývojem a výrobou baterií a média začala spekulovat o tom, zda dlouholeté partnerství Tesly a Panasonicu neprochází krizí.
Bateriový článek typu 2170, který pro Teslu vyrábí Panasonic (Foto: Electrek)
Na klidu nepřidávali svými prohlášeními ani představitelé obou firem, Kazuhiro Tsuga, CEO Panasonicu, například veřejně prohlásil, že jeho firma možná nebude schopna dodávat Tesle dostatečné množství článků během roku 2020, pokud bude automobilka pokračovat v masivní expanzi. Samozřejmě nesmíme zapomenout také na skutečnost, že se Tesla rozhodla jako dodavatele článků pro Giga Shanghai vybrat LG Chem a CATL, čímž Panasonic přišel o jistou exkluzivitu. Na setkání akcionářů během června 2019 poté vedení Tesly naznačilo, že se plánuje pustit do výroby vlastních článků. Technický viceprezident Drew Baglino například prohlásil, že Tesla chce být „pánem svého vlastního osudu“. Vertikální integrace koneckonců vždy byla jednou z hlavních filozofií Tesly a problémy spojené s nedostatkem článků nejspíš ještě urychlily snahu automobilky se osamostatnit. Během minulého roku pak ještě došlo k akvizici společnosti Hibar Systems, jež se mimo jiné zabývá vývojem strojů pro výrobu bateriových článků.
Snaha Tesly vyrábět vlastní články vedla ke vzniku projektu Roadrunner, jehož úkolem je dle senior manažera Bonna Egglestona vývoj výrobních metod baterií a článků schopných umožnit „levné a výkonné elektromobily a úložiště energie“. Z hlediska ceny Tesla dlouhodobě cílí na částku 100 dolarů za kWh hotové baterie a roční výrobní kapacita má dle dřívějších prohlášení Muska být v řádu terawatthodin, což je více než 50násobek aktuálního stavu. Dle Electreku Tesla již výrobu článků v rámci projektu testovala, což pravděpodobně souvisí se zkušební výrobní linkou ve Fremontu, pro kterou automobilka během února nabírala nové zaměstnance.
Baterie v Tesle Model 3 (Foto: Motortrend)
Záhadou zatím zůstává složení článků a veškeré technické informace s tím související, jistou nápovědou každopádně může být práce profesora Jeffa Dahna. Jeho výzkumná skupina z kanadské Dalhousie University od roku 2016 úzce spolupracuje s Teslou na vylepšování a vývoji baterií a sám Dahn je považován za jednoho z průkopníků lithium-iontových baterií, který výrazně přispěl ke zvýšení jejich životnosti a kvality. Právě Dahnův výzkumný tým dlouhou dobu pracoval na vývoji bateriových článků, které by měly mít životnost přesahující milion ujetých mil (1,6 milionu kilometrů). Při testování články zvládaly tisíce nabíjecích cyklů bez výrazných ztrát maximální kapacity, a to i při vysokých teplotách, při rychlonabíjení apod., o čemž jsme podrobněji psali v článku z minulého září.
Dahnův tým také v minulosti přišel na způsob, jak omezit počet sloučenin potřebných do elektrolytu z pěti na dvě a zároveň zachovat výkon, díky čemuž došlo ke snížení nákladů na výrobu. Tuto metodu je možno použít u technologie LiNiMnCoO2 (nikl manganu kobaltu oxid lithný) ve zkratce nazývané NMC, jež sice Tesla do elektromobilů tehdy nevyužívala, v žádosti o patent ale uvedla, že tato technologie bude mít využití i pro elektromobily. Další patent podaný Teslou vycházející z předchozího výzkumu pak pro změnu počítá s přidáváním nových chemických látek do elektrolytu, přičemž katody opět mají mít složení NMC. Tesla by tak mohla u svých vlastních baterií využívat složení NMC, přičemž patenty a Dahnovy výzkumy prvně hovořily o složení NMC532 s monokrystalickou elektrodou (běžně baterie využívají polykrystalické). Tři čísla za názvem udávají poměr použití niklu, manganu a kobaltu v katodě. Oproti běžným NMC333 (někdy též značeno NMC111), kde jsou všechny tři prvky zastoupeny ve stejné míře, tak bude katoda Tesly obsahovat 50 % niklu, 30 % manganu a 20 % kobaltu. Na začátku letošního roku pak byl zveřejněn další výzkumný článek, dle kterého Dahnův tým dosáhl stejných výsledků z hlediska výdrže baterie při zvýšení energetické hustoty a využití ještě méně kobaltu. Konkrétně se jednalo o složení NMC622 a NMC811. Dle zdrojů serveru Electrek Tesla tyto články zamýšlí využívat u bateriových úložišť, jako jsou například Powerwall a Powerpack, a články by dokonce již měly být ve výrobě.
Další patent podaný v listopadu a zveřejněný začátkem května počítá s rozdílným designem článků a jmenuje se „Cell with a Tabless Electrode“. Tesla konkrétně popisuje, že se běžně využívá takzvaný jelly-roll design, u kterého zjednodušeně dochází k oddělení katody a anody separátorem a jejich následném zabalení do „ruličky“. Katoda i anoda jsou pak připojené na vodivé spoje, skrze které protéká proud do konektorů vně článku. Čím delší cestou ale elektrický proud protéká, tím vyšší je odpor, zároveň jsou vodivé spoje části navíc, které zvyšují náročnost a cenu výroby. Tesla proto přišla s designem, u kterého by minimálně jedna elektroda nemusela být připojená na vodivý spoj, přičemž podle Muska je tento patent „mnohem důležitější, než se může zdát“. Dle patentu lze tuto metodu použít u různých druhů katod, včetně zmíněného typu NMC.
Pro americkou automobilku není technologie NMC u elektromobilů úplně neznámou oblastí, Tesla tyto baterie nově používá u v Číně vyrobených Modelů 3, kde je Tesle dodává korejská společnost LG Chem. U svých ostatních vozů využívá Tesla články od firmy Panasonic, která využívá technologii LiNiCoAlO2 (oxid lithno-nikelnato-kobaltnato-hlinitý), zkráceně NCA. Dle Jamese Fritha, analytika Bloomberg New Energy Finance, Tesla využívá konkrétně typ NCA 90, který obsahuje pouze 5 % kobaltu. Díky tomu Tesla u svých baterií podle Fritha dosahuje ceny 131 dolarů za kWh energie. Výhodou NCA článků je obecně lepší energetická hustota, NMC zase jsou lepší z hlediska výdrže, přesné parametry se ale u různých výrobců liší.
Tesla se ale zřejmě od NCA baterií úplně neodvrací, jelikož v dubnu byla zveřejněna žádost o patent popisující výrobu monokrystalické katody typu NCA. Je ovšem otázka, jestli NCA katody budou hrát ve vlastních článcích Tesly nějakou roli, nebo zda jen nejde o zdokonalení stávající technologie, kterou momentálně automobilka využívá ve všech svých amerických modelech. Všechny dříve podané patenty související s NMC katodami by mohly naznačovat, že se Tesla chystá vydat právě touto cestou. Teoreticky by ale tyto baterie mohly být využívány pouze pro stacionární úložiště, zatímco do elektromobilů by automobilka chtěla dávat něco jiného. To se mi ovšem nezdá moc pravděpodobné, a to hlavně vzhledem k pokračující práci Dahnova týmu na bateriích využívajících NMC katodu.
V dubnovém vydání magazínu Joule totiž vyšel článek nazvaný „Cycling Lithium Metal on Graphite to Form Hybrid Lithium-Ion/Lithium Metal Cells“, jehož autory jsou členové Dahnova týmu. Celý text si můžete přečíst například ve vědecké databázi ScienceDirect, článek je ale za paywallem, pokusím se tedy zde stručně popsat, o čem pojednává. Hybridní baterie obecně zahrnují takové články, které nemají anodu tvořenou pouze grafitem, ale z části i jinou složkou, v tomto případě kovovým lithiem. Dahnovu týmu se přidáním kovového lithia na anodu u článku s NMC532 katodou podařilo dosáhnout navýšení energetické hustoty o 20 % v porovnání s „konvenčním Li-Ion článkem“. Nevýhodou anod s kovovým lithiem je rychlá degradace kapacity při opakovaném nabíjení a vybíjení.
Porovnání velikosti a energetické hustoty baterií (Zdroj: Electrek)
Z toho důvodu by měla hybridní baterie fungovat ve dvou „módech“, takzvaném Li-Ion módu a Li-metal módu. Ten první v případě testovaných baterií umožňoval energetickou hustotu 530 Wh/L, přibližně o 25 % méně než u běžných baterií, zatímco Li-metal mód tuto hodnotu rozšířil až na 890 Wh/L, což je dle článku naopak o 20 % více než u klasických Li-Ion baterií se stejnou katodou. Myšlenka je tedy taková, že by při běžném využívání (například při ježdění do práce či na nákup) baterie pracovala v Li-Ion módu a při potřebě využít více energie by přepnula do Li-metal módu. V článku tým uvádí, že by první mód měl u elektromobilů schopných s běžnými články najet 400 km dosahovat dojezdu 300 km, zatímco při využití kovového lithia by se toto číslo mělo dostat nad 480 km. Výzkum je momentálně v rané fázi a nejde počítat s tím, že by se tato inovace měla v blízké době objevit u elektromobilů Tesly, do budoucna ovšem může jít o důležitou technologii.
Dva módy hybridní baterie (Zdroj: Joule)
Otázkou každopádně je, jak by do celé koncepce měla zapadat technologie suchých elektrod, kterou Tesla získala akvizicí Maxwellu. Nezbývá nám tedy než počkat na oficiální informace, které bychom se měli dozvědět na tolik očekávané prezentaci Battery Day. Podle Elona Muska je předběžně plánována na třetí květnový týden.
Podpořte projekt ElonX
- Tesla za první čtvrtletí vykázala dosud nejvyšší zisk, přestože nevyrobila ani jeden Model S nebo Model X - 27. 4. 2021
- Tesla neinvestuje do placené reklamy, ale vydala alespoň krátké spoty pro seznámení s jejími vozy - 12. 3. 2021
- Bližší seznámení s modernizovanými variantami Modelů S a X od Tesly - 29. 1. 2021
Ahoj, jak je to s výrobou superkondenzátorů? Vím, že x let zpátky se o tom kolem Tesly mluvilo. Tesla před časem odkoupila firmu, která se vývojem a výrobou superkondezátorů zabývala, ale od té doby veškeré informace ustaly. Nemáte nějaké informace k této části? Díky
supercaps maji sanci coby “cache” velkych prikonu na vstupni strane akumulatoru (brzdeni)
pripadne fuze teto technologie primo do clanku akumulatoru
Zajímalo by mne, co přesně znamená, že dané baterie mají vydržet až 1,6mil kilometrů. Do jaké ztráty kapacity se to počítá? 10%? 50%? 100%?
million miles battery – tedy 4000 cyklu 100 % DoD, podle grafu je pokles kapacity do 10 %
https://electrek.co/2019/09/07/tesla-battery-cell-last-1-million-miles-robot-taxis/
První link z Googlu říká že se počítá se ztrátou pouze 10% https://www.wired.com/story/tesla-may-soon-have-a-battery-that-can-last-a-million-miles/
Já beru standardní životnost tu, kdy je ještě zaručena 80% kapacita, v praxi tedy o něco vyšší. Nejhorší degradaci dosavadních Tesláckých baterií jsem zatím viděl u vozů, které neustále jezdili a byly nabíjeny jen na Superchargerech a ani jim nedali vydechnout a ochladit. I tak jsou to velké držáky. Viz třeba https://insideevs.com/news/405885/tesla-model-s-battery-after-146000-miles/ a komentáře v diskuzi pod článkem.
Hezký článek.
Jak je to s těmi patenty? Já měl za to, že Tesla se snaží být “open source”. Nebo se snaží jen ochránit proti zneužití?
Mohlo by být zajímavé porovnat jaký impuls pro vývoj baterií přináší rozvoj EV a FVE během posledních pár let oproti hlubší minulosti … Já jak jen vnímám informace, tak mám pocit, že třeba u hustoty jsme na několikanásobku stavu před 20 lety. Samozřejmě nové materiály přinášejí nové aplikace i bez vnějších vlivů, ale myslím si, že zvýšená poptávka po kapacitě a nízké ceně udělá divy …
To je jednoduché – musí patentovat nebo jim jejich technologie někdo ukradne a bude patentovat a pak tesla bude platit – to že nechtějí dostat za své patenty zaplaceno neznamená že můžou patentové právo ignorovat. Osobně považuji pantenty za největší zrůdnost této doby.
Tím nechci říct že by neměl vynálezce nebo společnost co něco vynalezne dostat zaplaceno za vývoj to by bylo taky špatně – ale mělo by to fungovat podobně jako daň z přidané hodnoty. Měl by být stanoven strop v každém oboru kolik maximálně % z výrobní ceny výrobku nebo součástky může dělat patentový poplatek aby nenastávali absurdní situace kdy se patentuje kulaté tlačítko na displeji a za použití budeme chtít 1000 dolarů za kus.
Souhlasim. Patenty obcas brzdi rozvoj. Ja bych byl pro zkraceni doby platnosti patentu na 1 rok – bud jako firma na tom dokaze za rok vydelat nebo ne.
Tak to by mě zajímal obor vašeho podnikání :-DDD
V soukromém sektoru (bez státních dotací) se podnikatelské projekty rozpočítávají na poněkud delší časová období (třeba i deset let a víc).
Strojirenstvi a nanotechnologie 😉
A ted je ten moment kdy si po precteni posledniho postu lidi reknou “aha”. Soude dle hodnoceni.
Lidi si spíš řeknou co tím chtěl básník říct. Pod pojmem nanotechnologie se dá schovat ledacos
Navrh a tvorba pripravku ktere tvori nanovlakno. Je to srozumitelne?
1) Definuj patent. Budeme se bavit o evropském nebo americkém pojetí?
2) Ano patenty občas brzdí rozvoj. Ale chyba většinou není ani tak v patentech, ale v tom, čemu se taková ochrana poskytuje. A to hlavně problém u amerického pojetí patentů. Ono by totiž úplně stačilo, aby se důsledněji vymáhala novost (a důsledně se testovala – to znamená, že patentová ochrana by se nedostávala obecným principům, a neurčitým technickým řešením, a také by se nedostávala řešením, která nejsou “novostí” to znamená, že pro odborníka vyplývají ze stavu techniky / poznání).. Ale samozřejmě nějaké spory a trolové budou vždy – takže v novinách pořád budou vidět “absurdity” a pro lidi, co se v tom nepohybují, to bude vypadat, jako že “toto je svět”.
3) Zkrácení doby na 1 rok je nesmysl. To by zabilo naprostou většinu skutečně nových technických řešení – a vedlo by to jen k tomu, že by si firmy ochranu zajišťovaly “jinak” – zběsilým utajováním. To by v důsledku vedlo spíše ke zpomalení rozvoje – protože každý by si sušil svá tajemství doma (aby na nich stihl vydělat – alespoň na zaplacení vývoje), a nepublikoval by je (aby někoho jiného nenavedl na stejnou cestu nebo ze sebe neudělal terč pro špionáž) – v důsledku by to vedlo spíše ke zpomalení celkového rozvoje … a mimo jiné nárůstu nesmyslných výdajů na “technickou” ochranu (a contrario právní ochrana).
4) A jinak … zkoušel sis to někdy v praxi? Než proběhne celé řízení (od podání přihlášky, přes kontrolu po zápis …) tak bys často ochranu dostal až po době platnosti, kterou navrhuješ 🙂
(*tady asi k tomu přidám, že jsem profesí právník a nějakou tu desítku let servisuju mimo jiné výzkum a vývoj, technický hmotný, software i bio…).
Netusim jak je to z pravniho hlediska. Do takove diskuze se poustet nechci.
Jen vim jak to chodi u nas – spostu veci se nepatentuje z duvodu kopirovani bez licence – jedna se o ruzne pripravky pri vyrobe nanovlaken. Coz jine firme prakticky nedokazete pokud to na vyrobku neni nejak videt. Coz u nanovlaken opravdu neni.
Treti bod zakladas na cem?
Třetí bod je založen na praxi. Třeba zrovna v bio vídám celkem často to, jak úzkostlivě si firmy chrání svá tajemství – a co to pak způsobuje. (V praxi dost často tušíme, že “něco” by už mohlo existovat – ale v podstatě se k tomu nedokážeme dostat, přestože bysme to rádi štědře zaplatili).
Ale nemusíme chodit daleko – podívej se, na ten příklad “selhání” patentového práva, který si popsal (v tomto případě nevymahatelnost… ono to sice “nějaké” řešení má, ale to teď nechme stranou). Podívej se, jak se chováš k věci nechráněné patentem (užitným vzorem, atp.) na které ti záleží …
(Nebo narážíš na to slovo “zabilo”? Když to tak po sobě čtu – myslel sem to tak, že by je to zabilo “pro ostatní”, jako podklad pro vytvoření něčeho dalšího nového s použitím toho utajeného “starého”).
Ale jinak – patentová ochrana (a návazné ochrany) mají spoustu nedostatků, nezvládají úplně kopírovat rychlý rozvoj techniky, a některé změny by byly potřeba jako sůl …ale prakticky “zrušení” této ochrany dobrá alternativa není (bylo by to něco jako vylití vaničky nejen s dítětem, ale i vyhozením celé koupelny).
No vidis, ja mam dosavadni zkusenosti jine a proto zastavam jiny nazor 😉
Já to vidím jinak.
3) V dnešní době, jak často zmiňuje Elon, jde především o množství inovací za čas. A inovace by ideálně měly být efektivní tak aby se nemusely desítky let splácet, ale aby díky nim získala firma náskok před konkurencí. Tedy že si rychle zlevní výrobu, zvýší kvalitu nebo zlepší parametry a než se najde někdo kdo to okopíruje tak uplyne nějaká doba, kdy přirozeně té první firmě běží zisk z nového řešení. Pokud je to moc drahý, že se to musí chránit patentem 20 let tak to brzdí vývoj a není to hospodárné řešení. Pokud firma skutečně do výrobku dává slušnou přidanou hodnotu tak to nejde jednoduše a rychle okopírovat.
Viz Tesla a autopilot nebo SpaceX a znovupoužitelné rakety s poměrně jednoduchými motory. Čínani můžou Teslu v jejich domácí továrně špiónit co jim to půjde, ale bude jim chybět několik věcí: infrastruktura pro vývoj AI, vlastní navržený HW kde to běží, okamžitý přístup pro sbírání dat z pomalu milionu aut, vyladěný SW na konkrétní díly použité v Teslách, včetně bateriových článků. Třeba dají do kupy slušnou kopii Modelu 3, ale bude mít ve všech ohledech horší parametry, UI bude viditelně zaostalé a autopilot bude chybět skoro úplně. Tesla si drží náskok právě jen díky tempu inovací.
Další věc je že patenty živí spoustu trolů, firmy si dělaj tisíce patentů do zásoby aby ostatní zbrzdili (třeba Canon), a je tam prakticky zbytečná armáda právníků, jejichž jedinou náplní je odsávání prostředků jak ve vlastní firmě tak ve firmách konkurenčních, a stejně padají miliardy na soudy kdo dřív co vynalezl a použil a komu by to mělo patřit, místo aby se věnovaly vývoji a výrobě.
Ok… ukážu ti příklad: představ si, že jsem nalil miliardy do výzkumu, léta jsem bádal… a po desítkách miliard dolarů a 15 letech výzkumu jsem dokázal vyrobit teleportér. Je to úplně jednoduché zařízení … dvě anténky 97,6243564 cm daleko od sebe, 2 jednoduché oscilátory a 9V baterka.
Zařízení, které dokáže postavit kdokoliv, komu se dostane do ruky za 2 dolary (5 u de luxe verze)…
Co ty na to?
Myslíš, že by někdo lil peníze do základního výzkumu? Do vývoje? Proč? Když by konkurenci prostě stačilo počkat a pak tě převálcuje? (prostě třeba jen proto, že má kapacitu vyrábět bazmeky v miliardových sériích a tys právě dokončil vývoj).
Mimochodem… jak bys chtěl vyřešit zcela běžné out sourcování výroby?
Nesmíš používat tak krajní případy. Jinak souhlas, akorát chybí explicitně vyřčená pointa 🙂 A ta je, že pokud všichni budou čekat, až to někdo jiný vynalezne, tak to má na rychlost inovací přesně opačný efekt.
V podstatě řešení je takové, že různé patenty budou mít různou dobu chránění s přihlédnutím ke spoustě věcí. Z hlavy – cena výzkumu, přínos pro firmu, která vyvinula, přínos pro společnost, přínos pro území (okres, stát, společenství států), jednoduchost replikace a další … A s tím spojená administrativa … “Raději to nechme tak jak to je …”
Proč nesmím používat tak krajní případy? Pro ukázání, kde má vyvracená úvaha díru – je to ideální. Pokud ti to vadí, tak si dosaď méně extrémní případ … vyvinu třeba motor, který bude čistý … bude geniální, ale složitý jak prase, takže já sám ho dokážu vyrábět jen v kusových sériích…. ale takový VW nebo Toyota mají infrastrukturu zavedenou, takže ho dokážou vyrábět miliony ročně. Jaké je tedy řešení pro mě – s náklady jsem to vynalezl, ale nikdy to zpátky nedostanu, protože zatímco já dokážu postavit 100 motorů za rok, konkurence jich postaví 2 000 000 …. Proč bych se tedy měl snažit něco vymýšlet?
Všichni samozřejmě čekat nebudou… ale okruh subjektů, které budou skutečně investovat do vývoje, se smrskne na subjekty, které mají dostatečnou kapacitu výroby a okamžitého odbytu.
Různé patenty … různá doba ochrany, to v nějakém hrubším principu funguje (patent vs užitný vzor vs bio…).Ale ten zbytek posuzování je hodně naivní představa vhodná možná pro ideální svět, ale tohle ideální svět není. Rozhodování podle ceny výzkumu .. KDO rozhodne, co byla cena výzkumu (co do toho započítat)? Natož, kdo posoudí, jaký to má přínos pro firmu? Kdo posoudí přínos pro společnost? Pro území? Podívej, jaký je problém s rozhodováním, “jen” toho jestli je to vůbec nové?
Proc nepouzivat krajni pripady? Protoze existuje stejne ten krajni pripad z druhe strany. A to vylozene zneuziti patentoveho prava k obohaceni.
1) Ukaž mi nějaký konkrétní příklad vyloženého zneužití patentového práva k obohacení, který patentové právo nedokázalo vyřešit (já zatím vím jen o jedné oblasti, kde je problém). Ať si ho můžeme rozebrat.
2) A ano přestože existují případy, kde ochrana IP není dostatečná nebo v praxi vymahatelná, nebo v některých případech je spíše na škodu než k užitku … tak to není důvod ji prakticky zrušit jako takovou. (Když ti někdo proletí před nosem 200 přes přechod a nestojí tam zrovna policajt – tak dopravní předpisy taky prakticky nezafungovaly. Když je kvůli stavbě na dálnici omezení na 30 kilometr před stavbou, tak je to taky v podstatě zneužití dopravních předpisů více ke škodě než k užitku… Ale volal bys kvůli tomu po úplném zrušení dopravních regulací? ).
Z mého pohledu takový patentový trol – nevyvíjí, nevyrábí, jen skupuje a drží patenty, za které inkasuje poplatky. Z pohledu práva v pořádku, morálně někde tmavě šedé zóně. Taková univerzita alespoň vyvíjí.
Jinak typické zneužití (opět z mého pohledu) je spor o obdélníkový tvar se zaoblenými rohy dotykového telefonu mezi Apple a Samsung.
Použití pochybných patentů (o těch jsi psal) ke konkurenčnímu boji – předběžná opatření ohledně zákazu dovozu na trh, dokud jiný soud nerozhodne, že patent je neplatný.
Apple vs samsung… obdelník – a to je přesně důvod proč sem se dříve ptal jestli se budeme bavit o kontinentální nebo US pojetí.
Tohle by totiž u nás vůbec patent být nemohl (i v US je to jen design….). Jinak US je nastaveno více sporně – tedy ochranu dáme více a řešit to budeme až v rámci sporu pokud na tom někomu bude záležet. Ve výsledku to občas vygeneruje spektrální plácnutì do vody – jako bylo toto. (mimochodem víš proč pojišťovny u nás mají ve výlukách USA?)
Navíc u tohoto “sporu” už nešlo ani tak o právo, jako o velkou obchodní politiku, se kterou už má právo pramálo společného…
Zas ten tvuj pohled pravnika. Netusim co se resilo z hlediska prava. Jsem konstrukter ne pravnik. Ale vidim napriklad to ze firma hitachi pred cca 20 lety vyrabela dratove rezacky (elektroerozivni obrabeni) s mnohem lepsim generatorem nez dnesni konkurence. V soucasne dobe nevyrabi zadne tyto stroje. Na generator ma samozrejme patent ale ten nechce za zadnych okolnosti licencovat. Takze i po 20 letech tu mame “nevykone” stroje jen kvuli tomu ze nekdo sedi na patentu. Coz napriklad prodrazuje vyrobu. A zdrazuje konecny produkt. Takovych pripadu je spousta a i jinych ze maj patent na totalni blbost viz. Nize jak pise PeterK spor samsung vs apple.
Mimochodem nikde jsem nepsal o zruseni patentoveho prava. Ok beru ze na nektere tvoje pripady je rok kratka doba, ale i tak soucasna platnost je zase moc dlouha doba pro spoustu pripadu.
1) “Netuším co se řešilo z hlediska práva” … tak to se, ale asi nemá smysl moc bavit – protože patentová ochrana je čistě právní ochrana. Když nevíš, co se řešilo právně … tak jak víš, že nějaké právo něčemu brání / nebrání?
2) Ad to Hitachi – jak víš, že je to zrovna patent, co brání tomu, aby to někdo jiný vyráběl? A pokud to vyráběli před 20 lety … tak patent bude ještě starší, takže v současnosti by ty patenty už překročily maximální dobu ochrany… Takže asi tu bude ještě nějaký jiný důvod, proč to nikdo nevyrábí…
Invc
Rikam priblizne…pristupuj k tomu ze je stale platny.
No me nenapada jediny duvod proc vyrabet nove stroje mene efektivni nez ty stare 😀 to je asi tak jediny racionalni duvod proc.
Rozumej tomu tak ze dnesni stroje nenabizi diky jine konstrukci generatoru zvyseni posuvu. Coz je temer hlavni parametr takoveho stroje.
Samozrejme detaily proc to nekdo nechce uvolnit se nemusis vubec dozvedet.
Nenapadá tě jediný důvod proč vyrábět nové stroje méně efektivní než ty staré… (předtím si psal výkonné, ale to je asi jedno)…
Hmm… zkusíme příklad. SSME? Silnější, efektivnější … a přesto ho nikdo nevyrábí. Taky někdo sedí na patentu?
Fascinuje me jak jako pravnik hledas kazde sluvko ktereho se da chytnout 😀 a pak zmenis tema na neco jineho aby to odpovidalo tomu cemu chces. A veci co se ti uplne nehodi tak na ne nereagujes. Nemyslim to zle, ale to uz je urcita profesni deformace ne? 😀
Ale jo, napisu to. Je to sice z doslechu takze nevim co je na tom pravdy, ale jeden clovek z fanucu mi potvrdil ze se snazi ziskat prave ten patent aby jim umoznil pouzit stejny generator ktery je x let stary. Nasledne spekulace proc necham stranou uz takhle je to prebrana informace. Nicmene ten zaklad ze starsi masina ma vyssi vykon nez soucasne tam porad je jako fakt.
Jeste poznamka k vykonu a efektivite. Pokud neco vyrabim s vyssim vykonem tak je pravdepodobne ze to stihnu rychleji a tudiz efektivneji.
Koukám, že ten příklad se SSME si taky přeskočil… asi profesionální deformace? 🙂
To, že je něco výkonnější, neznamená, že je to automaticky efektivnější a už vůbec ne, že by to bylo úspěšné tržně. Můžeš mít super výkonnou mašinu, ale pokud bude stát tolik, jako 3 méně výkonné, nebo bude mít jiné problémy, které zvyšují náklady provozu (spotřeba materiálu, energie, provozní média, obsluha, servis, kalibrace.. životnost) tak prostě odběratel sáhne po jiném řešení… což klidně může vést k tomu, že se starší věc přestane vyrábět.
Ja na to nereagoval protoze to je presne to tvoje odboceni od tematu na neco co ti nahrava do karet.
Ja prece netvrdil ze to tak je vzdy 😀
Kazdopadne jestli budu nekdy u soudu tak ti dam vedet, s tebou nemuzu prohrat ☺
Ad krajní případy. Myslel jsem spíš nepřehánět, být blíž k realitě. Na první dobrou si nedovedu představit produkt, do kterého naliju miliardy a jeho výrobní cena bude 20Kč.
A různá doba ochrany – V podstatě jsi popsal to, co jsem shrnul pod “administrativa”. Takže děkuji 😉
Blíž realitě… :
Léky, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin… odrůdy (osiva), materiály…
Výrobek nemusí být výrobně náročný nebo materiálově drahý… když už víš, jak na to. Ale přijít, jak na to…
Léky… Kapitola sama o sobě.. Hromady regulí, které musíš splnit a po pěti letech je z toho generikum 🙂
Tak ty léky by byly na další debatu.. ale tam je třeba krásný příklad toho, jak je patentová ochrana prolomena pro “vyšší” dobro.
Ty ostatní regule … mají dost často své důvody (a to říkám i přesto, že mi většinou stojí v cestě)… stačí si vzpomenout třeba na Thalidomid…
Mno (nemůžu ti to mít za zlé … protože patentovému právu skutečně rozumí, jen někteří právníci, a nedá se to úplně čekat od laiků, kteří vidí jen některé “populární extrémy”), ale takto to úplně nefunguje.
Ve skutečnosti – pokud by skutečně chtěli, aby něco, co vynaleznou, bylo “volné” – tak to patentovat ani nemusí (stačilo by to zveřejnit). Ochrana komukoliv dalšímu by nebyla poskytnuta (případně by byla následně odebrána).
Navázání případného licenčního poplatku na cenu výrobku je absolutní nesmysl – v důsledku by to šlo zcela proti smyslu toho, proč patenty vlastně existují.
Tesla nema uplne free patenty. V tom prohlaseni rikaji, ze nebudou provadet zadne pravni kroky, pokud se patent pouziva s dobrym zamerem. To je asi hlavni duvod patentovani vs zverejneni, kdy si s tim treti strana muze nakladat jak chce.
Super detailní článek, díky
Pěkně napsaný i shrnutý. Díky