 |
 |
Aktuální mise CRS-24 představovala poslední start SpaceX v tomto roce a zároveň při ní došlo ke 100. úspěšnému přistání prvního stupně rakety. Shodou okolností start proběhl přesně 6 let po misi Orbcomm-2, při které se povedlo úplně poprvé přistát s Falconem 9. Pojďme si tedy připomenout tuto misi a její význam.
Dlouho jsme neznali osud bočních stupňů ze zatím poslední mise Falconu Heavy před více než dvěma lety. Spekulacím je teď konec, protože se potvrdilo, že SpaceX se rozhodlo oba stupně překonfigurovat na klasické Falcony 9. Bude ale SpaceX mít dostatek stupňů pro všech 6 startů Falconu Heavy, které jsou plánovány na příští rok?
Poslední říjnový den přinese další start kosmické lodi Crew Dragon se čtyřmi profesionálními astronauty NASA a ESA, kteří na ISS stráví 6 měsíců. Před startem jsme například zjistili, Crew Dragon pro tuto misi už dostal jméno a obsahuje několik úprav a vylepšení. Zástupkyně SpaceX pak prozradila, kolik dalších Dragonů je ve výrobě, a jak je to se znovupoužitelností tepelného štítu.
S nástupem vylepšené rakety Falcon 9 Block 5 v roce 2018 jsme si zvykli, že SpaceX už v podstatě při každém startu provádí pokus o přistání. Každý vyrobený stupeň je totiž schopen minimálně 10 misí, a tak by byla škoda ho zahodit do oceánu zbytečně brzy. Falcon 9 ale příští rok opět poletí v této vzácné konfiguraci bez možnosti záchrany prvního stupně. Proč tomu tak je?
SpaceX už provedlo mnoho desítek misí s již použitým prvním stupněm, ale zefektivnění procesu jejich přípravy na další start bylo velmi náročné. Elon Musk a Gwynne Shotwell prozradili, jak se znovupoužitelnost Falconů osvědčila a co můžeme v této oblasti čekat do budoucna. SpaceX navíc na Floridě zprovoznilo nové zařízení, které je zaměřené na zpracování použitých Falconů.
Na Internet unikly zajímavé materiály, které zachycují starší nepovedený pokus o přistání aerodynamického krytu Falconu do sítě na lodi Ms. Tree. To hezky ilustruje, proč SpaceX tuto metodu záchrany krytů opustilo ve prospěch jednoduššího lovení krytů z vody.
Společnost SpaceX má za sebou dosud nejúspěšnější a nejproduktivnější půlrok ve své historii. Firma zřejmě stihne provést celkem 20 orbitálních startů Falconu 9 a navíc také uskutečnila 4 suborbitální testy prototypů lodi Starship. V rámci všech těchto aktivit vynesla na oběžnou dráhu mnoho stovek družic, čtveřici astronautů a zároveň zlomila několik rekordů.
Už na tento pátek je plánován start Falconu 9 s lodí Crew Dragon, která dopraví na ISS další čtveřici astronautů. Mise Crew-2 bude už druhý ostrý start SpaceX s astronauty, avšak tentokrát posádka vůbec poprvé poletí v již použitém Dragonu a navíc na Falconu 9 s již použitým prvním stupněm.
Některé inovace se neuchytí nebo se časem ukáže, že se jednalo o slepou uličku. Do této kategorie nyní můžeme přidat nápad SpaceX chytat aerodynamické kryty raket Falcon do obří sítě natažené nad námořním plavidlem. Čas jasně ukázal, že nevýhody tohoto způsobu spíše převládají nad výhodami a společnost se rozhodla změnit taktiku. Proč ale tento způsob selhal?
Elon Musk už před třemi lety oznámil, že SpaceX připravuje třetí plovoucí přistávací plošinu pro rakety Falcon s názvem A Shortfall of Gravitas, jenže od té doby jsme o ní v podstatě nic neslyšeli. Nyní to však konečně začíná vypadat, že se na třetí plošině opravdu pracuje a z několika indícií se zdá, že na ni možná nebudeme muset čekat moc dlouho.
Přesně před třemi lety proběhla mise Paz, během které vůbec poprvé došlo k pokusu o přistání aerodynamického krytu do sítě na lodi, aby jej bylo možné použít znovu. To se nakonec podařilo až o dost později, ale nyní je vhodný čas na ohlédnutí za tím, jak se projekt záchrany krytů osvědčil a jestli dokázal splnit očekávání.
Zavádíme nový seriál, ve kterém naše redakce odpovídá na otázky od čtenářů o Elonu Muskovi a jeho projektech. V prvním vydání probereme například termín dokončení konstelace Starlink, ekonomičnost Falconu Heavy, továrnu Giga Nevada, statistiky záchrany aerodynamických krytů nebo závod o přistání lidské posádky na Měsíci.
