 |
 |
Existuje mnoho dalších projektů, které se stejně jako Neuralink pokoušejí vyvinout neurální rozhraní. Představíme si třeba společnosti vyvíjející neurotechnologické oční protézy, zařízení k přemostění poškozených nervů v končetinách, chytré brýle kombinované s neurálním rozhraním nebo neurální interfejsy pro každodenní používání.
Neuralink na konci srpna plánuje prozradit veřejnosti, co se firmě povedlo stvořit od prezentace, která proběhla před více než rokem. Těžko odhadovat, kam se Neuralink za více než rok posunul. Více elektrod, efektivnější čipy, zcela automatický robot, rychlejší připojení k počítači nebo snad úplně jiný přístup k celému rozhraní?
Jen málo lidí má takový „drive“ jako Elon Musk. Když se zdá, že už to snad ani nemůže všechno zvládat, rozjede další projekt. Jak je možné, aby jeden člověk dokázal koordinovat tolik věcí najednou? A hlavně – proč to vůbec dělá? Nestačilo by mu věnovat se naplno nejziskovějšímu projektu? Jde mu o peníze, nebo něco jiného? Pokusme se nad tím trochu zamyslet.
Joe Rogan je populární americká mediální osobnost a je mimo jiné také autorem podcastu „Joe Rogan Experience“. Už podruhé se mu podařilo jako hosta získat Elona Muska. Tentokrát si s Muskem skoro polovinu celého dvouhodinového pořadu povídal o Neuralinku a budoucím potenciálu mozkových rozhraní této firmy.
S neurálními rozhraními různých podob se už velmi dlouho setkáváme také v umění, zejména v žánru science fiction. V předchozích dvou dílech jsme se podívali na literaturu a filmy a nyní sérii zakončíme přehledem seriálů, ve kterých autoři představují své vize budoucnosti s neurálními interfejsy.
Tento článek je pokračováním předchozího, který se týkal literatury. Tentokrát se zaměříme na vědecko-fantastické filmy, ve kterých autoři představují nějakou podobu neurálních rozhraní. Minisérii pak uzavřeme příštím třetím dílem, kde se podíváme ještě na seriály s touto tematikou.
Elon Musk se nikdy netajil tím, že inspiraci k nejednomu ze svých projektů našel ve vědeckofantastické literatuře. Pokud vás zajímá, kde hledal Elon inspiraci pro založení Neuralinku, a jak si budoucnost neurálních rozhraní představovali a dále představují autoři science fiction, máte k dispozici spoustu knih na toto téma.
Už od začátku psaní série článků o Neuralinku jsem plánoval rozhovor na toto téma s odborníkem z některého odvětví neurovědy. Nyní se mi konečně podařilo zorganizovat schůzku s MUDr. Janem Rajnerem, primářem neurologie Městské nemocnice Ostrava. Povídali jsme si o mozku, jeho nemocech, různých operacích, neurálních rozhraních a samozřejmě také o Neuralinku.
Elon Musk je momentálně asi 23. nejbohatší člověk světa. Má velký podíl ve firmách Tesla, SpaceX, Boring Company a Neuralink, jejichž hodnota bude pravděpodobně do budoucna růst, a tak by se Musk mohl časem stát nejbohatším člověkem na světě, nebo dokonce prvním bilionářem.
Kolem Neuralinku se toho poslední dobou začíná dít čím dál více. Proto jsme se rozhodli shrnout několik aktuálních novinek o této neurotechnologické společnosti Elona Muska. Testování na lidech možná začne už letos a Musk v létě představí „úžasnou“ novou verzi implantovatelného systému Neuralinku.
U příležitosti vydání sté epizody Elonovinek jsme se rozhodli natočit speciální delší díl o tom, co firmy Elona Muska chystají na rok 2020. Například Tesla začne vyrábět dva nové elektromobily, SpaceX plánuje první lety megarakety Starship, Boring Company otevře svůj první veřejný tunel a Neuralink chce začít testovat svůj implantovatelný čip na lidech.
V předchozím článku jsme se zabývali problémy, se kterými se budou potýkat neurální interfejsy v prvních fázích jejich vývoje. Po vyřešení těchto problémů pak bude potřeba zajistit kybernetickou bezpečnost celého systému, který má umožnit připojení osobnosti do Internetu. S dalším vývojem rozhraní navíc přijdou mnohem větší a komplexnější problémy, které zasáhnou celou civilizaci.
