 |
 |
Je možno pojistit si start rakety, družice či její provoz na oběžné dráze? Vyplatí se to vůbec pojišťovnám? Pojišťuje se každý start či jen některé? Kolik stojí takové pojištění startu rakety? Na tyto a další otázky vám odpoví dnešní článek.
Podrobný profil nešťastné mise CRS-7 z roku 2015, kdy došlo ke katastrofickému selhání horního stupně Falconu 9 a ztrátě rakety i Dragonu. V článku najdete základní informace o misi, raketě, typu nákladu, cílové orbitě apod. Navíc také fotky, videa a odkazy na související články.
NASA po více než 2 letech vydala oficiální zprávu ohledně vyšetřování nehody CRS-7, při které došlo k poškození kyslíkové nádrže druhého stupně a následné ztrátě Falconu 9 i lodě Dragon, která mířila na Mezinárodní vesmírnou stanici. Výsledek vyšetřování NASA se v podstatě shoduje s vyšetřováním SpaceX, ale každý z nehody viní někoho jiného.
Máme tu další vydání víkendových srandiček, ve kterých se tentokrát budeme soustředit na všemožné nehody, anomálie a jiná selhání, o kterých jsem se mimochodem nedávno rozepsal v podrobném článku. Snad od těchto smutných událostí uběhla dostatečně dlouhá doba, abychom si z nich mohli dělat legraci. 🙂
Starty raket jsou odjakživa riskantní záležitost. Starty SpaceX obzvlášť zezačátku často končily neplánovaným ohňostrojem. O nehodách Falconu 1 jsem už psal, a tak se dnes podíváme na nehody, ke kterým došlo později – v době, kdy SpaceX už bylo relativně zaběhlou a spolehlivou firmou. Co způsobilo nehody během misí CRS-7 a Amos-6 a jak se z toho společnost poučila? Zároveň si promluvíme o trochu obskurnějších záležitostech jako částečném selhání mise CRS-1 a výbuchu experimentální rakety F9R.
