Svezení první Teslou Model Y v Česku, kvalita čínské výroby příjemně překvapila
Na konci srpna se mi poštěstilo strávit část víkendu s novou Teslou Model Y 2021 Made in China. Původně měl evropský trh čekat až na dodávky z gigafactory Berlín, ale tato továrna má kvůli neuvěřitelné byrokracii v Německu drobné zpoždění. Elon Musk se proto rozhodl začít dodávky do EU dříve z čínské továrny Giga Shanghai. Elektromobil jsem dostal zapůjčen od čerstvého majitele Romana Lauše, který si ho kvůli této zápůjčce chudák nestihnul ani pořádně užít.
Protože jsem měl možnost si ho otestovat na více dní, okamžitě jsem naplánoval aktivity směřující na více videí. První bylo testování nabíjení na Superchargeru V2 (max. 150 kW) v Plzni. Výsledek byl, že elektromobil dosáhnul maximálního nabíjecího příkonu 130 kW, což mě překvapilo. Tesla je známá tím, že velice podrobně sleduje chování baterií a opatrně přidává výkon, když je zřejmé, že nehrozí žádné problémy, proto velice pravděpodobně v budoucnu se tato rychlost zvýší aktualizací SW. Na druhou stranu tento výkon byl stabilní v rozsahu 0–35 % což není obvyklé, běžně mají baterie na začátku nabíjecího cyklu tvar grafu jako kopec. To, že to byla v podstatě přímka, je velice zajímavé a naznačuje to právě budoucí možnost navýšení příkonu v této oblasti.
Následoval stejný test na Superchargeru V3 v Lovosicích, opět nabíjení 0–80 %. Zde nová Tesla Model Y nedosáhla maximálního příkonu 250 kW, ale pouze 180 kW. Nicméně tentokrát již nabíjecí křivka vypadala více reálně se zvyšujícím se příkonem k 10 % a následným postupným snižováním. Je zcela evidentní, že se jedná o nové baterie od LG Chem, které nemá Tesla ještě dostatečně otestované, stejně jako u Tesly Model 3 Long Range. Performance verze mají dlouhodobě otestované články Panasonic, které využívají maximálních nabíjecích výkonů již dnes.
Co mě zajímalo dál, bylo srovnání kvality zpracování, protože co si budeme nalhávat, toto je něco, s čím je Tesla nechvalně známá. Jeden z důvodů je také zastaralá fabrika v kalifornském Fremontu, proto mě zajímal rozdíl ve zpracování z úplně nové továrny v Číně. Kvalita zpracování mě velice příjemně překvapila. Na výsledek se můžete podívat v mém videu:
Co se týká auta samotného, tak jsem byl velice příjemně překvapený. Je to prostě pecka s ním jezdit. Pokud někdo hledá SUV určitě by si měl vyzkoušet Model Y. Jediné, co bych vytknul, byla krátká opěrka vzadu, mírná hlučnost motoru, možná způsobená absencí zástěrky nad zadním kufrem, kterou bych také uvítal nejenom pro snížení hlučnosti, ale také pro „schování nepořádku“. Naopak velice příjemně mě překvapila spotřeba, na takto velké auto je velice nízká (kolem 170 Wh/km), a to dokonce i v dálničních rychlostech nad 150 km/h (210 Wh/km) Na detailní recenzi se můžete podívat zde:
Jako poslední se nám podařilo natočit i srovnání s Teslou Model 3. Zde se ukázalo, že byť má TMY 75 % společných dílů s TM3, tak vypadá a chová se jako úplně jiné auto. Je výrazně větší, uvnitř komfortnější, s vyšším podvozkem a vstupem do vozidla. Tesla Model 3 je zkrátka zábavná motokára, co pobaví řidiče, ale i odveze rodinu na dovolenou. Tesla Model Y je naopak velice prostorné a komfortní SUV, které si zachovává sportovnost trojky, avšak „hardcore závodníci“ patrně radši sáhnou po Modelu 3. Detailní srovnání vozidel zde:
Moc pěkné video.
U recenzi aut o Tesla autech me vždy pobaví ta dětská radost recenzentů z věcí, které jsou u aut absolutně běžné roky, u některých vč. nižší střední třídy – zde napr. sklápění sedadel zezadu, odklápěcí sluneční clona se světýlkem, HEPA filtr. Vyhřívaný volant má i Hyundai i30 už asi 5 let 😉
Nedávno v jiném článku detailní popis co se da dělat v aplikaci na dálku, opět obsolutně běžné funkce na dnešním trhu.
Možná by měly být ve videu spíš uváděny slovy “samozřejmě ze to má XXX jak je v této třídě běžné” 😉
No proste u auta za 1,8M to podle mě je naopak absolutní standard, a dělá to rozdíl u aut za 400-600 tis Kč.
Co mě ale zaujalo je podle me přesný opak toho co sám Musk říká – “pokud se nějaká funkce/systém může pokazit nebo je složité tak tam nepatří” -> jde mi o elektronické ovládání “všeho” – přihrádky před spolujezdcem, otevírání dveří, řečené “motorické” sklapeni sedaček (i když vypadá spis na pružinu jak je jinde), řízení lamel vývodů vzduchu….
Tohle všechno, motorky, elektromagnetické aktuatory apod. jsou příležitostí pro poruchu, ma to v sobě elektroniku, převody…a výměna jen kus za kus.
Mechanické otvírání dveří se proste nepokazi nikdy.
Přeji příjemné svezení
Tyhle různé serepetičky budou mít pozitivní vliv na příjmy ze servisu, takže proto tam asi jsou a taky proto, že se to pak bere jako luxusní vůz. Z toho co popisujete beru jako standard jen ty sedačky, protože to má smysl obzvlášť pokud je více řidičů a auto si je pamatuje a pak nastaví vše podle toho jak to kdo chce a tedy vč. sedaček.
Absolutně nic nenasvědčuje tomu, že by Tesla někdy dělala kroky k tomu, aby uměle navyšovala nutnost návštěv servisů. To dělají všechny ostatní automobilky, a tak asi předpokládáš, že to Tesla tím pádem musí určitě dělat taky. 🙂
Tady jsem našel váš komentář z 2019:
“Viz celkové prodeje v jednotlivých letech:
2012: 2 650
2013: 22 477
2014: 31 655
2015: 50 580
2016: 75 890
2017: 103 020
2018: 244 920
Takže od roku 2013 počet dodaných aut každoročně rostl přibližně o 50 % a loni dokonce o víc než 100 %. Letos se opět očekává nárůst o 50–70 % oproti loňsku. Zvýšení o 1000 % za posledních 5 let (2013–2018). To jsou šílená čísla.”
Nevíte náhodou čísla z posledních dvou let?
https://www.elonx.cz/tesla-v-grafech/
Píšeš o něčem, o čem vůbec nepíšu já. Jde o to, že tyto věci se rády kazí a opravy jsou velmi drahé. Nic víc a nic méně.
Ja to nemyslel zle resp. ze by v tom byl zamer, navic necim se Tesla odlisovat musi aby prave “nebyli stejni jako ostatni”, ale spis jako moznost problemu do budoucna…jako byla znama francouzska auta poruchovou elektronikou, tak aby k tomu nedochazelo tady…no uvidime.
Chtelo by srovnat realne ceny servisu, nasel jsem nejake clanky z Kanady, kde je az vymenu brzd pres 100kCZK, coz mi prijde nerealne, nahradni dily v CZ eshopech me teda taky realne neprijdou (komplet disk/desticky kolem 2-3 tis – to kdo vi jaka je kvalita)
Z moji zkusenosti brzdy VW a Volvo v autorizovanem servisu 20-30 tis, zalezi na modelu. To same v neautorizovanem ale taky Bosch/ TRW 10-15t8s…ale to pro Teslu nebude zrejme dlouho možné…
Takze pokud budou do 50tisKc s tim ze se meni mene casto tak porad ok…
Aaaa čekal jsem kdy přijde pan Ivo s nějakým hejtem a spikleneckou teorií. Proč by chtěli dělat serepetičky do servisu když servis je jejich nejslabší článek, který nestíhají svalovat a mají z něho nizkou marži a v automotive dělají neskutečné marže?
Zase píšete nesmysly. Naučte se správně chápat psaný text
No a pokud jde o malou marži ze servisu, kontrolní otázka, kolik stojí výměna brzd na modelu S?
Kontrolní otázka, model S jak často při brzdění používá brzdu? Nápověda – EV pro zpomalení využívají rekuperaci.
Tak proč tam potom asi ty brzdy jsou? Nejsou zbytečné? No a když už tam jsou, copak asi s nimi dělá voda a v zimě sůl, když se nepoužívají? Ač nemám BEV, mám s brzdami stejné problémy jako BEV, právě proto, že je téměř nepoužívám.
Ačkoliv EV brzdy moc často nepoužívají, tak svůj smysl samozřejmě mají. Jen jsem se snažil poukázat na tvůj komentář k ceně servisu. Náklady na servis jsou výrazně nižší než u spalovacího rakovinometu.
Děkuji za váš nestranný příspěvek. Bohužel asi nechápete na co poukazuji.
Poukazujes na drahý servis Tesly. Krom toho, ze Tesla je luxusní auto a všechny premiove značky mají velmi drahé servisy, tak ve finále je i ta Tesla levnější. Protože méně častěji vyuzijes jeho služeb. Pro nazornou ukázku: auto X ma náklad na výměnu brzd 150kč . Auto Y má náklad 100kc. Auto Y ale potřebuje výměnu brzd 3x častěji než auto X. Které je tedy levnější na servis? X = 150, Y= 100 x 3 = 300. Čili auto Y je na servis dražší. Uz chapes?
Btw ja jsem zhruba stejně nezaujatý jako ty, akorát z opačného spektra.
Jenže tady je to krapet jinak, auto A má výměnu za 200 a auto B za 20, auto B ji potřebuje 3x častěji. Které je tedy levnější na servis?
Toto je podle me spatna uvaha, naopak v poslednich dekadach automobily ziji hlavne ze servisu, diky nizkym marzim….z clanku na netu plyne ze treba Skoda je se svymi 9% na spici v korporatu, VW ma mene jak 2….pokud srovnáme Audi /Mercedes/ BMW tedy stejnou tridu jako Tesla tak jsou nekde mezi…v tomto clanku se zminuji trzby a zisky Tesly, pokud nepresne budeme rozdil povazovat za marzi, je to taky nekde kolem 8%.
https://m.connect.zive.cz/tesla-je-stale-ziskova-zrychluje-vyrobu-a-zvysuje-marze/a-197009/default.aspx
Tudiz servis je taky důležitý, pravidelne prohlidky Tesla taky ma, a speciálně v pripade ze auta do nej jezdit mene casto
Tady je ten clanek o jinych automobilkach https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/skoda-profit-zisk-marze.A170314_145918_automoto_fdv
Tesla byla vždy v mínusu ze servisu. Z posledního výkazu:
Revenues – Services and other: 951 mil. $
Cost of revenues – Services and other: 986 mil. $
Tedy ztráta 35 mil. $ za čtvrtletí.
Proti tomu zisk z prodeje aut 2775 mil. $
Servis bude ještě hodně dlouho naprosto zanedbatelná položka pro Teslu. Vemte si, že prodá za rok půl milionu aut a za celou dobu předtím to byl milion, tedy 1,5 mil. servisovatelných aut, z nichž po záruce je zhruba půl milionu, tedy na jedno prodané auto jedno, na kterém se dá vydělat něco na servisu.
VW Group prodá 10 milionů aut za rok, ale na silnicích jich jezdí kolik, 200 milionů(?) a nějakých 80 %(?) z toho po záruce, tedy VW má na jedno prodané auto více než 15 dalších, na kterých se dá vydělat na opravách a tedy zatímco obrat Tesly ze servisu je pár procent z celkového, u velké automobilky to klidně může být už většina obratu.
Podle mě tam totiž mají náklad na servis nových aut, které vyjedou jako zmetky z výroby a musí se pak opravovat. Jinak mít ztrátový servis asi nedává smysl.
Hezká videa. Jenom mě zarazilo, že pán mluví z poloviny anglicky (gapy, gapy, gapy, glovebox, dashcam). Neškodilo by vrátit se do českých luhů a hájů. Co je špatného na mezeře?
Tohle je bohužel obecný problém. Spousta lidí tak mluví (a nepřizná to) proto, že si myslí, že pak budou víc cool ve stylu. Podívejte, umím anglické slovíčko a to anglické slovíčko je víc cool než nudný česky ekvivalent. Pak jsou lidé, kteří často sbírají informace v anglických zdrojích. Ti tedy anglické pojmy používají spíš proto, že častěji pojmy slyší v angličtině a prostě jim postupně z hlavy vytlačí český ekvivalent. prostě jim automaticky naskočí anglický tvar a na český by museli chvíli přemýšlet. Tady to i pochopím, i když bych také raději za češtinu. Horší je ten první důvod.
Jojo, dřív lidi, kteří chtěli něco znamenat, používali před ostatními latinu. Pak se to samé začalo dělat s němčinou, no a dnes se machruje s angličtinou.
Ale v poslední době jsem zaznamenal, že se dost prosazuje ostravština.
Bo je boži!!!
Jste mimo, dříve vůbec nešlo o machrování, mělo to své racionální důvody…
Častokrát to dělají “světáci”. “Ahoj, mám anger issues a nerozumím whats the point tady toho trička s nápisem”. Bohužel to prostupuje vším i proto, jak jsou často na informačních webech líní při opisování zahraničního obsahu jej pořádně přeložit. Nemá smysl proti tomu bojovat. Lidi jsou jací jsou a takoví zůstanou. Stačí mít čistý svědomí, že sami česky mluvíme a píšeme.
Jazyk jako takový slouží k domluvě. Bohužel, na Světě máme stovky jazyků a tisíce dialektu, takže paradoxně řeč místo své funkce moderátora výměny informací ztrácí na významu a naopak se stává bariérou. Takže dva lidé, jenž jsou obdarovani řečí a inteligencí, nejsou schopni se domluvit. Proto z principu me vadí “počešťování” všech cizích slovníček.
Teď si trochu rypnu do jazykových vlastenců (a dostanu kopec mínusu ), oni svojí tvrdohlavosti a prosazování češtiny v ne tak dávných dobách, nás připravili o možnost hladké domluvy se svými sousedy. Ano, narážím na to, ze němčina místo češtiny by byla pro nás daleko výhodnější.
Tento příspěvek není veden z hlediska jazykového vlastence , nýbrž z hlediska vědeckého – tudíž objektivního. Ač jazyk primárně vznikl jako nástroj k předávání informací (domluvě) , časem (v rámci svého vývoje – evoluce – a s tím spojeného štěpení na více jazyků) získal i mnohé další funkce. Jednou z nejdůležitějších funkcí je , že jazyk je nástrojem vývoje poznání. Stejně jako je tomu v matematice , tak i v rámci jazyka dochází za pomoci vnitřního vymezování mezi jednotlivými pojmy(složkami) k postulaci zcela nových pojmů – funkcí. Tak nám v rámci takovéto abstrakce vznikají předobrazy reality – předobrazy , které v realitě díky těmto vymezeným abstrakcím můžeme v realitě nalézt – či vytvořit. Různé jazyky (bez sebemenší nadsázky) plní úlohu různých druhů Jistě by jsi nechtěl potírat diverzitu druhů v biosféře a přesto v rámci jazykové diverzity navrhuješ právě to. Každý jazyk obsahuje desítky tisíc slov a vzájemné souvislosti (propojení – či míra vzdálenosti) jsou v různých jazycích různé. Tak je kupříkladu v rámci jednoho jazyka nalezení mezi dvěma určitými pojmy téměř nemožné , zatímco v rámci jiného naopak zcela evidentní -což může umožnit kupříkladu objevení Einsteinovi gravitační teorie. Je to to samé , jako v případě biologických druhů, kdy má každý poněkud odlišnou genetickou predestinaci. Díky tomu může u různých druhů docházet k různým evolučním vynálezům – mutacím .Více jazyků umožňuje rychlejší pokrok i díky tomu , že v rámci jejich vzájemné interakce dochází k jejich hybridizaci – což opět vede k vymezování dalších nových pojmů, které pak opět můžeme hledat či realizovat v realitě. Kdyby nebylo více jazyků -, nejen že bychom v současnosti nelétali do Vesmíru – patrně bychom nemohli absolvovat ani průmyslovou revoluci.
Právě ta matematika potvrzuje to, co jsem napsal. Protože čísla a symboly jsou používány všude stejné bez ohledu na jazykovou mutaci, tak je dobře srozumitelnou pro úplně všechny lidi. Umis si představit jaký bordel by v tom byl, kdyby každý národ měl vlastní matematické symboly a vlastní ekvivalent čísel? Věda by měla obrovskou překážku, protože každá rovnice by se musela “překládat”. Ano, biologicka diversita je dulezita pro život a musíme ji chránit. Ale diversita v pismu, řeči, danich a měn, nebo pravidlech je neuzitecnou obtěžující bariérou, která jenom zdržuje a zdražuje výsledek.
A co se týče mateřského jazyka. Kdyby jim byla němčina, tak by nám čeština nepripadala jako krásný jazyk. Ale jako divně znějící na nauceni těžká řeč. Něco jako me třeba madarstina. Proto aktivitu obrozencu za češtinu vnímám negativně.
Každý hovoříme o něčem jiném. Ty mluvíš o problémech – jazykových bariérách díky existenci více jazyků. Já toto negativum nerozporuji. Tvrdím že toto negativum je dalece převýšeno přínosem který má diverzita jazyků na rozvoj lidské civilizace. Matematika není jediným systémem stejně jako biosféra obsahuje různé druhy tak i matematika je souborem paralelních podoborů a jejich vztah je obdobný vztahu různých jazyků. Kupříkladu algebra oproti geometrii kdy lze to samé co je vyjádřeno v geometrii převést do algebry a naopak. Vzájemné ovlivňování matematických oblastí je pak jedním z hlavních tvůrčích procesů stimulující rozvoj – evoluci – matematiky.
Jinými slovy – Evoluční proces neprobíhá pouze v rámci biosféry nýbrž v mnoha dalších oblastech – proto jsem hovořil o tom , že připodobnění různých jazyků k různým druhům není obrazné – nýbrž doslovné (a tudíž veškeré obecné zákonitosti platící pro biosféru druhů , platí i pro sféru různých jazyků – jsou ve vzájemné interakci a to je tvůrčí proces)
Pokus máš dojem , že má reakce je pouhým teoretizováním , pak mohu uvést tisíc a jeden příklad z praxe – uvedu však pouze tři (z mnoha) zásadní , které se postupně díky existenci více jazyků realizovaly v rámci rozvoje písma a každý z nich byl fázovým přechodem na vyšší kvalitativní úroveň. Naše písmo – Latinka má svůj původ v Sumerském písmu – to však na cestě k mnohem dokonalejší Latince muselo projít mnoha revolučními kvalitativními inovacemi. K polyfonizaci znaků(cca.25. stol.př.n.l.) došlo díky tomu , že Sumerské písmo bylo potřeba uzpůsobit odlišnému jazyku Akadštině. Toto písmo pak později užívala Asyrská říše a když si ho Aramejci převedli do svého jazyka (patrně v Ugaritu ve 14. stol.př.n.l.)zjednodušili klínové písmo na písmo abecední. To pak převzal Féničané a od nich Řekové (cca v 10. stol.př.n.l.) kteří pak provedli úplnou vokalizaci tohoto písma. Díky těmto procesům (které byly vynuceny opakovaným převáděním z původního jazyka do nového atd. atd.) přestalo být písmo výsadou (pro svoji složitost) několika mála specialistů a mohlo se stát nástrojem doslova každého. Ve starém Řecku tak mohla díky celospolečenské gramotnosti vzniknout kultura , od které vede cesta přímo k naší civilizaci. A to vše jen a jen díky existenci mnoha jazyků.
Jak říkám , jazyková diverzita umožňuje tvůrčí proces , který stimuluje civilizaci v jejím vývoji – a dań kterou za to platíme ( v podobě případné jazykové bariéry), je proti tomu ničím.
PS Jednostranný pohled z hlediska lovce by byla touha po jednom jediném univerzálním druhu – pak by nemusel mít desítky různých zbraní – stačila by mu naučit se zacházet pouze s jednou jedinou zbraní. Oč by to bylo jednodušší.
Chápu co tím chceš říct, ale uvadis evoluci písma. Tu nezpochybnuji, protože kdybychom používali egyptské obrazové písmo, tak by jsme jenom ztěží mohli šířit vzdělání (prostě a jednoduše by popsani složitých jevů bez odchylky v přečtení bylo téměř nemožné). Stejně tak nahrazení římských cislic za desitkovou indickou (mylně uváděné jako arabské číslice – arabové pouze v rámci agresivních dobyvatelskych válek indické číslice rozsirily) soustavu bylo krokem vpřed. Nicméně jak jsem naznačil na začátku, jedná se o evoluci nikoliv o diverzitu. Podobnou evoluci si prošla i čeština, kdy byla značně zjednodusena. Ve finále tedy k evoluci nepotřebujeme diverzitu v podobě bariéry.
Moc velká jazyková diverzita navíc vede k totálnímu utlumení pokroku a civilizace. Třeba Papua nová guinea ma stejně obyvatel jako česko, ale uznává 600 jazyků. Čili předávat vědomosti, obchodovat , pracovat nebo budovat větší projekt naráží na téměř neřešitelný problém absence domluvy. Ostatně proč je snadnější lépe prorazit v USA než v EU? Protože v USA mají jeden jazyk, jednu měnu a jeden trh. Ostatně to potvrdil i sám Elon Musk, když prohlásil, ze jinde než v USA by svého úspěchu dosáhnout nemohl.
Nikoli “dva lidé, jenž”, nýbr “dva lidé, jež”. Vím, že Petr Melechin gramatické příspěvky maže, nicméně tento je zde k věci.
Produkce z Číny má sice vyšší kvalitu než ta americká, ale zase bych si dal pozor, jestli nepoužívají LFP baterie. Model Y by měl mít snad niklové. Čínské Modely 3 mají LFP.
LFP nejsou principiálně špatné. Každá baterie má svoje klady a zápory. U LFP například tolik nevadí časté nabíjení na 100%, ale zase trpí na nízké teploty a velmi rychle jim v zimě klesá dojezd, což by v našich podmínkách mohl být přes zimu problém.
Tak to já bych si zase vybral LFP i kdyby byly za stejnou cenu. Ty 3 rána v roce, kdy je pod -10°C by mi trochu menší dojezd nevadil, když bych měl baterii, která vydrží 3x déle, nevadí jí skoro jakékoli zacházení, téměř nemožné ji zapálit, rychleji se nabíjí a v neposlední řadě je mnohem ekologičtější.
Problém je, že ten dojezd není “trochu menší”, ale docela o dost menší – 30-40%. CATL tento problém vypíchl jako hlavní nevýhodu LFP při představování svých nových sodíkových baterií.
Dokonce z toho bylo v Číně pěkná řádka stížností zákazníků, že dojezdy jsou výrazně nižší než prezentované, které už nejsou samo o sobě nic moc.
Ale jako má i spousty výhod.
Tak namátkou Tesla EXTREME Cold Test – celkem něco přes 180 km dojezd na dálnici s TM3 SR+ (LFP baterie) v -25°C. Dálniční dojezd je při ideální teplotě asi 300 km, takže těch 40 % odpovídá, ale při takto nízké teplotě by se TM3 s NMC bateriemi za stejných podmínek podle mě na tuty nedosala přes 200 km, tipl bych, že výsledek by byl téměř stejný, možná rozdíl 5 %.
Vzhledem k tomu, že se jedná o naprostý základ – nejlevnější Tesla na trhu a -25°C jsem ještě nikdy nezažil a už vůbec bych v takové teplotě nejezdil ničím nikam, tak za mě opravdu plně dostačující 🙂
Variantu s LFP máte ověřenou. Variantu s niklovými bateriemi odhadujete. I u těch bude dojezd nižší, ale ne tak dramaticky.
Není to výrobní vada, ale vlastnost tohoto typu baterií a je nutné s tím počítat. A popravdě právě dálniční dojezd v zimě 180km je už dost velký problém na hranici použitelnosti.
Uvidíme co s tím udělají právě ty nové sodíkové baterie od CATLu.
Tak snad každý, kdo má autíčko na baterky má i u baráku vyhřívanou garáž ne?:))
Teslu si asi nepořídím a dragonem nepoletím, přesto sleduji ElonX i Tesláčka.
Já taky ne, ale v Starship bych už letět chtěl, stejně jako se vozit v robotaxi.
Vážně? Takže přeji rodině upřímnou soustrast:)
Ondro, píšeš pro ElonX?!? No to je bomba 😁👍👍
Čo sa týka 2021 Tesiel z Číny, môžem pridať vlastnú skúsenosť na jenom kuse M3 a potvrdiť. Nenašiel som na nej nič, čo by mi vadilo v kvalite spracovania. Je ale možné, že časom sa prejaví rozladenie lícovania zadneho stĺpika pod vzperou elektronického zatvárania kufru – netradične riešené, riešili už viacerí.
Pokiaľ porovnám interiér v tomto ročníku a v prvých ročníkoch po spustení výroby, je tu dosť veľký rozdiel, pôsobí o dosť luxusnejšie kôli použitým materiálom a vychytávkam aj keď sa jedná o minimalistický design.
Otázka do éteru, dá sa zistiť akú Teslu s akými článkami človek si objednáva ? Napríklad či sa to dá vyčítať z nejakej modelovej sady, šarže, VIN, kúpnej zmluve ?
Ano, lze to někde vyčíst, ale nevím teď přesně kde.
Před zaplacením asi ne.