SpaceX je soukromá americká společnost, jež byla založena v 14. března 2002 podnikatelem Elonem Muskem s cílem dosáhnout znovupoužitelnosti raketových systémů a souvisejícího zlevnění vesmírné dopravy a posléze umožnit kolonizaci Marsu. V tomto článku se dozvíte, jak to všechno začalo, kam to směřuje a čeho všeho se SpaceX podařilo dosáhnout.
Elon Musk byl už před založením SpaceX úspěšným podnikatelem – v roce 1999 získal 22 milionů dolarů prodejem vlastní firmy Zip2 a nedlouho poté slavil úspěch se svou další firmou PayPal, z jejíhož prodeje v roce 2002 získal 165 milionů dolarů. Když se následně rozhodoval, kam upře svou pozornost dál a jak využije nově vydělané peníze, dostal nápad na “marsovskou oázu”. Chtěl v americké veřejnosti opět vyvolat zájem o průzkum vesmíru, a tak začal uvažovat nad tím, že by v Rusku levně koupil rakety Dněpr a následně s jejich pomocí vyslal na Mars primitivní skleník, ve kterém by na Marsu vyklíčila semínka. Vznikl by tak krásný obrázek zelených rostlin s rudou marsovskou krajinou v pozadí. Elon doufal, že něco takového by vzbudilo zájem o Mars a vesmír obecně a následně by došlo ke zvýšení rozpočtu NASA apod. Jednání v Rusku však nedopadla dobře a rakety se nepodařilo získat. Po cestě domů ale Elon přemýšlel a uvědomil si, že současná výroba raket je neefektivní (cena surových materiálů potřebných k výrobě rakety tvoří jen pár procent výsledné ceny) a také to, že ke kolonizaci Marsu nedojde, dokud nebude dosaženo znovupoužitelnosti raketové techniky. Tak se v jeho hlavě zrodil nápad založit SpaceX a pokusit se tak dosáhnout radikálního zlevnění vesmírné dopravy a následné kolonizace Marsu.
K oficiálnímu založení společnosti Space Exploration Technologies Corporation (zkráceně SpaceX) došlo v červnu 2002. Firma měla jen hrstku zaměstnanců a první ústředí se nacházelo v El Segundu v Kalifornii. Jedním z prvních zaměstnanců byl třeba Tom Mueller, zkušený konstruktér raketových motorů. Elon Musk byl hlavním investorem. Jako první cíl si firma vytyčila vytvoření malé rakety schopné vynést zhruba půl tuny nákladu na oběžnou dráhu. Tou raketou byl Falcon 1, pojmenovaný po vesmírné lodi Millenium Falcon ze Star Wars.
V roce 2006, čtyři roky po založení, bylo SpaceX připraveno na první start Falconu 1 z Atolu Kwajalein. Bohužel první starty skončily neúspěchem. Po třetím selhání (v roce 2008) byla firma na pokraji bankrotu (Elon mezitím do společnosti stihl nasypat už 100 milionů dolarů z vlastních peněz). S vypětím všech sil se firma však dokázala udržet při životě až do čtvrtého startu, který byl nakonec úspěšný. SpaceX se tak stalo první soukromou společností, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na tekutá paliva. Na základě tohoto úspěšného startu následně SpaceX od NASA získalo kontrakt Commercial Orbital Transportation Services (COTS) na vývoj raketového systému pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v hodnotě 1,6 miliard dolarů. Díky tomu se SpaceX dokázalo zotavit z úvodních neúspěchů a pokračovat ve vývoji jejich nové rakety Falcon 9.
Necelé dva roky po prvním úspěšném letu Falconu 1 SpaceX dokončilo vývoj většího Falconu 9, který poprvé vzlétl v roce 2010. První demonstrační let i ty dva následující v rámci programu COTS byly úspěšné a SpaceX si tak připsalo další prvenství – stalo se první společností, jejíž kosmické plavidlo úspěšně obletělo planetu a bezpečně se vrátilo na zemský povrch (loď Dragon během mise COTS-1). Během těchto úvodních misí SpaceX prokázalo, že jejich raketa i Dragon fungují, jak mají, a NASA tedy mohla dát svolení k započetí ostrého provozu programu Commercial Ressuply Services (CRS). SpaceX začalo v roce 2012 oficiálně zásobovat ISS a stalo se tak první soukromou společností, která připojila své plavidlo k vesmírné stanici.
Zhruba ve stejnou dobu pak NASA oznámila další dlouhodobý projekt ve spolupráci se třemi soukromými společnostmi včetně SpaceX, jehož cílem byla přeprava astronautů na ISS. Výběr byl později zúžen na SpaceX s jejich Crew Dragonem a Boeing s jejich lodí Starliner. První testovací lety SpaceX plánuje na začátek roku 2018 a první lety s posádkou na léto 2018.
Souběžně s překotným vývojem Falconu 9 a Dragonu pro program COTS SpaceX také pracovalo na svých plánech udělat z Falconu 9 znovupoužitelnou raketu. Už v roce 2011 společnost vydala animované video znázorňující jejich představu o znovupoužitelnosti. Na videu je vidět nejen první stupeň, jak se vrátí na zem a bezpečně přistane, ale překvapivě je znázorněna také záchrana druhého stupně, od čehož bylo později upuštěno – jedná o výrazně obtížnější úkol a zároveň se to moc nevyplatí ani z finančního hlediska, neboť zhruba 70 % ceny rakety tvoří první stupeň. Dále je ve videu vidět loď Dragon, která je také navržena jako znovupoužitelná, ale první misí, při které byl znovu použit již letěný Dragon, byla mise CRS-11.
Vydání videa nebylo jen prázdným gestem – v roce 2012 začalo v McGregoru testování technologií potřebných pro přistání prvního stupně. SpaceX zde pomocí testovacích raket Grasshopper a F9R experimentovalo se stále vyššími a vyššími “skoky”, při kterých raketa vzlétla do výšky až jednoho kilometru a následně měkce zase dosedla na zem.
V letech 2013 a 2014 pak společnost přešla k testování přistání během ostrých letů. Nejdříve stupně přistávaly na hladině moře a od roku 2015 pak také na plovoucí mořské plošině (ASDS).
Tip: O historii přistávání a snahách SpaceX na poli znovupoužitelnosti si můžete přečíst podrobný článek.
Experimenty s přistáváním prvních stupňů zaujaly také média a SpaceX se díky tomu dostalo do širšího obecného povědomí a dokonce i lidé, co kosmonautiku normálně nesledovaly, často o této inovativní společnosti něco zaslechli. SpaceX si užívalo místo na výsluní, ale stejně jako v případě bájného Ikara, společnost čekal bolestivý pád. V červnu 2015 došlo ke katastrofickému selhání druhého stupně během letu CRS-7 a následné ztrátě rakety i nákladu.
Jednalo se o první selhání od dob Falconu 1 a pro SpaceX to byla velká rána. Všechny plánované starty byly pozastaveny a začalo obtížné vyšetřování příčiny nehody. Vyšetřování nakonec zjistilo, že havárii způsobila vadná kovová podpěra, která měla na starost držet na místě nádrž se stlačeným heliem uvnitř kyslíkové nádrže druhého stupně. Podpěra byla výrobcem certifikována na určitou zátěž, avšak v tomto případě selhala při zátěži mnohem nižší. Jednalo se nejspíš o vadný kus. SpaceX v reakci na toto zjištění změnilo dodavatele těchto podpěr.
Společnost nakonec znovu startovala 6 měsíců po nehodě. A byl to návrat v opravdu velkém stylu!
Prvním startem od nehody CRS-7 nakonec byla mise Orbcomm-2. Napětí bylo vysoké, a to nejen proto, že se jednalo o první misi po nehodě, ale také proto, že šlo o premiéru nové varianty Falconu 9, která se od té předchozí značně lišila. Hlavním rozdílem bylo použití extrémně podchlazeného kyslíku, což je z logistického a procesního hlediska komplexní změna. Po několika odkladech způsobených právě komplikacemi s podchlazeným kyslíkem raketa odstartovala těsně před Vánoci 2015. Vše naštěstí proběhlo hladce a SpaceX vše završilo prvním úspěšným přistáním. Raketa měkce dosedla na přistávací plošinu LZ-1 a firma mohla slavit veleúspěšný návrat do služby.
SpaceX bylo zpátky na koni a na rok 2016 mělo velké plány. Očekávala se další úspěšná přistání, první start Falconu Heavy a také celkové zvýšení kadence startů. Společnost chtěla startovat zhruba každé 2–3 týdny. Rok 2016 začal velice slibně – v lednu NASA oznámila, že SpaceX a dvě další firmy získaly kontrakt na druhou fázi zásobování ISS (CRS2). A další dobré zprávy na sebe nenechaly dlouho čekat – SpaceX se v první polovině roku povedlo hned několikrát úspěšně přistát na ASDS a starty se jim dařilo uskutečňovat zhruba každé 3 týdny. Bohužel čáru přes rozpočet společnosti udělala další havárie.
1. září 2016 SpaceX připravovalo raketu se satelitem Amos-6 k rutinnímu statickému zážehu na rampě. Zrovna probíhalo tankování rakety, když vtom došlo k nečekané explozi v druhém stupni, což mělo za následek nejen ztrátu rakety i drahocenného satelitu, ale také poničení rampy SLC-40. Následné vyšetřování nakonec zjistilo, že nový způsob tankování helia a kyslíku, který SpaceX zavedlo několik startů před nehodou, způsobil neočekávané interakce mezi extrémně studenými látkami a nádrží s heliem obalené v kompozitních materiálech, což vedlo ke vznícení.
SpaceX během vyšetřování opět muselo pozastavit všechny starty. Firma se nakonec vrátila do služby necelých 5 měsíců po nehodě misí Iridium-1. SpaceX zároveň muselo urychlit dostavbu nové rampy LC-39A na Floridě, aby dočasně nahradila rampu SLC-40 poničenou při nehodě Amos-6. To se nakonec podařilo a první mise z této rampy (CRS-10) odstartovala 19. února 2017.
V roce 2017 pak společnost dosáhla řady úspěchů – došlo k hned několika opakovaným použití prvního stupně a Dragonu, dále neskutečně dlouhé šňůře úspěšných přistání a také prvním reálným pokusům o záchranu aerodynamických krytů. Společnost navíc konečně dosáhla pekelně rychlé kadence startů.
Další milníky, kterých SpaceX dosáhlo, jsme shrnuli v Elonovinkách při příležitosti 20. výročí od založení firmy.
Pro další informace o této firmě můžete navštívit sekci menu „SpaceX“, která je průběžně rozšiřována, a také doporučuji zhlédnutí povedené přednášky Dušana Majera o historii, přítomnosti a budoucnosti SpaceX:
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
SpaceX hledá další investory.
Chápu, celý byznys okolo starlinku a starship je nákladný.
https://www.bloomberg.com/news/videos/2023-12-07/spacex-could-be-valued-at-175-billion-in-latest-tender-video
Upozorňuji na překlep: "1800 zaměstnanců zařátkem roku 2012"
Opraveno. Díky :)
Po odstartování Falconu Heavy vzniklo sice velmi stručné, ale poutavé a smyslupné video, které ještě více podtrhuje, jak se počáteční frustrující neúspěch - pokud se vezme za správný konec - může během 17ti let změnit v něco, o čem se člověku ani nemůže zdát. Možná by stálo za přeložení a přiložení buď sem, nebo k Falconu Heavy nebo k postave Elona Muska... https://youtu.be/Srqss3NImoY
Díky za tip. Na video se podívám.
Bohužel videí, která stojí za překlad, je spousta, ale já mám omezený čas a obvykle mám rozpracovaných X článků, které mají vyšší prioritu. Proto se snažím naverbovat nějaké pomocníky, kteří by například mohli právě překládat dobrá videa. Zatím se mi však moc nedaří najít někoho aktivního.