ElonX

Střípky o Neuralinku z platformy X (11. díl)

Autor · Publikováno · Aktualizováno

Vítejte u dalšího dílu tohoto nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem. Většina z nich pochází přímo z platformy X anebo jsme se o nich na X dozvěděli.

V dnešním dílu se už tradičně budeme věnovat zejména hvězdě Neuralinku, prvnímu uživateli rozhraní N1, Nolandu Arbaughovi, ale nejen jemu. Rozhovorů s Nolandem už proběhlo skutečně mnoho. Může se zdát, že až příliš. Pravdou ale je, že v každém z nich jsme se dozvěděli něco nového, co nikde jinde nezaznělo. Díky dalším rozhovorům můžeme také sledovat, jak pokračují testy Nolandova rozhraní.

O čem bude řeč v tomto dílu?

  • Noland v podcastu Hard Fork
  • Firma Paradromics založila registr pacientů a chystá se na klinické testy
  • Synchron nabírá na obrátkách
  • Neurosock update
  • Rozhovor s Nolandem v české verzi magazínu Wired
  • Kryptoměna $Neuralink
  • Noland v podcastu Farzada
  • Další Nolandův streaming

Noland v podcastu Hard Fork

Hard Fork je podcast New York Times, který se věnuje zejména novým technologiím. Moderují ho Kevin Roose a Casey Newton. Noland v něm byl hostem už v květnu letošního roku. V půlhodinovém rozhovoru zaznělo jen několik zajímavostí.

  • Noland si u rodičů před implantací vynutil, že pokud by se mu něco stalo a měl by po operaci nějakou formu mentálního postižení, dali by ho do speciálního ústavu s péčí pro podobně postižené jedince. Šlo mu o to, že už nyní je pro ně zátěží a s mentálním postižením už by toho na ně bylo příliš. Nechtěl je zatěžovat ještě více než teď.
  • Specialisté Neuralinku prý měli pro Nolandovu operaci připraveno snad 20 náhradních implantačních jehel pro neurochirurgického robota pro případ, že by se lámaly. Použili však jen jedinou.
  • Asi nejlepším momentem rozhovoru byla následující otázka, kterou moderátoři podcastu zadali Nolandovi: „Elon Musk neustále slibuje, že Neuralink bude díky svému rozhraní řešit mnoho problémů mozku a nervového systému – navracet zrak, přemosťovat poškozenou míchu, léčit neurologická a dokonce i psychická onemocnění. Sklidil za to kritiku mnoha „odborníků“, kteří tvrdí, že je nezodpovědné podávat takováto prohlášení, když podobné aplikace rozhraní jsou ještě velmi daleko a dává tak falešnou naději postiženým lidem. Co si o tom myslíš z pozice jednoho z těchto postižených jedinců?“ Noland jim odpověděl: „Já jsem z toho super nadšený, dává to mně a lidem jako jsem já něco, v co můžeme doufat. Jakmile lidem seberete naději, je to pro většinu z nich konec. I když se to třeba i nikdy nestane, už jen to, že se Elon o to snaží a vidí možnosti, které jiné ani nenapadnou, je úžasné. Nesouhlasím s lidmi, kteří říkají, že je to nezodpovědné. Myslím, že se to nakonec stane a bude to pravděpodobně ještě za mého života. Pokud jsem nezodpovědný, že to říkám, tak se omlouvám, ale mám se tak alespoň na co těšit.“

Firma Paradromics založila registr pacientů a chystá se na klinické testy

Paradromics, konkurent Neuralinku, nabírá zájemce do svého registru pacientů. S klinickými testy svého invazivního neurálního rozhraní plánuje firma začít v roce 2025.

Paradromics: Paradromics byl přijat do nejnovějšího akceleračního programu agentury FDA (TAP) a obdržel druhé označení průlomového zařízení (Breakthrough Device Designation)! Tyto programy umožňují urychlení procesu schvalování průkopnických zdravotnických zařízení, jako jsou neurální rozhraní.

Synchron nabírá na obrátkách

V poslední době se roztrhl pytel s novinkami kolem zřejmě nejvážnějšího konkurenta Neuralinku, firmy Synchron, která vyvíjí invazivní rozhraní Stentrode.

Spolupráce s OpenAI – integrace ChatGPT do rozhraní Stentrode:

Synchron spojil síly s OpenAI a stvořil interaktivní grafické rozhraní pro své uživatele. To funguje podobně jako třeba napovídač v aplikacích typu Microsoft Teams – rozumí, co vám píše váš protějšek, a napovídá několik možných odpovědí. Uživatel pak místo psaní celých vět jen kliká na vybranou odpověď, která nejlépe pasuje. To významně urychluje komunikaci, ale odebírá uživateli část jeho autonomie. Šéf Synchronu mluvil o strategii firmy na Bloomberg TV.

Uživatelé rozhraní Synchronu mohou nyní ovládat Apple Vision Pro:

Jinou zajímavou koncepcí, kterou Synchron testuje, je spojení interfejsu Stentrode s brýlemi pro smíšenou realitu firmy Apple.

Thomas Oxley: Apple Vision Pro vyžaduje k ovládání aplikací gesta rukou. Synchron místo nich testuje soustavu „mozkových gest“ vysílaných přímo z neurálního rozhraní. Ta mají nahradit gesta rukou pro lidi, jako je například náš pacient Mark, kteří nemohou hýbat končetinami kvůli diagnózám jako ALS.

Podle šéfa Synchronu, Toma Oxleyho, budou neurální rozhraní jednou z nejdůležitějších technologií v medicíně:

LSI – Life Science Intelligence: „Dopad neurálních rozhraní bude masivní, v budoucnosti půjde o jednu z největších oblastí technologií v medicíně.“ – Tom Oxley, generální ředitel společnosti Synchron. Poslechněte si rozhovor o technologii Synchronu a vlivu neurálních rozhraní na budoucí svět. Celý rozhovor můžete zhlédnout zde.

Neurosock update

Další z pravidelných updatů z oboru neurotechnologie a neurálních rozhraní od uživatele X neurosock.

neurosock: Mnoho novinek o vývoji neurálních rozhraní z posledních týdnů. Velká oznámení od společností Science Corp, Stability AI, Purdue University, z Caltechu, od Paradromics, Pitt University, CMU a Foresight. Zde je souhrn všeho významného, co se v poslední době stalo s vysvětlením toho, jaký to bude mít vliv na budoucnost. (Nutno rozkliknout následující příspěvek.)

Rozhovor s Nolandem v české verzi magazínu Wired

V červnu vyšel v české verzi Wired rozhovor s Nolandem. Jedná se o nepříliš zdařilý překlad článku z anglické verze. Za zmínku zde stojí jen tři věci (předem se omlouváme za ten překlad, který pravděpodobně vznikl automaticky – úryvky ze článku jsou uvedeny v nezměněné formě):

O prvním mapování pohybů ruky a prstů na pohyby kurzoru a klikání:

Noland: „Jo, během mapování těla mi na obrazovce ukazovali vizualizace pohybující se ruky. Chtěli po mně různé pohyby, třeba ať posunu ruku dopředu nebo dozadu, takže to jsem nějakou dobu dělal. Tyhle pohyby jsme dělali při mapování a bylo mi řečeno, že stejným pohybem budu ovládat kurzor. Taky jsme mačkali prsty – každým prstem jsem musel desetkrát zmáčknout. A pak řekli: „OK, od tohohle prstu máme nejlepší signál, takže ten budeme používat na klikání.“ Takže pokaždé, když jsem měl na něco kliknout, jsem použil tenhle prst. Bylo to hodně intuitivní.“

O vysouvání vláken:

Noland: „Netušil jsem, že je to možné. Nemyslím si, že by něco takového zaznamenali během testování na zvířatech. Zaslechl jsem, že k tomu možná došlo u jedné opice, ale bylo to něco výrazně jiného. Vůbec nepředpokládali, že by se to u mě mohlo stát. Ale u lidského mozku nečekali spoustu věcí. Třeba to, jak moc se hýbe. Totálně to rozhodilo spoustu jejich výpočtů ohledně toho, jak by věci měly probíhat.“

O setkání s jinými uživateli jiných neurálních rozhraní:

Noland: „S žádným jsem se ještě nesetkal, ale chtěl bych. Možná musím udělat první krok a kontaktovat je. Možná jsou všichni naštvaní, protože lámu světové rekordy.“

Kryptoměna $Neuralink

Zajímáte se o kryptoměny? Pokud ano, máme pro vás informaci, že 23. května 2023 vznikla kryptoměna spojená s Neuralinkem, neboli takzvaný „meme coin“ postavený na blockchainu Etherea. Cena jedné mince se momentálně pohybuje na úrovni kolem 20 dolarových centů a prý obvykle roste, když se Elon Musk na X zmíní o Neuralinku.

Více informací najdete na X nebo webové stránce projektu.

Noland u Farzada Mesbahi

Jeden z lepších a „hlubších“ rozhovorů s Nolandem, trochu připomínající ten s Joe Roganem. Zaznělo v něm mnoho zajímavého. Určitě stojí za to ho zhlédnout celý. Farzad Mesbahi je bývalý zaměstnanec Tesly, nyní YouTuber zabývající se novými technologiemi.

Farzad: Dech beroucí rozhovor s prvním pacientem Neuralinku. Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku si s námi popovídal o ohromujících detailech kolem celé věci. Tohle si nechte ujít.

  • Dřívější rozhovor Nolanda s Joe Roganem se zřejmě uskutečnil díky Lexi Fridmanovi, který ty dva seznámil.
  • Nolandovi bylo jasné, že situace s jeho rozhraním bude hodně mediální, protože jde o projekt Elona Muska.
  • Neuralink a Barrow Neuro, kde proběhla první implantace, prý dali Nolandovi svolení k tomu, že může o celé věci mluvit tak otevřeně, jak bude chtít, ale také mu řekli, že pokud nechce být „tváří Neuralinku“, tak vůbec nemusí. Farzad na to reagoval tím, že podle něj je Noland nejlepším možným „ambasadorem Neuralinku“.
  • Nolanda teď kontaktuje spousta lidí, kteří by mohli být potenciálními kandidáty pro další implantace. On jim ale nemůže žádným způsobem pomoci se dostat mezi kandidáty, jen jim radí, aby se přihlásili do registru pacientů. Kontaktují ho i lidé bez handicapu, kteří by už implantát chtěli mít.
  • Noland říká, že se snaží dozvědět více o možných etických dopadech technologie pokročilých neurálních rozhraní. Trochu se zdá, že z celé situace začíná být lehce zmatený a není si jistý, zda by měl rozhraní propagovat. Co když budou pokročilá rozhraní mít negativní důsledky na civilizaci? Co když díky nim bude možné ovládat lidi? Může být Noland „prapředkem“ Skynetu? Má lidi uklidňovat? Odpovědi na tyto otázky zatím nemá, ale chce se dozvědět více. Transparentnost a rozhovory s médii se každopádně jeví jako dobrá cesta. Snad se podaří předejít všem možným negativním dopadům.
  • Rozhraní používá strojové učení. Aby dobře fungovalo, musí se periodicky kalibrovat, čili Noland musí vytrénovat nový model. Zpočátku musel provádět rekalibrace každý den a vytrénování dostatečně dobrého modelu trvalo nějakých 45 minut. Postupem času pracovali s Neuralinkem na vylepšení algoritmů, aby tak dlouhé a časté rekalibrace nebyly potřeba. Algoritmy se podařilo natolik vylepšit, že rekalibrace jsou nyní potřebné mnohem méně často. V době rozhovoru (30. června) Noland říká, že už nějaké dva týdny používá stejný model.
  • Každý trénink nového modelu začíná mapováním představovaných pohybů pravé ruky. Teprve z těchto pohybů se model naučí ovládat kurzor myšlenkami bez myšlení o pohybech ruky.
  • Zajímavým problémem, na kterém Noland s Neuralinkem pracuje, je to, že pohyb kurzoru na monitoru se diametrálně liší, když má Noland otevřené nebo zavřené oči. Když hledí na monitor, kurzor se intenzivně „třese“, ale když oči zavře, je stabilní. Podle Nolanda, jde pravděpodobně o určité rozdvojení, kdy se on snaží roztřesený kurzor ovládat, zatímco jeho mozek se ho snaží stabilizovat.
  • Podle Nolanda za 5 měsíců testování rozhraní už s Neuralinkem nasbírali tolik dat, že by se o nich dalo napsat mnoho disertačních prací. Dat je tolik, že Neuralink už musel několikrát upgradovat kapacitu svých počítačových systémů.
  • Specialisté Neuralinku mnohokrát mluvili s Nolandem o tom, že jsou nesmírně šťastní z toho, že konečně mají implantát u člověka. Jde o to, že od něj mají spolehlivou zpětnou vazbu. Noland jim může detailně popsat, co s rozhraním dělá, co funguje a co ne. U opice nikdy nevíte, zda nefunguje rozhraní nebo zda se prostě opici nechce.
  • Nolandovi rozhraní umožnilo jednu málo očividnou věc – léta se snažil lidem vysvětlit, že i když je ochrnutý, je schopen určitým způsobem „hýbat“ prsty a končetinami. Podobný fenomén se označuje jako fantomové končetiny (nebo fantomová bolest či pohyb). Nyní, když vidí vzruchy představující pohyby na monitoru a hýbe díky ním kurzorem, je to pro něj určité zadostiučinění.
  • Nolandovou rolí v poslední době je zejména vylepšení a zoptimalizování grafického uživatelského rozhraní implantátu tak, aby druhý uživatel měl co nejsnadnější začátek. Podle Nolanda tým Neuralinku není dost velký na to, aby mohli pracovat na všem, na čem by chtěli. Občas pracují na speciální prstové abecedě, kterou už Noland několikrát zmiňoval, ale pomáhá s tím z Neuralinku jen jedna osoba. Se dvěma jinými osobami zkoušeli připojení k Nintendu Switch, ale zanechali toho. Měli v plánu připojení k telefonu, ale ani se k tomu nedostali. Možností je mnoho, ale čas a pracovní síly nestačí. Nejdůležitější je momentálně práce na přípravě rozhraní pro dalšího uživatele.

Další Nolandův streaming aneb trénink ovládnutí světa

Noland se, jakožto zřejmě nejpokročilejší kyborg současnosti, samozřejmě chystá ovládnout svět. Trénovat hodlá prostřednictvím hry Civilizace VI a tréninky streamuje na X a na Twitchi. Z jeho posledního streamu máme několik zajímavostí.

  • Nolandův kurzor se zdá být mnohem stabilnější než v předchozím přenosu. Zmizelo neustálé „třepetání“ kurzoru na všechny strany.
  • Tentokrát už také vůbec neřešil levé a pravé zkreslení (angl. left-right bias), o kterém mluvil nedávno. To způsobovalo samovolný posun kurzoru, který měl občas tendenci se sám přesouvat vpravo nebo vlevo a Noland pak nebyl schopen s ním zaměřovat objekty. Dočasným řešením tehdy bylo, že musel „tlačit“ kurzorem na protilehlý okraj obrazovky. To už dnes nedělá, čili se zdá, že byl problém vyřešen.
  • Měli jsme možnost vidět klávesnici s písmeny (předtím jsme viděli jen tu se speciálními znaky). Obě klávesnice mají také mnoho speciálních tlačítek (doufejme, že se někdy dozvíme, co dělají) a vypadají následovně:

  • Nolandovo hodnocení šachové výkonnosti podle systému Elo je mezi 1500 a 1600 body.
  • Chce se vrátit ke studiu na vysoké škole, ale momentálně je tak zaneprázdněný, že na to nemá čas.
  • Noland si ke streamingu objednal zelené pozadí. Momentálně na něm má obrázek s Terminátorem, ale chtěl by zde umisťovat obrázky eventuálních „fanoušků“. Pokud byste mu chtěli nějaký zaslat, máte možnost prostřednictvím X. Se streamem mu zatím pomáhá kamarád Baine, ale i tak dále shání moderátory.
  • Ve svém prvním streamu Civilizace VI skončil na posledním místě mezi několika konkurenčními civilizacemi, ale hrál na nejtěžší obtížnost. Vyjádřil se k tomu i Bliss Chapman z Neuralinku.
  • Od posledního streamu se změnily vzhled a funkce aplikace Mixer a takzvaného „Mode switcheru“, neboli nastavení, které se Nolandovi zobrazují, když najede kurzorem na monitoru zcela vpravo. Psali jsme o nich nedávno. Mixer mění vlastnosti pohybu kurzoru a mode switcher mění typy kliknutí. O nových funkcích zatím nic nevíme, ale je vidět, že aplikace rozhraní se neustále rozvíjejí.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Vlastimil Švancara
Latest posts by Vlastimil Švancara (see all)
Počet zobrazení článku: 441



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

5 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Yamanouchi

Zdravím, narazil jsem v několika tvých článcích na pojem znaková řeč. Pokud je to doslovný překlad z angličtiny sign language, tak je to chybný překlad. Tak jako neexistuje anglická řeč, německá řeč, tak taky neexistuje znaková řeč, ale znakový jazyk, protože jako každý jiný jazyk má svou strukturu, gramatiku apod. Pokud Noland používá prsty pro vyjádření abecedy, tak je to spíš prstová abeceda. Když jsem hledal v anglických článcích o něm, tak je tam vždy sign language.

1
0
Odpovědět
Vlastimil Švancara

Asi máte pravdu. Díky!

0
0
Odpovědět
Jan Petrásek

A co ten novy druhy pacient s rozhranim neuralinku? Kdy o nem budete psat?

1
0
Odpovědět
Povidlo

Tři dny před úplňkem.

7
-1
Odpovědět
Vlastimil Švancara

Zatím víme jen, že je v pořádku a že má kolem 400 aktivních elektrod. Krátce se o něm (nebo o ní?) zmínil Elon Musk v nedávném rozhovoru s Lexem Fridmanem. Článek o rozhovoru je v přípravě.

7
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz