ElonX

Statistiky a rekordy SpaceX

Autor · Publikováno · Aktualizováno

Přeskočit na sekci: Starty | Přistání | Rampy | Znovupoužitelnost | Dragon 1 | Crew Dragon | Cargo Dragon 2 | Starlink | Prvenství | Ostatní

Poslední aktualizace:

  • 18. 11. 2024 – Aktualizace statistik po misích Optus-X, Starlink 9-12 a GSAT-N2
  • 16. 11. 2024 – Aktualizován rekordní čas mezi přistáními na JRTI
  • 14. 11. 2024 – Aktualizace statistik po misích Starlink 9-11 a 6-68
  • 11. 11. 2024 – Aktualizace statistik po misích Starlink 6-69 a KoreaSat 6A
  • 9. 11. 2024 – Aktualizace statistik po misi Starlink 9-10
  • 7. 11. 2024 – Aktualizace statistik po misi Starlink 6-77

Orbitální starty

» Přehled všech uskutečněných startů
» Přehled statických zážehů raket Falcon

Celkem startů (bez Amos-6 a testu úniku Dragonu za letu):
413 (5x Falcon 1, 397x Falcon 9, 11x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 13 (2019), 25 (2020), 31 (2021), 61 (2022), 96 (2023), 115 (2024)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
98,55 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 99,25 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet úspěšných startů od poslední nehody (Starlink 9-3):
45
Nejdelší šňůra úspěšných startů v řadě:
334 (Iridium-1 až Türksat 6A)
Nejvíce startů v jednom roce:
115 (2024)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
67 (1. pololetí 2024)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
36 (2. čtvrtletí 2024)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
13 (květen 2024)
Nejkratší doba mezi starty:
1h 5m (Starlink 8-10 / Starlink 9-5)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
2d 15h 53m (SLC-40, Starlink 6-69 / Starlink 6-68)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem 9 na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GTO:
9200 kg (Jupiter-3)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GEO:
6722 kg (Viasat-3 Americas)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
330 kg (IXPE)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (s nákladem) a startem:
14h 20m (Starlink 10-5)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (bez nákladu) a startem:
67 hodin (Amos-17)

Přistání

» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled zachráněných stupňů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)

Celkem pokusů o přistání:
383 (celkem) – 303 (ASDS), 80 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
371 (celkem) – 292 (ASDS), 79 (pevnina)
Počet úspěšných přistání od poslední nehody (Starlink 8-6):
30
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
267 (Starlink v1-17 až Starlink 10-5, mise Starlink 6-32 je brána jako úspěch)
Úspěšnost přistání:
96,87 % (celkem), 33,3 % (2015), 62,5 % (2016), 100 % (2017), 85,7 % (2018), 93,75 % (2019), 92 % (2020), 96,77 % (2021), 100 % (2022), 100 % (2023), 99,11 % (2024)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
98,75 %
Úspěšnost přistání (na ASDS):
96,37 %
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
117 (z toho 7 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
100 (z toho 3 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na ASOG:
86 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
48 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
11 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
21 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce úspěšných přistání konkrétního prvního stupně:
23 (B1067)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (F9):
690 km (JRTI při misi O3b mPOWER 2)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (FH):
1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
4d 14m (Starlink 9-11 / Starlink 9-12)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
4d 5h 10m (Starlink 6-68 / GSAT-N2)
Nejkratší doba mezi přistáními na ASOG:
3d 12h 13m (Starlink 6-60 / Starlink 6-64)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)

Rampy

» Seznam všech aktivních a budovaných ramp
» Přehled statických zážehů raket Falcon

Startů z LC-39A: 93
Startů z SLC-40: 217 (bez Amos-6)
Startů z SLC-4E: 99
Startů z Kwajaleinu: 5

Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
5d 23h 16m (Starlink 10-9 / Starlink 10-6)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
2d 15h 53m (Starlink 6-69 / Starlink 6-68)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
4d 14m (Starlink 9-11 / Starlink 9-12)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)

 

Dragon 1

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s Dragonem 1:
22
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů 1:
12 (z toho 6 jednou, 3 dvakrát a 3 třikrát)
Počet misí s již použitým Dragonem 1:
9
Počet Dragonů 1 použitých více než jednou:
6
Dragony 1 s největším počtem misí:
C106, C108 a C112 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 1 (od přistání po start):
418 dnů (CRS-16 / CRS-20)

Znovupoužitelnost

» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů

Počet znovupoužití stupňů:
343
Startů s již použitým prvním stupněm:
335 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 9 (2019), 21 (2020), 29 (2021), 56 (2022), 92 (2023), 111 (2024)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
81,91 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 69,23 % (2019), 80,77 % (2020), 93,55 % (2021), 91,8 % (2022), 95,83 % (2023), 96,52 % (2024)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (doba mezi dvěma starty nebo mezi startem a následujícím statickým zážehem):
21d 6h 16m (B1062.6, Ax-1 / Starlink 4-16)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
23 startů (B1062, B1061, B1067)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě:
32 (z toho 9 úspěšných)
Počet znovupoužití polovin aerodynamického krytu:
minimálně 491
Počet misí s aspoň jedním již použitým krytem:
263
Nejvyšší potvrzený počet použití konkrétní poloviny krytu:
20
Podíl startů F9/FH s aspoň jedním použitým krytem (bez misí Dragonu):
11,11 % (2019), 38 % (2020), 68 % (2021), přes 83,93 % (2022), přes 79,78 % (2023), přibl. 92,66 % (2024)

Crew Dragon

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Přehled a statistiky posádek SpaceX
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou

Misí s Crew Dragonem:
17
Počet lidí dopravených na oběžnou dráhu:
56
Počet lidí dopravených z oběžné dráhy:
54
Počet záchran Crew Dragonu:
15
Počet misí s již použitým Crew Dragonem:
11
Crew Dragon(y) s největším počtem misí:
C206 (5 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu (od návratu po start):
137 dní (C207 Resilience, Crew-1 / Inspiration4)
Nejdelší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Crew-8 (235 dnů)
Nejkratší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Inspiration4 (71 hodin)

Cargo Dragon 2

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s nákladním Dragonem 2:
11
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 2:
3528 kg (CRS-26)
Nejvyšší hmotnost nákladu dovezeného na Zemi Dragonem 2:
2002 kg (CRS-21)
Nejdelší mise Dragonu 2 (od startu po návrat):
45d 14h 59m (CRS-26)
Počet záchran Dragonu 2:
9
Počet misí s již použitým Dragonem 2:
8
Dragon 2 s největším počtem misí:
C208 (5 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 2 (od přistání po start):
164 dnů (C209,  CRS-22 / CRS-24)

» Vše o konstelaci Starlink
» Stav konstelace Starlink
» Podrobné statistiky od Jonathana McDowella

Počet vynesených satelitů:
7344 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 1665x Starlink v1.0, 2987x Starlink v1.5, 2630x Starlink v2-mini
Počet deorbitovaných satelitů (k 18. 11. 2024):
668 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 369x Starlink v1.0, 143x Starlink v1.5, 92x Starlink v2-mini

Prvenství
  • První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (Falcon 1 v roce 2008)
  • První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (nákladní Dragon v roce 2010)
  • První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (nákladní Dragon v roce 2012)
  • První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)
  • První subjekt, který zachránil aerodynamický kryt orbitální rakety a znovu jej použil (2019)
  • První soukromá loď, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu a na ISS a zpět (Crew Dragon v roce 2020 během mise DM-2)
  • První soukromá firma, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu na již použité raketě a v již použité kosmické lodi (mise Crew-2 v roce 2021)
  • První soukromá orbitální mise s lidskou posádkou, navíc bez profesionálních astronautů (Inspiration4 v září 2021)
  • První zcela soukromá mise s lidskou posádkou, která navštívila ISS (Axiom-1 v dubnu 2022)
  • První start orbitální rakety s motory, které využívají uzavřený spalovací cyklus typu „full-flow staged combustion“ (první integrovaný let Starship v dubnu 2023)
  • První výstup soukromých/komerčních astronautů do volného kosmického prostoru (Jared Isaacman a Sarah Gillis během mise Polaris Dawn)
  • První zachycení přistávajícího stupně orbitální rakety (Super Heavy B12 v říjnu 2024 během páté testovací mise Starship)

Ostatní
  • Největší výrobce raketových motorů na kapalná paliva na světě
  • Raketový motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D s poměrem přibližně 184:1 při tahu na hladině moře)
  • Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi (143 satelitů na misi Transporter-1)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce provedenými starty (Falcon 9)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce úspěšnými starty v řadě (Falcon 9)
  • Nejdelší pobyt americké kosmické lodi ve vesmíru (Crew Dragon, 235 dnů při misi Crew-8)
  • Raketa s nejdelší šňůrou úspěšných startů v řadě (Falcon 9, 324 startů)
  • Největší satelitní konstelace v historii (Starlink)
  • Start rakety s největší výškou, nejvyšším tahem a nejvíce motory v historii (Starship)
  • Nejvyšší dosažená vzdálenost od Země se soukromou kosmickou lodí (1408 km při misi Polaris Dawn)

Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 39 313



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

125 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
duro

Najrýchlepší prílet dragonu na ISS??

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

To podle mě nemá valnou informační hodnotu, když je délka přeletu závislá primárně na orbitální mechanice a ne na schopnostech Dragonu.

1
0
Odpovědět
Jarda

Zevrubně jsem koukal na poměry tahů k hmotnosti u Merlinu 1D a Raptoru. Myslím, že by tam měla být v Ostatních asi oprava, protože Raptor má zřejmě lepší poměr tahu ku hmotnosti. Mimo to u Merlinu jsem nikde 200 nenašel, max. se pohybovalo do 180. Je ale možné, že jsem neprohledal ty správné zdroje.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Asi to je docela těsné, ale přesná čísla jsou problém. Samotný Raptor 3 má hmotnost 1525 kg a tah 280 tun, tudíž poměr 183:1, pokud ale připočteme hmotnost souvisejícího hardwaru, hmotnost je podle SpaceX 1720 kg a poměr klesne na 162:1. Cílem pak je dosáhnout tahu 300 tun, což by poměr zlepšilo na nějakých 196:1, respektive 174:1 (s hardwarem).

Pokud budeme brát dostupná data o Merlinu (hmotnost 467 kg i s TVC hydraulikou a tah 845 kN, což je údaj z oficiální příručky SpaceX), tak je poměr 184:1, což uvádí Wikipedie. Reálně ale na tom nejspíš bude o něco lépe, protože údaj o hmotnosti je z roku 2015 a od té doby SpaceX přešlo na verzi motoru “Block 5” a navíc v posledních letech ještě dál navyšovalo výkon Merlinu a nejspíš tam byly i různá další průběžná vylepšení, která mohla změnit hmotnost. Těch 200:1 mám nejspíš odsud, ale teď koukám, že tam to počítají z tahu atmosférického motoru ve vakuu, zatímco ta ostatní čísla většinou berou tah na hladině moře, takže správnější je těch 184:1, což opravím.

Merlin tedy nejspíš stále vede, ale Raptor se už dost blíží. Nicméně bez aktuálnějších informací o hmotnosti Merlinu to pořád bude poněkud nepřesné srovnání.

4
0
Odpovědět
Jarda

V prvenstvích by asi mohlo být uvedeno dosažení pilotované výšky soukromou lodí, žena v nejvyšší výšce a výstup neprofesionálních astronautů do volného prostoru.

3
0
Odpovědět
Petr Melechin

Díky za tipy, dobrý nápad.

1
0
Odpovědět
Zbyněk

Je sporné, jestli údaj 13 startů za měsíc květen je správný. Pokud bychom se zeptali kohokoliv ve SpaceX, asi by odpověděl, že rekord je 14. U nich totiž poslední start probíhal 31.5 tedy v květnu a ten první květnový také v květnu jako u nás. Z pohledu SpaceX tedy stihli 14 startů a tento měsíc ještě žádný nemají. Možná by bylo správné udržovat statistiky s ohledem na jejich čas ne na náš. Je to samozřejmě věc názoru.

3
0
Odpovědět
Jiří

A který je ten jejich správný čas, kalifornský nebo floridský?
Dřív či později dojde k situaci, kdy budeme mít tři různá čísla počtu startů v jednom měsíci.

1
0
Odpovědět
Zbyněk

Za mě je správně místní čas. Tedy v daném místě je nějaký čas, den a konkrétní měsíc. Spor mezi Floridou a Kalifornii je pro mě ale opravdu daleko víc o diskusi, než to, že statistiky SpaceX počítáme podle Středoevropského letního času.

2
0
Odpovědět
Jiří

Stále jste neodpověděl, který je ten správný místní. Jaký rekord tedy bude, když startů za ten samý měsíc bude v Kalifornii 15 a Floridě 16?
A co teprve až bude SHS létat ze všech koutů světa.

0
0
Odpovědět
Zbyněk

Odpověděl jsem. Je to ten místní. Tedy čas platný v daném místě. To jsem uvedl. Dále ale také uznávám argumenty které psal Petr Melechin níže a přikláním se k názoru, že pro tento web je prostě pro české čtenáře, nejedná se o žádné mezinárodně uznávané statistiky, jsou vedeny spíše pro zajímavost a SEČ je tedy pro tyto účely nejvhodnější.

0
0
Odpovědět
Zbyněk

Ještě pro vysvětlení, místní čas je čas platný v daném místě. Tedy pokud je na Floridě květen a proběhne start, započítá se. Pokud je v Kalifornii květen a proběhne start, také se započítá. Až bude SpaceX startovat z Japonska či Evropy, započítají se starty, které v daném místě proběhnou ve sledovaném období. Ale také jsem psal, že je to věc názoru a tohle nikomu nenutím. A také platí, že po diskusi která proběhla uznávám, že je potřeba zohlednit, že se jedná o český web a české statistiky a Petr Melechin má tedy pravdu.

1
0
Odpovědět
Jiří

Aha, takhle to myslíte. Omlouvám se za nepochopení, tohle už dává smysl.
Jen je to ale použitelné pouze na ty měsíční statistiky, kde je jedno jestli je to za 31 dnů a 3 hodiny (už jen proto, že každý měsíc je ten interval stejně jiný).
Až ale bude SHS létat jak o život, tak se přidají statistiky nejvyšší počet startů v jednom konkrétním dni a tam už bude zásadní jestli je to 24 hodin nebo třeba 36.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Pro jednotnost je vše na tomto webu ve středoevropském čase, protože web je určen pro české a slovenské čtenáře. Pokud bych statistiky vedl podle času v místě startu, tak bych to musel dodržovat i všude jinde, protože jinak by vznikal chaos a nekonzistentnosti. A floridský nebo kalifornský čas startu třeba na profilu mise je sice technicky vzato nejsprávnější, ale pro běžného návštěvníka tohoto webu by byl extrémně nepraktický. A uvádět více než jedno pásmo je zase nepřehledné a pro mě pracné. Podle mě je podstatné, aby vše bylo uváděno v jednotném pásmu, ale jaké pásmo to přesně je, už není tak důležité. Pro zajímavost, na webu ElonX.net vše uvádím v UTC, protože tam chodí lidi z různých zemí a UTC je nejuniverzálnější.

4
-1
Odpovědět
Zbyněk

Je pravda, že tyto statistiky jsou určené především pro české čtenáře pro zajímavost. Uznávám že je to nejlepší. Navíc tu čtrnáctku určitě brzo dají :-). Soudě podle dosavadního vývoje kadence startů.

1
0
Odpovědět
Povidlo

Nejsem si jistý, zda bych v diskusi uspěl s argumentem “ale já jsem odjinud, tam se to počítá jinak a tak je ten rekord jiný počet startů”

“V květnu roku 1445 přece! Jo, vy nejste muslimové?”

Říjnová revoluce v listopadu?

0
0
Odpovědět
Silverhead

Wow ja ani netusil ze ElonX.net existuje… diky za info 🙂

0
0
Odpovědět
PetrV

Ahoj, asi bude změna statustiky.
Celá diskuse je je zajímavá. Viz.
https://twitter.com/CommiNathan/status/1778969418933940719
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
2d 20h 0m (Starlink 6-48 / Starlink 6-49)

0
-1
Odpovědět
Mirek

Je na dvou místech uváděn rozdílný údaj o počtu startu za rok 2023: 96-97. Hezký den.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Opraveno, díky. Správně je 96.

0
0
Odpovědět
Jiří

Z dnešního článku na kosmonautix: “Mimo to se SpaceX letos také podařilo obsloužit dva starty z jedné rampy za méně než tři dny”. Ve statistikách je loňský rekord, můžu poprosit o aktualizaci? Děkuju.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

To je nějaká chyba u nich nejspíš. Pod 3 dny se SpaceX ještě nedostalo, pokud vím.

0
0
Odpovědět
Matěj Soukup

Ano, jde o mou chybu. Nejspíše jsem to z prezentace nějak špatně pochytil. Měly by to být 3 dny a 21 hodin, tedy pod čtyři dny.

1
0
Odpovědět
Jiří

Děkuji oběma za reakci a upřesnění.

1
0
Odpovědět
Josef

Dáme 120 startů za rok 2024?

0
0
Odpovědět
Jiří

128, po čtvrtletích 29+31+33+35 a k tomu 5x SHS 🙂

1
0
Odpovědět
PetrV

Plán je 144 startů… 😉
https://www.space.com/spacex-2024-starship-starlink-launches

1
0
Odpovědět
Jiří

Dobře, Nostradamus ze mě nebude a ponaučení nikdy nepodceňuj SpaceX 🙂
Čekal jsem za 1. čtvrtletí něco jako 10-9-10, ale březnových 13 startů (jestli se povede) je brutální kadence. Teď už těm plus mínus 144 startům letos věřím (stačí průměr trochu nad 12 startu za měsíc).
Rekordní 20. použití je na spadnutí (tipuji během dvou týdnů), Nejkratší doba mezi starty se možná už v neděli posune na hoďku a 9 minut a stál by za pokoření i už celkem archaický (2 roky) rekord Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Jiří
0
0
Odpovědět
Mirek

44 startů 2/2023.
Když počítáme starty F1, proč se nepočítají “odpaly” B + S ?

3
0
Odpovědět
Petr Melechin

Nejsem si jistý, jestli rozumím otázce. Pokud se ptáte, proč nejsou započítány starty Starship, tak je to kvůli tomu, že zatím všechny byly suborbitální, zatímco v celkových součtech počítáme jen pokusy, při kterých bylo v plánu dosáhnout stabilní oběžné dráhy (proto jsem nedávno odstranil také test úniku Crew Dragonu za letu).

Jinak pololetní rekord jsem aktualizoval, díky za upozornění.

3
0
Odpovědět
Mirek

Děkuji za vysvětlení……..a celková poklona za tyhle “stránky”.

4
0
Odpovědět
prochzde

Něco k “M” Starlinkům, co by mohlo pár lidí zajímat.
Nahoře je v současné době už jen 28 starlinků “M”.

44729   STARLINK 1024 M 25.09.2020 1-1  407/397
44764   STARLINK 1059 M 03.06.2022 1-1  497/486
44946   STARLINK-1110 M 05.07.2020 1-2  411/405
44951   STARLINK-1126 M 01.06.2020 1-2  417/405
45065  STARLINK-1139 M 26.04.2023 1-3  523/515
45053   STARLINK-1155 M             1-3  456/451
45365   STARLINK-1317 M 06.09.2022 1-5  432/421
45382   STARLINK-1264 M 10.10.2022 1-5  446/437
45392   STARLINK-1290 M 13.09.2020 1-5  414/412
45577   STARLINK-1330 M 08.08.2022 1-6  381/371
45681   STARLINK-1396 M 26.06.2023 1-7  530/527
45733  STARLINK-1467 M 19.07.2022 1-8  499/489
45734  STARLINK-1468 M 20.08.2020 1-8  505/504
45736   STARLINK-1472 M 05.03.2022 1-8  350/350
45757  STARLINK-1486 M 05.01.2023 1-8  506/502
45758  STARLINK-1487 M 23.12.2022 1-8  502/499
45762   STARLINK-1499 M 15.04.2021 1-8  497/494
45775  STARLINK-1488 M 14.10.2022 1-8  505/495
45777  STARLINK-1490 M 31.12.2022 1-8  512/506
45779  STARLINK-1492 M 27.08.2022 1-8  496/491
45782  STARLINK-1498 M 12.07.2022 1-8  498/488
46165   STARLINK-1613 M             1-10 450/448
49158 STARLINK-3083  M 13.05.2023 2-1  562/559
55437  STARLINK-5080 M 20.04.2023 2-6  550/549
51471   STARLINK-3165 M 12.02.2022 4-7  355/341
52277   STARLINK-3787 M 08.02.2023 4-14 461/457
57259  STARLINK-5505 M 07.07.2023 5-13 384/376
56303  STARLINK-30097 M 19.04.2023 6-2  525/511

407+497+411+417+523+456+432+446+414+381+530+499+505+350+506+502+497+505+512+496+498+450+562+550+355+461+384+525=

deorbiting
xx 44739 STARLINK 1034 M 23.11.2020 1-1 10.09.2023 deorbiting
xx 44742 STARLINK 1037 M 10.02.2020 1-1 13.05.2023 deorbiting
xx 44770 STARLINK 1065 M 20.02.2020 1-1 21.04.2023 deorbiting
xx 44950 STARLINK-1125 M 11.03.2020 1-2 09.07.2023 deorbiting
xx 44963 STARLINK-1085 M 06.08.2020 1-2 04.04.2023 deorbiting
xx 45046 STARLINK-1129 M 16.09.2020 1-3 27.04.2023 deorbiting
xx 45051 STARLINK-1141 M 22.10.2021 1-3 30.05.2023 deorbiting
xx 45086 STARLINK-1181 M 15.08.2020 1-3 18.05.2023 deorbiting
xx 45180 STARLINK-1192 M 22.02.2022 1-4 06.10.2023 deorbiting
xx 45195 STARLINK-1241 M 19.02.2022 1-4 16.07.2023 deorbiting
xx 45202 STARLINK-1203 M 07.06.2020 1-4 20.04.2023 deorbiting
xx 45418 STARLINK-1299 M 06.06.2020 1-5 25.08.2023 deorbiting
xx 45537 STARLINK-1353 M 09.06.2020 1-6 21.02.2023 deorbiting
xx 45561 STARLINK-1348 M 14.06.2021 1-6 05.08.2023 deorbiting
xx 45575 STARLINK-1326 M 15.09.2020 1-6 03.06.2023 deorbiting
xx 45694 STARLINK-1419 M 23.07.2022 1-7 24.09.2023 deorbiting
xx 46739 STARLINK-1847 M 14.07.2021 1-14 14.07.2021 deorbiting
xx 46774 STARLINK-1939 M 21.03.2021 1-14 16.04.2023 deorbiting
xx 47166 STARLINK-1881 M 25.02.2021 1-15 28.02.2023 deorbiting
xx 47569 STARLINK-1968 M 08.03.2022 1-18 10.12.2022 deorbiting
xx 47669 STARLINK-2060 M 09.04.2022 1-19 14.07.2023 deorbiting
xx 47886 STARLINK-2345 M 07.11.2022 1-21 27.09.2023 deorbiting
xx 51967 STARLINK-3695 M 21.05.2022 4-10 21.04.2023 deorbiting
xx 54057 STARLINK-5216 M 10.11.2022 4-36 06.04.2023 deorbiting

1
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz