„Starship je připravená na start,“ prohlásil Elon Musk. Největší raketa v historii by mohla vzlétnout ještě v dubnu
Raketa Starship je konečně připravená na svůj první orbitální start. Aktuálně to uvedl šéf SpaceX Elon Musk s tím, že se nyní čeká už jen na udělení úředního povolení. Vzhledem k ostatním informacím a náznakům je tedy velmi vysoká šance, že Starship se skutečně pokusí odstartovat už během druhé poloviny dubna. Pojďme si shrnout, co všechno víme o připravenosti rakety a všech ostatních náležitostí, potenciálním termínu startu a plánovaném průběhu tohoto napjatě očekávaného orbitálního testu.
Start a přistání Starship SN15 v květnu 2021 (Foto: Trevor Mahlmann)
Když před téměř dvěma lety vzlétl a úspěšně přistál suborbitální prototyp Starship SN15, řada lidí vzhledem k tehdejšímu překotnému tempu SpaceX očekávala, že orbitální start bude poměrně rychle následovat. Těmto očekáváním nahrávaly také tradičně optimistické předpovědi Elona Muska, podle kterých byl start vždy jen pár měsíců vzdálený. Jenže se postupně ukázalo, že před první orbitální misí bylo potřeba odvést ještě velkou spoustu práce. Startovní rampa ve Starbase tehdy nebyla ani zdaleka připravená na orbitální misi a stejně tak SpaceX ještě čekal dlouhý proces vyřízení úředního povolení. Firma zároveň pokračovala ve vývoji nosiče Super Heavy, lodi Starship a motoru Raptor.
Stavba orbitální startovní rampy a integrační věže pro Starship ve Starbase na konci dubna 2021 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)
Zatímco se tedy budovala rampa a související infrastruktura, prototypy původně určené pro první orbitální start mezitím zastaraly a byly nahrazeny novějšími, které obsahují spoustu vylepšení a také novou generaci motorů Raptor. Prototypy ale musely nejdříve projít vlastním testováním, které zahrnovalo tlakové zkoušky nádrží, statické zážehy stále se zvyšujícího počtu motorů a také různé kombinované zkoušky, jež prověřily spojení obou prototypů do jednoho celku a také rampu samotnou. Stále komplexnější testy pak často odhalily různé nedostatky konstrukce prototypů nebo startovní infrastruktury. To vedlo k dodatečným úpravám a vylepšením (například přidání okrytování rakety i vypouštěcího stolu), což opět oddálilo okamžik celkové připravenosti na start. Souběžně s přípravou prototypů a rampy SpaceX navíc spolupracovalo s Federální leteckou správou (FAA) na vyřízení úředního povolení pro orbitální starty Starship ze Starbase. Kvůli tomu všemu jsme se teprve nyní konečně dostali do fáze, kdy nás od prvního pokusu o orbitální start největší a nejsilnější rakety v historii lidstva dělí jen dny nebo maximálně týdny.
Statický zážeh 31 Raptorů na Super Heavy B7 v únoru 2023 (Foto: SpaceX)
Důležitým znamením, že se blíží orbitální start a přípravy se chýlí ke konci, bylo aktuální spojení prototypů Super Heavy B7 a Starship S24 na rampě ve Starbase do 120 metrů vysoké sestavy. SpaceX poté na Twitteru oznámilo, že v následujícím týdnu bude provedena finální generálka předstartovních příprav a zhruba o týden později by mohl následovat pokus o start. Podle aktuálních silničních uzavírek to vypadá, že generálka by mohla proběhnout v úterý 11. dubna a nejdřívější termín startu je 17. dubna odpoledne našeho času. Toto datum uvádí i úřad FAA, který však zároveň upozorňuje, že zatím ještě stále nevydal povolení pro start. Proslýchá se však, že k udělení startovní licence by mělo dojít během následujících pár dnů.
Sestava Starship S24 a Super Heavy B7 v dubnu 2023 (Foto: SpaceX)
Tento týden by tedy mohl vypadat následovně. V úterý či o něco později SpaceX provede kompletní generálku, při které bude vše probíhat jako v den startu. To znamená, že nádrže v Super Heavy i Starship budou natankovány metanem a kyslíkem do plna a bude proveden plnohodnotný odpočet, který bude záměrně přerušen těsně před zážehem motorů. Pokud vše proběhne v pořádku, kosmická loď poté nejspíš bude dočasně odpojena od Super Heavy kvůli ručnímu odjištění náloží sebedestrukčního systému. To je otázka maximálně jednoho dne, načež bude Starship pravděpodobně znovu usazena na Super Heavy. Touto dobou by už snad SpaceX mělo mít úřední povolení od FAA a následně už bude připraveno na start opravdu vše. Otázkou je, jestli první pokus proběhne už v pondělí 17. dubna nebo o něco později, ale to už je detail. Navíc lze očekávat, že start se nepovede hned napoprvé a objeví se ještě pár zádrhelů, než se podaří úspěšně zažehnout všech 33 Raptorů najednou a dosáhnout jejich stabilního chodu, aby mohl být vydán pokyn ke vzletu z rampy. Vychytávání těchto much pak může ve výsledku odložit termín startu o pár dnů až týdnů. K tomu může přispět i to, že pokud bude pokus o start přerušen až po natankování rakety, dojde ke ztrátám části pohonných látek a SpaceX pak možná bude potřebovat až několik dnů na doplnění chybějících látek do pozemních nádrží pomocí dovezených cisteren, aby látek byl dostatek pro další pokus o start.
Sestava Starship S24 a Super Heavy B7 během tankovací zkoušky v lednu 2023 (Foto: Nic Ansuini)
A jak bude první orbitální test Starship probíhat? Padesát metrů vysoká loď Starship připojená k sedmdesátimetrovému nosiči Super Heavy odstartuje z rampy Starbase v Texasu a vydá se směrem na východ po trajektorii se sklonem 26,36°. Raketa Super Heavy se oddělí přibližně 170 sekund po startu, znovu zažehne 13 prostředních motorů Raptor a provede částečný návrat směrem k pobřeží. Po vstupu do atmosféry nejspíš proběhne simulované přistání do oceánu, při kterém bude nejdříve zažehnuto přibližně 9 Raptorů, poté se část z nich vypne a závěrečná fáze přistávacího manévru proběhne se 3 zažehlými motory. Přistání proběhne v Mexickém zálivu ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od pobřeží. Ať už přistání dopadne jakkoli, neočekává se, že se SpaceX bude snažit následně raketu někam odvléct nebo vylovit trosky. Cílem bude hlavně získat data ohledně spolehlivosti a přesnosti přistávacího manévru, aby mohly být v budoucnu prováděny pokusy o zachycení přistávajících Super Heavy pomocí mechanických ramen zpět na startovní rampě kvůli opakovanému použití nosičů.
Oficiální představa zachycení přistávající rakety Super Heavy pomocí Mechazilly. Během první orbitální mise však zachycení není v plánu. (Zdroj: SpaceX)
Vraťme se ale k průběhu orbitálního testu. Loď Starship po oddělení nosiče zažehne všech šest Raptorů a vydá se na oběžnou dráhu. Loď ale neponese žádný náklad a v plánu ani není dosáhnout stabilní orbity, aby v případě selhání loď rychle a samovolně klesla zpět do atmosféry. Z tohoto důvodu se vedou debaty o tom, zda lze misi vůbec označovat za orbitální. Do stabilní orbity by však mělo chybět velmi málo a jelikož půjde o záměr nikoli neschopnost rakety, osobně s tím nemám problém. Označení testu za suborbitální by podle mě bylo značně zavádějící a stavělo to misi někam po bok turistických letů Blue Originu, při kterých je dosahováno násobně nižších rychlostí než v případě Starship, takže jde o úplně jinou kategorie misí.
Starship S24 během připojován k Super Heavy B7 v dubnu 2023 (Foto: Nic Ansuini)
Každopádně Starship tedy před návratem do atmosféry nestihne dokončit ani jeden oblet Země a přibližně 90 minut po startu se loď pokusí o motorické přistání do oceánu v oblasti 100 km od severozápadního pobřeží havajského ostrova Kauai. Loď tedy obletí Zemi jen ze zhruba tří čtvrtin kvůli nízkému perigeu kolem 50 km. Účelem testu je podle oficiálního dokumentu z roku 2021 získání co nejvíce dat ohledně dynamiky návratu a toho, čím loď prochází během letových režimů. Získaná data pak SpaceX využije pro provedení změn konstrukce lodi a vytvoření přesnějších modelů pro interní simulace. Z toho důvodu má sledovat návrat Starship do atmosféry také letoun WB-57 agentury NASA.
Oficiální představa lodi Starship během vstupu do atmosféry Marsu (Zdroj: SpaceX)
Cílem orbitální mise tedy není dostat Starship na oběžnou dráhu a tam ji testovat, ale spíše co nejlépe nasimulovat podmínky, kterým bude Starship vystavena při návratu z orbity, což je dost možná nejobtížnější část libovolné orbitální mise Starship. Především tedy dojde k prověření tepelného štítu z keramických destiček, který má ochránit návětrnou stranu lodi během žhavého návratu. Také bude možné ověřit funkčnost aerodynamického řízení během nadzvukových, podzvukových a transsonických fází letu cestou na orbitu i zpět. Nicméně ani Elon Musk moc nepočítá s tím, že návrat Starship z orbity bude úspěšný hned napoprvé. Nejspíš tedy uvidíme několik selhání, než se Starship podaří přečkat žhavý návrat a zároveň následně měkce přistát. V tomto případě tedy není moc překvapivé, že SpaceX rovnou plánuje přistání do oceánu a nepočítá se záchranou lodi pro další použití.
Ať už první orbitální mise dopadne jakkoli, SpaceX hlavně doufá, že k případnému selhání dojde až poté, co se raketa dostatečně vzdálí od startovní rampy. Výbuch těsně po vzletu by totiž vedl ke značnému poškození infrastruktury ve Starbase, což by způsobilo velký odklad dalších testovacích misí. Na ty se už SpaceX usilovně připravuje, protože prototypy Starship S25 a Super Heavy B9 už jsou hotové a jejich pozemní testování pravděpodobně může pokračovat nedlouho poté, co se po prvním orbitálním startu uvolní rampa. V pokročilém stadiu příprav je pak i řada dalších prototypů. Starship S25 a S26 už prošly kryogenním testováním a dostaly motory, zatímco prototypy S27 a S28 už jsou kompletně smontované. A nedávno byl zkompletován také prototyp Super Heavy B10, takže SpaceX zřejmě může být už za pár měsíců připravené na další testovací starty.
Super Heavy B9 během přepravy na rampu po dokončení výroby v prosinci 2022 (Foto: Nic Ansuini)
Nezbývá než držet palce, že první orbitální let proběhne bez větších problémů, aby pak SpaceX mohlo najet na režim pravidelných testovacích misí Starship. Při nich pravděpodobně začne také vynášení družic Starlink druhé generace a snad i pokusy o zachytávání raket Super Heavy kvůli jejich znovupoužití. Výhledově pak má tímto způsobem přistávat i loď Starship, ale těžko říct, kdy dojde na první pokusy.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Rozhodnutí FAA je na světě.
Teď je to na SpaceX.
https://twitter.com/watchstarbase/status/1647004345974804480?t=PjEaSwp-EPPW2ctmkcBhzQ&s=19
Na pondělí FAA vydalo NOTAM pro kosmické operace.
https://tfr.faa.gov/save_pages/detail_3_1793.html
Instalace FTS na S24.
https://twitter.com/CosmicalChief/status/1646169139407466504?t=cXglPlFwFbfzNcebkIXoGQ&s=19
Povídali, že mu hráli, když se ozval, tak se smáli. V dubnu se nepoletí.
Bude se Starship v následných testech pokoušet o přistání na nohy, nebo ji bude rovnou zachytávat záchytný systém?
Nohy nemají a už se s nimi nepočítá.
Prásknou s ní do moře, není v plánu ani vertikální přistání na hladinu. asi se nyní soustředí hlavně na to jak bude držet tepelný a štít a možná si u vertikálního přistání tak věří, že to ani zkoušet nechtějí. Což se mi nezdá, leda by na to nezbylo palivo, což se mi taky nezdá. Plno ?
Nemyslel jsem aktuální test, ale příští testy. Takže nohy mít nebude, tak se v budoucnu bude spoléhat rovnou na záchytný systém, pokud tomu dobře rozumím.
Zatím to tak vypadá, ale může se to ještě změnit. Elon o tom už dlouho nemluvil.
Výjimkou pak jsou samozřejmě přistání na Měsíci či Marsu, kde budou potřeba nohy minimálně zezačátku, než tam postaví zachytávací věž.
kolega “host” je buď tak chytrej, nebo nebyl tak dva roky na těchto stránkách.
Pecka, nechame to žuchnout do oceanu, tam se vejde bordelu 😆👍 jeste ze ty more jsou kam by hazely prebytecne trosky 🤷 aneb jak Elon zachranuje planetu pred vymrenim 😆
Spacex myslím zrovna ale nepatří k největším znečišťovatelům oceánů. To taková Čína je jiný kalibr. Ale souhlasím s tím, že do oceánu žádný odpad nepatří, byť v tomhle případě je to jenom pověstná kapka v moři.
Definuj “bordel”.
Doufám, že podobné věci píšete všem, kteří posílají první zbytky raket do oceánu. No a až zrovna budete mít volnou chvilku, pak si něco nastudujte o SHS, abyste příště nebyl za někoho, kdo se vyjadřuje k něčemu, čemu vůbec nerozumí.
Vypadá to na posun.
https://www.reuters.com/technology/musk-says-spacex-starship-rocket-launch-slipping-later-april-2023-04-10/
Fakt začínám pochybovat, že Američani byli na Měsíci:-(
Za 8 let po vyhlášení programu Apollo měl stát Armstrong na Měsíci… Saturn V poprvé dosáhl orbitu už po 6 letech od zahájení programu…
Dnes s celým know-how a možnosti simulací to pořád moc nadějně nevypadá…
Zaprvé plýtvali prostředky a navíc riskovali. Šli do toho lidé, kteří byli ochotni zemřít, a byli podporováni lidmi, kteří byli ochotni svou chybou někoho zabít. To je dnes prakticky nepřijatelné. No a pak je tu samozřejmě ta drobnost s tím, že dnes se nezávodí. Musk ani úřady nikam nespěchají, protože vědí, že mají čas. Jediné, co Muska tlačí, jsou vlastní ambice. Kdyby mu u toho umírali lidi, dost investorů by se od něj nejspíš odvrátilo, především pak NASA.
Citát z wikipedie: Roku 2009 NASA zveřejnila odhad nákladů na program Apollo v dolarech roku 2005 – zaokrouhleně 170 miliard.
Myslím, že tady je zcela jasně vidět, v čem je zakopaný pes. Koneckonců to bylo už mnohokrát řečeno. Odpálení patnácti jednorázových raket Saturn V za 170 miliard srovnáváte se systémem, který má zabezpečit start s cenou v jednotkách milionů dolarů a jehož vývoj je řádově levnější. To prostě chce čas.
Ááá pán asi není podnikatel, že? Tipuji na práci ve státní správě a nebo akademická půda, kterou platí daňový poplatník:) Čas jsou peníze, každý den, kdy platíte lidi a ten zázrak co vyvíjíte ještě nevydělává, stojí ohromné peníze… Když to včas nespustíte, tak to taky může firmu položit.
Projekt Apollo posunul technologie hoooodně dopředu, zajistil USA značnou technologickou převahu. Dívat se jen na náklady v tomto případě je dost nesmysl… A tady někdo ví, kolik SPX již stál vývoj SS+SH?
Jako, že podnikatelé dnes nejsou ochotni někoho zabít jo? 🙂
170mld. USD za Apollo, není zas tak moc, když uvážíte, že celková cena programu letadel F-35 bude nějakých 1500mld. USD v dnešních cenách…
170giga z roku 2005 blahé paměti, je na dnešní prachy asi 250giga (rotačky na peníze dělají “brrrr” každý rok 😈)
Úspěch Apolla nespadnul z nebe:
Program Gemini byl fakticky vědomý “technologický demonstrátor” pro cestu na Měsíc (od zkoušení technologií po orbitální manévry). To je dalších cca 20 giga.
Stejně tak byly v Apollu použity už rozpracované návrhy, nebo prototypy raketových motorů.
Kennedy byl “chlap s gulama” ale nebyl blázen! Před svým slavným projevem se radil s NASA, jestli přistání na Měsíci je zhruba v možnostech tehdejší vědy a techniky.
1700 giga (rotačky dělají brrr 😈) za stíhačku F35 je totální cena za 3000+ stealth stíhaček schopných shazovat třeba i jaderné pumy a přičemž část flotily je schopná přistávat vertikálně (druhý takový letoun je pouze Harrier).
Nejméně polovina této celkové sumy je projektovaná cena za servis a provoz po dobu minimálně 60 let!
Porovnávat tyhle programy je jako porovnávat jablka a hrušky.
Program Apollo taky nezačínal na zelené louce. Předtím už byly programy Mercury a Gemini.
A to všechno za neskutečných nákladů a dnes nepřijatelného rizika. A rozhodně s méně papírováním, byrokracie a nejrůznějších povolení.
Vy chcete srovnávat know-how vesmírných programů v 60. letech a dnes? To nemyslíte vážně!!! Mercury i Gemini byly srandou proti Apollu. Titan 2, který vynášel Gemini vážil pouhých 154 tun, Saturn V pak 3.000 tun! Vypadá to, že motory použité na Saturnu V dnes není schopen nikdo na světě vyrobit. Docela zvláštní ne?
Neskutečné náklady to vážně nebyly, pokud to srovnáte např. s náklady na zbrojení USA (dnešní i minulé), pak to vychází dost dobře. O jakých nepřijatelných rizicích to píšete? V rámci Apolla oficiálně zemřeli pouze 3 lidé! A mělo to být poprvé v historii, kdy měla spočinout noha člověka na cizím kosmickém tělese! To je přece naprosto směšné v porovnání s jakýmkoliv jiným průlomem v dobývání světa kolem nás.
Jakože papírování, byrokracie a nejrůznější povolení jsou špatně? Chtěl byste, aby za Vaším domem byl kosmodrom a padaly vám kusy raket na hlavu? A nebo byste chtěl letět letadlem, kde by piloti nepotřebovali letecké oprávnění a letadlo nepotřebovalo certifikaci atp.? Asi ne, že?
Jenže program Gemini byl vědomý “technologický demonstrátor” pro přistání na Měsíci! Zkoušely se: skafandry, materiály, dlouhodobý pobyt v beztíži včetně jídla a pití, spojování těles na orbitě, orbitální manévry.
Když to přirovnáme ke SpaceX, tak návrat a přistání prvního stupně je nezbytná technologie pro ekonomický úspěch Starship.
Před Falconem nikdo na celém světě nevěděl, jestli je něco takového rozumně proveditelné, i když tomu teoreticky nic nebránilo.
Zkoušely to NEÚSPĚŠNĚ desítky amerických firem – proto byla NASA po tolika zklamání taky skeptická!
To je přece jedno. Klidně můžete sečíst náklady porjektu Gemini a Apollo. Trval pouhé 4 roky a náklady byly jen $5,4mld. v tehdejších cenách. Za ty 4 roky zvládli celkem 12 letů…
A klidně k tomu připočtěte i program Mercury…
Začátek 1958 a r. 1969 tj po pouhých 11 letech měli být první lidé na Měsíci. A to se bavíme od úplných počátcích kosmonautiky. Nevědělo se nic na začátku!
SH byl představen před 6 lety a dosud se ani nedostal na orbitu v rámci nepilotovaného letu. A to lidi do vesmíru vysíláme již přes 50 let!
A pokud jde o znovupoužitelnost, to téma je mnohem komplikovanější. Nevidíte do účetnictví SPX, takže pořád otázka zůstává, jestli to celé je také ekonomičtější než dosavadní postup…
Zůstává otázka, jestli je levnější jen na letošní rok vyrobit 100 raket celkem bratru za 5 miliard dolarů? O kolik že má podle vás být dražší těch 10 raket 10x použitých? Ty už vyjdou třeba na 7 miliard dolarů? Jak to, že už tedy dávno nekrachli?
Nevidíte do účetnictví SPX. Nevíte kdo za ní stojí. Celé to u SPX nedává smysl. Falcon je je již vyzkoušený. Produkt je na světě. Je to normální vícestupňová raketa, která je ovšem znovupoužitelná. Funguje. Místo evoluce jde SPX cestou revoluce. Až se / jestli se SH+SS dostane na orbitu bude to jen začátek…
Mně nedávají smysl jedině ty vaše složité konspirační teorie, jak to všechno nemůže fungovat a řídí to nějaký fantom co do prodělečné firmy sype miliardy dolarů.
Kolik stál prozatím vývoj SS+SH, kolik to ještě stát bude a kolik to celé vydělalo? Jak výdělečný / prodělečný je Falcon + Dragon. Může Falcon ufinancovat SS+SH a nebo do toho celého někdo musí sypat / bude muset sypat mld. USD?
Tohle není o konspiračních teoriích to je základní ekonomická úvaha.
Kolik vydělalo SS+SH? Nula. Stejně jako všechny nové projekty na na celém světě od jakékoli firmy.
Ekonomická úvaha opravdu není to, že vymyslím projekt, začnu s jeho realizací a v její půlce začnu lamentovat, proč ještě nemám příjmy, když jsem neprodal jediný výrobek/službu a je jedno, jestli jsem OSVČ kadeřník nebo mám tisíce zaměstnanců a stavím vesmírné rakety.
Falcony nemají co ufinancovávat SHSS, je to jen bonus. Starship je plánovaný jako výdělečný, plány byly předloženy investorům a ty tento projekt dle svého nejlepšího uvážení zafinacovali s předpokládaným zhodnocením v BUDOUCNU.
F9 a znovupoužitelnost je výdělečný projekt, máte na to mraky odborných analýz, klidně můžete ale prezentovat svou vlastní, kde bude ta párdenní inspekce použitého stupně vycházet řádově dráž než výroba nového. Jen směle do toho. Jen upozorňuji, že rekordní znovupoužitelnost start->start byla 21 dnů, takže váš předchozí argument, že je v hangáru dva měsíce a že se mění na raketě všechno, už nyní opravdu neobstojí.
Odborné analýzy na výdělečnost F9? Pokud nemá analytik přístup do účetnictví SPX, což nemá, tak jde jen o spekulace, že?
“fantom co do prodělečné firmy sype miliardy dolarů”
Nejprve jste vyvrátil, že SPX financuje SS+SH z vlastních zdrojů a pak jste Vaše předchozí slova sám potvrdil fantom = investor.
Theranos byl taky fajn produkt, kde investoři očekávali miliardové zisky v budoucnu, že ano?
PS: A ještě jednu věc zmíním.
Program Apollo nebyl jenom o prachách. To byl CELONÁRODNÍ mobilizační program. Během těch několika let se Měsíčnímu programu věnoval absolutní výkvět americké vědy a inženýrství. Ti absolutně nejchytřejší a nejvíc zkušení lidé své doby.
To je naprosto neopakovatelné. Možná se k tomu trošičku dá přirovnat současný pokrok v medicíně, zkoumání genových sekvencí a farmaceutickém výzkumu a vývoji vakcín a léčiv který se odehrál pod vlivem hrozby Covidu.
Kdo nemá informace z těchto oblastí medicíny tak to možná ani nechápe. Ale tyhle obory teď udělaly za 2 roky pokrok o 20 let !
Velký vliv zde měl rozvoj počítačové vědy, a zcela konkrétně grafické(výpočetní) akcelerátory firmy NVIDIA. A to dokonce i ty obyčejné původně určené pro hraní her.
Lidstvo mělo doslova z prdele kliku. Kdyby Covid udeřil už před 20 roky (místo SARSu) tak by se oběti počítaly na stovky milionů…
Prosím neplácejte tady nějaké nesmysly o covid vakcínách. Vy jste asi placený Fialovou vládou nebo farma businessem. Nezaznamenal jste, že šílená MUDr. Peková měla pravdu, že SARS-CoV-2 je umělá věc a dle všeho počátky jeho vývoje jsou z Fort Detricku? Tohle téma s kosmickým výzkumem asi tak úplně nesouvisí ne? O medicínském výzkumu v posledních desetiletích zjevně nevíte nic. Co takhle replikační krize, kdy především v medicínském výzkumu je více něž 50% prací nereplikovatelných?
Vy musíte mít těžký život.
Vůbec ne. Pohádkám jsem věřil v dětství. O farma businessu něco málo vím a držel jsem v ruce i práce o vývoji vakcín u nás v 50. letech. Třeba ČR vakcína proti dětské přenosné obrně byla testována na 50 dětech z psychiatrické léčebny, než byla napíchána do 3 mio. děté… mRNA vakcíny byly průser a tím zůstaly… Máme i u nás lidi, kteří se podíleli na jejich neúspěšném vývoji. Bez “pandemie” by ani EMA nedovolila jejich použití, nebyli nikdy náležitě otestovány.
Ale bavme se o raketách SPX, vakcíny sem nepatří…
Opakovatelné to je.
Celosvětově.
Hodinky nebo holínky, obojí začíná na ho… Bohužel spousta lidí není stále schopna pochopit o čem je SHS.
Jako fajn, že asi Vy to chápete, každý nemůže být tak osvícený:))
SH+SS je o tom, že se SPX snaží jít cestou, která se již jednou v minulosti ukázala slepou uličkou vývoje a to ve více směrech. Pokud jde o motory je to problém teorie spolehlivosti. Obecně, čím více prvků, tím větší pravděpodobnost, že se něco porouchá. To nemusí nutně vadit pokud je systém dostatečně redundantní a pokud se vám to celé podaří uřídit. Třeba rusům se to u N-1 moc nepodařilo. Dneska máme lepší možnosti v elektronice, ovšem ani to nemusí nutně stačit, protože se to celé komplikuje a místo poruchy přímo na motoru přibývá možnost poruchy v elektronice nebo hloupě v ovládacím sw (viz. Mars Climate Orbiter). Jako další slepá ulička se v minulosti ukázala i snaha snížit počty stupňů raket (viz. DC-X). SS bez dotankování na orbitě prakticky “nikam” nedoletí a ještě se uvidí jestli to celé doletí někdy alespoň na tu orbitu…
Jako hezké no. jen upozorňuji, že SpaceX má otevřený nábor nový zaměstnanců to různých pozic. Jsem na to koukal detailně a i jako komunikoval a měli by zájem. Zkuste to, třeba by měli zájem o takový talent, zbytečně zde plýtváte energií génia. 🙂
Bez americkeho občanství nevezmou ani umyvače nádobí.
Není to úplně pravda, ale skoro ano:)
Hned z první věty je zřejmé, že jste skutečně nic nepochopil. V dalších větách chytře mícháte fakta a domněnky tak, jak se vám to hodí.
Co je, prosím, ta slepá ulička, po které se SpaceX se SHSS vydává?
To je to co jsem tam popsal: 1/ motory, 2/ minimalizace počtu stupňů rakety
A nebolí už vás z těch klobouků břicho?
Proč mínusy? Slepá ulicka je unikátní.
Pozor, abyste se nestal adeptem na sledování lidí typu Shopaholicadel. 🙂
Co to je?
Tešme sa, nebolo by prekvapením, ak by tam Elon natrepal do lodi niečo zaujímavé ako v prípade Tesly auti…
Výška letu bude určitě vyšší než “50 až 100 km”. V takové výšce by musel motor pracovat nepřetržitě, aby raketa okamžitě nespadla. Na ten 3/4 oblet bez motorů podle mě musí být výška tak 150 km
Aha, já to původně špatně pochopil. Já myslel, že se mluví o maximální výšce, ale ve skutečnosti to byly údaje pro perigeum.
Astronom Jonathan McDowell na základě oznámené trajektorie vypočítal perigeum kolem 50 km a teď koukám, že například simulace od Flight Clubu odhadují dosažení orbitální rychlosti a maximální výšky 200–300 km, avšak parametry orbity neumožní na oběžné dráze zůstat.
V článku to opravím.
Jo, takto to dává smysl