Starship a Falcon Heavy by mohly vynést na oběžnou dráhu moduly rozsáhlé komerční stanice Haven-2
Společnost Vast Space chce na nízké oběžné dráze vybudovat vlastní kosmickou stanici Haven-2 jako nástupce ISS. Rakety SpaceX mají vynést minimálně část modulů pro tuto komerční stanici, ale realizace projektu je závislá na nejistých financích americké kosmické agentury NASA.
Kalifornská firma Vast Space byla založena v roce 2021 miliardářem Jedem McCalebem s cílem budovat komerční kosmické stanice s umělou gravitací. Společnost v současnosti staví svou první orbitální stanici Haven-1, která na konci ledna prošla tlakovým testováním. Ještě předtím se ale má letos na jaře na oběžnou dráhu vydat půltunový demonstrátor Haven-Demo, který poletí na sdílené misi Bandwagon-3 a otestuje některé z potřebných technologií pro stanici Haven-1.
Haven-1’s primary structure qualification article has passed a critical test milestone: successful proof testing on 1/31/25 ✅ We are also updating our launch schedule to May 2026. Program update and additional testing details below.https://t.co/L56jZZJafu pic.twitter.com/UmtXEsmDms
— Vast (@vast) February 6, 2025
Haven-1 je malá stanice s délkou 10,1 m, průměrem 3,8 m a hmotností 14 tun. Díky těmto kompaktním rozměrům se vejde do standardního aerodynamického krytu Falconu. Stanice dokáže generovat až 15 kW elektrické energie ze solárních panelů a pojme maximálně 4 osoby, kteří budou mít k dispozici hermetizovaný prostor o objemu 70 metrů krychlových. Pro srovnání, kabina Crew Dragonu nabízí prostor 9,3 metrů krychlových.

Parametry stanice Haven-1. Díky relativně kompaktním rozměrům se vejde do běžného krytu Falconu 9. (Zdroj: Vast)
Stanice bude provozována ve výšce 500 km nad zemí a nejdříve na konci července 2026 by ji mohla navštívit první posádka v rámci mise zvané Vast-1. Ta opět využije služeb SpaceX, jelikož dopravu zajistí raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon. Firma Elona Muska navíc bude mít na starost také vyškolení posádky, skafandry a nácvik bezpečnostních procedur. Čtyřčlennou posádka pak na stanici stráví až 30 dnů prováděním vědeckého výzkumu. K dispozici budou mít Wi-Fi a velké okno. Haven-1 by se potenciálně mohla stát první soukromou kosmickou stanicí v historii a Vast-1 pak první pilotovanou misí k soukromé stanici.
Tím však plány Vast Space zdaleka nekončí. V říjnu loňského roku byla představena mnohem větší stanice s názvem Haven-2. Ta by již na rozdíl od své předchůdkyně měla být modulární a bude se skládat z devíti různých částí. Firma Vast se však nespokojila pouze s prezentací své stanice, připojila k ní i časový harmonogram její výstavby. Podle něj by se měl první modul o průměru 4,4 metry a délce přibližně 16 metrů vydat na oběžnou dráhu již v roce 2028. Vynesen bude raketou Falcon Heavy. Konstrukce modulu bude vycházet ze stanice Haven-1, na rozdíl od ní však bude o pět metrů delší a nabídne uživatelům dvakrát více užitného objemu.
V letech 2029 až 2030 by se měly uskutečnit další tři starty, přičemž při každém z nich bude vynesen jeden další modul. Tyto moduly se poté na oběžné dráze spojí a vytvoří něco jako malý vláček. Jednotlivé moduly budou z venku prakticky identické, bude je však odlišovat jejich vnitřní vybavení. Další start přijde na řadu v roce 2030. Tentokrát firma Vast využije raketu Starship, která dopraví na oběžnou dráhu základní modul celé stanice Haven-2. Má mít průměr sedm metrů a celkem šest dokovacích portů. Následně se rozpojí vláček čtyř menších modulů a každý z modulů se připojí k jedné straně základního segmentu. Tím celá stanice Haven-2 získá podobu obřího kříže. Do roku 2032 společnost Vast plánuje na každé rameno kříže připojit další modul. Celek pak vypadá jednoznačně úchvatně. Výstavbu celé stanice je možno zhlédnout i na videu:
Plány jsou to dozajista zajímavé, nicméně celá záležitost má minimálně dva zádrhele. Tím prvním je okolnost, že zdroje zatím výslovně zmiňují pouze dva starty raket firmy SpaceX v rámci výstavby stanice Haven-2. U všech ostatních segmentů se neuvádí konkrétní typ nosné rakety. Druhým a daleko zásadnějším problémem je fakt, že Vast Space plánuje tuto stanici nabídnout k financování americké NASA v rámci jejího programu Commercial LEO Destinations. Jde o program partnerství veřejného a soukromého sektoru, který má usnadnit budování soukromých komerčních kosmických stanic na nízké oběžné dráze Země. Vybudování stanice Haven-2 je tedy podmíněno úspěchem v tomto programu, přičemž vítězná firma by měla být známa v polovině příštího roku. Vast Space navíc není jediným uchazečem o stavbu kosmické stanice, patří sem kupříkladu společnosti Nanoracks či Blue Origin. Kontrakty SpaceX na vynesení modulů stanice Haven-2 jsou tedy závislé na rozhodnutí NASA a já se obávám, že bez spolufinancování ze strany americké kosmické agentury stanice Haven-2 nevznikne.

První modul stanice Haven-2 by se měl na oběžnou dráhu vydat v roce 2028 na palubě Falconu Heavy (Zdroj: Vast Space)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Testování mobilního Starlinku v USA s podporou iPhonů vedlo k propadu akcií konkurentů - 18. 2. 2025
- Starship a Falcon Heavy by mohly vynést na oběžnou dráhu moduly rozsáhlé komerční stanice Haven-2 - 9. 2. 2025
- Jak Starlink pomáhá v extrémních situacích – při českých záplavách, požárech v USA nebo při letech Starship - 1. 2. 2025
V rozhovoru loni na podzim Andrew Feustel, teď astronaut pracující pro Vast, popisoval používání Haven -1. Předpokládal, že do roku 2028 proběhnou 4 lety k Haven-1, každý v délce cca 10 dnů. Její obyvatelnost (zásoby na palubě) je prý cca 40 dní pro 4 členkou posádku
Jen mě tak napadlo, v konfiguraci čtyř stanic ve vláčku budou k dispozici jen dva dokovací porty, pak mi nevychází počet sedadel v Dragonech na možný počet obyvatel stanice 🙂
A kde je ta umělá gravitace?
To by mě taky zajímalo.
Tak je to firemni plan, nebo spis cil, ale to chvili potrva. Za me jdou krucek po krucku. Nejdřív budou chtit vubec rozbehat byznys, az pote zacnou s temito experimenty.
Tady je jejich původní koncept. VAST by chtěl v budoucnu jejich moduly poskládat do obrovských rotujících kruhů, díky kterým by vnikla gravitace (odstředivá síla). Tenhle koncept nakonec upravil na jednodušší verzi stanice, dlouhodobým cílem je ale stejně původní koncept s gravitací:
Vykradli Kubricka, 2001 : Vesmirna odyssea ! 🙂 A ja byt Muskem, rekl bych si strizlive ze stanice na Marsu je moc daleko, a koupil bych si jako hracku tuto stanici v jeji podobe 2032. Co je to pro neho pri jeho prachach a s tim ze si to muze vynest nahoru sam…
150×9= 1350 milionu dolaru za starty. Teď chtěl kupovat AI za 97 miliard. To by šlo.
Z mého pohledu se tam letí právě kvůli mikrogravitaci, takže řešit umělou gravitaci mi přijde poněkud zbytečné i když ano jistě by se díky tomu daly provádět další experimenty.
Možná by to mělo smysl s napodobením marsovské gravitace, kdy by se mohl trénovat dlouhodobý pobyt a práce při třetinovém G.
Umělá gravitace by měla velký přínos například u cesty na Mars nebo dál. Takhle tam lidi doletí již ve špatném stavu a pak budou muset ještě fungovat na povrchu Marsu.