Společnost SpaceX buduje globální síť družic Starlink poskytující internetové připojení i do nejodlehlejších končin Země. Jednou z největších výzev je připojení na pohybujících se objektech, jako jsou lodě či letadla. Při zaoceánských plavbách jsou lodě daleko za radiovým horizontem a spojení s pozemskými anténami je tedy nereálné. Faktem je, že služba Starlink, potažmo služba Starlink Maritime, je pro lodě momentálně nejlepším řešením. A to jak z technologického hlediska, tak ekonomického.
Není tedy divu, že si službu postupně pořizují další společnosti a jednotlivci na svá plavidla, a to jak pro soukromé, tak civilní účely. Jeden z největších kontraktů v této oblasti byl uzavřen letos se společností Anglo-Eastern, která sídlí v Hongkongu a spravuje množství plavidel. Jde opravdu o megaspolečnost ve svém oboru, neboť zaměstnává více než 27 000 námořníků po celém světě. Do své flotily by firma ráda nainstalovala 200 terminálů Starlink ještě do konce tohoto roku, přičemž několik desítek už bylo úspěšně instalováno.
Společnost Anglo-Eastern uvádí, že počáteční implementace byla provedena tak, aby bylo možné službu plně vyzkoušet v rámci řady provozních scénářů před širším zavedením, které se očekává v nadcházejících měsících. Pokud vše půjde podle očekávání, Anglo-Eastern očekává, že do konce roku 2023 dokončí nejméně 200 instalací v rámci své flotily, přičemž další mají proběhnout v následujících letech na více než 600 lodích, které má pod plnou správou třetích stran.
„Naši cestu jsme tiše začali už před rokem, kdy Starlink poprvé oznámil svou službu. Po instalaci na několik plavidel jsme okamžitě věděli, že to mění vše… Přes noc se tyto lodě staly stejně propojenými jako každá kancelář nebo domov, což posádce umožnilo bezprecedentní přístup k přátelům a rodině a zároveň to umožnilo zcela novou úroveň spolupráce mezi lodí a pobřežím,“ řekl Torbjorn Dimblad, CIO společnosti Anglo-Eastern. Pouhá instalace antén ovšem není vším. K přechodu na novou éru digitalizace bylo nutné standardizovat palubní hardware na každém plavidle. To vyžaduje individuální přístup, protože lodě jsou též různě vybaveny a používají rozdílné systémy. Fakticky příprava začala už v roce 2020. Společnost uvedla do provozu více než 600 datových center a vyměnila 5000 pracovních stanic v celé flotile. Základní infrastruktura je tedy nyní k dispozici pro využití zrychlené konektivity. Ukazuje se také ochota majitelů lodí, kteří se nezdráhali investovat do systémů zejména pro blaho posádky. Pro ní je nyní pobyt ve specifickém prostředí o něco příjemnější.
Zpočátku bude síť Starlink využívána tak jako stávající pokrytí, pouze ve větší míře a rychleji. Brzy budou námořníci moci být připojení neustále a budou se těšit ze stejné konektivity, na kterou jsme zvyklí my na pevnině. Loď se stane bezproblémovým rozšířením kanceláře tisíce námořních mil od sídel společností. A to je teprve začátek. Díky konstelacím jako Starlink, OneWeb a Project Kuiper se změní život na palubách lodí způsobem, který jsme v historii lodní dopravy nikdy nezažili. Tím se samozřejmě otevírají dveře k alternativním řešením, jako je autonomní vedení plavidel po obchodních trasách nebo dálkové řízení z centrál na souši.
Podobné satelitní konstelace v současnosti přinášejí největší pokrok právě do oblasti lodní dopravy. To je jednoznačným přínosem a ukázkou opodstatnění podobných služeb. Bohužel jejich nevýhodou je naopak počet družic. Satelitní megakonstelace mohou proměnit, ba dokonce z velké části znemožnit pozemskou astronomii. Paradoxně právě hvězdy, orientační body na obloze, byly po stovky let používány pro námořní navigaci. Této problematice jsem se nejnověji věnoval zde. Že se noční obloha mění, tuší asi všichni, kdo se byť jen trochu zajímají o oblohu nad sebou. Ať už jde o světelný smog, či smog měst všeobecně. Tvář oblohy mění ale právě i družice a situace se má do budoucna ještě zhoršit. Následující video ukazuje přelet vláčků družic Starlink nad Aljaškou v oblasti jezera Quartz Lake. Na jednu stranu neobvyklá fascinující podívaná, na druhou ukázka toho, jak by mohla v jednu chvíli například vypadat noční obloha v budoucnu.
Zpět k tématu. Další výhodou stálého připojení v námořním provozu je třeba zrychlená možnost řešení problémů, které vyžadují podporu. Tým plavidla bude moci zahájit videohovor a požádat o podporu či odborné řešení. Podobně je tomu například i na Mezinárodní kosmické stanici ISS, kde se posádka často radí s operátory na Zemi o dalších postupech atd. V dnešním globalizovaném světě je také národnost námořních posádek rozmanitá a stálé připojení umožní každému jedinci přístup k informacím z jeho vlastní země, včetně například streamování pořadů a filmů. Samozřejmě mimo pracovní dobu.
Službu Starlink Maritime už využívá řada výletních lodí, stejně jako dvě největší japonské lodní linky. A to přibližně 9 měsíců bez větších potíží. Dá se předpokládat, že po prokázání spolehlivosti a jednoznačného přínosu budou přibývat další zájemci o službu. V současnosti Starlink na moři nabízí rychlosti až 350/40 Mb/s (megabitů za sekundu). Služba může nahradit drahé předplatné dostupné konkurence a zároveň nabízí 100krát vyšší rychlosti a objemy dat za menší peníze. Navíc není nutná nějaká velká přestavba či modernizace a konkurenční řešení lze navíc ponechat jako záložní.
V menší míře na svá plavidla instaluje antény Starlink nezisková organizace Ocean Cleanup, která se snaží vyčistit 90 % plastového znečištění oceánů na Zemi. Odvážné úsilí uvedl do pohybu v roce 2013 inženýr a zakladatel The Ocean Cleanup Boyan Slat, který navrhl námořní stroje na úklid odpadků po celém světě. Organizace také provozuje speciální plavidla zvaná „Interceptor“, která sbírají odpadky v řekách předtím, než se dostanou do oceánů.
K dnešnímu dni organizace Ocean Cleanup odstranila přes 2 miliony kilogramů odpadu a očekává, že do roku 2040 dosáhne vyčištění 90 % plovoucích oceánských plastů. Zástupce IT ze společnosti Ocean Cleanup Steven Bink prostřednictvím Twitteru oznámil, že na dvě plavidla byly přidělány antény Starlink pro přístup k Internetu. „Včera jsme dokončili instalaci Starlink Maritime na naše plavidla The Ocean Cleanup. Nyní jsme mnohem lépe propojeni pro přenos metrických a mediálních dat během našich úklidových operací v místě zvaném Velká tichomořská odpadková skvrna (Great Pacific Garbage Patch),“ napsal 10. března Bink. Přiložil také fotografie antény Starlink Maritime a nainstalovaného Wi-Fi routeru na lodích. Provedl i online test rychlosti připojení přes Starlink a naměřil 310 Mb/s. Celkem byly nainstalovány čtyři antény, dvě na každé plavidlo.
Great Pacific Garbage Patch je masivní shluk plovoucích odpadků nacházející se v Tichém oceánu mezi Havají a Kalifornií. Rozkládá se na ploše přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což je plocha dvakrát větší než stát Texas. Společnost Ocean Cleanup v loňském roce oznámila, že úspěšně vyčistila více než 100 000 kilogramů plastu z této oblasti.
Pokud se ptáte, kolik Starlink Maritime stojí, tak věřte, že levné to není. Možnosti u autorizovaných prodejců této služby jsou podle dostupných informací následující. Nejlevnější varianta je Maritime Lite / Commercial za 1500 dolarů měsíčně. Obsahuje jednu sadu hardwaru, tedy jednu anténu. To je vhodné řešení zejména pro malá plavidla, soukromé jachty apod. Dual Maritime Lite za 2500 dolarů už nabízí antény dvě a bude vhodná pro větší jachty a méně náročná civilní plavidla. Maritime / Premium za 6000 dolarů obsahuje též dvě antény, které jsou rozměrově o něco větší, což bude vhodné pro velká pracovní a jiná plavidla pohybující se daleko od břehů. Tři antény pak nabízí Maritime Pro za 7200 dolarů, což bude vhodné řešení zejména pro zaoceánské parníky a osobní lodě s velkým množstvím pasažérů. A stále je k dispozici i možnost zakoupit službu Maritime přímo od SpaceX za 5000 dolarů.
Zakoupení hardwaru vyjde na 10 000 dolarů za dvě antény. Doprava je standardní pro všechny za 100 dolarů a daň se liší podle země a regionu. Cena jedné antény tedy vychází na 5000 dolarů. Pokud se ptáte, proč je to o tolik dražší než pozemní vybavení, tak odpověď je snadná. Antény sice vypadají velmi podobně, ale jsou dimenzovány tak, aby odolaly extrémním povětrnostním podmínkám od velkého chladu přes krupobití a silný déšť až po extrémní teplo a silné vichřice, čemuž odpovídají také kvalitnější držáky. V porovnání s konkurencí je anténa pro Starlink mnohem skladnější a také jednodušší, protože nemusí neustále mířit na jedno konkrétní místo na obloze. Zde je základní porovnání z konkurencí:
Služba | Rychlost stahování | Měšíční datové limity |
---|---|---|
Fleet One | 150 kb/s | 100 MB až 40 GB |
Marlink Vsat | 6 Mb/s | 500 MB až 80 GB |
Starlink Maritime | 350 Mb/s | 5 TB |
Služba | Cena vybavení | Měsíční paušál |
---|---|---|
Fleet One | 3 000 dolarů | 765 až 4 569 dolarů |
Marilink Vsat | 60 000 dolarů | 35 000 dolarů |
Starlink | 10 000 dolarů | 5 000 dolarů |
Je velmi dobře patrné, že Starlink je nákladově nejefektivnější satelitní připojení k Internetu, které je na moři k dispozici. Přitom nabízí daleko nejlepší parametry. Jediným omezením pro Starlink je, že ještě nemá tak široké pokrytí jako jiné námořní internetové služby. To se ale s každým dalším startem do kosmu zlepšuje. Momentálně je možné Starlink Maritime objednat v těchto zemích. Služba však bude v následujících letech dostupná ve všech mořích a oceánech na světě.
Díky novým možnostem internetového připojení prochází lodní odvětví malou revolucí. Přístup na Internet, který řada z nás považuje na souši za samozřejmost, byl na světových vodách drahý luxus. To vše se ale změnilo. Kdysi nemyslitelné se stává skutečností a další vylepšení přijdou v budoucnu ruku v ruce s možnostmi připojení. Lodní doprava je důležitou složkou globálního trhu, momentálně se však potýká s nedostatkem personálu. Odloučení a specifika pracoviště odrazují hodně lidí od práce na lodi. Právě zlepšení přístupu k Internetu ovšem mohou v neposlední řadě pomoci toto povolání učinit zase o něco atraktivnější pro současné i budoucí generace.
Zdroje: Smart Maritime Network, gCaptain, Tesmanian, Splash 24/7
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
Zobrazit komentáře
Nechápu tu mapu. Třeba proč na moři mezi Evropou a Amerikou není signál, proč si ho družice mezi sebou nepředají?
Protože jste podlehl Muskovým marketingovým prohlášením. Muskovy sliby mají několik let náskok před skutečnou realizací. To koneckonců není nic proti ničemu, mít vizi je dobrá věc - jen je potřeba na to pamatovat.
Signál si mezi sebou umí předávat jen novější, upgradované verze družic. Ty vypouštěné zhruba v posledních měsících.
To není pravda. Vynášení družic s lasery začalo už v roce 2021. Někdy během loňska pak bylo to vzájemné propojení družic aktivováno a už se využívá v praxi.
Proto je možné připojit třeba vědce na Antarktidě, i když tam nikde není pozemní retranslační stanice.
Potřebují mezi sebou komunikovat a to umí jenom ty novější satelity (kterých už je většina) pomocí laserového přijímače a vysílače. A jestli je ten harmonogram správný, tak už by to mělo být možné.
Protože na to družice potřebují speciální vybavení... které ne všechny mají.
Pokud z toho budou mít dost velké příjmy, tak doufám že z toho budou financovat vývoj a výrobu Starship..
Finance ze Starlinku jdou do vývoje všeobecně.
Díky moc za článek!
Běžné články se zaměřují jen na stránku komfortu připojení k netu. Jsem moc rád za nastínění možností hlubšího technologického vlivu - dálkové řízení, ale i změna pracovních podmínek námořníků - zaměstnanců. Dálkové řízení ovšem s sebou nese riziko, že řídící komunikaci nabourá třetí strana a kromě únosu lze pak loď použít i jako zbraň.
Letecká doprava se taky chytá nejprve na komfort cestujících, lepší sledování letu i za hranicemi pevniny a možnost v případě nouze přesně směrovat pomoc, ale i možnost dálkového řízení/přistání v případě zdravotní indispozice pilota...
Bezpečnost je něco, na co Muskovi firmy dost dbají. Zrovna nedávno se znovu po letech podařilo prolomit zabezpečení Tesly. Tvůrce/hacker získal velkou odměnu asi 100k$ a k tomu tu hacknutou Teslu.
Ochrana satelitního spojení bude zcela jiný level. Včetně toho, že až se lety na LEO zlevní 100x, tak začne být nutná i fyzická ochrana satelitů.
Není zač. Já děkuji za zpětnou vazbu.
Uvedl jste velmi dobrý příklad. Ano toto riziko tu je u autonomní dopravy všeobecně a je jedno zda jde o letadla, lodě, automobily, či vlaky. Bude třeba mít toto velmi dobře zabezpečené a bude třeba mít nějaké záchranné brzdy, obrazně řečeno. Nicméně k tomu dojde a je jen otázkou kdy. Autonomie je budoucnost. :)