Starlink prošel armádními testy v Arktidě, získal zakázky v Mexiku a připojil lyžaře nebo kanadské indiány
Za posledních několik měsíců se nám opět shromáždily novinky týkající se provozu satelitní sítě Starlink. Nejprve se budeme věnovat armádním testům v Arktidě a spolupráci se společností Intelsat. Poté přejdeme na civilní využití sítě Starlink, přičemž se podíváme do Mexika, kde firma podepsala s tamní vládou zakázky o zajištění internetového připojení v zemi. Odloučeným komunitám pomáhá firma i v Kanadě, avšak naproti tomu se firma přes různé hlasy zatím nikterak neangažuje v Izraeli. Nakonec se podíváme i na malé lokální zprávy o instalaci antén v lyžařském středisku či o pomoci dobrovolníků v oblasti postižené zemětřesením.
Prvním dnešním zákazníkem, který se rozhodl sdílet své zkušenosti z provozu sítě Starlink, je americká armáda. Ta si pro své náročné a přísné testy vybrala nehostinnou Arktidu, která je známá svým drsným podnebím. Zároveň jde o oblast, ve které je velmi špatné spojení kvůli řídké infrastruktuře a nezachytitelnosti družic pracujících na geostacionární dráze. Pokud jde o samotné testy Starlinku, ty trvaly přibližně devět měsíců a prováděla je výzkumná laboratoř amerického letectva. O jejich povaze ani o anténách, které byly přitom použity, nevíme pochopitelně nic. Dle Dr. Briana Beala, jednoho z inženýrů, který testy prováděl, je možno jednoznačně konstatovat, že jakmile byly terminály instalovány, fungovaly velmi spolehlivě a prokazovaly svou odolnost navzdory silným mrazům i vysokému větru. Všechny servery, které zmiňované testy komentovaly, se shodly na jediném, SpaceX si tímto výsledkem otevřelo cestu k dalším kontraktům ze strany americké armády.
Pokud jde o americkou armádu, SpaceX má ještě další želízko v ohni. V rámci multiorbitálních armádních služeb navázala totiž spolupráci s konkurenční firmou Intelsat. Ta nakupuje modemy společnosti SpaceX a provádí jejich integraci do vlastní ploché antény, která následně umožňuje přijímat jak signály Starlink z nízké oběžné dráhy, tak signály sítě 58 družic Intelsatu pracujících na geostacionární dráze (GEO). Tato nová anténa byla k vidění na investorském dni firmy Intelsat koncem listopadu. Její vývoj ze strany Intelsatu je reakcí na zájem řady komerčních i vládních institucí o multiorbitální služby. Pokud by to šlo, tyto instituce by si pochopitelně přály nízkou latenci, ale jsou si také vědomy možnosti přetížení družic na nízké oběžné dráze, takže konzistence a spolehlivost služeb družic na GEO se opět vrací do hry. Dohoda společností Intelsat a SpaceX je omezena pouze na výhradní prodej těchto nových antén ministerstvu obrany a dalším vládním institucím. Prozatím Intelsat prodal dvanáct těchto antén. Dalších informací jsme se poté dočkaly od obchodního ředitele Intelsatu. Ten uvedl, že současná komerční anténa, kterou SpaceX nabízí svým zákazníkům, je z hlediska armády málo robustní a svými enviromentálními specifikacemi nesplňuje požadavky armády pro válečné účely. Tyto bojové podmínky jsou navíc dalším důvodem, proč armádní složky požadují multiorbitální služby. Případné problémy jedné konstelace v době bojového konfliktu neovlivní funkčnost celého systému.
Po čistě armádních zprávách se nyní přesuneme do Mexika, kde SpaceX získalo hned dvě státní zakázky. Stalo se tak 15. listopadu, kdy mexická vláda oznámila, že se SpaceX stalo jednou z devíti společností, které zajistí internetové připojení v zemi zdarma až do konce roku 2026. Za tyto služby obdrží SpaceX celkem 89 milionů dolarů (1,56 miliardy pesos). Druhý kontrakt je velmi podobný, v rámci něj bude rovněž až do konce roku 2026 kalifornská firma zajišťovat internetové připojení v zemědělských oblastech Mexika. V případě tohoto kontraktu je již méně jasné, kolik mexická strana za tuto zakázku zaplatí, dostupné zdroje hovoří o částce mezi 51–101 miliony dolarů. I tak je ale vidno, že se SpaceX v jedenácté nejlidnatější zemi světa poměrně daří. Nejde totiž o první zakázku, kterou SpaceX v této zemi získalo, již v červnu jsme vás informovali, že SpaceX spolupracuje s firmou Globalsat na připojení odlehlých mexických komunit. Tentokrát ale nejde jen o spolupráci, SpaceX smlouvy uzavřelo s mexickou stranou přímo.
Na domácí půdě ale není SpaceX vždy tak úspěšné jako v případě Mexika. Před několika dny totiž Federální komunikační úřad (FCC) definitivně zamítl odvolání firmy SpaceX proti svému vlastnímu rozhodnutí, kterým SpaceX v srpnu 2022 ztratilo nárok na federální dotaci ve výši přibližně 800 milionů dolarů pro připojení venkovských oblastí v USA. Firma dle úřadu nedokázala prokázat, že na konci roku 2025 bude schopna zákazníkům poskytovat rychlost 100 Mb/s pro download a 25 Mb/s pro upload. Na tomto místě lze pochopitelně jen těžko hovořit o tom, co bude za dva roky, bezpečně můžeme prohlásit pouze to, že ani jednu podmínku firma v současnosti nesplňuje. Pokud jde o výhledy do budoucna, lze říci, že průměrná rychlost downloadu v USA několik posledních měsíců pomalu stoupá a v současnosti se pohybuje někde okolo 79 Mb/s. Pokud bychom se podívali na upload, tam je situace horší, prozatím je firma na hodnotě přibližně 10,1 Mb/s. Mimochodem, s tímto rozhodnutím regulačního úřadu nesouhlasili dva republikánští členové komise a komisař FCC Brendan Carr dokonce uvádí, že důvody pro zamítnutí dotace pro SpaceX byly spíše politické než objektivní. Společnost Elona Muska podle Carra byla jediným účastníkem tohoto výběrového řízení, na kterého byla už dnes vztažena výše zmíněná podmínka minimální rychlosti. Ostatní poskytovatelé ji pochopitelně můžou prokazatelně splnit až v onom roce 2025, protože nejdříve musejí vybudovat potřebnou pozemní infrastrukturu pro připojení venkovských zákazníků.
I přes tyto nepříjemné zprávy pokračuje SpaceX v navyšování počtu svých zákazníků. Celkově už má 2,2 milionů uživatelů, z nichž 1,3 milionů se nachází v USA. Celkový provoz na síti Starlink se přitom meziročně ztrojnásobil. Firma se přitom snaží využívat své hlavní výhody, tedy schopnosti poskytnout komukoliv internetový přístup bez ohledu na odlehlost místa. Přesuňme se nyní proto do kanadské provincie Saskatchewan, kde žijí indiáni kmene Muscowpetung Saulteaux. Ti se snažili již dlouhá léta zajistit svému národu internetové připojení pomocí optických sítí, nicméně šlo o velmi nákladný proces. Nakonec se vůdcové loni v prosinci obrátili na SpaceX a za méně než jeden rok mohou prohlásit, že každá domácnost tohoto kmene má zajištěné vysokorychlostní internetové připojení. Celkově bylo připojeno 127 domácností.
Nedostatek internetového připojení nesouvisí vždy s odlehlostí oblasti, někdy k němu může dojít na základě ozbrojeného konfliktu. Takovéto situaci kupříkladu čelí i stát Izrael, kde probíhají srážky s militantním hnutím Hamás. Celý konflikt zde byl vyvolán raketovým útokem Hamásu v pásmu Gazy počátkem října. V Izraeli není zatím provoz sítě Starlink schválen, přesto se už v polovině října objevily zprávy, že probíhají rozhovory mezi izraelskou vládou a společností SpaceX o tom, že by firma spustila své služby na území v blízkosti pásma Gazy. Koncem října se pak vyrojily klasické dotazy na šéfa SpaceX Elona Muska ze strany uživatelů sociálních sítí, zda by nebylo možné pomoci obnovit přerušené internetové spojení v této oblasti. Na základě těchto pobídek nejprve Elon Musk uvedl, že pomůže s připojením mezinárodně uznávaných humanitárních organizací v této oblasti. Proti tomuto kroku se však ihned ozvala izraelská vláda, která slovy ministra komunikací uvedla, že bude proti tomuto kroku ze všech sil bojovat. Netrvalo to však ani měsíc a obě strany se nakonec domluvily, SpaceX bude umožněno zajišťovat internetové připojení v oblasti, nicméně až a pouze po obdržení svolení izraelské vlády.
Po všech těchto větších zprávách nyní přejdeme k lokálním oznámením, protože i tam se mohou vyskytnout zajímavosti. A začneme největším lyžařským střediskem státu Arizona, Sunrise Park Resort, které počátkem listopadu slavnostně oznámilo, že se stalo prvním lyžařským resortem na světa, jehož konektivitu zajišťují výhradně antény Starlink. Ty byly instalovány celkem čtyři. Tato lyžařská sezóna bude dozajista i jejich prubířským kamenem, protože v této oblasti ročně napadne až 635 cm sněhu. Antény jsou však vyhřívané a provozovatel střediska očekává, že sníh a led pro ně nebudou představovat problém.
Další informace o používání antény systému Starlink přišla počátkem září z Maroka. Tato země byla 8. září postižena rozsáhlým zemětřesením, které zabilo téměř 3000 lidí a způsobilo rozsáhlé škody. Již dva dny poté se našli dva dobrovolníci, kteří neváhali a přivezli anténu Starlink do epicentra zemětřesení, aby tamnímu obyvatelstvu umožnili připojení. Nešlo o organizovanou, nýbrž čistě dobrovolnou aktivitu. V Maroku není až do dnešních dnů provoz sítě Starlink schválen, proto se předpokládá, že šlo o anténu zakoupenou v Evropě, která měla aktivovaný roaming.
Na samotný závěr článku jsme si nechali zhruba minutové video o Islay Petrie, videografce, která využívá síť Starlink na svých cestách divočinou, kde člověk o jakýkoliv jiný signál nezavadí. Islay může díky síti Starlink pracovat, tedy natáčet videa svým dronem a pak je posílat na internet.
As an aerial videographer, digital nomad, and storyteller, @starlink allows me to live a life full of adventure, enabling me to work, share, and connect with both my immediate surroundings and the broader world. #starlink @SpaceX pic.twitter.com/NT6jIu2CCa
— islayjoy (@islayjoy) November 22, 2023
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Zaujala mě informace o průměrné rychlosti kolem 80Mbps. To je u mě extrémní výjimka, standard je mezi 180 – 250Mbps down a od 15 do 40Mbps up. Vypadá to, že v USA je na ten počet uživatelů málo kapacity/satelitů. Pro Evropu to nebude asi tak hrozné.
Starlink Availability Map – download
Jak se píše v článku, 1,3 mil. v USA, zbytek světa tedy 900 tisíc, z toho v Evropě to bude tak 500 tisíc, čemuž by přesně odpovídaly 2-3násobné rychlosti.
Edit: nic. Špatně sem se podíval, na co z článku to reaguje.
Jinak tedy … v grafu je MEDIÁN … nikoliv průměr.
Ano, to je pravda, diky za upozorneni.
800 milionů dolarů by se teď SpaceX rozhodně hodilo, ale na konci roku 2025 už to bude pro SpaceX jen měsíční obrat ze Starlinku.
Těch 800 miliónů dolarů už SpaceX neuvidí ani v roce 2025, ikdyby podmínky splnila.
Ty peníze už jsou dávno rozděleny.
Sice špatně a proto se i SpaceX soudila.
Mám za to, že Jiří to myslel tak, že to bude měsíční zisk a že se z nějaké neposkytnuté dotace nesloží.
Díky za článek, je to byznys 21.století.
To jo, dneska se jich píše hromada.