Satelit Starlinku během rozkládání solárního panelu (Zdroj: SpaceX)
Na předchozím článku o satelitní konstelaci Starlink ještě ani neuschnula tiskařská čerň a společnost SpaceX už přišla s několika dalšími novinkami, se kterými bychom vás rádi seznámili. V dnešním článku bude řeč o armádních testech, prvním použití sítě Starlink, úpravě povrchu satelitů kvůli snížení odrazivosti a také potenciální změně způsobu vynášení družic pro tuto konstelaci. Zároveň jsme se dozvěděli, kolik satelitů pro Starlink dokáže vynést loď Starship.
Satelitní konstelaci Starlink tvoří v současné době na oběžné dráze méně než 60 satelitů, avšak SpaceX podniká i nadále řadu testů. První z nich je spíše jen propagační, když Elon Musk využil toho, že má doma terminál pro připojení k síti Starlink a použil jej k odeslání dvou zpráv na Twitter. Mimochodem, podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell dbá Elon Musk vždy na to, aby produkty jeho firem byly krásné, proto i terminál pro Starlink bude hezký. Terminály pro Starlink se prý v současné době vyrábí v továrně SpaceX v Hawthorne, ale později bude jejich výroba přesunuta jinam.
První test podnikla i americká armáda, která se o přenosové kapacity sítě Starlink zajímá také. Konkrétně je to výzkumná laboratoř amerického letectva (U.S. Air Force Research Laboratory), která má v nejbližších třech letech provést řadu testů satelitní konstelace SpaceX. Testy jsou prováděny na základě smlouvy na 28 milionů dolarů, kterou SpaceX v prosinci 2018 s armádou uzavřelo. První z těchto testů demonstroval, že je síť Starlink schopna přenášet data rychlostí až 610 Mb/s do pohybujícího se letounu C-12. Podle Tima Hughese, viceprezidenta SpaceX je to rychlost dostatečná k tomu, aby si člověk stáhl film za méně než jednu minutu. Testy budou prováděny s řadou dalších letounů a budou zahrnovat i testy komunikace mezi satelity na oběžné dráze. K tomu však bude potřeba laserové spojení mezi satelity, kterým nebyla první várka družic vybavena. Gwynne Shotwell, prezidentka a provozní ředitelka SpaceX k tomu též uvedla, že rychlost připojení, kterou firma nabízí, je stokrát větší, než má v současnosti letectvo k dispozici.
Gwynne Shotwell vystoupila s dalšími novinkami ve Washingtonu na konferenci Asociace americké armády (2019 Association of the U.S. Army Conference), kde nabízela americké armádě k využití konstelaci Starlink a vyvíjenou raketu Starship. Podle Gwynne je nedávná žádost SpaceX k ITU o povolení dalších desítek tisíc satelitů Starlink spíše jen předběžná. SpaceX si totiž není jisté, že jich bude potřebovat tolik. Pro globální pokrytí celého povrchu Země jich bude potřeba daleko méně, ale SpaceX chce mít k dispozici více satelitů, aby mohlo nabídnout zákazníkům i služby šité na míru.
Gwynne Shotwell také potvrdila dřívější domněnku serveru Ars Technica o tom, že na spuštění služeb sítě Starlink v omezeném rozsahu bude potřeba jen 400 satelitů na oběžné dráze, tedy 6 až 8 startů a nikoliv 800, jak samo SpaceX odhadovalo ještě v roce 2017. Pokud tedy letos uskuteční všechny 4 plánované vynášky satelitů Starlink a další dva příští rok v lednu, bude teoreticky moci už v únoru nabízet své služby zákazníkům v USA. Pro globální pokrytí je však i nadále nutno uskutečnit alespoň 24 startů rakety Falcon 9. Každý další start s družicemi Starlink bude už potom navyšovat přenosovou kapacitu. Není však jasné, co si SpaceX pod tímto minimálním globálním pokrytí představuje. Aby totiž mohly satelity pokrývat celou Zemi od pólu k pólu, budou muset začít být vynášeny na orbitální dráhy s vyšším sklonem než současných 53°.
Nicméně celkem bude potřeba vynést tisíce satelitů, k čemuž v budoucnu SpaceX plánuje využít také vyvíjenou raketu Starship. Ta podle nejnovějších informací přímo od Gwynne Shotwell dokáže vynést 400 satelitů Starlink najednou. To znamená, že na vynesení všech 11 943 doposud schválených satelitů Starlink by SpaceX stačilo 30 startů rakety Starship. Falcon 9 naproti tomu bude muset uskutečnit celkem 200 startů.
Starship při vypouštění družice na orbitě (Zdroj: SpaceX)
Tím však novinky o Starlinku nekončí. SpaceX požádalo koncem října o dodatek k dočasné žádosti o změnu parametrů sítě Starlink. Při prvním startu SpaceX vyneslo družice Starlink do výšky 450 kilometrů a potom je nechalo vlastními silami vystoupat do pracovní výšky 550 km. Nově SpaceX žádá o možnost, aby mohlo vynést satelity pouze na kruhovou dráhu ve výšce 280 km. Během týdne naváže se všemi kontakt a začne je v následujících dvou týdnech přesouvat do výšky 350 km. Po skončení úvodních testů bude prvních 20 satelitů rovnou stoupat do pracovní výšky 550 km. Zbývajících 40 satelitů bude minimálně 40 dní čekat, než se precesí dostanou na správnou dráhu a poté se dalších 20 družic vydá na svou cestu do výšky 550 km. Zbylých 20 družic bude muset dalších 40 dní vyčkat, než i ony budou moci vlastními silami začít navyšovat svou orbitální dráhu.
Tato žádost je podle mého názoru rozhodně krokem správným směrem. Vypuštění satelitů na nižší oběžné dráze sice bude znamenat, že satelity spotřebují více paliva, aby se dopravily na svou pracovní orbitu, což je sníží maximální životnost satelitů, ale na druhou stranu je to v zájmu ochrany orbitálních drah. Čím nižší je prvotní orbitální dráha, tím rychleji satelit shoří v atmosféře v případě, že po vypuštění nebude funkční. Velice hezky to ukazuje graf níže (berte jej prosím jen jako ilustrační). Můžeme tedy jen doufat, že SpaceX do budoucna požádá, aby tento postup nebyl jen dočasný, ale aby šlo o trvalou úpravu startovních podmínek misí Starlink.
Doba setrvání satelitu na orbitální dráze v závislosti na jeho orbitální výšce (Autor: Thibault Coail-Fourrier)
Poslední novinkou, které v dnešním článku zmíníme, bude úprava povrchu satelitů Starlink. Už po prvním startu SpaceX s družicemi Starlink totiž astronomové vyjadřovali obavy ohledně odrazivosti satelitů, která jim bude narušovat pozorování. SpaceX se však rozhodlo nehrát mrtvého brouka a alibisticky se neschovávat za fakt, že neexistují žádná pravidla o odrazivosti umělých vesmírných těles. Prvním opatřením, které v této oblasti hodlá podniknout, je, že satelity budou natřeny černou barvou, což by mělo míru jejich odrazivosti (albedo) snížit. Zda však SpaceX zůstane pouze u tohoto opatření, či zda plánuje další nápravné kroky, to nám ukáže čas. Dalšími možnými řešeními by také mohlo být upravit chemické složení povrchu satelitů, použít jiné materiály či změnit drsnost povrchu atd.
Gwynne Shotwell také aktuálně mluvila o blížící se misi Starlink v1-1 s další várkou satelitů, která se podle ní uskuteční v polovině listopadu. Jako nosič bude poprvé použit první stupeň rakety Falcon 9, který absolvoval v minulosti už tři mise. Jeho přesné číslo však zatím není oficiálně známé. Protože však SpaceX má momentálně k dispozici jen tři stupně, které byly použity třikrát, je možno představit si alespoň pravděpodobné kandidáty. Stupeň B1046 je podle neoficiálních informací určen k provedení testu úniku Crew Dragonu za letu, po kterém nebude opět zachráněn, protože se očekává jeho destrukce aerodynamickými silami. Zbývají tak jen stupně B1048 a B1049, přičemž oba mají za sebou tři starty. Jeden z těchto stupňů tedy pravděpodobně poletí na misi Starlink v1-1.
Do konce roku by mohly proběhnout až 4 mise pro Starlink. Listopad i prosinec však vypadají z hlediska startů a testů SpaceX dost přeplněně, a tak sama Gwynne Shotwell odhaduje, že se stihnou spíše jen dvě mise pro Starlink. Příští rok jich však chce SpaceX provést až 24, tedy průměrně jednu každé dva týdny.
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
Zdravím Vás!Mal by som pár otázok,tak ak viete,dajte vedieť,prosím.Ako je Spacex aktuálne so starlinkom,crew dragonom(testom),testom starship?Lebo tie dátumy štartov sa furt akosi posúvajú.Stihnú predbehnúť Boeing,čo sa týka testom crew dragona?A čo hovoríte na to,že si Elon Musk asi vymaže instagram?
Ještě bych dodal, že se snažíme udržovat profily misí Testu záchrany za letu a Starlink 1-1 co nejaktuálnější, články jsou v tomhle za profily malinko pozadu. Takže pokud se něco ukáže aktualního, vždy to doplňujeme.
Co se týká Boeingu, tam je to těžké, vyhodnucjí se teď výsledky řady testů.
To že si Musk asi smaže Instagram je tragédie srovnatelná s genocidou nebo pádem asteroidu na Prahu, ale myslím že to lidé společnou snahou snad nějak zvládnou.
Aktuální stav dragonu tady nikdo nezná, takže ti nikdo nemůže dát relevantní odpověď. Ale jestli se při únikovém testu nic nepokazí brzy snad přijde pilotovaná mise v opačném případě se všechno může posun o rok nebo i déle. Mk1 je už na startovací rampě a provádí se konečná montáž, takže test během listopadu je dost reálný.
Dik za odpoveď,som rád,že sa to znova začína rozbiehať.Ako veda,výskum ide stále dopredu ale po tých 2 raketoplánoch čo zhoreli sa mi zdalo,že len sojuzy robia taxíky na Leo.a keď SX zabehne svoju Starship,tak tá kadencia štartov už len kvôli servisu starlinku bude taká,že to zmení všetko.Začnú sa druhé preteky vo vesmíre aj keď do toho museli vstúpiť súkromníci,lebo je to drahe jak prase.Máme sa na čo tešiť.Aspoň Zem-Mesiac-Mars pilotovaná kozmonautika a iné.NTP(nuclear thermal propulsion) bude následovať,lebo je nevyhnutný ďalej.Fúzne reaktory alebo warp skoky je už na ďalšie storočie a to už bude Homo upgrade:).
Špatný zprávy. https://www.zive.cz/clanky/elon-musk-odchazi-z-twitteru-ma-pritom-291-milionu-followeru-a-doposud-byl-na-siti-velmi-aktivni/sc-3-a-201012/default.aspx?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Jen si to vemte. Konstalace s 30.000 satelity s životností řekněme 5 let. To znamená, že dlouhodobě bude muset SpaceX obnovovat 6000 satelitů ročně. Tedy 15 pravidelných každoročních letů největšího nosiče na světě se 400 satelity při každém startu jenom pro udržení konstalace.
Vnímání letů do vesmíru už nikdy nebude stejné.
dobra poznamka :-)
osobně myslím že finální model satelitu bude mít alespoň 2x větší životnost a 30000 satelitů je trošku utopie - myslím že reálně to bude tak polovina. ale počet letů určitě nebude malý. Každopádně bez starship to bude maličko výzva - určitě ji na to budou potřebovat aby to bylo dobře rentabilní.
Ale fakt jsem zvědavej kolik budou za svůj internet chtít. Pokud nasadí dost agresivní cenovou politiku tak by to mohlo zajímavě změnit trh.
Tak těch 30k satelitů je jen pojistka pro případ, že by zájem o Starlink internet byl o dost větší než se v době původní žádosti vůbec předpokládalo.
Mám ovšem pocit, že to budoucí možné navyšování musí mít nějaký důvod a nemyslím si, že by tím důvodem byl malá přenosová rychlost. Spíš větší zájem než předpokládali..,
Docela zajímavé mi připadá to řešení úpravy povrchu satelitů Starlink.
Zajímalo by mě jestli neuvažují třeba o použití VantaBlack, tato barva by mohla vyřešit problém s odrazivostí satelitů.
Zde link: https://www.theverge.com/2019/8/20/20813054/vantablack-ultrablack-black-material-surrey-nanosystems-carbon-nanotubes-science-materials
Na přiloženém linku je i odkaz na zajímavé video od Verge Science.
To asi není špatný nápad, nicméně má svá ale. Při ceně VantaBlack cca 32.000 USD za 1m2 (cenu jsem našel na webu https://www.surreynanosystems.com/vantablack-sample-request, kde prodávají vzorek 10x10cm za 323 USD ) a ploše satelitu cca 3m2 vychází jen nátěr na nějakých 100.000 USD, což je pětina ceny celého satelitu (vycházím z někde odhadované ceny 500.000 USD za jeden satelit Starlink z první várky). Navíc je otázkou, zdali nyní výrboce disponuje technologií pro výrobu tak velkého množství VantaBlack, které by bylo potřeba k porkytí tisíců m2 plochy satelitů.
Ano, s tím naprosto souhlasím. Ta cena je opravdu astronomická, nicméně v tomto segmentu se objevilo několik dalších výrobců obdobného materiálu/nátěru jako je VantaBlack.
Chtěl jsem jen poukázat na to, že existují materiály/barvy které mohou nebo pomohou problém s odrazivostí vyřešit. Navíc udávané vlastnosti té barvy se mi jeví jako vhodná možnost. (až na tu cenu 🙂)
Asi bude úplně stačit nějaký obyčejný matný černý materiál, který udělá na 99 procent stejnou práci a zároveň bude o 99 procent levnější.
Jak pomuže černa barva na fotkach budou černe pruhy protože sateli zakryje foceny objekt.
Přelet černého objektu se neprojeví nijak, pokud to nebude přístroj citlivější než Kepler (a takové nemáme ani na zemi ani na orbitě), tak to nehrozí. Čas expozice na teleskopu je v řádu minut až hodin, ten krátký přelet se v tom ztratí.
No já mám dost obavu, že 4 mise starlink do konce roku nebudou, naposledy SX letělo 7. srpna a starlink dokonce někdy koncem května. Takže už teď mají 3 měsíce mezeru, kdy neletělo nic...a že by naráz vyrobili tolik satelitů aby to vydalo na 4 mise do konce roku? To asi ne.
Takže ono je spousta plánů a za nima jeden buldozer co je tlačí před sebou dál a dál...a ten buldozer je realita. :)
SpaceX nemusí vyrobit satelity naráz, protože je má nejspíš už hotové (60 x 4 = 240 ks). Výroba jede od léta bez přestávek. Elon Musk přestávky nedělá, jsou ztrátou času. Když už existuje výrobní tým, tak pracuje bez prodlev. Stejně jako tým stavějící prototypy Starshipu. Jakmile dokončí první prototyp, hned se pouští do stavby druhého, třetího, čtvrtého... Texas Mk1, Mk3, Mk5... Florida Mk2, Mk4... Výrobní kapacita SpaceX je už teď 120 až 150 satelitů Starlinku měsíčně, tj. 4 až 5 denně. Příští rok zvládnou 200 až 300 ks měsíčně.
V ledu bude mít SpaceX "na skladě" dalších několik stovek ks satelitů, všechny v černém bezodrazovém provedení, navíc z materiálů, které dokáží kompletně shořet v atmosféře.
Prodleva ve vypouštění tedy nevznikla nedostatkem satelitů, ale hlavně kvůli tomu že se řešilo, na jaké dráhy satelity vůbec poslat. SpaceX dělal do poslední chvíle změny celé konstelace, ani teď se ještě neví, jaké budou finální počty celé konstelace, na jakých přesně drahách budou obíhat atd. Jde o otevřený systém, který se bude testovat za provozu a podle potřeb upravovat. Pokud SpaceX nezvládne provést do konce roku 4 Starlink mise, bude to způsobeno spíš nějakými komplikacemi s povoleními, Falcony, startovní rampou, přepravou, testem Crew Dragonu, nehodou apod. Jsem optimista, Elon v posledních měsících docela zrychlil :).
No nepred
Neviem prečo ale ten chybný komentár neviem upraviť. Nemyslím že budú vyrábať do skladu veľmi. Dizajn a konštrukcia sa ešte budú zdokonaľovať a meniť a nemá zmysel mať plný sklad zastaralich družíc. Niečo na sklad určite budú robiť ale nebude to veľmi veľa. Starlink má ohromný potenciál a určite nebudú mať nedostatok zákazníkov.
"Na sklad" bylo myšleno spíš tak, že SpaceX má nějaký harmonogram výroby. No a když dojde k problémům při startu Falconu, při které se starty opozdí třeba o 2 týdny, stihne mezitím vyrobit klidně dalších 100 satelitů. Pokud začnou příští rok létat satelity Starlinku na Starshipu, vypustí se jich najednou 400 ks. Tj. SpaceX bude muset už brzy skladovat několik stovek hotových. Minimálně 400, 500, 600...
Mimochodem lety Starlinku na raketě Starship jsou velmi pravděpodobné už v létě příštího roku. Letos v prosinci proběhne let Mk1 do 20 km, pak Mk2... Na jaře bude Starship vybavený tepelným štítem létat na orbitu (Mk3, Mk4, Mk5...). Byla by škoda nechat ho létat do vesmíru prázdný bez satelitů. Postavit prototypy Mk5 a Mk6 jako nákladní (s vyklápěcími vraty) nebude složité. Složitější Starshipy pro posádku půjdou do výroby až v roce 2021.
Natriet povrch satelitov ciernou farbou mi nepride ako prilis dobry napad... doteraz drtiva vacsina vyrobenych satelitov bola pokryta co najviac odrazivym materialom kvoli tepelnej regulacii. Nie je mi teda jasne ako sa budu takto upravene satelity zbavovat prebytocneho tepla. Vie niekto nejake podrobnosti, pripadne by to vedel vysvetlit?
Druha vec co ma zaujima suvisi s Teslou. Akym sposobom funguje momentalne internetove pripojenie vo vozidlach Tesla? Viem ze je v podstate datovo neobmedzene a bezplatne. Tesla za tuto sluzbu plati mobilnym operatorom alebo ma s nimi nejake nadstandardne dohody a operatori to Tesle zatial poskytuju zadarmo? Pytam sa v suvislosti s tym, ci bude v buducnosti mozne prijimat internet vo vozidlach tesla zo satelitov Starlink.
Btw, super clanok... tak ako vzdy na tomto webe :)
Co se týče připojení přes operátory, tak tam to bude placené Teslou v rámci nestardní smlouvy (smlouva s pár velkými operátory, kteří zbytek vykryjí přes rouming). Nevidím důvod, proč by to operátor dělal zadarmo.
Černou barvou bude pravděpodobně opatřena jen spodní strana respektive ta strana, která bude natočena směrem k Zemi.
Starlink v Tesle asi nehrozí. Signálu překážejí stromy, tunely, mosty, budovy atd.
Tam ani nejde tak o ty stromy, tunely a mosty ale spíše o terminál o velikosti krabice na pizzu, který by každá Tesla musela mít na střeše.
A jak by asi ten terminál mohl fungovat, když nebude mít výhled na oblohu?
Během setkání akcionářu se jeden investor zeptal Elona Muska zda Tesli budou mít Starlink. Ten jim odpověděl, že nebude, protože by Tesla musela mít na střeše terminál což by zrovna nebylo pěkné a hlavně by to narušovalo aerodynamiku vozu na čemž si Tesla hodně zakládá, když už má i zapuštěné kliky u dveří. Kolikrát jede člověk za den tunelem? Těch pár sekund či minut bez signálu by asi těžko někoho rozhodilo.
Nejsme v zemi třetího světa a internet, který se každou chvilku přerušuje už opravdu není v dnešní době přijatelné. Navíc signál ti budou rušit i budovy, takže ve městě to je nepoužitelné. A to by mohl být problém jestli chce Tesla provozovat robotaxi.
Když to bereš takhle, tak to ani ten operátor není 100%. Ano možná že starlink bude na tom hůř, ale stejně si myslím, že je to reálné...jen né hned a jen né samostatně starlink
Ano to je pravda. Jenže když nad tím člověk přemýšlí, tak "přilepit to na střechu" není jediná možnost. Časem to zařízení bude určitě menší. Nevím jak dobře propouští hliník frekvenci na které komunikuje starlink. Například standartní wifi signál (2Gz5) projde hliníkem lépe než nasáknutým sádrokartonem (osobně jsem testoval). Tak je přeci možné zařízení umístit do předního kufru. Jako náhrada připojení by to asi nebyla, ale mohlo by to pomoci tesle razantně snížit náklady u operátorů.
"standartní wifi signál (2Gz5) projde hliníkem"
ehm, ehm, az jsem se zakuckal...
Chybi ti tam druha cast vety, ktera je podstatna. A to ze projde lepe nez nasaknutym sadrokartonem. Priste nez to budes komentovat tak pouzij hlavu a sam si to vyzkousej.
pokud radiovy signal projde hlinikem, tak nechapu, proc se Americani tak morili se stealth povrchem, vzdyt stihacky jsou prakticky cele z hliniku ;)
dej si APcko do krabice, polep ji ze vsech stran alobalem (bez mezer a skvir) a dej nam vedet, jak ti to slapalo
pak si na wiki nabrnkni pojem Faradayova klec...
Dalsi chytrak co si precetl jen pulku vety. Zkus to znovu.
To je všechno pěkný ale Tesla model 3 nemá kapotu z hliníku ale vysokopevnostní ocele.
Anténa není zrovna věc. která by se dobře zmenšovala.
To jsi mi řekl novinku
přenosy dat šité na míru třeba pro us army.
Když už armáda platí Iridiu 36 milionů za rok, tak co by si nepořídili nějaký hezký tarif u Starlinku :-)
Starlink je jiný level. Iridium má problém... Být opravdu on-line +-60 rovnoběžka i při rychlostech letadel. To je big kauf!
Osobně odhaduji že Iridium samotný Starlink moc neohrozí co se armádních zakázek týče. Pevně věřím že armáda bude chtít alespoň 2 domácí poskytovatele minimálně, podobně jak můžeme vidět u nosičů kde chtěli také 2 (byť oba pod ULA). Horší bude až nastoupí Kupier, Oneweb sídlí v londýně tak ten asi vynechají.
Tak Iridium obíhají na drahách se sklonem 86,4°, čili 60 rovnoběžku jižní i severní pokryjí s přehledem. Nějaké datové toky také nabízí, ale samozřejmě proti Starlinku to bude pomalé. Ale v současné chvíli podle mě (nepočítal jsem to) se Starlink na 60° nedostane, A ikdyby, tak bude hodně nízko.
Těch ±60 stupňů je myšleno u rovníku, nebo na pólech? Iridium je na polární dráze, takže kolem pólů by mělo mít nejsilnější pokrytí. Je k tomu nějaká omáčka? To, jestli jde o letadlo nebo pevný bod na zemi, je, při rychlosti družice, celkem marginální. Navíc s letadly se počítalo už při návrhu.
Skvělý článek se spoustou nových informací.
Mohli byste do článku zpracovat i vystoupení inženýra SpaceX, který mluví o kolonizaci Marsu. Většinou tam jsou známé informace, ale je tam i pár zajimavostí.
https://www.youtube.com/watch?v=x2gyo1hbheE
Například zmiňuje, že SpaceX nepočítá s tím, že se Starship bude z Marsu vracet nějak často. Většina lodí na povrchu zůstane a bude sloužit jako zázemí. Maximálně občas s lidma v rámci výměny posádek. Je to logické. Výroba paliva na Marsu nebude minimálně ze začátku jednoduchou záležitostí. Proto je jistě dobře, že se díky oceli podaří srazit výrobní náklady a zároveň že chcou srazit cenu Raptoru pod 250.000 dolarů za kus.
Tyhle informace budou shrnuty v jiném článku.
K tomu obrázku s vypuštěním Starlinku z SS existuje i animace http://spacex.com/sites/spacex/files/capabilities_satellite.gif
A zdá se, že nové družice budou šestiúhelníkové, pokud to není výmysl grafika.
Výmysl grafika to úplně není ale se Starlinkem nesouvisí, když se podíváte pořádně, je to model teleskopu LUVOIR.