Starlink nakonec bude na nižších orbitách, SpaceX může provozovat milion terminálů, proběhly první deorbitace
SpaceX už na oběžnou dráhu vyneslo 360 družic své internetové konstelace Starlink a na základě získaných zkušeností a poznatků se rozhodlo upravit plány pro rozmístění budoucích družic na orbitě. Vyplývá to z oficiální žádosti SpaceX o úpravu existující provozní licence u Federální komunikační komise (FCC). Konstelace nakonec bude výrazně níže. SpaceX navíc získalo povolení na provoz milionu uživatelských terminálů. Také vám možná uniklo, že už proběhlo několik deorbitací družic Starlinku.
SpaceX navrhuje jiné rozmístění družic
Není to poprvé, kdy společnost změnila své plány. Například úplně původně chtěla provozovat 4425 družic ve výšce kolem 1100–1300 km nad zemí a dalších 7518 družic na velmi nízké dráze kolem 320 km. Později se ale SpaceX rozhodlo přesunout 1584 satelitů z oněch 1100 km na dráhu ve výšce 550 km. Právě tuto část konstelace firma aktuálně vynáší pomocí raket Falcon 9 a výška 550 km se nejspíš ukázala jako optimální. SpaceX proto nyní žádá FCC o povolení provozovat i zbylých 2824 satelitů v této výšce místo původních 1100–1300 km. Plán pro finálních 7518 družic se nemění, ty by nadále měly být provozovány ve výšce 320 km. Nová struktura konstelace by tedy vypadala takto:
- 4408 satelitů ve výšce 540–570 km (tyto družice jsou vynášeny už dnes)
- 7518 satelitů ve výšce kolem 320 km (tato část konstelace bude vybudována až v pozdější fázi)
V dopise, který doprovází žádost SpaceX, společnost podrobně rozebírá důvody pro tuto změnu původního plánu.
Rychlejší deorbitace
Jednou z hlavních výhod nižší oběžné dráhy ve výšce 540–570 km je to, že pasivní deorbitace družic na původní dráze kolem 1200 km může podle SpaceX trvat i několik století. Firma samozřejmě plánuje satelity zhruba po pěti letech provozu aktivně deorbitovat pomocí iontového motoru, ale pokud by nějaký satelit selhal ještě předtím, samovolná deorbitace by byla moc pomalá. A během té doby by satelit mohl ohrožovat ostatní družice na oběžné dráze a přispíval by k problému vesmírného odpadu. Ve výšce kolem 550 km je ale mnohem vyšší aerodynamický odpor díky vlivu atmosféry, a tak i v nejhorším možném případě satelit pasivně deorbituje maximálně za pět let, načež shoří v atmosféře.
Nižší latence
Nižší orbitální dráha také znamená, že signál mezi zemí a satelity musí urazit kratší cestu, což vede ke snížení latence. To je jeden z hlavních parametrů kvality internetového připojení. SpaceX prý při komunikaci se svými existujícími satelity ve výšce 550 km snížilo latenci pod hodnotu 50 milisekund. Toto „zpoždění“ je pro uživatele téměř nepostřehnutelné. Oproti tomu latence v případě tradičního satelitního internetu, který využívá družice na geostacionární dráze, se pohybuje kolem 600 ms.
Neoficiální vizualizace satelitů Starlink (Autor: AstroReeseW / Twitter)
Další výhody navrhovaných změn
- Lepší pokrytí polárních oblastí signálem
- Díky nižší výšce nebude muset být signál pro komunikaci se satelity Starlink tak silný, což sníží potenciál rušení družic ostatních firem a pozemních bezdrátových systémů
- Vytvoří se velká mezera mezi Starlinkem a satelitními konstelacemi OneWebu a Telesat, které mají být provozovány ve výšce 1000–1248 km.
Společnost SpaceX dále navrhuje, aby jí byla udělena plošná licence pro starty raket s družicemi Starlink, a nemusela tak žádat o novou licenci u každého startu zvlášť jako doposud.
FCC nyní musí celou žádost o úpravu licence posoudit. Navrhované změny by ale neměly mít žádné negativní dopady, a tak lze očekávat, že dojde ke schválení.
Snímek satelitu Starlink ze země (Autor: @ralfvandebergh)
Uživatelské terminály a pozemní stanice
Další novinkou je, že SpaceX aktuálně získalo licenci na provoz až milionu uživatelských terminálů na území Spojených států. Tato zařízení jsou vybavena fázovou anténou a slouží pro připojení uživatelů k satelitům Starlinku ze země. Elon Musk v minulosti prozradil, že terminál vypadá jako „UFO na tyčce“ a je vybaven motorky pro dodatečné naklánění. Licence zmiňuje, že terminál má průměr 48 cm. Další technické parametry najdete zde nebo zde.
Pro provoz Starlinku jsou potřeba také pozemní stanice, které přeposílají signál z jedné družice na druhou. SpaceX jich na území USA provozuje hned několik a jejich přehled najdete na této mapě. Další stanice má být postavena také v Kennedyho vesmírném středisku. V budoucnu budou satelity mezi sebou komunikovat přímo na orbitě pomocí laserů, ale tato funkce bude přidána nejdříve koncem tohoto roku.
Spuštění služby
Licence pro terminály a funkční síť pozemních stanic jsou klíčové prvky, bez kterých by SpaceX nemohlo nabízet služby zákazníkům. Momentálně stále platí, že v oblasti severních USA a části Kanady by mělo dojít ke spuštění služby někdy v druhé polovině tohoto roku. SpaceX pro to potřebuje vynést alespoň šest várek družic, ale jelikož úplně první mise v květnu 2019 letěla s prototypy satelitů, které nebyly plnohodnotné, nejspíš se nepočítá.
Šestá „ostrá“ mise by měla odstartovat 23. dubna, ale pár měsíců pak trvá, než všechny vypuštěné družice vystoupají na své finální oběžné dráhy. Službu tedy nejspíš bude možné spustit nejdříve na podzim. Prezidentka SpaceX navíc varovala, že kvalita připojení může být v počátcích kolísavá, než firma vychytá všechny mouchy a vynese více satelitů.
První deorbitované družice
V únoru 2018 SpaceX vyneslo dva experimentální satelity Tintin A a Tintin B, které otestovaly technologie pro družice Starlink. Od té doby obíhaly kolem Země ve výšce 500 km a nebylo jasné, co se s nimi bude dít dál. Nyní to však vypadá, že SpaceX zahájilo jejich deorbitaci, jelikož obě družice od začátku dubna rychle klesají.
Klesající orbity družic Tintin A a TinTin B (Zdroj: Jonathan McDowell)
K úplně první deorbitaci satelitu konstelace Starlink ale došlo už 20. února 2020, když v atmosféře zanikl satelit s označením STARLINK-46. Ten byl vynesen na v rámci první šedesátky družic v květnu 2019. Nejspíš se jednalo o záměrný test deorbitace. Od té doby proběhly další dvě deorbitace, avšak v těchto případech nejspíš šlo o družice, které měly nějakou závadu, protože před deorbitací navyšovaly svou dráhu spolu s ostatními satelity ze své várky, takže asi nebyly předem určeny k zániku. Jde o družici STARLINK-1220 z únorové mise Starlink v1-4, která zanikla v atmosféře 9. března, a STARLINK-1118 z mise Starlink v1-2, která zanikla 2. dubna.
Pokud vás zajímají pohyby družic Starlink podrobněji, doporučuji sledovat StarlinkUpdates na Twitteru, kde každý den vycházejí názorné grafy.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-70 - 1. 12. 2024
- Mise Starlink 9-14 - 29. 11. 2024
- Mise NROL-126 - 26. 11. 2024
No pěkné poslu Muskovi účet za moji astro výbavu a stavbu hvězdárny a zaprasenou oblohu čarama o hledání nebezpečných planetek které bude výrazně znemožněno Alma a dalsi mega observatoře budou v háji v tom jsou desítky miliard.Na orbitu 300 až 500 km mají družice 2 až 3 magnitudu je to katastrofa meli mit 6 magnitudu. Soft si s tim uz moc neporadi v takove frekvenci na fotkach.Az sem bouchne asteroid, pulka lidstva vyhyne tak bude musk čumět hlavně že si eskimak pořídit internet. Máme planetu zavinění odpadkama a ted zavinime i vesmír.
A nebylo by snazší ty planetky a asteroidy raději hledat z oběžné dráhy. Když už nic jiného, tak tam bude mnohem lepší “viditelnost” a taky možnost sledování nonstop a ne jako ze Země.
Ne nebylo, bylo by na to potřeba několik teleskopů ala Hubble (ale širokoúhlých), nebo jeden obří jaký ještě neumíme pro vesmír ani navrhnout (podobný na Zemi váží stovky tun se zrcadlem 8 metrů velkým), nebo stovky či tisíce menších.
A pak ještě zajistit obří downlink dat zpět na Zemi – zde na Zemi se kvůli teleskopům v Chilských horách vyplatilo natáhnout páteřní podmořský optický kabel – jen pro ty observatoře, aby se ty snímky a data vůbec daly poslat k USA a evropským vědcům).
Pokud Elon hodlá takové výkonné teleskopy ZADARMO namontovat na družice, ZADARMO vynést a k tomu poskytnout ZADARMO třeba čtvrtku kapacity Starlinku…
…tak by vyřešil jeden z několika desítek astronomických oborů které životně závisí na co nejvíc čisté obloze.
PS: Třeba radioastronomové jsou úplně na prášky – radiové přístroje jsou o několik řádů větší a hmotnější než přístroje optické. Tam je “emigrace” na oběžnou dráhu v tomto století fantasmagorie.
Není a nebude to taková tragédie jak popisujete. Dobře víte, že se družice pohybují po stabilních drahách podle jasného časového klíče. Ve většině pozorování tak máte možnost datové korekce výstupu z čidel zařízení. Dále je potřeba akceptovat skutečnost, že prostor okolo planety začíná být výrazněji využíván a z toho budou vyplývat jistá omezení v pozorování z povrchu. On ten kosmický průmysl má velké dopady prakticky na všechny obory lidské činnosti, tedy i na astronomii. A lze předpokládat, že zejména astronomové budou mít pro rozmáhající se kosmo byznys na orbitách maximální pochopení. V samém důsledku to povede k rozvoji tohoto oboru především proto, protože se časem všechna důležitá astrokukátka budou muset přesunout do vesmíru. S tím se nedá nic dělat. Je to prostě změna stylu práce. Ten kdo se s tím nevyrovná, bude muset dělat něco jiného. Třeba fosilní červy, nebo tak… Také chápu váš nářek nad ztrátou nerušené oblohy. Nejprve světlo z měst a nyní i vícero satelitů… S nadsázkou by se to dalo přirovnat ke stávkujícím řeholníkům z klášterní písárny proti zavádění knihtisku. Na závěr, než budete dál strašit bezvýchodností situace si uvědomte, že astronomie je placená prostřednictvím daní a lid, který daně platí velice nerad, naopak velice rád vidí nějakou vizi a akci. To je to co zajišťují politici a poslední dobou také činnost pana Muska. Díky němu a jemu podobným dostane nakonec i astronomie víc peněz. Takže tragédie to rozhodně nebude.
V případě vynesení desítek tisíc družic to bude tragédie. Neříkejte za deset let že jsem vás nevaroval. Jde o to, že zaplavit oběžnou dráhu tisíci lacinými jednoúčelovými družicemi ve skutečnosti NENÍ POKROK, je to velmi sobecky a bezohledně navržený systém. Škody jsou řádově vyšší než užitek z připojení zaostalých částí planety (pokud vůbec budeme tento PR důvod brát na zřetel, viz co jsem psal v příspěvku níže, za tím si stojím)
Pozemní přístroje v tomto století nahradit těmi kosmickými není reálné, i kdyby samotné vynášení bylo zadarmo. U těch radiových je to úplné scifi. Radiové observatoře tvoří soustavy desítek až stovek parabol (a jsou v plánu tisíce), až desítky metrů velkých, s nutností velmi přesně daných rozestupů.
Družice podobných systémů jako je Starlink jsou z hlediska rušení vizuálního i radiového nejhorší (před starlinkem bylo podobně rušivých celkem ani ne 50, včetně ISS). Už při stovkách kusů je to větší problém než všechny ostatní družice dohromady. A to jich má být ještě o dva řády víc.
PS: neexistuje nic jako “důležitá” astrokukátka. Observatoří jsou po světě stovky a do vesmíru je reálné vynést jednotky, maximálně desítky (i kdyby Elon nabídl vynesení zdarma). Kosmické přístroje jsou o několik řádů dražší a složitější vyrobit (musí odolat vibracím při startu a kosmickému prostředí, musí mít radiové spojení se zemí a mají omezené zdroje energie)
Mimochodem LEO je pro astronomické přístroje málo vhodná. Proto ty skutečně špičkové přístroje je dnes nutné dopravit až hluboko za Měsíc, do bodu L2. To zatím není samozřejmost ani pro Elona. A v podstatě to znamená nemožnost servisní mise.
Když jste se tak rozmáchl, tak já si troufám tvrdit, že do konce tohoto století se astronomie přesune spíš na Měsíc, než na oběžnou dráhu, protože tam bude mít nesrovnatelně lepší podmínky, než zde na Zemi.
A když už jsme u toho, co vy jste označil za nerealizovatelné, tak doporučuji se nejdříve tématu více věnovat, protože NASA už na tom pracuje a už mají poměrně reálně vypadající projekt a to máme do konce století ještě hodně daleko. Navíc na Měsíci jsou možná pozorování, která nelze provést ze Země například díky atmosféře.
https://www.kosmonautix.cz/2020/04/nasa-uvazuje-o-obrim-radioteleskopu-na-mesici/
To můžete tvrdit jen proto že nerozumíte astronomii a už vůbec ne té radiové. Já sice také nejsem odborník, ale i tak vám to pomohu vysvětlit:
1. NASA zaplatila vypracování studie “co kdyby” (vždy to bude závislé na vládním financování). Takových studií má NASA plné šuplíky (třeba taková stavba orbitální stanice okolo Měsíce ala Skylab – z předělané nádrže horního stupně rakety SLS). Já držím palce všem projektům NASA, ale nikdy by mě ani ve snu nanapadlo brát pouhou studii jako hotovou věc (90% studií zůstane navěky v šuplíku).
2. Tohle by bylo první a jediné rozumné využití Měsíce pro jakoukoli astronomii ! Využít stín Měsíce, zejména během Měsíční noci (kdy bude odstíněný i radiový řev našeho Sluníčka). A pouze pro velmi dlouhé vlnové délky – proto by stačila jen síť rozmotaných kabelů (nikoli hliníkové panely jako u kratších vln)!
Ve všem ostatním (kromě atmosféry) má Měsíc stejné nevýhody jako Země ! (gravitace, vlastní rotace, extrémní změny teplot, navíc problém s limitovanou energií – zrovna během té noci a nemožnost přímé komunikace se Zemí)
3. Hubble byl první a poslední velký teleskop v blízkosti Země (tehdy to jinak nešlo). Všechny další důležité observatoře se posílají do bodu L2 (asi 5x dál než obíhá Měsíc).
4. Přesun kapacit odpovídajících těm pozemským na oběžnou dráhu či ještě dál je v tomto století sci-fi. Platí to pro optický obor a u radiového oboru to platí 100x víc. Můžu držet palce ať se podaří dostat nahoru co nejvíc teleskopů, ale o náhradě nemůže být řeč.
Nejsmutnější na tom je to, že celé to PR o připojení třetího světa je na 90% falešné. Eskymák v první řadě potřebuje mobilní telefon (nebo satfon) a až potom internet. Ale kde je telefon, tam dřív nebo později dorazí i mobilní datové služby, i ten hovor se dnes stejně už přenáší jako nuly a jedničky. SpaceX potom bude muset žádat o licenci každý jednotlivý stát (ne kvůli satelitům, ale kvůli terminálům uživatelů).
V primitivních podmínkách je rozdíl mít mobil (satfon) který se dá pohánět třeba i tužkovými baterkami… a je rozdíl mít anténu jak kolo od vozu a dekodér (terminál) co bude žrát desítky wattů. A zase naopak – tam kde můžete “plýtvat” desítkami či stovkami wattů tam většinou máte elektřinu dovedenou skrz dráty. Natáhnout vedle toho optický kabel je halířová položka (kvůli byrokracii to sice může být “problém” – ten samý problém ale bude mít i SpaceX až v takové “shithole” bude žádat o licenci pro uživatelské terminály !)
Opět vás musím poopravit. Není to zcela tak jak tvrdíte a nedíváte se na tu problematiku ze správného úhlu. Licence na příjem satelitního signálu není. Přijímač SL tak nebude potřebovat licenci pro příjem. Jedinné co by mohl potřebovat je homologace zařízení úřadem daného státu. Pokud tedy je nějaký takový stát tohoto úkonu profesně schopen. Spousta zemí s horší infrastukturou a pologramotným obyvatelstvem se homologací nijak nezdržuje.
A pokud se týká nedostupnosti napájení SL z tužkových baterií: Vezme si příklad z rovníkové Afriky. Není třeba mít v každé hliněné boudě na kraji lesa přijímač SL a do úmoru točit dynamem jízdního kola při troše snahy vybrat si mailovou schránku. Je ale praktické, provozovat takový SL přijímač na misii, kde se schází obyvatelstvo. Nebo třeba ve vesnické škole vedené či spravované zahraniční neziskovkou, prostě všude tam, kde je a nebo může být solární panel s invertorem, který a zde zdůrazňuji, je provozován někým technicky příčetným, schopným jej udržet v chodu. Zde to může mít efekt náramný. U každého takového elektrifikovaného bodu se vám totiž slézají místní s mobily a dobíjejí. Tedy zde mohou pod dozorem použít i internet o dětech nemluvě. A to je právě ten přínost pro země třetího světa.
To máte pravdu, ale zde se jedná o zařízení v režimu satelitního telefonu. Ten žádnou lokální licenci nepotřebuje. Je zde ale nebezpečí právě nekontrolovaného přístupu k internetu v zemích s nižší či žádnou svobodou. Zde by takovéto samostatné zařízení mohlo být pro místní vlády nepřijatelné a podléhalo by přísné regulaci. To by mohlo být určitě.
Licenci potřebují i satfony kde na tom byla celoplanetární shoda a bylo to tlačené skrze ITU. Jde zejména o vysílací výkony (aby jeden špatně navržený přístroj nerušil ostatní uživatele).
Starlink a ostatní širokopásmové systémy navíc budou používat pásmo které je v mnoha zemích z velké části pořád ještě zaplněné. Tam to bude mnohem složitější.
Máte pravdu, to jsem nevěděl a ni jsem nezjišťoval, omlouvám se. Domnívám se ale, že Star Link není jen výkonným zdrojem prostředků pro EM a jeho firmy. Mnohem více bych vnímal jeho potenciál jako strategický projekt. Být diktátorem, měl bych z toho těžkou hlavu. Hrozně špatně se to bude rušit… Být zástupcem Pentagonu, budu do toho sypat horem dolem. Hrozně špatně se to bude při tom množství družic sestřelovat…
Když budou všechny satelity na ve vesmíru, kolik jich čistě budeme schopni vidět najednou? Jestli dobře počítám, tak povrch planety v 500km je 148M km2, takže to je jedna družice na 14831km2. ČR má rozlohu 78867km2, takže to dělá 5,3 satelitu v jednu chvíli nad českou republikou. Je to možné?
Přidejte dva řády navíc, protože z ČR uvidíte družice ve výšce 500 km které budou prolétat nad velkou částí evropy.
Tam by pak chtělo upřesnit otázku, zda prostě počítat družice nad obzorem, nebo jen družice přímo v zorném poli jednoho lidského pozorovatele.
Každopádně půjde během celého roku několik hodin po západu (a před východem) slunce (v letním období potom po celou noc !) vidět v každém okamžiku nejméně mnoho desítek, ale spíš stovek starlinků.
PS: Starlink je vymyšlený tak aby síť byla nejhustější nad středními šířkami, a za polární kruhy naopak družice létat nebudou. To by pak na naší zeměpisné šířce, zejména v létě, byla viditelnost starlinku úplně nejvyšší z celého světa.
Už loni v létě (bez jediného starlinku), pod dobrou oblohou byla v každém okamžiku vidět aspoň jedna družice (a to takových viditelných mělo lidstvo ve vesmíru jen pár desítek, kdežto starlink to číslo viditelných družic zdvihne o tři řády).
Jde mi spíš o tu skutečnou viditelnost z pohledu jednoho člověka na konkrétním místě. Pokud kouknu nad nebe, uvidím jich jen několik málo, nebo se budou rojit jakou mouchy u kadibudky? Včera jsem koukal na starlink vláček a pokud by to bylo v takové frekvenci a ještě k tomu v matici, bylo by to asi celkem nepříjemné, pokud jich najednou bude na nebi, kdy ve svém zorném poli uvidím 3, tak to až takový problém nebude.
Podle všeho člověk opravdu přímo uvidí desítky družic. A i když to nebude tak strašné jak “vláček” ve kterém sondy nemají ustálenou dráhu a nejsou správně orientované k zemi a slunci, tak pokud násobně nezamakají na jejich ztmavení tak to bude opravdu rušivé 🙁 . A to nemluvím o astronomii a focení nočních krajinek (pokud by zůstaly takhle jasné tak nejdou retušovat – jsou jasnější než hvězdy)
PS: vláčků se samozřejmě nezbavíme, protože staré družice bude muset SpaceX nahradit novými (systém o celkovém počtu 40 tisíc družic se životností 5 let potřebuje vyměnit 8 tisíc kousků ročně !)
Tady je pár videí simulací. První videa jsou opravdu děsivé! :-O Pak je tam video, kde je vidět nebe z úhlu pohledu člověka v reálném čase.
http://www.deepskywatch.com/Articles/Starlink-sky-simulation.html
Včera jsem si pokládal podobnou otázku při pohledu z okna. Nádherná noční obloha se spoustou hvězd, hluboká noc a starlinkový vláček s jasnými satelity. Moc veselý jsem z toho nebyl. Bylo to moje druhé pozorování těch satelitů. V prvním případě jsem nedávno cíleně vyhledal vláček Starlink4 a ty byly dost jasné, v závěsu za najjasnějšími hvězdami a přelet trval cca 10min. Včera jsem prostě jen chtěl kouknout na oblohu a ten starlink tam byl jaksi navíc. Upřímně, je to jiný – blbý pocit, než když se na to chcete dívat cíleně. Pokud budou starlink satelity na finální dráze svítit s magnitudou okolo 5, pouhým okem je člověk neuvidí a zbudou jen ty vláčky. Profesionální astronomie tím bude poznamenána mnohem více. Osobně nejsem příznivcem tohoto podnikatelského záměru, ze kterého bude benefitovat především Musk a Americká armáda. Legislativa řešící regulaci, tak aby nevznikal ve vesmíru “divoký západ”, zatím neexistuje. Kapitalismus tu ukazuje planetě svou odvrácenou tvář.
Snad to nebude příliš OT. Ale nevinil bych kapitalismus jako ideu. Problém současnosti je v žití na dluh států a mnoha firem a v existenci levných peněz které tito dlužníci žádají po centrální bance – aby centrální banka “natiskla” další a další peníze na záplatování předlužené ekonomiky. Někdo tomu říká bankovní socialismus.
To umožňuje existenci podnikatelských záměrů, na které by z vlastních peněz rozumná banka nedala normálně ani vindru.
A situace je umocněna přeléváním těchto laciných, vytištěných peněz na burzu (pro mnoho investorů je běžné půjčit si peníze od brokera-banky = “napákovat” svoji investici). Žijeme v době největší akciové bubliny v historii. Je varující když firma podnikající v koronavirem ohroženém odvětví, která má odstavené továrny z důvodů karantény (už byly odhalené i případy nákazy přímo mezi zaměstnanci) trhá historické rekordy v ceně akcií ! A dalších takových firem není málo.
Stejně tak získání prostředků na satelitní konstelaci typu Starlink by bylo nemožné bez neuvěřitelně laciných peněz tištěných centrální bankou (a poskytovaných dále komerčním bankám).
Poučení z krize 2008 bylo přesně opačné než co by potřebovala ekonomika a vlastně kapitalismus. Rozhazování a tištění peněz se rozjelo na ještě vyšší obrátky. Přitom v kapitalismu by mělo být zcela normální že občas nějaká firma prostě zkrachuje (ani to nemusí být přímo její vina, může doplatit na nekvalitní partnery). Jinak nastupuje morální hazard když se firmy i banky přestanou chovat opatrně a ZODPOVĚDNĚ (jak by činily, pokud by šlo o jejich vlastní těžce vydělané peníze).
Růst akcií je určován chováním investorů. Veří-li záměru firmy, akcie kupují a cena akcie stoupá. EM dodává vizi kterou se snaží naplnit a to táhne investory. Jinak tisknutím peněz rychle do pekel… Ano i ne. Dolar opustil zlatý standard 1971. Od té doby jsou peníze ničím nekryté a v zásadě je lze tisknout co ekonomika snese. Kupříkladu koruny našich komunistů kryla “práce ludˇu a oštatných aktív Štátnej banky Československej. Dolar zase třeba má napsáno. že ” věříme v boha” a na euru pro jistotu není nic. Tak si vyberte.
To jste napsal obecnou poučku, ale není to celá pravda. “Trvalý” růst akcií – akciová rally (to co vidíme od krize 2008*) je možný pouze za podmínky že investoři, banky-brokeři a v neposlední řadě spekulanti mají rostoucí objem prostředků aby je mohli vrhnout na burzu.
Skutečných investorů (z přesvědčení, takových jak je popisujete v druhé větě) je maximálně 1/3. Zbytek burzy (a tedy držitelé akcií) jsou roboti pro krátkodobé obchodování a spekulanti (ti ideálně s penězi napůjčovanými-napákovanými od bank).
*tato krize nebyla vyřešena ve smyslu že by se splatily dluhy či se lidé chovali odpovědněji – tato krize se “vyřešila” tisknutím velkého množství peněz. A toto tisknutí musí být čím dál častější a větší jak se hromadí další a další nezodpovědné dluhy (jako když feťák zvyšuje dávku), dokud měna neztratí důvěru a nezkrachuje.
Zase jste vedle. Investoři přelévají peníze podle toho jak diverzifikují své portfolio. Od méně rizikových po více rizikové. Vždy něco na úkor něčeho jiného. Neznamená to, že se vytiskly nové peníze. Takový JB prodal akcie Amazonu, aby mohl nalít peníze do BO. Pro něho jsou to úplně nové peníze, protože ty akcie za tu cenu nekoupil. To ale neznamená, že někdo vytiskl miliardu dolarů, aby si je mohl koupit.
Stejný objem nákupu v jeden čas a stejný objem prodeje v druhý čas nevyvolá stejný růst a pokles. Aby někdo na burze vydělal, musí někdo na té samé burze prodělat. Když chci někde dát, musím nejdřív někde vzít.
Držitelé akcií a roboty, to nejde dohromady. Spousta investorů také neinvestuje na burze.
BTW, proč se točí řeč o burze? SpaceX není veřejně obchodovaná společnost.
Protože burza ukazuje lépe jak jsou na tom s penězmi banky, korporace a velké instituce. To že nezdražují rohlíky neznamená že inflace měny je na nule (akcie a dluhopisy se počítají do rozšířené definice měny). Je třeba rozlišit index spotřebního koše a inflaci měny.
Nově tvořené peníze (ať přímo “nesterilizované” z centrální banky* nebo z komerčních bank praktikujících částečné rezervy) jdou vždy odshora dolů – napřed banky, korporace, akciová burza, státní kasa (skrze dluhopisy) a až úplně dole jsou peněženky občanů (kde se devalvace měny projeví jako poslední).
SpaceX sice není veřejně obchodovaná ale zadarmo nepracuje a zde diskutovaný projekt Starlink je krytý nejspíše z peněz dalších investorů a z půjček od bank. Nikdo nežije ve vakuu.
A tím se oklikou vracíme ke kapitalismu – žití na dluh a morální hazard vedou k plýtvání reálným kapitálem (prostředky a čas firem) protože umožňují financování i nekvalitních projektů – malinvestic . To dříve nebo později povede ke krachu řady investic a veškerá snaha centrální banky “tisknout” peníze tuto očistu jen oddaluje.
* šéf FEDu se nedávno nechal slyšet že než aby nechal krachnout NY burzu, tak FED raději přímo vstoupí na burzu a začne plošně kupovat akcie (= tištění peněz v nejčistší formě, zatím se to dělalo oklikou přes záruky a odkupy “junk” dluhopisů).
Ono natisknout nové peníze není tak jednoduché, jak si to představujete. Myslet si, že někdo natiskne peníze proto, aby zaplátoval státní dluh, je velmi naivní představa. Tedy v “západním světě”. Samozřejmě se nové peníze tisknou, ale ne v takovém množství, aby se splnily vaše představy.
Centrální banky samozřejmě ovlivňují cenu peněz, nicméně na to existují úplně jiné mechanismy, než je tisknutí peněz. Dlužníci žádají peníze po těch rozumných bankách a teprve ty pak po centrální bance nebo i jinak.
Další cestou, jak přispět dlužné společnosti, je podpora státu, který rozhodne, zda je záchrana společnosti v jeho zájmu (zaměstnanci, energetická strategie, ekologická strategie atd.). Peníze pak jdou z peněz ministerstev, tzn. ze státního rozpočtu. nejsou nově natištěné.
Malá inflace je to, co pomáhá firmám se zhodnocovat nebo přežívat. Centrální banka vyhlašuje cíl, který podle široce vnímaného pohledu bývá kolem 2%. To se nedá udělat jenom natištěním nových peněz.
Páka při nákupu virtuálních akcií není o vytištění nových peněz.
Ani u nás nebudou kompenzace firmám kvůli koronaviru řešeny novými penězmi. Stát si na ně půjčí.
Krize z roku 2008 ani poučení z ní není o tisknutí peněz.
Mýlíte se, zjistěte si co je to “peněžní zásoba M2” (anglicky Money supply M2). To že nezdražují rohlíky neznamená že se s měnou nic neděje. Podstatné je pouze to, kdy špatné investice naruší chod ekonomiky a kdy skutečná inflace měny probublá do indexu spotřebitelských cen.
Rozhodně mi vadí konspirační blázni s alobalovými čepičkami co všude vidí spiknutí, ale dluhová ekonomika a zásahy centrálních bank (jako třeba cílená devalvace koruny nákupem EUR v rozsahu téměř jednoho českého HDP) jsou skutečnost. A dělají v reálném hospodářství takový chaos a způsobují malinvestice v rozsahu, který nás všechny přijdou velmi draho. Otázka je pouze kdy…
A tento rozbor je pod článkem o Starlinku?? To jako vážně?
získání prostředků na satelitní konstelaci typu Starlink by bylo nemožné bez neuvěřitelně laciných peněz tištěných centrální bankou (a poskytovaných dále komerčním bankám).
Ochota investovat je přímo úměrná výši očekávaných výnosů a nepřímo úměrná výši rizika.
Tištění peněz centrální bankou (mimochodem – kterou? všech na světě?) s tím má pramálo společného.
Doby Falconu 1 jsou dávno pryč. Dnes si SpaceX investory vybírá. Investory, kteří stojí ve štrůdlu a předhánějí se v nabídkách, a hrozně rádi by vložili své peníze právě do SpaceX. Proč to sakra dělají? Že by se hromadně zbláznili jejich portofolio manažeři?
Anebo vidí firmu, která celé Aerospace odvětví, léta stagnující, zabetonované na pozicích tučných vládních kontraktů, táhne za pačesy – křičící a kopající – do 21. století? Firmu, která během posledních deseti let ukazuje naprosto bezprecedentní inovační potenciál, vitalitu, výsledky?
Je varující když firma podnikající v koronavirem ohroženém odvětví, která má odstavené továrny z důvodů karantény (už byly odhalené i případy nákazy přímo mezi zaměstnanci) trhá historické rekordy v ceně akcií !
Jmenuje prosím jedinou komerční firmu, jejíž byznys není ohrožen pandemií COVID-19 (skupinu Anofert můžete vynechat:)).
Rád čtu v diskusích vaše příspěvky technického rázu. Tento – s prominutím – blábol mě jakožto vystudovaného ekonoma nadzvedl a donutil reagovat.
Jako vystudovaný ekonom zcela jistě chápete co jsou to “levné peníze” a že to v ekonomice způsobuje rozsáhlé malinvestice a obrovské problémy.
Konzervativnější “Rašínovský” ekonomický přístup sice může někdy přiškrcovat ekonomiku a může způsobovat pomalejší růst inovací, ale také páchá méně bublin a krachů nekvalitních investičních záměrů.
Skutečné hospodářství a dlouhodobá udržitelnost se dá získat jen reálným kapitálem(=odloženou spotřebou). Jakékoli švindlování se dřív nebo později vymstí.
PS: Iridium si napoprvé také mohlo vybírat investory ale zkrachovalo ještě před vynesením poslední družice (Iridium podcenilo rychlost rozvoje pozemních sítí). V době levných peněz je vždy globální PŘETLAK investorů, nikoli nedostatek.
Ať to zkrátím: reagoval jsem na to, že jste použil Starlink (a tedy SpaceX) jako příklad špatné investice. Investice, do které by podle vás nikdo nešel nebýt levných “natištěných” peněz.
Možná to jen chtělo hodit pod článek o OneWebu 😉
Otázka taky je co přesně myslíte slovem vidět. Jestli vidět skutečně a nebo pouze teoreticky, tedy bez ohledu na světlo a odraz.
Ono je to složitější:
1) Vidíš více než je plocha na zemi
2) Rozložení není rovnoměrné (v podstatě se nepohybují od 55 stupně šířky výše)