Dragon po zachycení robotickým ramenem na ISS během mise CRS-8 (Foto: NASA)
Šéf SpaceX Elon Musk skoro při každé příležitosti veřejně děkuje NASA za to, že SpaceX zachránila před bankrotem a že je pro firmu zároveň největším zákazníkem. Jak tedy spolupráce vládní agentury NASA a soukromé firmy SpaceX vlastně začala, jak probíhá a co se chystá do budoucna? To se dozvíte v této dvoudílné sérii článků. Dnes si vezmeme do hledáčku program Commercial Ressuply Services, v rámci kterého SpaceX zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici pomocí lodi Dragon.
Epizoda pořadu Elonovinky o Dragonu a zásobování ISS:
Agentura NASA v roce 2006 oznámila program zvaný Commercial Orbital Transportation Services (zkráceně COTS), v rámci kterého hodlala pomoci soukromým firmám vyvinout technologie potřebné pro dopravu nákladu a později také posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Výměnou za finanční dotace a vlastní know-how by agentura získala možnost levně využívat americké nosiče a lodě, místo aby musela za ty samé služby platit Rusku, Evropě či Japonsku, nebo musela vyvinout vlastní raketu a loď, což je historicky velice neekonomické. NASA moc dobře ví, že soukromý sektor dokáže být oproti vládní agentuře mnohem efektivnější, agilnější a ve výsledku několikanásobně levnější.
O kontrakty programu COTS se ucházela řada firem, od velikánů typu Boeing a Lockheed Martinu přes SSL až po několik méně známých subjektů. NASA nejdříve vybrala společnosti SpaceX a Rocketplane Kistler (RpK), ale druhá jmenovaná firma byla o něco později nahrazena společností Orbital Sciences (dnes Orbital ATK) kvůli tomu, že RpK nedokázalo včas zajistit nutné finanční prostředky.
Společnost Orbital Sciences získala kontrakt na 170 milionů dolarů (později byl navýšen na 288 milionů) na vývoj rakety Antares a lodi Cygnus pro potřeby zásobování ISS. SpaceX získala podobný kontrakt na vývoj rakety Falcon 9 a lodi Dragon v hodnotě 278 milionů dolarů (později navýšeno na 396 milionů). Obě společnosti splnily podmínky kontraktu, když se jejich lodě úspěšně spojily s ISS v letech 2012 (SpaceX) a 2013 (Orbital).
NASA zpětně vyhodnotila program COTS jako obrovský úspěch a zářný příklad toho, jak má vypadat spolupráce vlády a soukromého sektoru. NASA do programu investovala 800 milionů dolarů a výsledkem byly dva nové raketové nosiče a dvě automatické zásobovací lodě. Pro porovnání, vývoj kosmické lodi Orion pod dohledem NASA stál 12 miliard dolarů.
Program COTS se týkal jen vývoje, testování a certifikace technologií a nevztahoval se na ostré mise, ty byly objednávány a spravovány pod souvisejícími programy Commercial Resupply Services (CRS) a Commercial Crew, které se časově částečně překrývaly s COTS.
Ještě před dokončením programu COTS, konkrétně v prosinci 2008, NASA oznámila udělení kontraktů na zásobovací mise na ISS společnostem SpaceX (1,6 miliard dolarů za 12 misí) a Orbital Sciences (1,9 miliard za 8 misí) v rámci programu Commercial Resupply Services (CRS). Vše samozřejmě bylo závislé na úspěšné certifikaci obou firem, které bylo dosaženo v rámci programu COTS. SpaceX podmínky certifikace úspěšně splnilo v letech 2010 a 2012, když během misí COTS-1 a COTS-2 prokázalo, že jejich loď Dragon funguje, jak má. Během COTS-1 Dragon provedl několik obletů Země a spolehlivě komunikoval s pozemními stanicemi a přijímal příkazy. Následně se loď bezpečně vrátila na Zem a stala se tak prvním soukromým vesmírným plavidlem, které dosáhlo oběžné dráhy a zase se vrátilo. Během mise COTS-2 se pak Dragon stal první soukromou lodí, která se úspěšně spojila s ISS. Loď Cygnus společnosti Orbital Sciences úspěšně provedla demonstrační let k ISS v září 2013.
Dragon a Cygnus jsou značně rozdílné lodě. Kapacita je zhruba srovnatelná, ale velkou výhodou Dragonu je schopnost návratu na Zemi, díky čemuž dokáže náklad na ISS nejen vynést, ale také přivézt další náklad zpět na Zemi. Cygnus oproti tomu po odpojení od ISS shoří v atmosféře, takže se dá využít pouze pro likvidaci odpadu a dalšího nepotřebného materiálu. Další výhodou Dragonu je, že disponuje systémy na podporu života, jelikož byl už od začátku navržen i pro posádku, takže dokáže převážet živé organismy pro různé experimenty na ISS – párkrát už takhle nesl třeba pokusné myši.
Prvním ostrým letem SpaceX v rámci programu CRS byla mise CRS-1, která v říjnu 2012 odstartovala z Mysu Canaveral a vynesla první várku zásob na vesmírnou stanici (kromě potravin se běžně vynášejí také různá zařízení, výbava a vědecké experimenty). Od té doby SpaceX uskutečnilo spoustu dalších misí (z toho jednou neúspěšně v případě mise CRS-7, která selhala během letu) a ještě jich má několik před sebou. NASA v roce 2015 rozšířila původní kontrakt z 12 misí na celkem 20 misí. Ale tím však spolupráce NASA a SpaceX neskončí, v roce 2014 totiž NASA oznámila druhou fázi programu Commercial Resupply Services.
Agentura NASA byla spokojena s průběhem programu CRS, a tak v roce 2014 oznámila výběrové řízení na jeho druhou fázi. Spolu se SpaceX a Orbital ATK se do druhé fázi přihlásily také společnosti Boeing, Lockheed Martin a Sierra Nevada Corporation. V roce 2016 pak NASA oznámila, že vítězi kontraktů na minimálně 6 misí se staly společnosti SpaceX, Orbital ATK a nově také Sierra Nevada Corporation s nákladní variantou raketoplánu Dream Chaser. Mise nasmlouvané v rámci druhé fáze CRS by měly proběhnout v letech 2019 až 2024.
SpaceX se o kontrakt v druhé fázi CRS ucházelo s novou verzí Dragonu. Tato varianta je schopna automatického dokování k ISS (současný Dragon musí být manuálně zachycen robotickou paží) a zároveň disponuje motory SuperDraco, které umožňují záchranu Dragonu v případě selhání rakety na rampě nebo během letu.
Podrobnější informace o druhé fázi CRS najdete v tomto článku.
NASA se soukromým sektorem spolupracuje nejen na zásobování ISS, ale také na přepravě lidské posádky. Tento program se obecně nazývá Commercial Crew a o tom, jak vypadaly jeho přípravy a jaký je aktuální harmonogram, se dočtete v druhé části článku. SpaceX pro přepravu posádky využije loď Crew Dragon a první demonstrační let je plánován na rok 2018.
Související články:
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
Zobrazit komentáře
Díky za článek.
Vím, že to není SpaceX, ale nevíte někdo nějaké novinky o Dream Chaseru? Neslyšel jsem o něm tak dlouho, že jsem na něj prakticky zapomněl. Díky.
Super článek.
Je tam drobná nepřesnost. Ke konci článku tam píšete, ze v r.2015 se počet misí navýšil na 20. A pak že je vybrali v r.2014 do nového kola, takže bude navýšení. Ale to je v tom roce 2015 na těch dvacet...
To ne, v roce 2015 NASA navýšila původní kontrakt první fáze z 12 misí na 20 a zároveň v roce 2016 SpaceX dostalo kontrakt na dalších minimálně šest misí v rámci druhé fáze CRS, ale to se do těch původních 20 nepočítá, to je zvlášť.
Tak to díky za upřesnění, dřív jsem to chápal špatně. A omlouvám se za to napomenutí
Tady je ta změna z 12 na 20 misí, v roce 2015, ach jo, že já si toho předevčírem nevšiml :-)
A teď vážně, pokud tam není nějaká zásádní krpa v číslech, tak mi ta neekonomičnost vývoje Orionu vs Dragonu přijde dost šílená (není v těch 12 miliardách započítána cena i za SLS?). Ono asi živit 3-5 000 zbytečných úředníku přijde ročně pěkně draho.
Ikdyby do toho Orbital ATK i SpaceX vrazili další 1-2 miliardy (co si pamatuju odhadovaná investice do znovupoužitelnosti Falconu je 1 miliarda), přesto je to moc.
Ano, Orion má létat na meziplanetární mise (zde dodávám, že nevěřím, že to zvládne sám o sobě, bez dalších dodatkových modulů atd, tolik kupříkladu papání tam prostě nenacpou). Ony se asi hodnoty lidské společnosti posunuly od závodního tempa 60tých let k neskutečnému důrazu na bezpečnost. Ale i tak mi to přijde šílené. Ano, někdo mi může říct, že každý dolar z programu apollo na sebe vydělal 8 krát, ale to bylo včetně Saturnů.
Na závěr dodávám, skvělá investice od NASA. Zde je na místě poslední poznámka. Díval jsem se, Orbital ATK létá jen na ISS, jiné lety tam napsané u Antaresu nejsou. Zatímco mi přijde, že se SpaceX doslova snaží ovládnout trh s dopravou na GEO atd.
No uvidí se. Podle mě zvolili správnou cestu.
Vyska kontraktu bola pre spacex 1,6 mld. Usd . tych 396 mil je malo, alebo to je len na vyvoj?
396 milionů bylo v rámci COTS a byly to peníze na vývoj F9 a Dragonu. 1,6 miliardy pak byla pozdější normální platba za služby CRS (12 misí k ISS).
Těch 12 miliard je samozřejmě bez SLS. Celkem se odhaduje, že Orion vyjde na 20 miliard. Z Wikipedie: "The sum of the prior Orion program funding from 2006 to 2015, the funding enacted for 2016, the funding planned for 2017 through 2021, and funding through completion of development by 2023, is $20.4 billion (nominal)."
Za ty peníze by Elon postavil město na Marsu dřív než NASA začne stavět DST. :D :(