Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)
Společnosti SpaceX a ULA se staly vítězi kontraktu, který v následujících letech zastřeší vynášení nejdůležitějších družic pro americkou národní bezpečnost. O lukrativní kontrakt se ucházely také společnosti Blue Origin a Northrop Grumman, ale ty ze souboje odcházejí s prázdnou. Rakety Falcon 9, Falcon Heavy a Vulcan Centaur tak budou do roku 2027 primárními nosiči pro vojenské a špionážní družice amerického Pentagonu. SpaceX však momentálně nesplňuje všechny potřebné požadavky, a tak bude muset upgradovat rampu LC-39A a také obstarat větší aerodynamický kryt pro své rakety.
Americké letectvo v květnu 2019 vyhlásilo výběrové řízení pro druhou fázi kontraktů na vynášení vojenských zakázek, o které se kromě favoritů ULA a SpaceX ucházely také společnosti Blue Origin a Northrop Grumman. SpaceX se do výběrového řízení přihlásilo s osvědčenými raketami Falcon 9 a Falcon Heavy, ULA nabídla Vulcan Centaur, Blue Origin se přihlásil s raketou New Glenn a Northrop Grumman se svou chystanou raketou OmegA. Letectvo nakonec vybralo SpaceX a ULA, které by si tak v letech 2022–2027 rozdělí lukrativní kontrakty na zhruba 30 misí, přičemž ULA má získat 60 % startů a SpaceX zbylých 40 %. V rámci oznámení vítězů byly rovnou uděleny první dva kontrakty. ULA pro armádu provede mise USSF-51 a USSF-106 v celkové hodnotě 337 milionů dolarů. SpaceX vyhrálo kontrakt na misi USSF-67 v hodnotě 316 milionů dolarů. Start všech tří misí je plánován na rok 2022.
Pokud vám výše kontraktu SpaceX přijde vysoká, asi nebudete sami. Důvodem by mohlo být to, že kontrakt kromě startu samotného zahrnuje také spousty dalších položek: „integrační studie, služby pro podporu startu, sledování flotily, výrobu rakety, integraci mise, obsluhu startu, zajištění mise, připravenost na start a aktivity unikátní pro každou misi“. To platí i pro kontrakt ULA, ale je teoreticky možné, že v případě SpaceX tento první kontrakt zahrnuje také jednorázové položky související s nutností provést upgrade rampy LC-39A kvůli vertikální integraci nákladu a také vývojem většího aerodynamického krytu. Bez těchto dvou věcí totiž Falcony nesplňují požadavky pro úplně všechny potenciální mise, které bude armáda nabízet.
Oproti tomu ULA, Blue Origin a Northrop Grumman získaly od armády finance na vývoj svých raket a související infrastruktury už v roce 2018. SpaceX ale tehdy jako jediná společnost soutěžila s již zalétanými raketami, a tak místo nich žádala o finance na vývoj Starship, která by mohla posloužit jako nosič pro ty nejnáročnější vojenské mise. SpaceX ale nakonec žádné finance nezískalo a dokonce kvůli tomu došlo na žalobu. Možná tedy jde o jakýsi kompromis ze strany Pentagonu, který SpaceX přispěje na potřebné upgrady tím, že náklady na jejich provedení zahrne do prvního uděleného kontraktu. Je to však jen moje spekulace, protože si jinak nedokážu vysvětlit tak vysokou cenu. I když totiž vezmeme v potaz, že armádní mise jsou tradičně dražší než ty komerční a že by mohlo jít o misi Falconu Heavy, tak u dřívějších armádních kontraktů si SpaceX za Falcon Heavy účtovalo jen 130 milionů dolarů.
Zajímavostí je, že společnost ULA se sice do soutěže přihlásila se svou chystanou raketou Vulcan Centaur, ale zároveň je ve výsledném kontraktu dodatek, podle kterého může v případě zdržení nové rakety nadále používat stávající Atlas V. Jelikož ale Atlas pohánějí ruské motory RD-180, před časem vstoupil v platnost zákon, podle kterého lze tuto raketu zakoupit pro jakékoli armádní zakázky nejpozději do konce roku 2022. Vulcan Centaur má mít premiéru v druhé polovině roku 2021, ale pokud dojde k odkladům a raketa nebude včas certifikována, nově vysoutěžené mise USSF-51 a USSF-106 nakonec můžou být provedeny ještě s Atlasem V.
Jak jsem již zmínil, některé z misí, o které se v následujících letech budou ULA a SpaceX ucházet, můžou vyžadovat vertikální integraci nákladu na rampě nebo zahrnovat velmi rozměrné náklady. SpaceX v současnosti nesplňuje všechny tyto požadavky, protože náklad k raketě připojuje horizontálně a současný aerodynamický kryt nepojme ty největší družice, které armáda plánuje. Firma ale s tímto samozřejmě počítala a dopředu oznámila, že v případě získání tohoto dlouhodobého armádního kontraktu je připravena provést patřičné upgrady kvůli splnění všech požadavků.
Vertikální integraci nákladu bude zajišťovat nová pohyblivá věž SpaceX, která bude vybudována na rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Z této rampy momentálně startují primárně Falcony Heavy a také mise s Crew Dragonem. Nová věž pro vertikální integraci vyroste na severní straně současné rampy a bude navržena tak, aby odolala i hurikánům 5. kategorie. Ocelová věž bude mít 11 pater s celkovou výškou 86,5 metrů a bude mít podobný černo-bílý design jako současná věž na rampě, která umožňuje nástup posádky do Crew Dragonu.
SpaceX bude nadále montovat své rakety horizontálně v nedalekém hangáru, poté je převeze na rampu a vztyčí do vertikální polohy. Takto to probíhá i v současnosti, avšak u budoucích misí, které budou vyžadovat vertikální integraci nákladu, se následně ke vztyčené raketě po kolejích přesune ona nová věž a obklopí ji. Tím umožní snadné připojení družice ve svislé poloze pomocí jeřábů a věž zároveň bude chránit celou sestavu před větrem a deštěm. Před startem pak věž odjede pryč do bezpečné vzdálenosti 39 metrů. Princip tedy bude stejný jako u podobných zařízení, která v současnosti využívá například ULA pro své rakety Delta a Atlas. Prezidentka SpaceX zároveň v minulosti uvedla, že pokud bude vertikální integrace potřeba také na západním pobřeží, firma může podobnou věž postavit také na Vandenbergově letecké základně. Odtud obvykle startují rakety nesoucí náklad na orbity s vysokým sklonem vůči rovníku.
Druhou věcí, kterou SpaceX potřebuje pro splnění všech požadavků Pentagonu, je zvětšený aerodynamický kryt. To je dvojdílná skořápka na špičce rakety, která během letu chrání nesený náklad a zároveň zajišťuje aerodynamický tvar rakety. Falcon 9 i Falcon Heavy v současnosti používají jen jeden typ krytu, který má 13,9 metrů na výšku a průměr 5,2 metrů. Kryt není nikterak malý, avšak přesto nedokáže pojmout všechny typy družic, které letectvo provozuje či teprve chystá. Tyto velké satelity tak v minulosti vynášela například raketa Delta IV Heavy, která disponuje krytem s průměrem 5,1 metrů, délkou přes 19 metrů a zároveň umožňuje vertikální integraci nákladu. SpaceX proto hodlá v budoucnu nabízet také rozměrnější kryt s výškou 18,6 metrů a průměrem 5,4 metrů.
Falcon Heavy s prodlouženým krytem a novou obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu. Vpravo pak Falcon Heavy před svým prvním startem. (Zdroje: SpaceX a Craig_VG)
Zatím však není jasné, jestli kryt dodá například švýcarská společnost RUAG Space, nebo si SpaceX vyvine vlastní stejně jako současné kryty používané raketami Falcon. Výhodou vlastního vývoje by bylo, že SpaceX by mohlo kryty potenciálně optimalizovat pro vynášení více satelitů Starlink najednou pomocí Falconu Heavy a také případně zakomponovat systém pro záchranu krytů a jejich opakované použití. Větší kryt bude také potřeba pro vynesení modulů PPE a HALO pro lunární stanici Gateway, o čemž jsme psali zde.
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
60:40, to je dobré číslo. Nemá moc velkou cenu jej rozebírat. Stačí jedna dvě nehody a poměr se může zcela obrátit. Samozřejmě bych si přál na stranu 40. V této souvislosti si vzpomínám a svého profesora matematiky, který prohlásil. "Za chvíli musím končit, přijde ten marxista."
Tři základní marxistické zákony, asi nějaká pravda v nich existuje.
- zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativní,
- zákon jednoty a boje protikladů,
- zákon negace negace.
Není mým cílem tady rozpoutat neřízenou a vypjatou diskusi. Jen bych chtěl zjistit, jak se to promítá na činnost SpaceX a Elona Muska. Rád se nechám poučit.
Mimochodem, dost nahrubo sem si pocital, o kolik klesne nosnost F9 pri startu na polarni drahu, podle nejake stare prirucky a vyslo mi, ze klesne na 69% procent hodnoty oproti Leo na 23o. Cili, aby SpaceX splnila armadni kriteria 830x830km polarni drahu s nakladem 17 tun, tak to bez FH na VAFB neda. Samozrejme, firma si to odhadne daleko presneji, ale pocitam, ze asi bude muset do te infrastruktury na zapade investovat.
Mise SAOCOM 1B má startovat z Floridy a na SSO. Uvidí se, jak to dopadne po technické strance i po té politické (přelet nad územím cizích států). Možná nebude již třeba upravovat VAFB.
Jasne, to je dost dobra poznamka, diky za ni. To sem si neuvedomil. A taky jim to bude muset povolit armada. Jedna vec je F9 z floridy a druha centralni stupen. :-).
Mohou se zachraňovat jen oba boční na plošinách a centrální zahodit s tím, že se jen použije zpětný zážeh, aby nespadl na Kubu.
Ještě že ten FH EM na truc svým inženýrům prosadil. Jak vyplynulo z nějakého rozhovoru, tak ho odrazovali, aby FH nechal vlastně až někdy po bloku 5.
Není “jen” 40 % startů málo?
Doufal jsem ve vetší díl koláče :-)
Hlavně z toho důvodu, že SpaceX má obě! nabízené rakety v provozu (nejasný je tedy pouze nový kryt a vertikální integrace) naopak Vulcan je od rovozu na hony vzdálený a zůstává Atlas.
Nebo je to naopak právě proto? Nebo je to politika, aby vůbec ULA prežilo?
Jinak doplňující odpoveď, pokud umíš anglicky, doporučím ti na téma proč 40% pro SpaceX včerejší článek na Spacenews.Je tam pěkných pár zajímavostí k tématu.
Moc díky za doplnění.
Omlouvám se, že to musím tak napsat... fakt strašný řeči.
Hlavně je to pro ně prohra oproti letům minulým (kdy měli všechno), teď můžou být rádi, že se tímhle udrží nad vodou, takže řeči o nějaké konkurenceschopnosti jsou dost trapné.
A větu “We were pretty gratified to see that we sold them two missions for essentially the price of one from our competitor,” snad ani nemůže myslet vážně, když neřekne také B) (co se za tím všechno skrývá). Pokud jsou mise podobné a jsou konkurenceschopní, tak je divné, že nepoletí všechny 3.
Doufám, že chlapec taky někdy započte skoro 1 mld USD na Vulcan, kterou dostali.
A to na konci – fér by bylo říct, že zlevnili, protože k tomu byly dotlačeni konkurencí a ne že chtěli a udělali to pro dobro světa.
Asi opravdu došlo na slova jednoho z diskutujících, který říkal, že cena nebude hlavním kritériem.
Jinak Adame, on to vlastně řekl, co je za tím schované. Ale taky se nebudeš chlubit tím špatným pro tebe, raději se pochlubíš tím pozitivním. Podle mě je to také naposledy, co bude SpaceX dražší než ULA. Když tedy nebudeme srovnávat expendable FH s Vulcanem v základní verzi.
Zaujalo mě, že pokud jeden z dodavatelů nedokáže splnit podmínky, dostane ji druhý a nepočítá se to do poměru.
Vy se na to díváte optikou fanouška SpaceX.
Armáda se na to dívá optikou zákazníka co požaduje dva 100% spolehlivé dodavatele služeb. Armáda je asi poslední mocenská složka kde má smysl v soutěžích udělovat 90% bodů jen za nejnižší cenu. Satelity nejsou propisky a tonery pro úředníky.
Armádní satelity stojí tolik peněz, výzkumu a špičkové práce a armáda považuje jejich umístění na orbitu za natolik podstatné ("otázka národní bezpečnosti") že cena nosiče je až někde úplně na posledním místě ( i když před novináři a tedy daňovými poplatníky se všichni tváří jak kdyby si nechali pro korunu koleno vrtat).
Reálně je to tak, že:
- ULA má jednu celou starou raketu a jednu novou SLIBUJÍ včas dodat (reálně už se vyrábí letové kusy Vulcanu a firma si natolik věří že hned při prvním certifikačním letu vynese měsíční lander Peregrine s vědeckým nákladem NASA)
- SpaceX má sice dvě staré rakety ale větší kryt a vertikální integraci mají také zatím jen ve fázi plánů a slibů. To se taky neudělá přes noc (a kryt se musí OTESTOVAT a certifikovat - ochrana nákladu před vibracemi, hlukem a kdo ví čím dalším).
Z hlediska armády by OBĚ firmy měly máknout a vše mít včas otestované a certifikované aby pro případ havárie, anomálie, uzemnění nosiče, bankrot firmy atd. byla zajištěna 100% zastupitelnost.
PS: Kdo se trochu zajímá, tak ví že ULA se chlubí hlavně svým přesným a špičkovým horním stupněm Centaur za jehož know-how by nejedna konkureční firma, nebo i cizí velmoc byly ochotné i vraždit ! A to nová verze Centauru (na raketě Vulcan) bude ještě podstatně vylepšená po všech stránkách. Přesně navedení na orbitu může zákazníkovi ušetřit i řadu měsíců čekání než se na žádanou orbitu vyškábe satelit vlastními silami.
Mýtus o zkostnatělosti ULA je propagandistický majstrštyk zejména amerických fanoušků SpaceX. Ale jde o takovou bulvarizaci oboru že to škodí i samotné SpaceX. Trh s raketovými nosiči se totiž zdá být zatraceně málo elastický (SpaceX dělá svoji cenovou revoluci už 10 let, ale zakázek nepřibylo).
A pokud daňoví poplatníci budou přesvědčení že u raket nejde o vědu ale jen o přetahování se o státní cecek tak možná nebudou chtít poslat peníze vůbec nikomu - ani "zkostnatělé" ULA ani "kapitalisticky bezohledné" SpaceX.
Ja bych pripomnel, ze i o financovani armady rozhoduji politici a ve finale obcane. A ti na pridelovani penez mohou mit vlastni nazor a i ten politik se tomu nazoru bude muset prizpusobit.
Tak určitě…
Reálně je to tak, že ULA slibuje komplet raketu a SpaceX slibuje kryt a vertikální integraci. No popravdě, vzdělaný čtenář ať posoudí, čeho je jednoduší dosáhnout přes tu zmiňovanou noc.
Bohužel Centaur je asi to jediné a poslední čím se můžou chlubit.
Ohledně zkostnatělosti a nepřibývání zakázek – můžete to dokázat např. nějakým grafem za dejme tomu posledních 5 let?
Jestli mě paměť neklame, tak v poslední době si ULA ničneho komerčního ani nelízla. Je ABSOLUTNĚ nekonkurenceschopná. Už ani ty GPS satelity nezvládá.
Kdyby jim nesypali vrchovatě statní prachy horem dolem a uměle nevytvářeli současný stav, je dávno ULA v propadlišti dějin.
Chápu že nefanoušci SpaceX musí mít orosená čela z toho co SpaceX samotná předvádí (znovupoužitelnost, svařování sila na poli pod stanem atd.), ale bohužel, času měli ostatní na změny velmi mnoho, a neudělali ale vůbec nic. Pozdě bycha…
Ohledně té propagandy… nějaký věrohodný důkaz?
Já se bavil o celkovém počtu zakázek. A tam je to (oproti vždy optimistickým plánům) pořád bída z nouzí. Kolikrát letos startoval komerčně pro zákazníky Falcon 9 ? Celý obor je i dnes stále tažen vládními zakázkami. Miniaturizace je mrcha - spousta organizací se spokojí s pár cubesaty, protože nepotřebují plnotučný satelit v ceně stovek megadolarů.
Současný stav není umělý, současný stav odráží know-how ULA ve vertikální integraci, nabídce AD krytů, přesnosti navedení nákladu na orbitu a spolehlivosti horního stupně. Celkově je to o schopnosti ULA vycházet vstříc zákazníkům až do úrovně úpravy hardwaru nosiče na přání.
Koneckonců ty ruské motory jsou na Atlasu téměř výhradně na přání dřívějších vlád USA (byl to politický požadavek podpořit ruský raketový průmysl).
Jen bych te malinko opravil, je to par dni, ULA ziskala zakazku pro Atlas, start dvou komunikacnich druzic pro SES, mimochodem, SpaceX taky dve. Nebudu rozporovat, ze ULA tech komercnich zakazek ma pomalu, to je pravda. Jen ze proste ted ziskala dualni vynasku. Plus tam ma jeden ViaSat.
Ty 2 komerční družice co vynese Atlas tak bude stavět Boeing,takže dle mého názoru tam zapracovala i tato skutečnost.
Toniku, Sx vynaselo i druzice Boeingu, LM atd. Spis bych rekl, ze tam hraji roli penize, ktere ty společnosti dostaly, aby uvolnily frekvencni pasma. A ze se to SES rozhodla hrat ma vice stran a pritom zustat v USA a pak uz nema ani jinou moznost nez ULA a Sx. Jako, muzes mit pravdu a nemusis, tezko fakt rict.
Jako uprimne, jen nejvetsi optimiste mohli doufat, ze se na ULA pri porcovani koláče nedostane. Takze docela neprekvapive.
Bez optimismu nikam nedojdem.
Nemyslel jsem, že by se nedostalo vůbec, ale minimálně opačný poměr by byl příjemnější. A to už by byl pomyslně vážně zvednutý prst.
Tento poměr navozuje představu, že už vážně nešlo necat jen tak všechno pouze ULA… tak nechaly nějaké drobky i jiným, aby to nevypadalo tak okatě.
Snad budou později k tomuto nějaké další podrobnosti.
Jen upřesním, že o tom, že budou přesně dvě vítězné společnosti a poměr startů bude 60:40, bylo rozhodnuto předem. Bylo to uvedeno například v tomto loňském článku https://spacenews.com/for-air-force-launch-competition-ula-will-offer-vulcan-and-atlas-but-not-delta/
Díky za odkaz, článek jsem neznal.
Trochu mně to připomíná Čtvrtou hvězdu a “prostor pro společenské vyžití – fitko” jak říkal Franta Koláček… tvl, a proč jsme teda hlasovali?!”
Jaké je prosím pozadí toho poměru? Pouze zastupitelnost? Nebo něco ještě jednoduššího?
A chápu správně, že ten poměr mohl být i ve prospěch SpaceX?
Podrobnosti, proč dostalo víc ULA asi ještě nejsou že?
Mimochodem, o tom poměru 60:40 sme psali u nás i loni v září.
Jasné, trochu se červenám.
Jenže chlapci, tady se nastolilo takové tempo, že ne vše se stíhá číst.
V poho, nekdy se mrkni na zacatky serveru, na frekvenci clanku, a potom na to, jak je to dnes, proste se to meni a ty clanky taky pisou o vic rozdilnych tématech nez drive. :-). Mimochodem, nekdy jsou zajimave i ty stare aktuality, ukazuji, ze nekdy byly odhady spatne, anebo to bylo jinak. Ja si to nahodou pamatoval. A podstatne je, jestli sem chodi clovek rad a neco zajimaveho se dozvi.
Začátky znám.
Člověk jsem chodí VELMI rád.
Ovšem někdy je to už situace, kdy by člověk musel psát/říkat to co Petr … čtení ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času ;-)
Předpokládám, že to bude aspoň zčásti kvůli tomu, že některé z firem, které se o kontrakt ucházely (ULA a NG), nejsou schopny moc konkurovat cenově a zároveň nemají dost jiných zakázek, aby dokázaly přežít i bez určitého počtu armádních startů z tohoto kontraktu každý rok. Jenže kdyby vítězné společnosti po udělení dlouhodobého kontaktu musely soupeřit o jednotlivé nabízené starty, SpaceX by drtivou většinu vyhrálo na základě nízké ceny. Zbylá společnost by tedy pak mohla reálně zkrachovat, protože by nevyhrávala dostatek startů ani na pokrytí provozních a fixních nákladů apod. Proto je kontrakt nastaven tak, aby dopředu zaručil určitý podíl zakázek. Osobně mi sice taky přijde logičtější, aby SpaceX mělo větší část, protože to armádě ušetří víc peněz, ale to už je jiná otázka.
Takže podle předpokladu :-)
Díky moc za názor.
Díky za skvělý článek. Nezávisle na něm jsem včera dospěl ke stejnému závěru - že částka 316 milionů USD naznačuje, že mise USSF-67 pravděpodobně poletí na raketě Falcon Heavy s větším krytem a že obsahuje částku na vývoj krytu a na přípravu potřebné infrastruktury na rampě. Na tohle rozhodnutí netrpělivě čekali manažeři NASA, protože je pro ně výhodné, aby byl vývoj většího krytu pro Falcon Heavy zaplacen z vojenských rozpočtů. Tohle rozhodnutí je totiž klíčové pro nabídku SpaceX do poptávky NASA na návrhy startovních služeb pro PPE/HALO, která je záměrně otevřená až do podzimu, tedy na dobu po vyhlášení výsledků NSSL fáze 2.
Zákonný termín 31.12.2022 není konečný pro používání raket Atlas V pro armádní zakázky, ale pro zadávání zakázek na tyto starty, viz https://spacepolicyonline.com/news/senate-agreement-reaches-on-russian-rd-180-engines/
Díky, tu zmínku o Atlasu jsem upravil.
Moc hezke, akorat se bojim, ze tohle rozhodnuti znamena konec pro raketu OmegA. Byla to neobvykla koncepce, a bylo by zajimave sledovat jeji osud i na komercnim trhu, ale takhle uz to patrne nedotahnou do finále.
Nemyslím si to, palivo by mělo být pevné a prvotní účel je do balistických raket. Tam jim dá armáda napapat. Sice malokdy poleti, ale o to v us nejde.
Spíš mě zaráží vulcan. Vývoj od roku 2014 a zatím nic a dle článku patrně až do roku 2022. Falcon může později zaskočit. Boeing a celá ULA jsou v rozkladu.