Již tomu je několik let, co Elon Musk oznámil, že jeho společnost postaví meziplanetární kosmickou loď, která se nyní jmenuje Starship. Postupně se jeho plány přesouvají do reality. Před časem jsme se také dozvěděli, že Super Heavy Starship by mohla využít pro start vysloužilé ropné plošiny a nyní známe další podrobnosti.
Vypadá to totiž, že SpaceX už má ony plošiny v přístavu a velmi intenzivně na nich pracuje. Informaci jako první rozšířil Jack Beyer z NASA Spaceflight, který si všiml, že v přístavech poblíž Boca Chica jsou dvě velké ropné plošiny s podezřele povědomými názvy – Phobos a Deimos. To jsou dva měsíce Marsu a všichni víme, že hlavním cílem SpaceX je právě čtvrtá planeta od Slunce. Nutno podotknout, že oficiálně společnost nepotvrdila, ovšem ani nevyvrátila, že jde skutečně o její plošiny. Avšak vzhledem k informacím, které nyní máme, je to velmi pravděpodobné, a proto jsme ani my nezaháleli a pokusili se zjistit co nejvíc.
Začněme tedy od začátku. Nová raketa SpaceX od svého vzniku už prošla mnoha změnami a není divu, nic podobného tu totiž ještě nebylo. Výjimečný dopravní systém si žádá i neobyčejný přístup a zázemí. Minulý rok Elon Musk uvedl, že pro svou raketu postaví plovoucí kosmodrom a naznačil, že by se mohlo jednat o předělanou ropnou plošinu. SpaceX také loni dělalo nábor šikovných inženýrů a techniků schopných podobnou věc realizovat. Mořský kosmodrom je podle Muska potřeba kvůli tomu, že starty a přistání Starship budou velmi hlučné a rušivé, a tak bude nutné je provádět dostatečně daleko od hustě obydlených oblastí (přibližně 30 km od pobřeží). SpaceX totiž výhledově plánuje provádět až několik startů Starship denně. Plovoucí kosmodrom pro tyto účely jsme mohli zahlédnout také ve videu z roku 2017, které prezentovalo rychlou variantu mezikontinentálního cestování pomocí systému Starship.
Nyní to vypadá, že SpaceX už zakoupilo dvě vysloužilé ropné plošiny prostřednictvím nově založené firmy Lone Star Mineral Development v červenci 2020 (pouhý měsíc po jejím vzniku). A podařilo se zjistit, že společnost má vazby na SpaceX. Konkrétně na Breta Johnsena, který pracuje ve SpaceX jako finanční ředitel (CFO). Plošiny byly pořízeny od již zbankrotované firmy Valaris se sídlem v Houstonu v Texasu za 3,5 milionu dolarů za kus. To je cena více než příznivá, protože pořizovací cena byla okolo 500 milionů dolarů za kus. Pojďme si tedy oba stroje představit blíž.
V texaských přístavech Brownsville a Galveston se nacházejí dvě bývalé ropné plošiny Valaris 8500 a 8501, které byly v září 2020 přejmenovány na Phobos a Deimos. Jde o tzv. poloponorné plošiny. Ropných plošin existuje několik druhů. Určujícím faktorem jsou hlavně vody, ve kterých daná platforma slouží. My si je nebudeme popisovat všechny, ale zaměříme se hlavně na uvedený typ. Ten se používá v hlubokých vodách, kde nelze platformu upevnit přímo ke dnu.
Pokud je tedy nutné vrtat v hloubkách větších než 520 metrů, využívá se zpravidla tento nebo podobný typ plošin. Jde o speciální plavidlo složené z balastových nádrží (pontonů) pod hladinou, které dávají platformě stabilitu i vztlak. Operační paluba plošiny je umístěná na pilířích spojených s pontony pod vodou a palubou běžně dostatečně vysoko nad hladinou. Díky tomu dobře odolává vlnám. Konstrukci lze taky pomocí lan ukotvit ke dnu. Ponor pontonů lze měnit. Maximální ponor bude někde okolo 7–10 metrů, ale informaci se mi nepodařilo ověřit. Platí, že čím více jsou nádrže zanořené, tím větší stabilitu platforma má. Velkou výhodou těchto plošin je mobilita. Pokud se pontony vynoří, lze komplex přesunout jinam. Zakoupené plošiny byly schopné vrtat v hloubkách asi do 2590 m. Na palubě jsou umístěny také jeřáby Seatrax s velkou nosností. Součástí jsou i kajuty pro 150 pracovníků a další zázemí jako heliport pro vrtulníky typu Sikorsky S-61, S-92. Lze ovšem očekávat, že SpaceX plošiny postupem času výrazně upraví po svém.
Starší typ poloponorné plošiny využívají i rakety Zenit. Jmenuje se Odyssey a na délku měří 133 metrů. Maximální šířka je 67 metrů. Plošiny Phobos a Deimos měří 94,5 metrů na délku a na šířku mají 68,5 metrů. Nosnost (DWT) je 8500 tun. Výška od kýlu po hlavní palubu je 29,6 metrů. Rozměr hlavní paluby je 77,7 m délka a šířka je 73,1 metru. Byly vyrobeny v letech 2008 a 2009 v Singapuru. Každá plošina je vybavena 8 propelery společnosti Pleuger, každý o výkonu 3500 koní. Zajímavostí je, že umí nejen měnit směr, ale díky pevnému vychýlení o 7 stupňů účinně usměrňují proud vody od konstrukce.
Maximální rychlost přesunu je asi 3,5 uzlů. Což je krásná ukázka toho, že tento pohon není určen pro cesty na větší vzdálenost a je třeba využít podpůrné plavidlo. Každá plošina má 7 hlavních motorů EMD V20-710, což jsou moderní dvacetiválcové dieselové motory. Elektřinu vyrábějí generátory společnosti Baylor. Plavidla splňují podmínky pro dynamické polohování druhé třídy ze tří (DP-2). To je systém zaručující přesné držení polohy platformy i za špatného počasí. To je možné nejen díky lodním šroubům, ale i díky senzorům monitorujícím rychlost a směr větru, pohybovým senzorům a gyrokompasům. Data neustále zpracovává počítač a vyhodnocuje. Na základě toho poté upravuje otáčky i směr natáčení lodních šroubů. Systém lze ovládat také manuálně proškolenou osobou s certifikací pro ovládání systému DP.
Specifikace zakoupených strojů naznačuje, že SpaceX chce mít kosmodromy mobilní a nikoli stacionární. Existují totiž typy plošin, které lze různými způsoby dobře ukotvit ke dnu. Třeba pomocí zapouštěcích pilot. Inspirací byla tedy pravděpodobně plošina Sea Launch pro rakety Zenit. Možná si během čtení pokládáte otázku: Proč vůbec startovat z plovoucí platformy? Tento způsob má několik nesporných výhod a mezi tu největší patří ideální pozice pro start. Teoreticky lze plovoucí kosmodrom přesunout do ideální pozice pro jakoukoli oběžnou dráhu. Například lze startovat z rovníkové oblasti, která je jak známo pro kosmické starty nejvýhodnější. Toto je výhodné třeba pro náklady směřující na geostacionární dráhy (GEO). Další nespornou výhodou je bezpečnost, protože oblasti oceánu jsou vzdálené od civilizace a s tím souvisejí i další věci jako hlukový smog apod. Na další rozbory ovšem zatím chybí oficiální informace a zdá se, že SpaceX si je zatím chce nechat pro sebe, protože firma ani nepotvrdila, zda jsou ony vysloužilé plošiny v přístavu skutečně její. Nezbývá než počkat, jak se bude vše vyvíjet. My i nadále budeme samozřejmě vše sledovat a přinášet všechny novinky, které se objeví.
Zdroje: Kosmonautix, NASA Spaceflight, CNBC
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Podle clanku je nosnost plosiny 8500 tun. Celkova vaha natankovaneho SS/SH je cca 5000 tun. To znamena ze plosina v podstate nebude mit kapacitu na vice nez jeden start. Bude potreba jeste dalsi velke lode nesouci dalsi SS nebo SH a hlavne tanker na palivo. Zejmena pokud by skutecne mela fungovat rychla kadence startu pro dotankovani na LEO (predpoklada cca 8 dotankovani pro odlet k Marsu).
Nepremyslel jste nekdo proc zrovna dve? Me napadlo ze by je spojili a vytvorili tak jednu velkou plosinu (podobne jako na ofiko renderech). Nicmene proti teto teorii je soucasne pojmenovani kazde plosiny.
Kazdopadne kdyby chteli dve plosiny tak neni nic jednodusi nez druhou dokoupit az v pripade potreby (je to dostupny artikl?). Stejne tak jako to udelali s lodema na chytani krytu.
POC
Hádám že z jedné se bude startovat a na druhou přistávat. Tím ušetří dost paliva za boostback zážeh. Prostě první stupeň pošlou po parabole jako to udělali u FH kdy 2 stupně se vraceli na pevninu a třetí šel do moře.
A zpátky se bude ten booster dostávat jak?
Muze taky pristavat na opacny strane veze nez startoval.
a ehm to dokáže jak, aby si zároveň ušetřila boostback burn jak navrhuje Bulit výše?
To je spekulace da se dost pochybovat ze by to meli takto v umyslu.Leda ze by si verili dost na to ze treba SH by na prelet na startovni plosinu zvladal doletet bez Starship. Z te druhe plosiny.Jen muj nazor.
Asi ano. Ja si rikam ze v tuto chvili mozna ani SX nevi co s druhou plosinou. Proste si treba rekli - je to za cenu srotu, tak proc to nekoupit.
Loďmo?
Takže ... se přeloží na loď, která s ním krosne cca 500 km, tam se přeloží zase na startovní plošinu?
A to se srovnává s několika starty denně jak?
Je to sice pravda, že to není v souladu se záměrem několika startů za den, ale je nutné se zamyslet nad tím: Jak postupovat, když musím starovat kvůli hluku z moře, aby se mne na jednom místě nehromadila zásoba SH a na druhém nebyl ve skladu deficit. Bude se přesouvat celá plovoucí platforma z místa dopadu na místo staru? Nebo jak?
Že by návrat SH přímo na místo startu? (RTLS)
Nijak. Jediná možnost by byla pro nadstandardně těžké občasné náklady. Ale nemyslím že ty by hrozili v blízké budoucnosti.
Nesmysl. Nosnost 150 tun SS+SH je tak monstrózní, že vždy bude dostatek rezervy SH back burn. Navíc díky dotankování na orbitě bude možné celých 150 tun dostat na GEO nebo kamkoliv jinam. To je obrovská výhoda.
Tedy podle mne Super Heavy bude vždy přistávat odkud vzlétne. Dvě plošiny mají kvůli redundanci (exploze při vývoji) IMHO.
Psal jsem že to je jediná možnst kdy loď dává smysl. Ale ok. Nechápeš. Nevadí.
Mimochodem, takové už jsme slyšely. "640kB paměti musí stačit každému"
Nikdy nevíš co kdy, kdo a proč bude chtít vynést. V blízké budoucnosti jsem psal že ten případ nebude, ale jen hlupák myslí že nikdy nemůže nastat že by někdo mohl chtít vynést něco těžšího.
Sice to je "dostupný" artikl, ale příležitost koupit zařízení, které nové stálo přes 500M, za 3,5M, se jen tak nenechává ležet.
Představ si, že hledáš plošinu - víš, že potřebuješ jednu, a víš, že časem budeš potřebovat více ... a hledáš tu jednu a počítáš, že když koupíš dobře, tak ji koupíš zachovalou za 10% ceny ... tj. za 50M... a pak zjistíš, že jich je v jednom konkurzu na prodej 7 za 0,7% ceny (celkem nových, navíc posledních 5 let zakonzervovaných v přístavu)...
A taky s tím jak chtějí přistávat? Je tam minimálně na začátku velká šance, že se po každém pokusu o přistání rampa poškodí! Je docela prozíravé mít aspoń dvě rampy...
No to je ono. Ja jsem plosinu nikdy nekupoval, tak nevim jak moc je caste narazit na cenu 3.5 M za plosinu.
Nenašel jsem kolik váží přesně tady ta plošina ale kdyby měla 14 000 tun tak je to doslova za cenu železného šrotu.
Turci koupili zbytek plošin z dražby také za cenu 3.5mil USD a to za účelem Recycling. Takže asi to bude opravdu za cenu šrotu ...
Turci si možná ten recycling představují tak, že to natřou na červeno, přidají minaret a začnou s tím sosat plyn u Kypru :)
Děkuji za pěkný článek.
Rádo se stalo.
Tam těch "náznaků", že to patří Space X je více:
1) Už název té proxy společnosti - Lone Star Mineral Development .... více než odkazuje na Muskovy oblíbené Space Balls. (Společnost byla založena těsně před zakoupením těch plošin).
2) Bret Johnsen není "jen CFO" ve Space X - on je to i "President of Strategic Acquisitions Group"
3) Další propojení mezi SX a těmi plošinami jsou inzeráty - vedle těch obecných na inženýry a tak -proběhly v té době inzeráty mimo jiné na operátory jeřábů, kde byly výslovně zmíněné Seatrax S90 ... které jinde nemají, zato jsou to hlavní jeřáby na těchle plošinách.
https://twitter.com/thejackbeyer/status/1351360399006904323?s=20
Už minulý rok mělo SpaceX vyvěšeno na svém webu, že hledá inženýry na vývoj a konstrukci mořských odpalovacích plošin. Dokonce možná to bylo už v roce 2019. Takže to není až tak překvapivé. Podle mne se tím SpaceX nikdy netajilo, že chtějí startovat z moře. Zejména pokud chtějí 100 startů do roka se Starship o průměru d=19m.
Spíš mne udivuje, že v podstatě jakákoliv soukromá firma si může zakoupit starou vrtnou plošinu, upravit, přesunout na nejvýhodnější pozici - rovník a může odpalovat rakety o 106. To by ani Česká raketa Jan Hus nemusela být v nevýhodě oproti startu z vojenského prostoru Libavá.
Když na to přišli přiblblí a líní Italové už v roce 1964 s tou svou plošinou Luigi Broglio Space Center, tak nechápu proč by ČR také nemohla mít vlastní odpalovací plošinu.
Ještě dodám, že přece jenom to odhazování prvních stupňů na Slovensko by nešlo věčně svádět na "trblitavý meteórit" nebo Heliovu kometu. Časem by jim došlo že start rakety a meteorit přesně ve stejný den není náhoda. Navíc jak vysvětlit že Heliova kometa která se vrací jednou za 75 let dopadá na Slovensko několikrát do roka že... já myslím že u páté Heliovky by jim asi to došlo.
Ricardo, co bude odpadávat z SS+SH? SH má přistávat taky a na stejné místo. Na tu plošinu s kleštěma.
Odpadávala by celá SH třeba při havárii :-D
Hlavně to bylo míněno jako legrace. Já mám Slováky rád, mám tam část rodiny. Ale legrace musí být.
Hlavně ten kdo viděl film podle skutečné události Rose Island, jak ti dva Italové stavěli plošinu v moři pomocí Kalábrijců. Tak si myslím že i ČR by mohla mít plošinu pro odpalování raket a stačilo by použít Slováky. Stačilo by je před výplatou vyhodit nebo obvinit že ukradli peníze z trezoru. Počky, já myslel že ty peníze z trezoru bereš ty. To jo, ale prokurátor v Rimini má jiný názor :D To je klasika ten film.
Odpalovací plošina někde u 10°N rovnoběžky, kousek od souostroví CapeVerde by nebyla špatná volba. Od rovníku je to tak blízko že energie udělená rotací Země je prakticky stejná jako na rovníku. Zároveň je to kousek na dovču na Kapverdy a v mezičase kdyby nestartovali rakety by tam mohli lidi jezdit na dovolenou jako na ten Rose Island. Tím by to celé dávalo ekonomicky smysl a dokonce by výdělek z turistického ruchu a diskoték mohl vydělávat peníze na vývoj a stavbu rakety Jan Hus. Win-win kombinace.
Ještě by se musel vymyslet název pro tu plošinu. Raketa Jan Hus má už název po prvním astronautovi jenž bohužel uhořel při startu, tak by to opět muselo být podobně vypečená událost. Asi plošina Jana Palacha nebo tak něco.
Ještě taková technická otázka na SS a ty jejich kulovité nádrže. Vleze se tam celý objem pro přistání nebo je to jenom pro restart motorů? Protože při re-entry z orbity by se taky mohlo odpařit veškeré palivo od té rozžhavené stěny SS. Ono to bude zase tu stěnu chladit, to jo, aby tam něco zbylo. Ty vnitřní kulovité nádrže mi přišli jak dobrý nápad jak uchovat kryogenní palivo daleko od horké stěny SS.
Ricardo, SH se musí vrátit zpět pádem na kosmodrom, takže poletí kolmo nahoru. SS spadnout může kdekoli, to ano, letadlo taky. Co se týče Slovenska, pocházím z Valašska, po zkušenostech s kyanidy, niklovými výplachy apod. by mi to vůbec nevadilo, když by nad hlavou letěla prskavka SS. Rusáci tam měli do 1989 zaparkované rakety SS něco a žili jsme.
Krom toho, mě by se ta Libavá líbila hlavně jako mezikontinentální letiště. Náklady malé, kousek, dálnice, kousek Olomouc s hotely. kousek 10 km VVTL plynovod, tj i výroba tekutého metanu a kyslíku na místě. Jen jestli nebude vadit metan z ruska....:-)
Letadlo může spadnout také kdekoli, horší než výbuch tranzitního plynovodu to určitě nebude.
Tam je to mazec, díky množství plynu, který unikne.
Ty malé nádrže předpokládám jsou izolované, možná chlazené ale detaily netuším.
Vlastnosti metanu https://www.engineeringtoolbox.com/methane-d_1420.html
Kyslíku https://www.engineeringtoolbox.com/oxygen-d_1422.html
Z fázového diagramu jde vidět, že termodynamické vlastnosti kyslíku a metanu jsou obdobné.
Jediné, že to je houbařský ráj.
Také je to součást vojenského letového koridoru a probíhají tam střelby, tak by byla nutná koordinace s vojáky. Je to jednodušší nežli s FAA...:-)
Lone Star spíše odkazuje na Texas, než na SpaceBalls. Lone Star State je přezdívka Texasu. Ve SpaceBalls byl Lone Starr (dvě R)
Nemuzou byt pro start z plosin i nejake pravni duvody? Pokud raketa startuje z mezinarodnich vod koho musi zadat o povoleni? Jaky muze vezt naklad? Myslim ze kdby napriklad startovali z pevniny s jadernym reaktorem (Kilopower) tak by ruzne eko spolky a hipici jeceli jak sileni ale kdyby startovali z mezinarodnich vod tak jim nikdo nemuze nic rict.
Povolení ke startu potřebujete také a naopak logisticky to bude o něco těžší než pevninské starty.
No jo ale povoleni od koho? Plosiny jsou de fakto lode, muzou treba "plout" pod mongolskou vlajkou.
Ja vim ze USA maji zakaz vyvozu pokrocilych raketovych systemu ale jak zname Muska ten muze klidne prohlasit ze to neni raketa ale nadrz na skladovani metanu kterou je treba na plosinu dopravit v ramci legitimni tezebni cinosti. Myslim ze to jeste bude zajimave
Není to přeci poprvé. Rakety Zenit startovali z rovníkové oblastí z vodních kosmodromů a povolení získaly. Řídí se to vesmírným právem, které říká zjednodušeně řečeno, že pokud je platforma třeba americká vše co z ní poletí je tedy bráno jako americké (nosič). Jinými slovy, každý kosmický start musí být vztažen k alespoň jednomu státu, který přebírá mezinárodní zodpovědnost a to dokonce pokud není úplně lehké nějaký identifikovat. Vzhledem k místě startu, tajný náklad atd... Ovšem místo státu může být uvedena i organizace, například ESA a pod. V případě SpaceX je situace jednoduchá, protože je naprosto jasné kde společnost sídlí. Složitější situace nastává, když je vlastníku několik, jako v případě Sealaunch, odpovědnost mají ošetřenou smluvně a podíl se rozděluje mezi více subjektů.
Takže pokud raketa SpaceX bude startovat třeba z území Francie pořád za to nese zodpovědnost SpaceX.
Jenže na vodě je to složitější. Tam by mělo platit, že to určuje vlajka pod kterou plavidlo plave. Tudíž pokud je pod vlajkou USA je to bráno jako území USA a platí pro ní i stejné zákony o odpovědnosti. (Žádáš o start v USA). Jenže může nastat situace, kdy start proběhne z neregistrované lodi.
Technicky takové plavidlo nepodléhá žádné regulační kontrole ani ochraně a teoreticky se na něj nevztahují žádná pravidla spojená s vypouštěním nosičů do kosmu.
Jenže neregistrované plavidlo není legální :D Není pod ochranou žádného státu. Může být tedy snadno zabaveno kýmkoli. A teď si představte, že na palubě najdou raketu. Jak lehko by to mohlo vyprovokovat mezinárodní konflikt. Nešel by vyloučit ani útok jiných námořních lodí a potopení. Takže povolení je úplně stejně potřebné, jako v případě jiných startů.
No tak to sem zvedavej, jestli Liberie bude dalsi vesmirna velmoc :D A schvalovani povoleni ke startu tam asi bude pekna fraska.
NO, přečetl bych si ještě jednou, co napsal karel. Možná to někdo v tom státě může brát jako frašku, ale až horní stupeň nekomu spadne na hlavu, tak to spadne na hlavu dotyčné zemi. A ta bude zodpovědná. A bude to mezinárodně právně řešit.
Jinak bych Karle tobě ještě připomněl, že existuje i plošina San Marco, ze které se před lety odpalovaly také rakety a parkovala dost blízko rovníku. Takže ani Sealaunch není novinka.
Jeste sem si nikdy nevsim, ze by nekdo s bananovou republikou resil treba havarii tankeru/jakekoliv lode. A to prave ty nejvetsi sroty co se nejcastejc potapeji plavou pod temato vlajkama. Vzpomenme 2 nejvetsi havarie Deepwater Horizon (Panama) a SS Atlantic Empress (Liberie). Chtel nekdo neco po zemich? Ne. Vymahatelnost teto odpovednosti se limitne blizi nule. To ze SX pristal COPV do vesnice v Indonezii a v Brazilii sem si taky nevsim, ze by nekdo resil.
Ano a z vody startují také v Číně. Díky za upřesnění Jirko.
Čistě z pohledu Space X:
Už první problém je, že jsou americká společnost a svůj majetek mají tam - v pojetí US práva, pod ně spadají ať už vykonávají svoji činnost kdekoliv. Takže "svým" neutečou - pokud se Uncle Sam rozhodne, že se mu to nelíbí / nebo, že po nich chce to a ono. Mno a ve vztahu k "ostatním zemím" je to prakticky jedno jestli jsou v mezinárodních vodách nebo v US vodách...
Start s jaderným reaktorem na palubě ... tam je to daleko složitější než ekospolky a hipíci... Takhle pár desítek kilometrů oceánu mezi tebou a hipíkem samozřejmě pomůže, ale právně ti to cestičku moc neumete (samozřejmě při různých hodnoceních možných dopadů na tom budeš líp... ale žádnou striktně právní výhodu moc nezískáš. Největší problém tam bude se už jen dostat k takovému reaktoru - přece jen obsahuje dostatečné množství velmi vysoce obohaceného uranu...který někde musí mít původ... a ta dotyčná země si velmi velmi pohlídá, co se s tím děje dál (nečekáš snad, že s obrovskými bezpečnostními opatřeními předají reaktor SX .... počkají až vypluje 12 mil /100 mil od pobřeží a pak zavřou oči :)
SpaceX bude nevyhnutne spolupracovať s NASA ako pri Mesiaci tak Marse, dokonca už aj teraz sa samotná NASA zaujíma o Starship (HLS) SpaceX pomáhajú niektoré jej strediská aktívne či už to je TPS, tankovanie paliva na orbite a v neposlednom rade dokonca aj let SN8 malo sledovať lietadlo NASA no to kvôli značnému veku a poruche nevzlietlo ale myslím že pri SN8 ak sa nič nepokazí bude s istotou. Dokonca aj na Kilopower či inom atómovom projekte NASA by sa podľa jednoho rozhovoru s Tomom Muellerom mali podieľať inžinieri so SpaceX sám Musk pripúšťa že na Marse bude treba reaktor, aj keď FV možnosťou je no nie úplne šťastnou a podstatne náročnejšou. Konpaktný reaktor spustí aj automat no FV farmu už tak jednoducho nie. Ja si myslím že jedným z prvých nákladov na Mars so Starship bude 10 kW Kilopower. Ono sa zdá ale do prvého letu na Mars (nie skôr ako 2024 a pravdepodobnejšie 2026 či neskôr) bude musieť mať Starship Superheavy nie že desiatky, ale stovky letov! Či už Starlink alebo experimentálne tankovanie s nákladnými letmi na Mesiac. Vyzerá že USA to myslia vážne, mesačný kameň v oválnej pracovni, ako fuuha to myslím že niečo málo znamená.
Ano.
Akorát nechápu jakou to má souvislost... Debata šla o tom, jestli si vysunutím místa startu do mezinárodních vod nějak právně pomůžou...
(Blízká spolupráce s NASA jestli něco, pak znamená pravý opak - blíž k US administrativě ... a tedy US dohledu a pravidlům).
Dodám, že jak moc má být palivo obohacené záleží na typu reaktoru. Tzn. nemusí být vysoce obohacené a nemusí to být uran. To ale samozřejmě na věci nic nemění.
edited: Aha Kilopower. Já měl reaktorem na mysli spíš některý z nově vyvíjených kompaktních modulárních reaktorů, které už začínají mít velikosti a váhu dopravitelné pomocí SS.
Jo to je pravda, slo mi hlavne o to nadhodit tohle tema. Technicky pohled je velmi zajimavy ale myslim ze pravni i rozmer muze mit dalekosahle dusledky.
Taky si predstavte ze za par let vyhlasi zakladna na marsu autonomii. Plosiny pak budou de fakto uzemi novyho ciziho statu na zemi a jejich umistenim v mezinarodnich vodach se tak spacex muze vyhnout cele rade pravnich problemu. (Jenom tak spekuluju)
Beztak je svaří dohromady nějakými traverzami a bude to dost podobné, jak je vidět na tom videu z 2017.
Díky! Skvělý článek! V přístavu teď tedy možná sedí na dně (?)
Jsem rád, že se článek líbil. V přístavu určitě nesedí na dně. Je naopak celkem vynořená, jak už tu padlo.
Když už jsme u těch propelerů - tak myslím, že tohle - co píšeš:
"Zajímavostí je, že dokáží nejen měnit směr, ale díky naklápění až o 7 stupňů můžou měnit i směřování proudu vody."
není správně. Ony mají skloněnou osu napevno. Nejsou schopny ten vertikální úhel měnit. Říkají to i v tom videu "designed with 97 degree bevel gear - creating 7 degree tilted axis for the propeller and nozzle".
Ano, to je pravda. Upravím to v textu. Děkuji!
"Zajímavostí je, že dokáží nejen měnit směr, ale díky naklápění až o 7 stupňů můžou měnit i směřování proudu vody."
Taky si myslím, že je to trochu jinak, podle mě to naklopení je jednak pevné a jednak je tam z důvodu minimalizace ztrát pohonu samotného a nic jiného bych za tím nehledal. Ale mohu se mýlit. Nejspíše je ta věta jen nešťastně napsaná.
Chybou bylo, že se propeler vychyluje. On je o 7 stupňů vychýlen na pevno. Díky tomu voda směřující od vrtule směřuje téměř mimo konstrukci a díky tomu má lepší účinnost a zároveň méně ovlivňuje další propelery svou činností. Platí to samozřejmě o všech. Což je zajímavost a tak to bylo v textu myšleno. Nic jiného jsem za tím nehledal. :) Chyba už je napravena.
Nemyslim si. Pokud jsou na spodni casti umistene propelery, tak tezko. Plosina je naopak v minimalnim ponoru. Coz je videt vyse na usazeninach na trupu.