Start Starship SN10 (Foto: SpaceX)
AKTUALIZACE: Zdroj uvnitř NASA potvrdil webu Teslarati, že SpaceX se o tento kontrakt ucházelo se Starship v kombinaci se Super Heavy, nikoli samotnou Starship, jak spekuloval portál Space News.
Portál Space News informoval o nově uděleném kontraktu NASA. SpaceX jej sice nevyhrálo, ale přesto stojí za zmínku u nás na webu, jelikož firma se o kontrakt neucházela se svými raketami Falcon, nýbrž se Starship. Kontrakt se přitom týkal vynesení šestice cubesatů TROPICS, což jsou malinké satelity s hmotností maximálně pár desítek kilogramů. Výběrového řízení se proto zúčastnily společnosti jako Rocket Lab nebo Virgin Orbit, které nabízejí malé rakety vhodné pro tyto lehké družice. Vítězem se nakonec stala mladá společnost Astra se svým levným nosičem Rocket 3.
SpaceX se o tyto malé kontrakty obvykle vůbec neuchází, protože rakety Falcon mají příliš vysokou nosnost, a tak se vyplatí spíše pro větší a těžší družice. Jenže NASA po oznámení vítěze kontraktu zveřejnila dokument, ve kterém ospravedlnila výběr společnosti Astra a uvedla obecné důvody, proč ostatní firmy neuspěly. A z tohoto dokumentu vyšlo najevo, že tentokrát se o kontrakt ucházela také společnost SpaceX.
V dokumentu není přímo uvedeno, jakou raketu SpaceX nabídlo a za jakou cenu, ale velmi nízká hmotnost nákladu a uvedené důvody, kvůli kterým NASA nevybrala Muskovu firmu, o mnohém vypovídají. V neprospěch SpaceX hovořila „o něco vyšší cena“ než v případě vítězné Astry (ale levnější než Electron firmy Rocket Lab) a také další obavy NASA. Ty se týkaly potenciálního rizika ohledně včasného získání startovní licence od Federální letecké správy (FAA) a především rizik vyplývajících z „aktuálního stavu nabídnuté rakety“ a „způsobu startu“ a s tím souvisejících dopadů na plánovaný harmonogram mise. Žádné z těchto obav ale nedávají smysl v kontextu osvědčených raket Falcon 9 a Falcon Heavy, a tak redaktor Space News spekuluje, že SpaceX se o kontrakt ucházelo se samotnou lodí Starship bez nosné rakety Super Heavy.
Loď Starship je totiž podle Elona Muska schopná doletět na oběžnou dráhu, avšak za cenu toho, že už nebude mít palivo pro návrat na Zemi a zároveň je takto možné vynést pouze náklad s mizivou hmotností. A je pravda, že SpaceX zatím nemá licenci FAA pro orbitální starty Starship a že tato kosmická loď ještě neprokázala svou schopnost doletět na oběžnou dráhu. A jelikož družice TROPICS mají být vyneseny už začátkem příštího roku, je pochopitelné, že NASA zatím vnímá návrh SpaceX jako příliš riskantní.
Předpokládám, že SpaceX moc nepočítalo s tím, že tento kontrakt vyhraje. Působí to na mě spíše jako chytrý pokus, jak získat pár milionů dolarů na provedení víceméně experimentálního startu Starship, která by jen tak mimochodem nesla i nějaké cubesaty. Nicméně i tak je zajímavé, že SpaceX přemýšlí nad praktickým využitím Starship v jednostupňové konfiguraci na jedno použití (SSTO – Single Stage to Orbit). Není však jasné, kolik by taková Starship měla motorů, ani jak by musela být upravena, aby vůbec doletěla na oběžnou dráhu.
Jedná se ale pouze o první vlaštovku a Starship bude v nabídkách SpaceX figurovat stále častěji. Například prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell nedávno prozradila poměrně důležitou informaci. Nové smlouvy, které firma podepisuje se zákazníky, kteří mají zájem o vynesení svých družic na oběžnou dráhu, v současnosti už obsahují klauzuli, že náklad může být kromě Falconů vynesen také pomocí Starship. SpaceX navíc už v létě 2019 jednalo se třemi různými telekomunikačními firmami ohledně první komerční mise Starship, jejíž provedení se tehdy odhadovalo na rok 2021. To se asi nestihne, ale smlouvy se podepisují několik let před plánovaným startem, takže smlouvy finalizované dnes se mnohdy týkají startů v roce 2023 nebo i později. A asi málokoho překvapí, když tou dobou už bude Starship v nějaké podobě schopná orbitálních letů s komerčními družicemi.
Zároveň lze očekávat, že SpaceX začne na Starship velmi rychle umisťovat vlastní družice Starlink. Elon Musk v minulosti prohlásil, že tyto družice poletí už na první orbitální misi. A ta by mohla proběhnout už brzy. Podle NASA Spaceflight plánuje SpaceX provést první orbitální start s lodí Starship SN20 a nosičem Super Heavy BN3, přičemž interně cílí na termín 1. července tohoto roku. Lze předpokládat, že se to nestihne, ale dobře to ilustruje aktuální záměr firmy dostat se na oběžnou dráhu ještě letos. Vzhledem k nízké ceně družic Starlink pak není moc důvod pochybovat, že aspoň pár jich poletí už na první orbitální misi Starship.
Poznámka: SpaceX k úspěchu tohoto projektu přispěje, i když kontrakt nezískalo. Prototyp družic TROPICS totiž bude vynesen na Falconu 9 v létě tohoto roku na sdílené misi Transporter-2.
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
V poslední době se SpaceX podařilo uzavřít zajímavé kontrakty s leteckými společnostmi, které rozšíří řady…
Není ten Elon fakt blázen? Má nejlepší raketu s nejspolehlivějšími motory, a to všechno se…
Elon Musk promluvil o Neuralinku na největším neurochirurgickém kongresu v USA. Z jeho vystoupení nebyl…
V dalším dílu souhrnu novinek a zajímavostí o Neuralink se podíváme například na tato témata:…
Zobrazit komentáře
Tak po aktualizaci už to dává smysl.
Když jste u toho počítání - co by s nosností SS udělalo to kdyby se na boky namontovali 2 nebo 3 první stupně falcon 9 s možností přistání - pořád 100% reusable - kolik paliva by asi SS ušetřila kdyby ji v prvních cca 15km pomohli plným tahem 3 první stupně F9 - myslím že výsledné delta-V by bylo extrémně zajímavé a na orbitu už by byla schopna dostat velmi zajímavé množství nákladu. A to nemluvím o kombinaci SS+SH a 3x F9 - stále jsme u plně znovupoužitelné verze ale nosnost by šla asi velmi razantně nahoru.
Víc škody než užitku nosnos by spíše klesla :
-Potřeba pevnější sh ,uchyty navíc.
-A SH bude mít vyší TWR takže by spíše SH nesla F9 než naopak.
A cenou by to bylo více než 2 starty SH/SS každý F9 5M Proti 2-6 M za celou SH/SS
Ps: asi si myslel FH boční než F9.
Docela by mne zajímalo, zda se plánuje s přistání BN3 a kde?
To sice zatím nikdo neví ale v zásadě jsou 3 možnosti:
1 Zahodit ho: toby ovšem byla škoda (obzvlášt pro SpaceX).
2 přistát do moře to se mi nezdá přistávala už SN-8 a SH se více bodobá falconu takže má větší šanci na přežití.
3 dát tomu nohy a přistát tam kde explodovaly SN-8,SN-9,SN-10(zdá se mi nejpravděpodobnější .
Kleště i zpátky na Launch pad asi nebudou chtít ryskovat při prvním startu .
Udivuje mne, že se to ještě neví, když to má letět v červenci. Proto bych vsadil spíš na zahození do moře. Skrze velikost a hmotnost asi nemůže přistát na stejných lodích jako F9. A přistávat na pevnině asi ještě dlouho nikdo takovému kolosu nepovolí.
Vy jste to asi nečetl.
1 na té vodě můžou i přistát (stejně se to budou muset naučit)
2 podobá se to falconu ,já bych si klidně vsadil že to dají napoprvé ,u SN-8 se přistávalo i když měla zhuba desetinovou šanci na přistání
A obyvatelé BC se při letu vystěhovávají
To spíš s tou sn-20 přistanou někam do pacifiku protože uzavře ná oblast bu musela být příliž velká (celý texas).
Edit:invc byl o minutu rychlejší.
Jenže já jsem psal ne o nějakém skoku, či letu do pár km., ale přistání po vynesení SS na orbitu.
Otázkou vůbec je, zda SpaceX už má či stihne vyřídit všechna povolení pro start SH/SS na orbitu a návratu SH a SS. Má vymezený střelecký sektor? Ono má za humny Mexiko.
1) Rozdíl mezi "přistáním z pár kilometrů" a "přistáním po vynesení SS na orbitu" je jaký? (Když se přenesu přes to, že pojem "vynesení SS na orbitu" je nesmysl)..
2) Pokud jde o to Mexiko ...to je tak, když člověk pracuje s dojmy, místo aby se podíval na mapu: vřele doporučuji navštívit "mapy.cz" ... tam si najdi Bocca Chica ... pak vpravo dole zvol nástroj měření vzdálenosti, zapíchni jeden konec do Bocca Chica ... a pak se podívej, jaká čísla ti to hází, když se budeš snažit zapíchnout druhý konec toho měření na pevninu někam východním / jihovýchodním / JJV směrem... a heleme se ... ono je to více než 900 km daleko. Pěkně velká humna ... totiž Mexický záliv.
(Většina přistání F9 - pokud se NEVRACÍ - je daleko pod 900km .. přes šly snad jen 2x centry z FH)
A pokud se vrací - tak ta horizontální vzdálenost od místa startu je bohatě pod 200 km)
Ještě jinak ... od azimutu 30 do azimutu 150 mají volné moře do vzdálenosti nejméně 350 km... v rozmezí azimutu 65 - 150 mají volné moře do vzdálenosti 900km... (a většinu toho ještě více).
Ještě nějaký problém s Mexikem?
Tak pokud bn3 vynese se na orbitu tak by byla škoda zahodit tolik motoru ne?
Proč by tomu nikdo nepovolil přistát na pevnině?
Pokud jde o "kolos" - SS evidentně k přistávání na pevnině povolení má a to u toho SS dělá podstatně větší akrobacii. (A pokud SS není kolos ... tak kde je prosím hranice mezi kolosem a SS?)
Do moře to taky nemají daleko... z principu letu by se po startu vracela ze směru od moře, a vcelku spolehlivě můžeme předpokládat, že použijí stejný "trik" jako používají u RTLS Falconu 9 (tedy balistický pád do moře - pokud by aktivně nepřesměrovali na místo přistání)...
A "že se to ještě neví" ... Ach ta moderní informační doba a její požadavky... ještě včera se nevědělo, že chtějí letět v červenci a dneska už je problém, že neznáme barvu pilotových ponožek...
Že by ta uříznutá špička viděná v Boca Chica měla nést těch pár cubesatů?
Zdravím. Dôvod tej "odrezanej" špičky nepoznáme ale z istotou viem povedat že ta špička neponesie žiadne cubesaty, lebo ak ste si prečítali článok tam je jasne napísané že tie cubesaty ponesie raketa "Rocket 3" od firmy Astra. Tipujem že Tá špička je určená pre prototyp SN15 alebo je to len nejaký kus pre zatial neznáme učely. :)
Keď starship dosiahne orbitu bez možnosti návratu, splní účel s nákladom a potom čo s tou prázdnou raketou ? Zhorí v atmosfére alebo bude krúžiť ako kozmicky odpad?
No to je zajímavá otázka. Takový obrovský a hmotný kolos z nerez oceli při vstupu do atmosféry velmi pravděpodobně neshoří celý. SpaceX se bude muset postarat o řízený sestup na bezpečné místo.
Pokud bude mít alespoň trochu paliva, tak provede brzdící zážeh a spadne do atmosfery.
Pokud by nedokázala vzít dost paliva, tak by tam musela zůstat a nevím, jestli by v tom případě vůbec letěla.
Nemyslím si, že máme dostatek informací abychom určili, jakou nosnost Starship SSTO má a kolik paliva si s sebou může vzít
Je to jen spekulace, ale co by jim bránilo v případě, že by nesli nahoru jen pár kostek, přimontovat do nákladového prostoru další nádrže na metan a kyslík a použít těch necelých sto tun paliva navíc? Zdá se mi to jako logický krok.
Když by to bylo schopno tam vynést 100 tun paliva, tak by to tam už doneslo i těch 100 tun nákladu a nebylo by tam přeci potřeba žádné palivo :). Těch 100 tun paliva tam může být jen na úkor hmotnosti konstrukce
Mě vůbec nešlo o to, aby se nahoru vyneslo sto tun, ale o záchranu lodě, aby se měla jak vrátit dolů. Samozřejmě, že z oněch 100 tun navíc nahoru většina paliva nedoputuje. Jenže potřebujete ještě palivo na brzdný manévr a přistání. O to tady běží.
100t s BN, nikoliv SSTO ...
A?
Článek je o SSTO. Na orbitu doletí "prázdná SS", nikoliv se 100t nákladu. Připadalo mi správné pokračovat v threadu ...
No ale řešíme prázdnou SS s palivem navíc.
To není tak jednoduché... sice by tím získali o něco větší deltaV ... jenže to není všechno. Zároveň by tím snížili poměr tah hmotnost ... což sníží dostupné zrychlení, a to zvláště na počátku citelně zvýší gravitačí ztráty.
Zvýšená gravitační ztráta v důsledku pomalejšího zrychlování může snadno přesáhnout přínos dodatečného paliva.
(Počítat se mi to úplně nechce ... páč toho příliš neznáme dostatečně přesně, a tady každá položka s tím výsledem hýbe dost hodně:
- iSp raptoru, tah raptoru, suchá hmotnost SS...)
No dobře, ale nosností je na to raketa dimenzovaná. Pokud je schopná odlepit se od země i s touto náloží, tak po vyčerpání oněch 100 tun paliva navíc plácnu ve třech kilometrech a třeba s rychlostí 700km/h bude mít stejnou jako startovací hmotnost, ale bude mít výhodu startu z vyšší pozice a počáteční rychlost.
Pokud by stačilo přestavět přepážky nádrže jen tak z hecu, tak by to minimálně za pokus stálo - jako kdyby těch pokusů dělali málo :-)
Teď když se koukám na ta čísla - tak třeba pro zajímavost, aby se dostala ta raketa na 700 km/h ... tj. cca 200 m/s
tak ta lehčí by na to sežrala 330 tun paliva ... ta těžší 420...
Díky
1) Ta raketa je dimenzovaná na to, aby "startovala" v rychlosti 2+ km/s ve výšce 80km ... téměř horizontálně (tedy v době, kdy gravitační ztráta vypadá dost jinak).
2) Zapomínáš na část fyziky - nedoceňuješ gravitační ztrátu. Tak ti to můžem namalovat. V excelu třeba - ať tě neunavujem složitými vzorci a grafy
Začnem s tímhle (náklad neberem, ber ho jako součást váhy lodi):
Loď - 100t
Palivo (standard) - 1200t - to máme celkem 1300 tun
Přidáme palivo dodatečně + 100t = celkem 1400 tun.
Spotřebu plácnem na nějakých ďábelských 666 kg/s/ motor = 4t/s celkem
Teď si vezmeme 6 raptorů (3 řiditelné - tah 200t ... 3 zjednodušené pevné ... dejme jim tah 260t) tedy 230t v průměru... to máme celkem 1380 tun tahu (fyzikáři prominou).
A safra... zatímco moje raketa (1300 tun) letí ... ta tvoje (1400tun) sedí na rampě dokud neužitečně nespálí 20tun paliva (5s), aby se alespoň pohnula z místa (tomu se říká 100% gravitační ztráta)...
No nic to není fér... tak druhý pokus ... dáme tomu 1400 tun tahu celkem ať se pohnem z místa: A jdem počítat: Dostupný tah / hmotnost ... a dostaneš celkové dostupné zrychlení (uvedené jako zlomek G) ...od toho odečteme 1G, které ti bere gravitace (letíme prakticky kolmo nahoru) ... a výsledkem je nějaké drobné výsledné zrychlení pro raketu. Na počátku já dostanu 0,077 m/ss ... ty dostaneš 0. Snížíme hmotnost o 4 tuny spáleného paliva a znovu... já dostanu 0,08 m/ss ... ty dostaneš 0,0028 m/ss ... tak si je přidáme ke své aktuální rychlosti (já ke svým 0,077 m/s ty ke své 0 m/s) ... a tak pořád dokola. A pak si to můžem někde přeměřit ne? Co bys řekl v rychlosti 300 m/s?
Já budu mít v 300 m/s: 792t zbývajícího paliva někde kolem 11.5 km
Ty budeš mít v 300 m/s: 796t zbývajícího paliva někde kolem 12 km
Nebo to zkusíme v 350 m/s? Já budu mít 760t zbývajícího paliva a ty 760t ...
(dál už to jednak nemá moc smysl - jak vidíš v téhle pozici jsme na tom palivově zhruba stejně, přestože tys měl o 100t paliva navíc ... a dál už by bylo třeba začít zohledňovat, že se neletí přímo nahoru).
(Disclaimer: Je v tom celkem dost zaokrouhlování a odhadů vstupů - které tím dost mávají, a samozřejmě dalo by se to počítat i elegantněji (ale to by trochu skrylo ten hlavní "fyzikální" problém).
Závěry jsou správně. Výpočet s tím vynásobením G počítá (zkus si to proložit dál).
Ale máš pravdu, že v tom příspěvku mám chybu u údaje o zrychlení - když sem psal ten příspěvek, tak sem tam pro to zrychlení převzal čísla "o sloupec vedle" a napsal sem tu ten poměr minus 1G a ne zrychlení. (A tohle by se mi stalo i při počítání v N ;)
Používejte prosím SI (newtony) Děkuji.
"fyzikáři prominou"
Ale pokud ti na tom tolik záleží, tak u tahu si zaměň jednotku "t" za ×10 ^4 N
Tohle chápu. Prakticky se bavíme o tom, jaký budou mít motory tah. Zřejmě proto se Musk snaží tak moc navyšovat tah.
O co mi jde - když vyrobím malou raketu, potřebuji mnoho stupňů na to, abych se dostal na oběžnou dráhu. Jak se ale zvětšoval výkon motorů a zlepšovala konstrukce nádrží, bylo možné přejít od třístupňových na dvoustupňové a nyní, i když se spaluje teoreticky nevýkonné palivo, je SpaceX schopno na oběžnou dráhu poslat jednostupňovou raketu.
Nabízí se otázka, pokud se zvětšováním roste potenciál dosažení orbity s jednostupňovou raketou, kde leží limit využitelnosti. Starship očividně leží právě na oné hranici, kdy dosáhne orbity, ale zaparkuje tam navěky (nebo dokud třením nespadne). Musk mluvil o větší raketě o větším průměru. Byla by ta schopna vynést užitečný náklad na orbitu na jeden stupeň?
Kdo by se vzdával snu o jednostupňové raketě? Aerospike to možná nevytrhe, i když může pomoci. Tohle ale vypadá jako řešení naší zapeklité gravitační hádanky.
Tohle dávno vyřešil ciolkovskij. Jeho rovnice jsou naprostý základ raketové fyziky. Kolik stupňů musí mít raketa vychází pouze z dostupných technologií. Až budou mít motory dostatečný specifický impuls, může se uvažovat o jednostupňové raketě. Vezměte si, že spec. impuls proudového motoru může být 6000s a více, u raketových motoru jsme u nejlepších na 350s. To je pořád skoro 20x horší efektivita než u letadel, a to si musí brát raketa navíc sebou i druhou složku paliva (O2).
S vysvětlováním se netřeba namáhat, když už to celkem dobře udělali jiní:
https://m.youtube.com/watch?v=Sfc2Jg1gkKA
Tohle je dávno vyřešená otázka (pro Zemi).
Pokud se bavíme o srovnatelných raketách - a pokud je metrikou hnotnost vyneseného nákladu pak platí - co dokáže jednostupňová raketa, dokáže srovnatelná dvoustupňová raketa násobně líp.
Z jednostupňovou raketou dosiahnuť orbitu (mysleno orbitálnu rýchlosť a nie výsku) je podla mňa niečo výnimočné. Dúfam že sa raz podarí nasadiť správnu dietu pre SS a zhodiť desiatky ton k tomu aby mohla niesť sebou palivo v pristávacích nádržiach a na ten účel ho aj využiť. Mám silný pocit, že tony budú skôr pribúdať než ubúdať..
vlastně v situaci, kdy u testovacího letu SS očekávají 50% šanci dosažení orbity, tak se jim matematicky vzato vyplatí tam ty starlinky soupnout (v porovnání s F9).
Neškodí si náhodou Spacex tím, že slibuje již předem velmi pochybné termíny?
No je otázka zda dnes ještě někdo bere SPX nebo obecně Muska vážně, pokud jde o jakékoliv termíny....
no zde bych řekl že v termínech se plácají všichni... BOE(SL, SLS), ULA (Vulcan -> BE4) , BO (2020 NG), ESA, NASA, ROSKOMOS... a to všichni staví klasickou raketu, kterou umíme od WW2. Jediný BO odladil nový motor Be3,4 a umí se skákadlem přistát a stejně NG má jen prototyp a ještě né pro letové zkoušky .
Jediný kdo má drive v heavy a superheavy nosičích a jde na to jinak je SPX, a vytřel všem zrak a to objektivně viz. Falcon 1 , Falcon 9, Falcon Heavy a následně lodě CD jako cargo tak hlavně Crew verze. Takže SS+SH je možná ambiciózní, nicméně SPX má knowhow, finance a hlavně Muska na to dotáhnout to funkčního HW.
Nevíme díky komu SPX dotáhli Falcona a CD do použitelného stavu. Z pozemských firem, kterými jsem prošel tipuji, že to nebyl Musk jako šéf firmy, ale nadšenci, které zaměstnal. A dokonce možná navzdory Muskovým aktivitám...
Pokud jde o SS+SH tak na něco takového nemá nikdo na světě know-how a už vůbec ne SPX. Chápete, že tahle věc má být monstróznější než Saturn5?
"Nicméně i tak je zajímavé, že SpaceX přemýšlí nad praktickým využitím Starship v jednostupňové konfiguraci na jedno použití"
Myslím že toto není zámer, len príležitosť počas vývoja. Jedná sa len o to, že počas testovania je možné dosiahnúť cieľ testu a zároveň splniť misiu/kontrakt na vynesenie nákladu. Ako daľší príklad by sa dalo použiť, samozrejme teoreticky, Starship SN15 ktorá splnila všetky miľníky a nabola zničená pri teste (obdobne SN5, SN6). Buď ju rozrežú a dajú do šrotu, vystavia alebo pošlú na misiu bez návratu. Maximálne potrebujú zaplatiť motory (aj to z rezervou ak sa jedná o prototypy a vývoj ide rýchlo dopredu).
Samozrejme, nezabúdajme na PR u takejto misie..