SpaceX získalo více vojenských zakázek, než původně mělo, protože Vulcan od ULA se stále odkládá

Měsíc se s měsícem sešel a nás opět čeká představení nových zakázek, které za uplynulé období získala firma SpaceX. Protože jich však tentokrát bude neobvyklé množství, bude nutno tento přehled rozdělit na dva díly. V tom prvním budou řinčet zbraně, protože všechny zakázky v dnešním přehledu budou vojenské. Řeč bude o posledním rozdělování zakázek v rámci druhé fáze programu NSSL, přes který jsou organizovány americké vládní a vojenské starty. Poté zamíříme do Jižní Koreje a na závěr se podíváme na jednu důležitou informaci o nákladu již dříve oznámené mise USSF-52.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, náš dnešní přehled bude plně zaměřen armádním směrem. A jak už to tak bývá, začneme americkou armádou, která je jedním z největších zákazníků SpaceX. Všechny objednávky, které v rámci několika následujících odstavců zmíníme, jsou součástí armádního programu National Security Space Launch (NSSL) Amerických kosmických sil, který zajišťuje ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. Do tohoto programu je SpaceX zapojeno již od roku 2015, kdy si vysoudilo právo se jej účastnit. Současné kolo armádních zakázek se nazývá Fáze 2 a kalifornská SpaceX se jej účastní spolu s konkurenční firmou United Launch Alliance (ULA) od roku 2020. Během této druhé fáze má být rozděleno celkem 48 misí v poměru 60:40 ve prospěch firmy ULA. Poslední udělování misí proběhlo počátkem června letošního roku a od té doby zbývalo rozdat ještě posledních 21 zakázek. A právě o jejich rozdělení, které proběhlo na samém konci října, bude v tomto článku řeč. Z tohoto balíku misí získalo SpaceX celkem 10 startů v hodnotě 1,23 miliardy amerických dolarů, zbylé obdržela firma ULA, která si přijde na 1,3 miliardy.

Nyní se už ale podíváme na přidělené starty podrobněji. Celkem pět z těchto deseti nově získaných misí se uskuteční pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu (U.S. Space Development Agency, SDA). Půjde o mise s poměrně nepoetickými názvy T1TL-F, T1TR-A, T1TR-E, T2TL-A a T2TL-C. Jedná se o pokračování série misí pro SDA, kterých SpaceX v minulosti vysoutěžilo už pět. Takže po připočtení nejnovější várky se SpaceX dostává už na celkem 10 misí pro SDA. První dva starty z této série proběhly letos a vynášely družice z úvodní sady zvané Tranche 0, které jsou určeny k monitorování balistických a hypersonických raket. Další mise už budou vynášet družice Tranche 1, kterých bude celkem přes 150. První mise s názvem T1TL-A by se měla uskutečnit koncem příštího roku a další by měly následovat v měsíčních odstupech. Vynášení dalších stovek družic typu Tranche 2 pak má začít v roce 2026. Náklady pro SDA se vydají na oběžnou dráhu z rampy SLC-4E v Kalifornii na palubě Falconu 9.

Další dvě nové mise, které mají pořadová čísla USSF-70 a USSF-75, by mělo SpaceX uskutečnit přímo pro Americké vesmírné síly. Obě poletí z Floridy přímo na geostacionární dráhu a jako nosič poslouží Falcon Heavy. O povaze nákladu se vzhledem k utajení zatím nic konkrétního neví.

Pak tu máme dvě vynesení družic GPS. V prvním případě půjde o desátou a poslední družici GPSIII-SV10, která na Falconu 9 zamíří na dráhu přechodovou k dráze střední. SpaceX už v minulosti vyneslo celkem pět družic tohoto typu. V případě druhé nové mise však bude vynesena družice GPS IIIF-1, což bude první exemplář ze série vylepšených družic GPS třetí generace, který navíc bude dopraven přímo na středně vysokou oběžnou dráhu. Jako nosná raketa proto poslouží silnější Falcon Heavy. Obě mise GPS budou startovat z Floridy.

Poslední start pro americkou armádu, který dnes v souvislosti se SpaceX zmíníme, je mise NROL-77. Jak už to tak bývá v případě vynášek pro Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), cílová dráha je neznámá a víme pouze to, že se poletí na Falconu 9 z Floridy.

Než pokročíme dále, pojďme si ještě říct pár slov o zakázkách, které obdržela firma ULA. Pět z celkem jedenácti se uskuteční pro agenturu NRO a nesou označení NROL-57, 73, 100, 109 a 118 (poslední uvedený start má ještě druhé jméno SILENTBARKER 2). Dále tu máme tři mise pro Americké vesmírné síly s označeními USSF-25, 57 a 95. Na konci seznamu se pak krčí ještě vynáška družice GPSIII-SV09, mise STP-5 a start pro agenturu SDA s označením T2TL-B. Všechny tyto mise uskuteční zatím nevyzkoušená a necertifikovaná raketa Vulcan.

Nyní, když byly přiděleny všechny zbývající mise druhé fáze programu NSSL, bude dobré podívat se blíže na celkový výsledek rozdělování zakázek. Jak jsme už totiž uváděli výše, zakázky měly být původně rozděleny v poměru 60:40 ve prospěch ULA. Jaká však byla realita? V rámci Fáze 2 programu NSSL obdrželo SpaceX celkem 22 startů a ULA 26. Pokud si spočítáme reálný poměr rozdělení, vyjde nám, že ULA získala 54 % zakázek a SpaceX 46 %. Totéž si lze říct i jinak, SpaceX vlastně získalo o tři zakázky více, než by mu dle původního klíče příslušely. Čím to tedy je, že armáda nedodržela svůj vlastní plán? Nu, kupříkladu server Ars Technica má na věc jednoznačný názor. Jeho redaktor Eric Berger zaslal armádním místům přímý dotaz, zda nedodržení plánu není způsobeno neustálými odklady premiéry rakety Vulcan. Vyjádření sice redaktor obdržel, nicméně přímé odpovědi se nedočkal. I tak se ale z diplomatické mluvy dalo odvodit, že armáda v podstatě měla při rozdělování startů větší důvěru v nosné rakety SpaceX než v dosud neodzkoušený Vulcan společnosti ULA.

Pojďme v našem armádním přehledu k dalšímu zákazníkovi, kterým je Korean Agency for Defense Development z Jižní Koreje. V rámci této zakázky má SpaceX vynést celkem pět družic, jež mají souhrnný název Projekt 425, pod kterým je jihokorejské ministerstvo obrany v roce 2018 vyhlásilo. Cílem tohoto projektu je vypustit do vesmíru vlastní špionážní družice, kterými by Jižní Korea mohla monitorovat bezpečnostní hrozby svého severního souseda. Z pěti plánovaných družic půjde ve čtyřech případech o radar se syntetickou aperturou. Pátá družice bude v podstatě elektrooptický a infračervený teleskop. První ze startů by se měl uskutečnit už teď na konci listopadu z kalifornské rampy SLC-4E a Falcon 9 při něm vynese právě onen teleskop. Zároveň bude na palubě několik spolupasažérů, například irský 2U cubesat EIRSAT-1 a australský 6U cubesat SPiRIT. Zbylé čtyři starty v rámci Projektu 425 by měly přijít na řadu do roku 2025. Opět při nich bude využit Falcon 9, ale zatím nebyla oznámena startovní rampa. Také momentálně není jasné, zda už půjde o vyhrazené starty, nebo korejské družice opět poletí s nějakými spolupasažéry.

Tolik tedy k přehledu nových zakázek SpaceX. Než se však rozloučíme, máme tu jedno upřesnění k blížící se misi USSF-52, kterou SpaceX získalo už v roce 2018, a tehdy se jednalo o první vojenskou zakázku pro Falcon Heavy. Nosič měl v té době za sebou pouze svůj demonstrační start z února 2018 a na startovním seznamu budoucích misí se krčily pouhé dva další lety. Nicméně již úspěšné provedení demonstrační mise americkému letectvu tehdy stačilo, aby novou raketu certifikovalo pro armádní použití a ihned tím umožnilo SpaceX přihlásit se a vyhrát výběrové řízení na vynesení nákladu s názvem AFSPC-52 s cenou za start ve výši 130 milionů dolarů. Mise se nejprve měla uskutečnit již v roce 2020, ale byla postupně odkládána až na konec letošního roku. Změny se nedočkal jen termín startu, ale i název, z AFSPC-52 se v roce 2020 stalo USSF-52. V minulosti totiž vynášení tajných družic pro americkou armádu zajišťovalo americké letectvo (Air Force Space Command), ale od vzniku Amerických vesmírných sil (United States Space Force) tato povinnost přešla právě na tuto nejnovější složku americké armády a vedlo to zároveň ke změně systému značení vojenských startů.

Misi USSF-52 nicméně už od jejího oznámení halila rouška tajemství ohledně nákladu, který při ní bude vynesen. Start je momentálně v plánu už na 7. prosince tohoto roku a nejspíš právě díky blížícímu se termínu uveřejnili Americké vesmírné síly důležitou informaci. Pod aerodynamickým krytem rakety Falcon Heavy se totiž bude skrývat automatický miniraketplán Boeing X-37B. Tento stroj již jednou SpaceX do vesmíru vynášelo, a to v září roku 2017 v rámci mise OTV-5. Avšak tehdy k tomu byl využit Falcon 9, je tedy možné, že tentokrát bude raketoplán vynesen na vyšší oběžnou dráhu nebo třeba bude mít vyšší hmotnost. Půjde o již sedmý start tohoto experimentálního stroje, takže misi lze alternativně označovat též OTV-7. Více informací o X-37B najdete například zde.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!