Od posledního článku o nově získaných misích SpaceX uběhl jen měsíc a na seznam startů firmy už stihlo přibýt hned několik dalších letů Falconu 9. SpaceX vynese indonéskou komunikační družici, vědeckou sondu IMAP pro NASA a také čtyři geostacionární družice pro Intelsat.
Na geostacionární dráze (GEO) dnes funguje více než 500 satelitů, takže je poměrně logické, že je čas od času nutno staré družice přesunout na hřbitovní dráhu a poslat do vesmíru jejich náhradu. Nejen přirozená obnova dosluhujících družic je však příčinou objednání družice nové u vybraného výrobce. Důvody někdy mohou být čistě pozemské a souvisí například s budováním 5G mobilních sítí na území USA. Aby bylo možno tyto sítě vystavět, musí se satelitní operátoři vzdát části elektromagnetického spektra, které jejich družice používají. Firmy musí toto spektrum vyklidit do prosince roku 2025, avšak pokud se jim to podaří do prosince 2023, získají nárok na finanční kompenzace. Intelsat si tak přijde na téměř 4,8 miliardy a SES na 3,97 miliardy dolarů. Aby tak mohly obě firmy učinit, objednaly si řadu nových satelitů.
V minulém přehledu jsme se hodně věnovali firmě SES, která si objednala celkem šest nových satelitů. Dva z nich, SES-18 a 19, budou vyneseny na raketě Falcon 9, zatímco SES-20 a 21 vynese Atlas V. SES navíc uzavřela se SpaceX dohodu na vynesení další družice, pokud by to bylo potřeba. Nebylo ovšem specifikováno, o kterou přesně půjde.
Dnes se zaměříme na firmu Intelsat, která si objednala hned sedm nových satelitů, pět u firmy Maxar a dva další vyrobí Northrop Grumman. Všechny tyto nově objednané družice mají také již zamluvenou nosnou raketu. Čas vyměřený Federální komunikační komisí (FCC) se blíží a ani jedna z firem nechce propásnout stanovený termín a přijít tím o finanční kompenzaci. Družice jsou pojmenovány Galaxy 31 až 37 a vyneseny budou následujícím způsobem. Galaxy 31–34 dopraví na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 během dvou startů ve 3. čtvrtletí 2022, zatímco družice Galaxy 35–36 vynese evropská Ariane 5 ve 4. čtvrtletí téhož roku. Intelsat zároveň uzavřel kontrakt na vynesení Galaxy 37 v roce 2023 jak se SpaceX, tak s Arianespace. Chce si tím pojistit, že se družice opravdu dostanou na oběžnou dráhu v potřebném termínu. Ať už ale Galaxy 37 vynese Arianespace nebo SpaceX, firma, jejíž nosič pro tuto misi nebude použit, nepřijde zkrátka. Společnost Intelsat s ní uzavře dohodu o jiném budoucím startu jako kompenzaci. Za vynesení všech družic dostanou obě společnosti dohromady celkem 390 milionů dolarů. Bližší informace o rozdělení této částky nebyly zveřejněny, takže z nich nelze vyčíst ceny jednotlivých raket.
Počátkem září 2020 si start geostacionární družice objednala i indonéská firma PT Pasifik Satelit Nusantara. Satelit se bude jmenovat Satria a má zajistit vysokorychlostní internetové připojení – na více než 150 000 individuálních přístupových bodech má být dosaženo přenosové rychlosti 1 Mb/s. Stavbu družice zajistí francouzsko-italská firma Thales Alenia Space a vynesena bude Falconem 9 v roce 2023. Pro SpaceX nepůjde o první misi pro tuto indonéskou společnost, v únoru 2019 pro ni SpaceX vyneslo družici Nusantara Satu. Cestou na geostacionární dráhu se s ní tehdy svezl i soukromý izraelský měsíční lander Beresheet.
Poslední z nově získaných misí je vynesení sondy pro americkou NASA. Sonda má jméno IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) a měla by pomoci vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, což je jakoby magnetická bublina, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Sama heliosféra pak končí v místě, kde se tlak slunečního větru vyrovnává s tlakem okolních hvězd. Družice bude umístěna v libračním bodě L1 soustavy Slunce-Země, tedy ve vzdálenosti přibližně 1,5 milionů kilometrů od Země směrem ke Slunci a nominální mise má trvat tři roky.
Start se uskuteční v říjnu roku 2024 z Floridy a americkou agenturu přijde celkem na 109,4 milionů dolarů. Spolucestujícími sondy IMAP budou 4 menší družice. Vlastníkem prvních tří bude také NASA – mise Lunar Trailblazer zamíří k Měsíci a bude hledat vodu, další dvě jsou potom zatím nepojmenované heliofyzikální experimenty. Poslední družici zajistí Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Dostala jméno SWFO-L1 (Space Weather Follow On-Lagrange 1) a její cesta povede rovněž do bodu L1. Agentura NASA je jednoznačně nejčastějším zákazníkem firmy SpaceX, doposud pro ni firma zajistila více než 20 startů a řada dalších bude uskutečněna v nejbližších letech.
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) má letět 2024 do libr. bodu L1. Bude studovat Slunce, sluneční vítr a posílat data online na Zemi. Má nahradit družici Advanced Composition Explorer, která sleduje vesmírné počasí.