Cedule u nově budované rampy pro Starship-Super Heavy (Foto: RGV Aerial Photography)
Díky oddané komunitě fanoušků SpaceX můžeme sledovat probíhající práce na prototypech Starship v Boca Chica doslova v reálném čase a o druhém pracovišti firmy ve floridském Cocoa máme také aktuální informace díky pravidelným obletům dronem Johna Winkoppa. Poněkud však zapadla skutečnost, že SpaceX připravuje další areál, kde nejspíš plánuje vyrábět prototypy Starship. Nachází se v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě nedaleko existující rampy LC-39A. V posledních měsících zde probíhají stavební práce a z aktuálního dění vyplývá, že SpaceX sem nejspíš přesune výrobu prototypu Starship Mk4 z Cocoa. Zároveň pokračují přípravy startovních ramp pro Starship v Boca Chica i v komplexu LC-39A.
Ještě před pár týdny se mělo za to, že prototyp Starship Mk1 do konce roku vzletí z Boca Chica do výšky 20 km a floridský Mk2 bude brzy přesunut z Cocoa do Kennedyho vesmírného střediska. Následně se očekávala rychlá výroba Mk3 v Boca Chica a Mk4 v Cocoa. V polovině listopadu ale došlo k poškození Mk1 během tlakovací zkoušky a Elon Musk oznámil, že firma se nyní bude soustředit na výrobu Mk3. Spolu s tím se objevily nepotvrzené informace, že Mk2 nikdy nepoletí. Co se tedy bude dít dál?
SpaceX aktuálně rozjíždí výrobu prototypu Starship Mk3. V Boca Chica k tomu využívá speciální stroj na ohýbání plechů z nerezové oceli. Vznikají tak hladké prstence, které jsou z jednoho kusu oceli a mají jen jeden vertikální svar, což značně usnadní a zrychlí výrobu oproti dřívějším metodám. Prstence jsou o něco vyšší a zároveň tenčí než v případě prototypu Mk1, takže celková konstrukce lodi bude lehčí. V Boca Chica už byly spatřeny minimálně dva vyrobené prstence a brzy by snad mohlo začít jejich spojování na předpřipravených betonových podstavcích. Zároveň v Boca Chica probíhají práce na novém horním víku nádrže pro Mk3. Stále však není jasné, jestli Mk3 využije již téměř hotovou špičku z prototypu Mk1, nebo bude vyrobena nová.
Tyto práce probíhají na montážní ploše v Boca Chica (takto vypadala v polovině října), ale Starship bude startovat z nedaleké rampy, odkud v srpnu naposledy vzletěl také experimentální Starhopper. Od té doby SpaceX rampu upgraduje a rozšiřuje, aby z ní mohly být prováděny testovací lety výkonnějších prototypů Starship. Rampa tedy byla vybavena vypouštěcím stolem, na kterém se momentálně nachází poškozený prototyp Mk1, přibyly další nádrže na dusík, kyslík a metan a také byla zvětšena nedaleká přistávací plošina. SpaceX zároveň provádí úpravy terénu v nové sekci komplexu, která byla nově opatřena cedulí potvrzující, že odtud časem budou probíhat také orbitální starty s masivní nosnou raketou Super Heavy.
Nyní se přesuňme na Floridu, kde se aktivity SpaceX související se Starship doposud soustředily na dvou místech. Výroba prototypu Mk2 probíhala na pracovišti v Cocoa a zároveň byla budována rampa pro Starship v rámci existujícího startovního komplexu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku. Tyto dvě lokality jsou od sebe vzdáleny několik desítek kilometrů, a tak SpaceX plánovalo prototyp Mk2 převézt z Cocoa na rampu LC-39A. Jednalo by se o poměrně komplikovanou operaci, která by zahrnovala převoz Starship po silnici a po řece. Přesun měl proběhnout během podzimu, ale byl několikrát odložen a situaci navíc komplikuje místní železniční most, jehož stavba představuje překážku na trase plánovaného přesunu Starship. Momentálně tedy není jasné, kdy k přesunu dojde (jestli vůbec).
Na jednu stranu byly v Cocoa spatřeny obruče pravděpodobně určené pro převoz prototypu a také byla zaznamenána menší aktivita u řeky, kde má dojít k přeložení Starship na říční ponton, avšak zároveň začíná být evidentní, že SpaceX se z Cocoa stěhuje jinam. Velká část ocelových prstenců, které byly v posledních měsících vyrobeny v Cocoa pro prototyp Mk4, prý byla nedávno rozřezána na šrot. Navíc odtud bylo aktuálně odvezeno víko nádrže a také stojany určené pro montáž prstenců dohromady. Není tedy jasné, co to znamená pro prototyp Mk2 a budoucnost pracoviště v Cocoa obecně. Je možné, že Mk2 zůstane v Cocoa a floridský tým SpaceX začne odznovu s prototypem Mk4 v nové lokaci.
Tato lokace ale není úplně nová, jelikož jsme o ní informovali už minulý rok. Jedná se o rozsáhlý komplex v Kennedyho vesmírném středisku na Roberts Road. Podle původních plánů měl areál zahrnovat nové středisko pro řízení startů, budovy pro skladování a renovace prvních stupňů a aerodynamických krytů raket Falcon nebo třeba „raketovou zahradu“, kde by byly vystaveny historicky významné Falcony a Dragony. Novinkou však je, že od té doby nejspíš došlo k úpravě plánů a komplex bude využíván také pro výrobu Starship.
Stavební práce začaly už před několika týdny a aktuálně zde byly spatřeny komponenty pro Starship a také došlo k rozšíření místní silnice, což se bude jistě hodit při při přepravě Starship na nedalekou rampu LC-39A. A právě sem nejspíš byly přepraveny také stojany a komponenty z Cocoa. Už na první pohled je zřejmé, že tato lokace je pro stavbu Starship o dost praktičtější, jelikož převoz vyrobených exemplářů k rampě by měl být relativně snadný. Je možné, že SpaceX plánovalo provádět výrobu Starship zde už od začátku a pracoviště v Cocoa bylo jen dočasným řešením, jelikož mohlo být připraveno dříve. Pěkné shrnutí dění kolem areálu na Roberts Road nabízí toto video:
Práce pokračují také v komplexu LC-39A, odkud startovaly mise Apollo a v posledních letech také Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX se rozhodlo stávající rampu rozšířit, aby zde bylo možné provádět také starty Starship. Už několik týdnů zde probíhá stavba sekundárního vypouštěcího stolu a také přistávací plošiny. Projekt se zdá být v pokročilém stádiu, avšak nesmíme zapomínat na to, že rampa bude také potřebovat pozemní vybavení pro provádění startů – všemožná potrubí a rozvody, kropicí systém, nádrže na metan apod. Momentálně není jasné, kdy má být rampa dokončena alespoň v nějaké minimální konfiguraci umožňující testovací starty samotné Starship bez nosiče Super Heavy.
Pokud se v jednotlivých prototypech, pracovištích a rampách začínáte ztrácet, tady máte krátké shrnutí aktuálního stavu:
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
škoda je, že se Musk neispiroval...https://www.youtube.com/watch?v=w-ARF26P2rI
Jen hádám, že to bude tloušťkou plechu, pravděpodobně na ty v řádu několika málo jednotek mm se to nehodí - neudrží to kruhový tvar . Ta malá tloušťka plechů je asi také zdrojem problémů, které jsou popsané ve vyjádření anonymního pracovníka Space X.
plech je ztužen zevnitř prstenci a patrně i podélnými ztužidly. Neviděl jsem fotky z nádrží. Ztužením bude také středové potrubí pro dopravu metanu k motorům a mezipřepážka? https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1579595;image
Hlavní důvod prý je, že jsou plechy tvarovány za studena do oblouku za kryogenních teplot, což by vyžadovalo mít takovou linku v místě stavby- možná se to vyplní.
Za kryogenních teplot mohou být vyrobeny ty tvarové plechy, které jsou vidět naskládané jeden na druhém, jak přijíždějí na podvalnících na místo montáže. Co se týče prstenců, ty jsou vyrobeny na místě prostým skružením materiálu z role a žádné kryogenní formování u nich neprobíhá. Problém není prstenec vytvořit, ale svařit přesně a spolehlivě jednotlivé prstence k sobě, při zachování tvarové stálosti 9m kruhu.
No opet by me zajimalo co je to za technologii, jakmile se dostanes na kryogeni teploty tak materialy krehnout - tudiz jsou nevhodne pro tvareni. Otazka taky je jake je to tvareni. Ano muzes mit vyjimky, ale vime ze SX pracuje s nerez oceli aisi 3xx.
A pokud tě to skutečně zajímá podrobněji - tak tady máš i s "čísly" jak se liší výsledek - když provedeš úpravu "jen za studena" (tj pod 30% teploty tavení) a jak to vypadá, když to děláš při teplotách nižších. Je to sice pro trochu jinou ocel než 301/304 ... ale jde o principy:
https://www.totalmateria.com/page.aspx?ID=CheckArticle&site=kts&NM=524
Materiály křehnou... ale ne všechny. A ne při stejných teplotách.
U oceli je to velká alchymie. Není to jen o samotném složení, ale i o manipulaci se samotnou strukturou (krystalickou mřížkou) - např. procesem chladnutí, šokovým zchlazením (kalení), fyzickými rázy / tlakem / pnutím a pod... a to všechno má vliv na to, jak ta ocel bude potom fungovat.
"Hlavní důvod prý je, že jsou plechy tvarovány za studena do oblouku za kryogenních teplot..."
Tak za studena nebo za kryogenich teplot? On je to totiz rozdil. Za studena se mysli bezna teplota okoli tj cca 20°C. A kryogeni se mysli nekde kolem -180°C a nize. Hlavne cokoliv co tvaris za kryogenich teplot tak je problem ze kazdy material krehne. Ano ta nerez co pouzivaji je prece jen lepsi nez bezna ocel. Jeste bych chapal tvareni hliniku za kryogenich teplot, tam to dava "smysl" ale jinak je to celkove nesmysl. Pripadne prosim o zdroj kde se o te technologii pise.
Aleši, nechytejme se za slovíčka...
https://twitter.com/elonmusk/status/1076612546793095168?s=20
https://www.opi.zcu.cz/download/nizke_teploty.pdf
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19660015958.pdf
Invc
Dobry tak tim si jen potvrdil co jsem rikal.
Ty pdf resi ocele ktere jsou vhodne do kryogenich teplot. Nikoliv tvareni ocele za kryogenich teplot. Nehlede na to ze to prvni pdf si uz sem daval v drivejsi dobe.
Používají cryogenic stretch forming a zmatek tam nevzniknul.
EM Reaguje na dotaz, jestli tam jsou žebra (cast ribbing) ... na což EM reaguje, že je to formováno za studena v kryo (coldformed at cryo) - takže žebra ne.
Je třeba se podívat taky, ze kdy je ten tweet (tedy v době, kdy to skládali z těch zahnutých polotovarů).
Ne nic jsem nepotvrdil... právě naopak. Možná by bylo dobré, kdybys dočetl alespoň na konec názvu u toho dokumentu z archivu NASA.
Název konří ... "improved low temperature notch toughness of CRYOFORMED pressure vessels"
... a samotný text začíná ...
"The cryoforming (cryogenic stretch-forming) process for the fabrication of light-weight high strengths stainless-steel pressure vessels.... "
(To ze ZCU je skutečně jen o chování za nízkých teplot - ne přímo o cryoformingu - to máš pravdu, postoval sem to k tomu křehnutí... ).
Je nějaký zdroj k tomu tváření za kryogeních teplot?
viz níže
To že jsou prstence zevnitř opatřeny příčnými i podélnými výztuhami z důvodu stability skořepiny je zcela zřejmé. Ten důvod tvarování za kryogenních teplot mne nenapadl a může být zřejmě relevantní, ale to zařízení co je na té fotce vidět na to moc nevypadá. Dík za doplnění.
Tohle je vcelku bezna metoda. Podobny princip pouzivame i u nas ve firme. Pochybuju ze by s tim zamestnanci spaceX neprisli.
To, co je jinak běžné, v tomto pojetí stavby prototypů SS zřejmě neplatí. Přišli nepřišli, doposud nebyl stroj takového typu u Spacex k vidění. Nejblíže je tomu skružovačka na nízké prstence, jak automatizovaně tam dělá ten jeden svár těžko říct. Prstenec se pak pomocí malého portálového jeřábu ze stroje vyjme. Co dělá stroj na videu co odkazoval PetrV, to je jiná liga a tak nějak také věřím, že se k něčemu takovému postupně dopracují.
Čo na to hovoríte?
https://www.teslarati.com/spacex-starship-hardware-mystery-solved/
Jako, mám li být úplně upřímný, Ericu Ralphovi věřím stoprocentně akorát ty fotky. U všeho ostatního byl byl opatrný, i u všech popisků fotek či závěrů, které z nich vyvozuje. Proč? Už jsem se u něj dočkal tolika kotrmelců, přehnání, vyvozování informací z ničeho atd, že jsem na jakýkoliv jeho článek velmi skeptický, ikdyby nakrásně měl pravdu. Ano, tak daleko to u mě dopracoval. Ale fotky má vždy skvělé.
Mk1 a Mk2 bylo pro svářeče takové pytlíkování- není z toho ani nádrž na vodu. Ani Mk2 nepoletí.Mít u nádrže styk 4 plechů do jednoho bodu je takové patláma-matláma.
U Mk3 je to již lepší: https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1597200;image
Třeba příjde na přetřes výrobní postup spirálové trubky. Síla plechu se může měnit, ale nikdy nemáte styk 4 plechů do jednoho bodu.
Navíc se dá použít svařovací automat, kde je dodržení TP svařování nerezoceli daleko jednodušší nežli pro svářeče na plošině ve 20m výšce.
Navrat spiralove trubky... Na prototypech urcite ne. Ve finale je to mozne, ale moc bych za tento postup nedal. Byl by to takovy letajici komin... Navic se da takto svarit valcova cast s konstantni tloustkou materialu. Tlakovou nadrz jsem timto zbusobem varenou jeste nevidel. Vy ano?
No ale dlouhé podélné sváry se používají docela běžně. Pokud to chtějí dělat dobře musí to nakonec dělat automat. Skládání po prstencích je spousta svárů
Máte naprostou pravdu - bude zajímavé sledovat u jakých technologií nakonec zůstane Spacex s výrobou SS/SH. Zatím to vypadá tak, že zkoušejí posunout hranice možností výroby raket na svůj limit, jenže na tu opačnou stranu. I takové cvičení je velice zajímavé, a v zásadě poučné. Jak říkal Cimrman: Je důležité zjistit slepé uličky a zvolat: Tak tudy ne, pánové! Stavba rakety stylem vodárenské věže bez kontroly svárů tedy splnila svůj historický úkol. Mk1,2 a nějaké prstence na recyklaci oceli a jdem na druhou generaci, stavěnou již v blízkosti odpalovacích ramp. Se svinutými prstenci to pořád bude vypadat jako výfukové svody od Akrapoviče, ale nebude to zmuchlané a čekám, že vše bude přesnější, obzvlášť s využitím přesných prefabrikovaných panelů. Tomu už bych věřil pro suborbitální let. Tak ať se daří, Amíci.
Taky jsem si rikal ze jim krizove svary nevadi nebo co 😀
Btw jak chces menit silu plechu u spiralniho svarovani trubek? Jakoze do automatu budes posilat ruzne silne plechy?
přesně tak, ale možná spíš toto: https://www.youtube.com/watch?v=w-ARF26P2rI
spirála je pevnější, jenže obvod SS je příliš velký a stěna tenká.
Nezapomeňme, že je celá nádrž zevnitř ztužena prstenci a podélnými výztuhami.
Ako budú pebiehať skúšky prototypov?Mk3 by mal letieť 20 km a kedy?Potom čo?Konečne to poriadne rozbieha,držím palce.IN MUSK WE TRUST!!!
Pouziju argumentaci Elona Muska pri odpovedi NASA. Az tech 5% zdroju Spacex postavi Mk3 a rozhodnou se, ze je cas to uskutecnit. Nezapominal bych na to, ze je Spacex smluvne vazano vyvinout pro NASA lod na prepravu posadek. Musi dodelat padakove testy, mimochodem, blizi se konec terminu, ktery pro to sam Elon urcil, tech 10 tydnu. Musi dodelat IFAT a to je taky pole neorane, aby nedopadli jak Boeing a tim, ze jim uleti jeden padak kvuli nepozornosti personalu. A kdyz by se kvuli tomu do SpaceX obul kongres, tak muzou mit problemy, bez ohledu na to, ze jsou soukroma firma.
Existuje nějaký přehled stavu výroby merlinů? Touhle dobou by už jich mohlo být vyrobené poměrně velké množství
Máš to pomýlené,SS bude mať raptory.TO je trošku iná liga ako merliny.....
merliny pro Falcon?
Logický krok. Podívejte se, jak se postupně více blíží ke stavbě/finálnímu sestavení poblíž startovacích ploch. Californii už vyklidili, úchylka přepravovat po zemi přes město prototypy z Cocoa už je taky přešla. Navíc se ukazuje komplikace s tou železnicí.
Nejsou NASA, která kvůli pracovním místům/senátorům/kongresmanům platí šoupání částí raket přes celé USA sem a tam než dojde ke startu.
Proste vyuzili volnou plochu, nez daj dohromady povoleni a pozemky na Merritt Island :-) a mezitim se ucili stavet. :-)
Využití prostor u rampy L39A - jak blízko téhle rampy by to mělo být? Není to velké riziko, že v případě výbuchu prototypu Starship bude blízká L39A poškozena?
Budova pro SLS/Saturn V integraci je LC39A blíže než toto místo.
Zase tak blízko to není. Je to asi 10 km. Kenedyho vesmírné centrum je asi o polovinu blíže.
Řekl bych, že on má na mysli startovní rampu SHS, která se právě buduje pár metrů od LC-39A. Nevim jak moc blízko to je, ale podle mě výbuch celý SHS by ji nějak poškodil.
Tak předpokládám, že při výstavbě rampy se s výbuchem počítá. Nebyl by první ani poslední.
Přesně tak. Před stavbou se dělaly studie dopadů a určitě bylo potřeba povolení od NASA (SpaceX rampu LC-39A jen pronajímá). Takže pokud by plány se Starship nějak ohrožovaly rampu pro Falcony, která je klíčová pro Commercial Crew, NASA by jim to neschválila.
Zajímavé shrnutí .
diki,super članok!!!