SpaceX výrazně navyšuje kadenci startů ze své dříve opomíjené kalifornské rampy

SpaceX v červenci začalo budovat novou orbitální slupku své satelitní konstelace Starlink a využívá k tomu dříve docela opomíjenou startovní rampu na Vandenbergově základně v Kalifornii. Z ní v roce 2020 vzlétla jen jediná mise, ale nyní společnost Elona Muska hodlá zvýšit kadenci na několik startů měsíčně. Co víme o plánech SpaceX a čím bude omezena maximální frekvence startů z této rampy?

První start Falconu 9 z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii se odehrál už v roce 2013 (podrobnější informace o této rampě a její historii najdete v našem článku). V následujících letech ale odtud SpaceX startovalo dost zřídka. Například druhý start zde proběhl více než dva roky po tom prvním. V následujících pár letech se zdejší frekvence startů zvýšila díky sérii misí Iridium, ale po jejich dokončení se aktivita opět vrátila na bod mrazu, neboť během celého roce 2020 odtud odstartoval jen jeden Falcon. To se ale změnilo v posledním kvartálu 2021, kdy SpaceX začalo využívat rampu SLC-4E pro své mise Starlink, a od té doby zde firma udržovala průměrné tempo jednoho startu měsíčně. Mezi jednotlivými misemi vždy byla pauza dlouhá alespoň tři týdny, ale to se nyní mění, jelikož kadence startů nabírá dosud nevídanou rychlost.

Letošní červenec přinesl první mise Starlink Group 3, které vynášejí družice na polární dráhu. Pro takový typ misí je rampa SLC-4E díky své pozici optimální a umožňuje tak vynášení maximálního možného počtu družic najednou. První mise tohoto druhu, Starlink 3-1, úspěšně proběhla 11. července a očekávalo se, že po ní bude následovat obvyklá třítýdenní prodleva. SpaceX ale překvapilo a mise Starlink 3-2 je plánována už na 21. července, takže pauza tentokrát potrvá jen něco přes 10 dnů. A podobné tempo zřejmě firma hodlá udržovat i nadále, protože na srpen jsou momentálně v plánu další dvě mise Starlink z kalifornské rampy SLC-4E.

Osobně jsem měl za to, že dřívější minimálně třítýdenní prodlevy mezi starty byly dány nutností provádět časově náročnou údržbu rampy po každé misi. Kalifornská rampa na Vandenbergově základně je totiž oproti těm dvěma floridským poměrně zastaralá, a tak není zdaleka tak dobře optimalizovaná pro vysokou kadenci startů. Je možné, že rampa SLC-4E v poslední době prošla nějakými upgrady, které umožnily zkrátit prodlevu mezi starty, nebo prostě byl můj původní předpoklad mylný a dlouhé pauzy mezi starty nesouvisely s dobou přípravy rampy.

Pokud SpaceX dokáže startovat z kalifornské rampy v průměru každých 10 dnů, umožnilo by to až tři starty měsíčně. O moc vyšší tempo už ale zřejmě možné nebude, protože SpaceX zatím nikdy nedokázalo zkrátit dobu přípravy rampy mezi starty pod 6 dnů. Navíc v Kalifornii má firma k dispozici pouze jednu mořskou přistávací plošinu (OCISLY), která potřebuje zhruba 8 dnů mezi starty na cestu do přístavu a zpět. V případě přistání prvního stupně zpět na pevnině sice tento problém odpadá, ale tento typ přistání je relativně vzácný a drtivou většinu misí SpaceX představují mise Starlink, při kterých raketa vždy přistává na moři.

Dostupnost mořské plošiny OCISLY tedy nejspíš bude v praxi do značné míry diktovat tempo kalifornských startů, ale není to jediný omezující faktor. SpaceX totiž momentálně má v Kalifornii pouze dva první stupně Falconu 9, které střídá mezi jednotlivými misemi z rampy SLC-4E. Pokud by firma chtěla startovat každých 10 dnů, dva stupně by nemuselo být možné dostatečně rychle protáčet (aktuální rekord je 21 dnů mezi dvěma starty téhož stupně). Odhaduji tedy, že SpaceX na Vandenbergovu základnu pošle ještě třetí Falcon 9. Zrovna v těchto dnech byl spatřen zatím neidentifikovaný stupeň při převozu směrem na západ, takže je možné, že jde o dodatečnou raketu určenou pro kalifornské mise. Zatím však jde jen o teorii.

Zvýšená kadence startů z rampy SLC-4E se každopádně bude SpaceX velice hodit. Na polární dráhu je totiž potřeba vynést celkem 520 družic a zároveň můžou z Kalifornie startovat také mise Group 2, které zahrnují dalších 720 družic na orbitách se sklonem 70° vůči rovníku. Jedna taková mise, Starlink 2-1, proběhla už loni v září, ale asi šlo jen o test, protože žádné další starty tohoto typu od té doby provedeny nebyly. Jistě ale přijdou dříve či později na řadu. Zároveň je možné z Kalifornie vynášet družice pro Group 1 a Group 4, což jsou hlavní orbitální slupky tvořené více než 3000 družic (většina z nich už však byla vynesena). Šlo by ale spíše o záložní či doplňující řešení, protože v případě těchto misí je lepší využívat vhodněji umístěné floridské rampy, jelikož ty umožňují vynést vyšší počet družic najednou. SpaceX už ale v minulosti po této možnosti sáhlo – například u misí Starlink 4-4 nebo 4-11. I když to není zcela optimální z hlediska maximalizace nosnosti, využití třetí rampy umožňuje provádět vyšší počet misí celkově.

SpaceX už v minulosti demonstrovalo schopnost provádět 5 startů z Floridy každý měsíc, a pokud k tomu nyní přičteme 2–3 další mise z Kalifornie, firma docílí vskutku nevídané kadence. SpaceX letos provedlo už 31 startů, čímž byl dorovnán celý loňský rok. Příští start tedy rekord pokoří, a to máme teprve červenec! Elon Musk chce letos provést 60 startů Falconů, což je rozhodně dosažitelné, obzvlášť při zohlednění nově zvýšené frekvence startů z Kalifornie.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!