SpaceX spustilo službu Starlink Maritime, která nabízí výrazně rychlejší a levnější internet pro lodě

Jednou z obrovských výhod satelitního internetu je fakt, že jej lze použít téměř všude na Zemi. V blízkosti velkých měst dnes dokonale funguje například optické připojení a není třeba, aby běžný uživatel řešil připojení přes satelit. Pokud jste ovšem námořník, nebo prostě jen někdo, kdo se ocitl na lodi na širém moři či oceánu, tak prakticky jinou možnost ani nemáte. Jenže internet na širém moři není to samé jako na pevnině. V první řadě je řádově dražší a jeho využívání, jak jsme zvyklí, není mnohdy na širém moři myslitelné. Situace s internetem na lodích se v posledních letech drasticky zlepšila, i když to, jak daleko jste na moři, pořád hraje velkou roli v tom, jak silný může být váš signál. Což by mohl potvrdit každý, kdo si jako pasažér zažil dovolenou na zaoceánské lodi. Dobrou zprávou tedy je, že SpaceX nově začalo nabízet své služby Starlink i pro lodě. Druhou, již méně radostnou zprávou zůstává fakt, že stále půjde o velmi drahou službu. Pořád ale připojení od SpaceX vyjde násobně levněji, než je tomu nyní u konkurence. Služby budou navíc neporovnatelně kvalitnější a přenosová rychlost výrazně vyšší!

Díky vysokým cenám je internet na moři v současnosti využíván hlavně jako součást bezpečnostního okruhu. Lze si vybrat z několika tarifů a od toho se odráží také konečná cena. Ceny však neustále klesají. Zlepšuje se technologie a některé výletní společnosti, například skupina Carnival, začínají používat hybridní systémy, které kombinují satelitní připojení s levnějšími pozemními spoji. Což znamená, že antény na lodi jsou schopné přijímat pozemní signál, pokud je v dosahu, a naopak pokud není, přepnout na satelitní internet. Podobných systémů samozřejmě využívá stále více lodí. Satelitní internet na moři ovšem není ani zdaleka tak spolehlivý jako připojení na pevnině. To platí téměř za všech okolností. Abyste pochopili, proč internet na palubě není srovnatelný s širokopásmovým připojením, které si užíváte doma, musíte nejprve porozumět technologii, která za tím stojí.

Velké bílé kopule ve tvaru houby viditelné na stožárech a nástavbách lodí jsou ochranná pouzdra, pod kterými najdeme volně se pohybující satelitní antény. Tyto antény přenášejí signál z lodi do satelitu, který pak vysílá signál zpět na zem. Námořní komunikační společnosti urychlily tento proces, který dříve trval dlouho, pomocí různých prostředků, včetně přidávání dalších družic, zvýšení šířky pásma, kterou lze vysílat během každého přenosu, a propojení s pozemními věžemi při plavbě blíže ke břehu. Největším omezením spolehlivosti však nadále zůstává volná cesta mezi lodí a satelitem. Všechna data odesílaná z lodi na družici musí projít touto cestou. Aby došlo ke spojení, musí anténa směřovat na satelit a mít na něj nerušený výhled. Cokoliv mezi je problém. Někdy je tato cesta mezi anténou a satelitem zablokována. V přístavu se může stát, že přenosu brání vysoká budova, překladní jeřáb, či cokoli jiného. Například v norských fjordech vysoké hory často blokují satelitní přenos. Je také pravda, že samotná loď může sama blokovat signál. Při určitých manévrech či změnách kurzu může být výhled blokován stožárem nebo třeba nástavbou či komínem.

Je zajímavé, že i říční lodě nadále nabízejí frustrující online zážitky. Jsou sice relativně blízko civilizace, až se automaticky nabízí, že mají rychlejší spojení. Jenže kopce a hory v říčních údolích často blokují satelitní připojení, takže říční lodě musí pro své primární internetové připojení používat hlavně mobilní sítě. Když je loď v blízkosti přijímače, novější sítě 5G nebo 4G můžou poskytnout rychlejší službu, než jakou lze zajistit přes satelit. Nevýhoda přichází v oblastech s nedostatkem mobilních věží, kde je mobilní signál slabší a rychlost připojení pomalejší nebo nulová.

Internet navíc funguje na všech lodích a jachtách odlišně. Třeba kvůli velikosti, tvaru a stabilitě. Žádná loď není v podstatě nikdy zcela v klidu. Samozřejmě, stejně jako všechny lodní technologie, existuje řešení pro téměř každou cenovou kategorii. Základní internetová řešení pro posílání mailů, uskutečnění hovorů apod. začínají od 1 500 dolarů, ale jsou k dispozici i internetové satelitní systémy, které mohou poskytnout globální přístup se spoustou dat a startují na 50 000 dolarech. A přesto nezaručí bezproblémové připojení. Navíc pořízení antény také není levná záležitost. Dá se pořídit zhruba od 3 000 dolarů a ty nejlepší vyjdou klidně i na 50 000 dolarů. Typická sazba je dnes většinou okolo 0,50 dolarů za přenesený MB, což znamená, že za 4 GB dat zaplatíte 2 000 dolarů. Proto se i většina uživatelů snaží omezit satelitní připojení na vodě na užitečné minimum.

Stojí za zmínku, že pokud investujete do satelitní paraboly, vyplatí se investovat i do komprimačního softwaru, který pomůže snížit množství dat spotřebovaných e-maily a jiným stahováním. Dobrou volbou střední třídy pro satelitní komunikaci je Inmarsat Fleet One, která začíná od 765 dolarů měsíčně za 100 MB dat až po 4 569 dolarů za 40 GB dat s rychlostí připojení do 0,15 Mb/s. Podporuje základní procházení a hlasové hovory a zahrnuje některé užitečné bezpečnostní funkce, které vám umožní nasměrovat tísňová volání do nejbližšího koordinačního střediska námořní záchranné služby. Na vrcholu nabídky je Fleet Xpress stejné společnosti Inmarsat, který používají superjachty a velká komerční plavidla. Ten nabízí rychlost stahování od 10 Mb/s a začíná na statných 35 760 dolarů za satelitní anténu, přičemž náklady na data začínají od 1 804 dolarů měsíčně. Stojí za zmínku, že sada váží více než 37 kg, takže je vhodná pouze pro velká plavidla.

Pokud nechcete investovat do vlastní satelitní antény, nabízí se alternativa. Na trhu je systém zvaný BGAN (Broadband Global Area Network). Jedná o soustavu, která v podstatě vytváří mobilní hotspoty na lodích pomocí zařízení připomínajícího notebook. Tuto službu nabízejí soukromé společnosti, které provozují více družic, a ty se připojují k různým terminálům. Je ale vyžadována služba GPS a přímý výhled na oblohu. Inmarsat BGAN Explorer začíná na 2 495 dolarech a může podporovat až 0,46 Mb/s. Největší rozdíl je v tom, že zaplatíte méně za terminál, ale mnohem více za datové tarify. Základní datové tarify začínají kolem 70 dolarů za měsíc, což vám poskytuje přístup k 5 MB dat – vše nad to bude účtováno za 6,36 dolarů za MB. Což je opravdu drahá služba.

Nová služba Starlink Maritime by ovšem mohla znamenat konec většiny těchto problémů. Pokud se podívám na dostupné fotografie z testovacího provozu na lodi Freedom OTS společnosti Royal Caribbean, je patrné, že loď má více než jednu anténu. Podle mého názoru právě kvůli nerušenému výhledu i v hůře dostupných místech. Díky tomu bude vždy alespoň jedna anténa schopna na obloze najít nějakou družici sítě Starlink. Přesto výletní společnosti, které budou nabízet takový internet cestujícím, si ho jistě nechají i dobře zaplatit. Stejně je tomu i dnes, a to není zaručena vždy stabilní rychlost. Po porovnání se současnými cenami může být ovšem situace díky Starlinku lepší a ceny nižší.

Jako cestující výletních lodích se připravte, že i v budoucnu bude internetové připojení stát nemalé peníze. Do dob, kdy bude internet na vodě stejně dostupný a kvalitní jako na břehu, je přeci jen ještě daleko, a zřejmě to nikdy nebude úplně srovnatelné. Nicméně Starlink je dalším krokem do budoucnosti, která patří družicím. Již dnes se hovoří o tom, že velké společnosti jako Vodafone a jiné chtějí své družicové konstelace pro vysokorychlostní internet.

Starlink pro lodě vyjde v počátku na 10 000 dolarů za hardware obsahující dva terminály a poté následuje měsíční poplatek 5 000 dolarů za službu. SpaceX uvádí, že službu lze kdykoli pozastavit. Musk na sociálních sítích obhajoval vyšší ceny a vysvětlil, že vysoce výkonné terminály jsou navrženy tak, aby vydržely slané klima, silný vítr a udržely spojení s družicí i na rozbouřeném moři. Dalším prozatímním omezením je, že služba Starlink Maritime v současné době nabízí pokrytí pouze pro vody poblíž břehů Severní Ameriky, Evropy a Austrálie. Důvodem je pravděpodobně to, že laserové spojení mezi jednotlivými družicemi Starlink na orbitě bude plně zprovozněno až koncem tohoto roku. Do té doby je možné se k síti Starlink připojit pouze z míst, která jsou v dosahu některé z mnoha pozemních bran, které SpaceX vybudovalo v řadě zemí. Společnost však plánuje službu Starlink rozšířit do 1. čtvrtletí 2023 i do zbytku světa, včetně otevřeného moře a dalších dosud nepokrytých oblastí.

Není tedy vůbec nereálné věřit tvrzením Elona Muska, že jeho SpaceX platí za mnohem horší námořní připojení k internetu i přes 150 tisíc dolarů za měsíc! Krásně se opět ukazuje výhoda množství družic, ale i celkově smysl služby typu Starlink. Představte si konkurenční prostředí a hned vám dojde, že ceny by u námořního pokrytí v takovém případě byly ještě nižší. Firma SpaceX má jedinečné srovnání, protože její flotila plavidel využívala komerční satelitní připojení. Před spuštěním služby Starlink se flotila námořních plavidel SpaceX spoléhala na tradiční geostacionární satelitní internetové služby (VSAT), které se vyznačovaly vysokou latencí, malou šířkou pásma a nízkou spolehlivostí.

Tyto systémy byly také náročné na instalaci a vyžadovaly častou údržbu. Za více než 165 tisíc dolarů měsíčně měla společnost rychlost 25 Mb/s na odesílání i stahování dat. Satelitní internet tak představoval jednu z největších položek celkových nákladů na provoz flotily lodí SpaceX! A protože Falcon 9 během přistání prvního stupně přenáší i stovky gigabajtů dat, společnost pravidelně platila poplatky za překročení limitu pro přenos dat. Srovnání je podle SpaceX následující: Až o 5900 % lepší propustnost (kapacita systému posílat data do jiného systému) pro stahování, o 700 % lepší propustnost pro nahrávaní, 95% zlepšení latence a až o 70 % nižší cena. To už jsou výrazná čísla, co myslíte? Že to skutečně v praxi funguje, asi nejlépe ukazují videa z přistávání prvních stupňů raket Falcon 9. Každý, kdo sleduje živé přenosy SpaceX, dobře ví, že společnost měla časté výpadky přenosu z plovoucích plošin, které na určeném místě v oceánu využívá k přistání. Starlink umožnil, že živý přenos často běží bez přerušení, a to právě díky lepším parametrům.

Důležitým krokem ke spuštění této služby bylo schválení od FCC (Federální komise pro telekomunikace), které SpaceX umožnilo využívat Starlink na lodích, ale i letadlech. Povolení ovšem zahrnuje i obytné vozy a návěsy. Což jinými slovy znamená, že se služba plně rozšiřuje o možnost provozu za pohybu. Pozor, neplést s přenositelností mimo registrovanou adresu, což Starlink umožňuje od letošního května v rámci tarifů RV a Portability.

Přes všechny nedostatky je Starlink nejkomplexnější satelitní služba v současnosti, která hraje vůdčí roli v mnoha oblastech. Jak už ukazuje konflikt na Ukrajině nebo právě možnost rychlého připojení na místech, kde to ještě v nedávné době bylo téměř nemožné. Internet se stal součástí našich každodenních životů a dávno není jen službou pro krácení kratochvíle. Na jeho provozu dnes závisí miliony lidských životů. Jeho rozvoj je tedy stejně přirozený a nezbytný jako například rozvoj zdravotnictví.

Zdroje: Starlink Maritime, studie nákladů SpaceX, Yachting Monthly

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!