SpaceX spolupracuje s NASA na misi na Mars a s armádou na rychlé přepravě nákladu po Zemi

Americká armáda zkoumá potenciální využití raket pro rychlou přepravu nákladu kamkoli na světě a nyní dala SpaceX přes 100 milionů dolarů na demonstraci technologií pro tyto účely. Další spolupráci s firmou Elona Muska navázala také agentura NASA, která SpaceX pomáhá s přípravami mise na Mars. Vědci navíc urgují NASA, aby začala podporovat projekty, které by dokázaly využily revoluční potenciál Starship.

Loni jste si u nás mohli přečíst o tom, že americká armáda projevila zájem o využití raket pro účely rychlé přepravy nákladu mezi dvěma body na Zemi. Mohla by takto být přepravována vojenská technika, zásoby nebo i humanitární pomoc. Armáda od té doby navázala spolupráci s firmami XArc, Blue Origin a také SpaceX a právě u třetí jmenované nyní došlo k posunu. Firma Elona Muska totiž 14. ledna obdržela 5letý kontrakt ve výši 102 milionů dolarů, v jehož rámci SpaceX demonstruje technologie pro účely raketové nákladní dopravy.

Účelem kontraktu armádního programu „Rocket Cargo“ je zjistit, čeho jsou rakety schopné, jakou mají nosnost, jak rychle je lze připravit na start, kolik stojí apod. Spolupráce se netýká konkrétní rakety, ale jelikož armáda se v minulosti nechala slyšet, že má zájem o znovupoužitelné rakety s nosností v desítkách tun, jedinou volbou je pochopitelně Starship. Tu SpaceX plánuje používat také pro osobní mezikontinentální přepravu, takže řadu poznatků ze spolupráce s armádou jistě využije i v této oblasti. V rámci kontraktu armáda také získá přístup k datům z komerčních orbitálních startů SpaceX a přistání prvních stupňů. Kalifornská firma navíc pro armádu připraví návrhy dveří na raketě pro snadnou nakládku a vykládku standardizovaných kontejnerů.

Kontrakt je navržen poměrně volně a například neobsahuje žádný pevný harmonogram ohledně toho, kdy SpaceX musí přepravní technologie demonstrovat. Smlouva však může být v budoucnu rozšířena o plnohodnotné demonstrační mise s orbitálním startem a přistáním. SpaceX a další firmy v současnosti počítají s lety mezi existujícími kosmodromy, o což má armáda zájem, ale zároveň je zkoumán budoucí potenciál přistání do míst, kde žádná infrastruktura není.

Kromě armády se SpaceX už dlouho spolupracuje také NASA. Firma Elona Muska pro agenturu vyvinula kosmické lodě Dragon pro dopravu zásob a astronautů na ISS, vynáší pro ni různé družice a sondy a také v budoucnu zajistí dopravu astronautů na povrch Měsíce v rámci misí Artemis. NASA ale má také několik menších programů a dohod, v jejichž rámci spolupracuje s komerčními firmami a sdílí s nimi své know-how. Někdy jde o placené kontrakty (SpaceX například před časem získalo celkem 56 milionů dolarů na vývoj orbitálního tankování) a jindy jde jen o výměnu informací či pomoc s testováním. A právě do té druhé kategorie spadá spolupráce, o které jsme se aktuálně dozvěděli.

NASA spolupracuje se společnostmi jako Northrop Grumman, ULA a SpaceX na vývoji či testování různých technologií. V případě firmy Elona Muska agentura poskytla pomoc s vývojem komerční mise na Mars využívající Starship. Spolupráce zahrnuje například testování ve větrném tunelu, materiálové zkoušky, aerodynamické a aerotermální návrhy a další technické poradenství. Obecně se předpokládá, že SpaceX se vydá na Mars ve spolupráci s dalšími firmami a kosmickými agenturami, a tohle je jeden z prvních konkrétnějších krůčků tímto směrem.

Tím ale zájem NASA o Starship nekončí. Vědci uvnitř agentury si uvědomují, že pokud Starship naplní své cíle a umožní vynášení obrovského množství nákladu za nízkou cenu, bude to mít obrovský potenciál pro vědecké mise. Zhruba před rokem proto skupina vědců a výzkumníků z NASA, SpaceX a dalších organizací vydala zprávu s názvem „Akcelerace marsovské a lunární vědy pomocí Starship od SpaceX“. Autoři v ní volají po tom, aby vedení NASA začalo plánovat a financovat projekty a mise, které by dokázaly plně využít schopností Starship. Dosavadní vědecké mise totiž byly značně omezeny tím, že dostupné rakety měly relativně nízkou nosnost, byly drahé a zároveň nabízely malý nákladní prostor. To pak diktovalo podobu a parametry vědeckých družic, sond či vozítek. Stačí se podívat na nedávno vynesený Kosmický dalekohled Jamese Webba. Ten má komplikované skládací zrcadlo kvůli tomu, aby se celé zařízení vměstnalo do aerodynamického krytu rakety Ariane 5.

Starship má oproti tomu nákladový prostor o objemu kolem 1000 metrů krychlových a má nabízet levnou dopravu desítek tun nákladu na oběžnou dráhu Země i dál (díky orbitálnímu dotankování). Příkladem mise, která by dokázala využít parametry Starship, je zvažovaný kosmický ultrafialový teleskop LUVOIR. Ten by mohl mít obrovské zrcadlo s průměrem až 15 metrů, jehož konstrukci i orbitální servisování by Starship značně usnadnila. Dalším velkým přínosem Starship by byla možnost relativně snadno dopravit velký objem vzorků z povrchu Měsíce nebo Marsu. Oproti tomu současné plány NASA a ESA počítají s návratem malého množství vzorků z Marsu nejdříve v roce 2031.

Zdroje: Space News, Ars Technica

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!