SpaceX se při spolupráci s NASA muselo vypořádat s odlišnou firemní kulturou, ale nakonec umlčelo kritiky
Miliony lidí v květnu napjatě sledovaly dva veterány z NASA, Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho, jak nasedají do kabiny kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX a vyrážejí rychlostí 27 000 kilometrů za hodinu k Mezinárodní vesmírné stanici. Bylo to poprvé od roku 2011, co astronauti NASA odstartovali z amerického území, a také úplně poprvé, co kosmická loď soukromé společnosti dopravila lidi na oběžnou dráhu Země.
Na začátku srpna se oba astronauti v pořádku vrátili domů a zaměstnanci NASA a SpaceX tak mohli slavit svůj společný úspěch. Tato chvíle solidarity přišla ale podle současných i bývalých zaměstnanců obou organizací až po letech bojů, politikaření a vzájemné nedůvěry.
Přistání Crew Dragonu po návratu z mise DM-2 v srpnu 2020 (Foto: NASA)
Elon Musk, který vydělal miliony jako spoluzakladatel PayPal, založil SpaceX s cílem poslat lidi žít na Marsu: „Myslím, že to, co právě sledujeme, je úsvit nové éry průzkumu vesmíru, který povedou soukromé společnosti stejnou měrou jako vláda, ne-li větší,“ řekl Musk v rozhovoru pro stanici CNN v roce 2004.
Když začínající společnost začala později spolupracovat s NASA, měla jen pár desítek inženýrů a byla známá hlavně Muskovými silnými slovy a výbuchy svých prvních prototypů raket. Pro NASA, která se poučila z tragédií, které stály mnoho astronautů život, bylo SpaceX příliš unáhlené a lehkomyslné. Převážně si o nich mysleli, že to jsou „kovbojové; jsou nebezpeční; někoho zabijí,“ říká bývalý astronaut NASA Garrett Reisman, veterán dvou misí raketoplánu, který začal pracovat ve SpaceX v roce 2011 jako vedoucí inženýr a podílel se na vývoji Crew Dragon. V současnosti je Reisman profesorem na Univerzitě v Jižní Kalifornii a pracuje jako konzultant SpaceX.
Garrett Reisman (Foto: SpaceX)
I poté, co SpaceX prokázala své schopnosti a NASA s ní uzavřela smlouvy v hodnotě několika miliard dolarů, v zákulisí stále vládlo napětí mezi odlišnými kulturami. NASA opakovaně naznačovala, že více důvěruje svému druhému partnerovi, společnosti Boeing, která vyvíjela Starliner, vesmírnou loď konkurující Crew Dragonu od SpaceX.
Ještě v roce 2016 NASA plánovala svůj rozvrh s předpokladem, že Starliner se na startovací rampu dostane dříve než Crew Dragon. A ještě loni v září se šéf NASA a Elon Musk veřejně dohadovali o tom, zda se SpaceX dostatečně věnuje vývoji pilotované lodi.
Ale s novým rokem se pořadí závodu mezi Boeingem a SpaceX změnilo. U testovacího letu Starlineru v prosinci 2019 došlo k několika přešlapům a představitelům NASA a Boeingu nezbylo než se dohadovat, kde se stala chyba. Krátce nato splnil Crew Dragon své poslední testovací milníky a uprostřed pandemie se rychle připravil na korunovaci úspěšným startem.
Představitelé NASA v srpnu přiznali, že SpaceX a jejich netradiční metody sledovali mnohem přísněji, zatímco problémy se Starlinerem jejich dohledu mezitím unikly. „Vidět NASA veřejně vystoupit a říct, ‘Měli jsme SpaceX víc věřit’ – kdybyste mi tuhle scénu přehráli před osmi lety, byl bych v šoku,“ říká Reisman. „Bylo by to pro mě prostě sci-fi.“
Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing Starliner (Autor: Michael Stillwell)
V roce 2005 NASA věděla, že program raketoplánů se blíží ke svému konci a že agentura se začne zaměřovat na nový program vesmírných letů s lidskou posádkou s cílem splnit plán tehdejšího prezidenta George W. Bushe na navrácení člověka na Měsíc v roce 2020. Agentura nicméně i nadále potřebovala zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici, laboratoř na oběžné dráze za 100 miliard dolarů. Malá část zaměstnanců NASA přišla s radikálním nápadem: Namísto toho, aby NASA dělala většinu práce, možná by mohla požádat firmy v soukromém sektoru, aby pro ni novou vesmírnou loď vyvinuly. Pokud by se ukázalo, že tato loď je schopná dovážet náklad na ISS, pak by možná bylo možné nechat soukromé společnosti vyvinout i loď pro posádku.
„Myslím, že se na ně ostatní v NASA dívali jako na pár bláznů,“ vzpomíná Marc Timm, jeden z vrcholových manažerů v NASA, který byl do komerčního programu (později označovaného COTS) zapojen. „Zůstali jsme na to tak nějak sami, což si myslím, že byla jedna z věcí, která nám umožnila úspěch.“
Když bylo SpaceX v roce 2006 vybráno do programu Komerčních služeb pro dopravu na orbitu (COTS), jednalo se o čtyři roky starou společnost s méně než 100 zaměstnanci, převážně mladými inženýry, kteří se pokoušeli odpalovat levné rakety z malého ostrůvku Omelek asi 3 700 km západně od Havaje. A jedna z nich už jim vybuchla. Obvyklým názorem v té době bylo, že vesmírná technologie je nejspíš příliš složitá a drahá pro soukromý sektor, a že se excentrický ředitel SpaceX Elon Musk nejspíš zařadí do dlouhého seznamu boháčů, kteří vyhodili své jmění za něco nemožného.
Falcon 1 na rampě na atolu Kwajalein (Foto: SpaceX)
„Od začátku jsme v tom byli sami, takže jsme si zvykli být soběstační,“ popsal to později Tim Buzza, bývalý viceprezident SpaceX a jeden z prvních zaměstnanců firmy. „Myslím, že jedna z věcí, kterou jsme se museli naučit, bylo přijmout pomoc zvenčí.“
Během své historie NASA často pracovala s externími dodavateli na návrhu, vývoji, stavbě i testování nových vesmírných lodí. Boeing a jeho přidružené společnosti například spolupracovali spolu s NASA na každém vesmírném programu už od programu Mercury, který začal v 50. letech. Ale program COTS byl začátkem úplně nové kapitoly. NASA poskytla své zkušenosti a dohled, ale společnosti dostaly smlouvy na pevně danou částku. Pokud by se náklady vyšplhaly výše, společnost by musela najít více peněz jinde, nebo najít jiné řešení problému.
SpaceX nakonec při stavbě prvního Dragonu, tedy lodě navržené pouze pro převoz nákladu, utratila nejen 475 milionů dolarů poskytnutých NASA, ale také 545 milionů dolarů ze svých vlastních zdrojů. V rámci šetření nákladů chtěla SpaceX vynechat některé pozemní testy. Namísto standardního umístění lodě do několika testovacích komor chtěla společnost zariskovat a poslat Dragon rovnou na startovací rampu.
„První let by posloužil namísto těchto velkých systémových testů,“ řekla prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell v roce 2013. „Největším problémem podle mě bylo, že jsme museli NASA s každým krokem znovu přesvědčovat, že přestože to budeme dělat hodně odlišně, uděláme to dobře.“
Falcon 9 s lodí Dragon během vývozu na rampu před misí COTS-2 v roce 2012 (Foto: SpaceX)
Shotwell také zmínila, že inženýři SpaceX používali C++, moderní programovací jazyk oblíbený v Silicon Valley, zatímco NASA byla zvyklá pracovat se svými vlastními jazyky, specifickými pro vesmírný průmysl, např. HAL/S. Obě strany si nakonec musely zvyknout na dlouhé, „bolestivé“ schůze, kde se snažili si navzájem porozumět. NASA preferovala pomalý, metodický přístup a detailní dokumentaci, kterou se proces organizoval. Strategií SpaceX naopak bylo rychle se posouvat a neustále věci měnit.
Ale ne všichni v NASA z toho byli znechucení. „To, co by NASA trvalo rok, oni zvládli za měsíc,“ řekl Reisman, bývalý astronaut NASA, pro stanici CNN. Sledoval postup společnosti, zatímco se připravoval na svou druhou misi v raketoplánu. „Byli jsme prostě ohromení.“ Poté, co se Reisman vrátil ze své mise STS-132, odešel z NASA a začal pracovat ve SpaceX.
O rok později, v roce 2012, se první nákladní loď Dragon od SpaceX, vynesená na nové raketě Falcon 9, bezpečně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.
Loď Dragon, poprvé připojená k ISS během mise COTS-2 v roce 2012 (Foto: NASA)
Už nebylo možné SpaceX ignorovat. A úspěch lodě Dragon, která dodnes létá rutinní mise s nákladem na ISS, umožnil prosadit plán komercializace letů v NASA, který by umožnil SpaceX a dalším soukromým společnostem převzít i přepravu astronautů.
Po nástupu prezidenta Baracka Obamy do funkce jeho vláda požádala Kongres o schválení nového programu nazývaného Commercial Crew, který by byl navržen na základě programu COTS, ale zaměřil by se na vývoj kosmické lodě pro lidskou posádku. Obamova vláda také v roce 2010 navrhla zrušení Bushova programu na přistání na Měsíci. Tato myšlenka nicméně nevyhovovala vedení kosmického průmyslu nebo některým z hlavních financujících NASA na Capitol Hillu. Republikánský senátor Richard Shelby z Alabamy, v jehož státě sídlí jedno z velkých zařízení NASA, nazval návrh „pochodem smrti“ pro ambice kosmických letů s lidskou posádkou pro NASA a pokusem „uspokojovat sny raketových modelářů“.
Republikáni chtěli také znovu oživit Bushův program pro přistání na Měsíci a obří raketu a kosmickou loď, kterou měla NASA vyvinout pro tuto misi, takže nakonec byl uzavřen kompromis: Lunární program byl oživen a Kongres schválil financování Commercial Crew.
Raketa Space Launch System s lodí Orion (Zdroj: NASA)
Ale kritici SpaceX se stále zaměřovali jen na jeho selhání. Společnost chtěla vymyslet způsob, jak po startu zachránit raketové nosiče v naději, že tím ušetří nějaké peníze, jenže nosiče při pokusech neustále vybuchovaly. V červnu 2015, jenom pár měsíců potom, co SpaceX získalo svou první smlouvu v programu Commercial Crew, jedna z jejich raket spolu s lodí Dragon explodovala cestou na ISS, čímž se zničily skoro dvě tuny experimentů a zásob. A ke konci roku 2016 explodovala další raketa SpaceX, tentokrát přímo na startovací rampě, a zničila tak satelit za stovky milionů dolarů.
Nicméně, SpaceX mezitím nasbíralo i mnoho úspěchů. Firma nakonec zvládla přistávat s prvními stupni a začala je opakovaně přesně navádět na přistávací plošiny na zemi i na moři. Zvládla desítky bezchybných misí na raketách, které stály asi třetinu toho, co rakety od jiných amerických společností. A v roce 2018 úspěšně odstartovala s největší provozovanou raketou na světě, známou pod názvem Falcon Heavy.
Start prvního Falconu Heavy (Foto: SpaceX)
Mnoho inženýrů v NASA začalo společnost a její neortodoxní postupy respektovat. „Rád přiznávám zásluhy těm pár lidem, kteří se odvážili zariskovat,“ řekl v rozhovoru pro kanál CNN Business Garrett Reisman.
Ale SpaceX nikdy svým kritikům nepřestalo dodávat nová témata k hovoru. Elon Musk, hlavní inženýr společnosti a veřejná tvář, přitahoval prakticky neustále řadu kontroverzí: kouřil marihuanu během podcastového rozhovoru, dostal se do konfliktu s federálními regulátory kvůli zveřejnění zavádějících tweetů o jeho firmě Tesla, a na Twitteru také útočil na své kritiky. A to vše bylo jen v roce 2018.
Administrátor NASA Jim Bridenstine v září 2019 veřejně vyjádřil svou nespokojenost s Muskem, jelikož Crew Dragon byl oproti plánu mnoho měsíců opožděn a jedna z lodí vybuchla během testování, zatímco Musk v Texasu uspořádal bombastickou akci pro novináře o konceptu rakety pro lety na Mars. Bridenstine ve svém tweetu směřovaném na SpaceX uvedl, že očekává stejné nadšení také u plánů firmy dovézt astronauty NASA na ISS, a dodal, že „je čas splnit sliby“. Musk zareagoval v rozhovoru s CNN, přičemž si rýpnul do rakety NASA pro let na Měsíc, která měla rovněž obrovské zpoždění a výrazně přesáhla rozpočet. Výměna názorů skončila společnou tiskovou konferencí, kde spolu veřejně zakopali válečnou sekeru.
Administrátor NASA Jim Bridenstine si podává ruku s Elonem Muskem před vyráběným Crew Dragonem v Hawthorne v říjnu 2019 (Foto: CNN)
Ale v zákulisí inženýři NASA a SpaceX mezitím už dokončovali úpravy návrhu lodě Crew Dragon a připravovali se dát lodi finální „zelenou“. Toto finální schválení záviselo z velké míry na Kathy Luedersové, vedoucí programu Commercial Crew.
V květnu, jen pár dní předtím, než odstartovala historická mise SpaceX s posádkou, vzpomínala na evoluci Boeingu, věrného partnera NASA, který tou dobou prováděl zdlouhavé kontroly svého nezdařeného testovacího letu, a SpaceX, outsidera, o kterém si někteří mysleli, že to nikdy nedokáže.
„Říkám lidem, že jednou se o těchto firmách budou dělat studie na Harvardu,“ řekla Luedersová, která má sama tituly z podnikové ekonomiky a inženýrství, v rozhovoru pro CNN. „Myslím, že tento program u obou společností urychlil jejich dospívání.“ Boeing se musel naučit pracovat v rámci kosmického programu, který, když došly peníze, žádné další neposlal. A SpaceX muselo vyrůst ze své fáze „Skunkworks“, čímž Luedersová odkazuje na interní divizi firmy Lockheeda Martin pro experimentální prototypy.
Z pohledu SpaceX „to nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo stát se největší společností v kosmickém průmyslu“, řekla Luedersová. „Chtějí být na špici, a to je někdy těžké, když máte vládu jako zákazníka.“
Přeloženo z článku CNN.
…proboha nekrmte toho nejlepšího betonáře v ČR…
Článek skvělý, díky!
Není betonář. Je to manipulátor – šoupač 😉
Ale nejlepší !
Popravdě – nevím jak to měřit 🙂
Pokud to bereš podle počtu zakázek / obratu firmy není nejlepší.
Pokud to bereš podle kvality práce, tak to se těžko posuzuje – to ví snad jen zákazník a popravdě nevím, jak se tohle zrovna v tomto oboru posuzuje (ale zřejmě nebude úplně nejhorší … Studénka před vlak podle všeho spadla někomu jinému).
A take diky za zajimavy clanek a doporucuju ukulele😃(vlastni zkušenost)
Dejte tomu trolovi ban prosim. Cela diskuze je zaplavena jeho blabolama. Dekuji. Nemam nic proti kritice či jinym nazorum ale tohle uz je snuska nesmyslů
Já jsem tušil, když jsme sem lezl, že více jak 80 příspěvků nebude znamenat, že se tady něco dozvím, ale že tady bude někdo řádit. :O
Mimochodem Musk si podle jeho slov zařizuje dopravu na nejdražší hrbitov světa.
Hm, strašně dobrý článek a k tomu poměrně vyhrocená diskuse. Např. pan Prochazka tvrdí, že E.Musk není inženýr. Nemusí být inženýr, stačí že na Pennsylvánské univerzitě promoval v roce 1997 s bakalářským titulem z ekonomie a přírodních věd. To by mohlo fundamentalistům vzdělání stačit. Ostatní znalosti a dovednosti získal časem svou píli, pracovitosti a houževnatosti. Např. já jsem strojní inženýr, ale E. Musk vidí jen moje kotníky, tak jsem malý proti němu. Studoval jsem za komunistů a znám mnoho komunistických prominentů, kteří utrpěli diplom, ale neuměli nic, natož třímomentovou větu (rovnici) nebo řešení fiktivních nosníků Mohrovou metodou. A to nemluvím o STR a OTR.
Takže E. Musk prostě není inženýr. A to ani raketové techniky, strojírenství a ani ekonomie.
Řekl bych, že už je. Lestro nemusí mít.:)
My ale celou dobu myslíme inženýra ve smyslu člověka věnujícího se strojírenství, ne vysokoškolský titul.
Stejně jako můžeme nazvat filmařem nebo malířem někoho, kdo to sice nevystudoval, ale aktivně se tomu věnuje.
Viz. Christopher Nolan, který taky nestudoval filmařinu a za Dark Knight 2 se rozhodně nemusí stydět 🙂
Ano a doktorem můžeme nazvat Jacka Rozparovače:-)
Jsou profese jako třeba všechny umělecké, kde je titul (pokud se dotyčný nevěnuje pedagogice) opravdu jen formalitou a nezáleží na něm. Pak třeba u programování je to zřejmě také jedno.
Ale je-li někdo označován za doktora či inženýra, pak se automaticky předpokládá akademické vzdělání v dané oblasti. Pokud se někdo bude věnovat raketám bez akademického titulu, tak ho můžeme označovat za technika, ale nikoliv inženýra. Pokud někdo bude bez příslušného akademického vzdělání ošetřovat lidi, pak ho lze označit za zdravotníka, ale nikoliv za lékaře.
Tak to neberte jako vzdělání, ale jako pracovní pozici ve firmě, která je takto běžně označovaná v USA bez vazby na titul a překládána do češtiny přímo. V duchu si pak můžete za chief engineer dosadit vedoucí strojírenské výroby, hlavní technický ředitel, nebo cokoli je vám milé a neřešit to. My ostatní (asi mohu klidně napsat všichni ostatní) s označením šéfinženýr/šéfdesigner nemáme problém, kontext chápeme, nejsme uvedeni v omyl a nechceme na tomto označení nic měnit.
fakt si niektori naivne myslite, ze musk moze svojimi znalostami konkurovat tym najlepsim inzinierom v jeho firmach? :):):):))
nemoze, kde by tie znalosti nabral?
ti co skutocne stoja za falconom, teslami, starlinkom, neuralink,… ti to na rozdiel od muska vystudovali a venuju sa tomu cely svoj zivot a venuju sa tomu na fulltime anie ako musk ktory musi cas delit do X firiem a v tych firmach ten cas musi delit na riesenie financii, personalnych otazok, vyrobnych a logistickych problemoch a potom na ten vyvoj a plus milion dalsich zalezitosti comu musi/chce venovat svoj cas
kedy robi vyvoj v spacex ked spava v tesle? alebo ked si povedal, zeon musi potvrdit kazdu jednu fakturu,….?
netvrdim, ze musk nicomu nerozumie, alebo je sprosty, to rozhodne nie, ale jednoducho on tych vrchnym sef inzinierom je v tych firmach len preto, ze si potrpi na taketo tituly
ale skutocny sef inzinieri su v tych jeho firmach ini ludia aj ked oficialne si to prisvojil musk
No nemyslí si to ani on sám 🙂
“I have been chief engineer/designer at SpaceX from day 1. Had I been better, our first 3 launches might have succeeded, but I learned from those mistakes.”
Na začátku se mu holt nepodařilo sehnat žádného skvělého odborníka, kdo by se spokojil se značně omezeným rozpočtem, tak toho spoustu dělal sám. Samozřejmě to už teď neplatí a zaměstnává špičky ve svých oborech. Znalostmi jim konkurovat nemůže, ale rozhodně nebude žádná technická věc, o které by si s nimi nedokázal pohovořit, probírat nápady i dávat sám návrhy na vylepšení.
A s těmi fakturami to bylo pouze pár měsíců v nejkritičtějším období (rozjezd výroby TM3) a byly to všechny faktury nad milion dolarů.
Vám vyštudovanie školy dalo viac vedomostí užitočných v praxi než samotná práca v obore? Tak to by ste boli hádam prvý 🙂 😉 Ja som inžinierom robotiky, ale škola mi nedala nič viac, než všeobecný prehľad, štipku takmer neužitočnej praxe a pár užitočných pracovných a myšlienkových návykov. Stačí, ak sa v práci motáte okolo machrov z oboru, a tí vám dajú X-krát užitočnejšie informácie a nasmerujú vás na tie správne dokumenty/knihy/materiály. Ak nie ste tupelo a zaujíma vás to, tak s trochou snahy získate viac ako v škole. Titul, netitul. Btw – Musk od začiatku SpaceX lozil za inžiniermi a spovedal ich v obore… až po čase im došlo, že neskúša ich vedomosti, ale rozširuje svoje vlastné….
PS: Neviem či rozumiete ako to funguje, ale mať vedomosti sa nerovná inteligencii. Vedomosti sa dajú naučiť. Všetko čo SpaceX robí sa Elon vie naučiť od svojich zamestnancov. Avšak ak je inteligentnejší, dokáže prichádzať s postupmi a nápadmi, ktoré by ani jeho najlepších inžinierov (s rovnakými či aj obsiahlejšími vedomosťami) nenapadli.
Napsal jste to správně. Na škole jste získal všeobecný přehled. Kromě robotiky jste získal znalosti i z příbuzných oborů ať již z elektrotechniky tak zřejmě i ze strojírenství….
Pokud byste tu školu nevystudoval a úspěšně nepromoval, pak by nebylo korektní, pokud byste používal titul Ing.. Dle českého práva 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách, § 93m, jedná se o přestupek, za který můžete dostat neuvěřitelnou pokutu 5000Kč:-)
Muskovu inteligenci nezpochybňuji v žádném případě. Jen si myslím, že je trochu jinde než věříte. Je naprosto geniální v PR a na využívání rozpočtu USA. V tomto směru nevím, zda existuje v USA někdo stejně dobrý…
Ono asi podobných postav bylo v minulosti více. Jak to bylo s Edisonem? Byl také takovým géniem, který vytvářel dojem, že vše vymýšlí sám. Školu neměl ani střední. Již v jeho době existovaly žárovky co svítili 40h, ale on si nechal patentovat takovou co vydržela svítit 400h. Ale to bylo jen PR. Ve skutečnosti praskaly také po 40h:-) Pak přišla doba, kdy byl Edison GE spíše přítěží a firmě následně podnikala úspěšně i bez něj…
Ale v té době objem znalostí kolem elekřiny byl opravdu malý a nebyl tedy akový problém se samostudiem. A zapojit nebo navrhnout žárovku je úkol zcela triviální vůči raketovému motoru.
To co Musk o raketové technice opravdu ví, já ani Vy nevíme. Vy prostě věříte tomu, že si nastudoval a ví v řadě věcí více než jeho špičkový zaměstnanci, já si to nemyslím. Pokud jde o návrh raket a jejich motorů je to hooodně náročná problematika. Všechno není schopen pobrat asi žádný člověk na světě.
Předpokládám, že pro návrh motorů se musíte velmi dobře vyznat v teoretické rovině v hydrodynamice, aerodynamice, být schopen provádět FEM simulace, vyznat se i chemii, termodynamice a prakticky to chce, abyste se již v minulosti na nějakém tom návrhu raketového motoru podílel, protože je to asi stále dost velká alchymie….
Myslím Musk sa na žiadnom motore nepodpísal. Prvé motory navrhol Tom Muller, Raptor vraj už len dozoroval a robili ho iní.
Kde presne Elon vedomostne je, ozaj nikto presne povedať nedokáže. Zhodneme sa, že sa zrejme nezhodneme 🙂 Avšak musím pripomenúť, že na základke sa sám naučil z manuálu konzoly naprogramovať počítačovú hru, program pre prvú firmu Zip2 písal s bratom takmer výhradne sám (pokiaľ viem, nebol vtedy PC guru a robil podľa vlastných slov kopec chýb, ale nakoniec im to fungovalo a aj práca samotná vzdeláva ak je človek dostatočne vnímavý).
Čo chcem povedať je, že Elon nemá hlavu len na PR. Ako povedal – duševne žije vo svete obmedzovanom výhradne základnými pravdami. Ak neexistuje fyzikálny dôvod aby niečo nefungovalo, tak je len otázkou vôle, času a peňazí, kým to niekto nedokáže. Nevravím, že sa toho my dožijeme, ani že by na to vystačil svetový rozpočet, len že v princípe sa to dosiahnuť dá.. hoc za 1000 rokov. Elon vie čo chce a hádam aj geniálne vie akým smerom sa k týmto cieľom uberať, aby v kapitalistickom svete jeho snaha prežila dosť dlho na šancu na úspech. Ale nie je to len o PR a získavaní financií – vidí aj technické kroky – technologické úrovne, ktoré od svojich zamestnancov vyžaduje dosiahnuť, aj keby neboli v najlepšom finančnom záujme firmy, pretože sú nevyhnutné pre dosiahnutie konečného cieľa. Tam nastúpi jeho finančný génius a PR a vytýči smer firme, aj keby si mal celý svet ťukať na čelo nad jeho “nezmyselnosťou”. Proste rozumie technike a fyzike dosť na to, aby nie len získal peniaze ale aj vedel akým smerom sa vybrať.
Hlavný inžinier má za úlohu kormidlovať loď, nie zaberať do vesiel. Iní géniovia mu predložia informácie o dostupnom technickom pokroku a on určí ktorú technológiu, aký princíp sa použije pri napredovaní za konečným cieľom. On určí, ktoré technológie – aj keby boli v plienkach a finančne neefektívne – majú jeho zamestnanci prenasledovať. Možno nemá vedomosti, ale má génia aby sa vedel rozhodnúť keď mu sú vedomosti ostatných poskytnuté.
“Pokud byste tu školu nevystudoval a úspěšně nepromoval, pak by nebylo korektní, pokud byste používal titul Ing.. Dle českého práva 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách, § 93m, jedná se o přestupek, za který můžete dostat neuvěřitelnou pokutu 5000Kč:-)”
Netuším, co tím chcete říct, pane Procházka. Ing. je titul, ale třeba hlavní inženýr projektu , hlavní konstruktér, šéfinženýr atd. jsou funkce.
Tito lidé ke své profesi potřebují vynikající komunikační obratnost, výbornou míru empatie, schopnost cíleně motivovat druhé a vytvářet pro ně příznivý prostor. Tyto charakteristiky lze obecně pojmenovat jako vůdcovství. Po psychické stránce se vyžaduje, aby měli zdravé sebevědomí, asertivitu, vysokou odolnost proti stresu a schopnost být nad věcí v konfliktu. Dalšími nezbytnými vlastnostmi jsou svědomitost, preciznost a cílevědomost. To ostatní dělají týmy pod jeho vedením Nemusí mít nutně vysokoškolské vzdělání, někdy může stačit i středoškolské v příslušném oboru.
Jen vás drobně dopním. V první řadě titul inženýr je místní záležitost, takže když se slovo použije v US kontextu, stěží to bude znamenat náš vysokoškolský titul.
Tohle je český server a píšeme v češtině ne? Bavili jsme se o Muskově vzdělání. Vzděláním prostě inženýr není. Ani raketový ani jiný, tečka. Někdo tady určitě bude vědět, jak se přesně jmenují pozice, které ve svých firmách zastává.
Ale to už jsem řekl. Může zastávat manažerské funkce, nebo jakékoliv jiné funkce. Má dostatečné vzdělání i praxi, aby to dokázal. Jestli to chcete říct jinak, bez Elona Muska by SpaceX a jeho další firmy neexistovaly, nebyli by nic. To jsou ty vlastnosti, které jsem uvedl v první reakci. Proč nic? Protože v první fázi je třeba mít kapitál a od toho se odvíjí další fáze, ale ty jsou podmíněné vlastnostmi, jenž jsem uvedl dnes 13:20.
nebyly bi nic, shoda podmětu s přísudkem. 🙂
To druhé neguje prvé. 🙂
Titul Ing. přiděluje česká univerzita. Nikdo krom vás tu nebude natolik zmaten pojmem inženýr, aby si myslel že Musk zajel do ČR si tu něco vystudovat. Takže ano, Musk není nositelem akademického titulu Ing.
vy nebudete inžnier, tento pojem Vám proste nie je v slovnej zásobe.
PS: dajte mi mínus za slovenčinu, keďže to nedokážete porozumieť (inžinier z CZ s ňou z princípu nemá problém 🙂
Děkuji, na to přesně jsem odpovídal, na české podmínky, protože to tak bylo nastíněno.Je v tom takový bordel, že by to vyžadovalo mnohem hlubší analýzu. A do toho se mi z časových důvodů nechce. Máte příležitost.
Mno nechci znovu otevírat tuhle debatu – ale přišlo mi zajímavá tahle část včerejší twitterstorm Toryho Bruna:
“Actually, the most common engineering degrees in the aerospace industry are: Mechanical, Electrical, Computer/Software, and Aero… In that order.”
A pak – non-engineering degrees jsou “very common”.
nejde ani tak o vzdelanie ale o prax a tu musk jednoducho nema taku ako ti co skutocne ten vyvoj v jeho firmach robia
musk na to jednoducho nema cas, lebo ho musi delit na X firiem a v nich na Y veci, zatial co ti skutocni inzinieri robia full time vyvoj danej veci
A co je na tom divného? Jasně že není největší odborník na raketové systémy, aerodynamiku atd ve firmě. Na to má specialisty. Ale rozhodně má dostatek technického vzdělání aby se s nimi dokázal poradit a rozhodnout kterým směrem celá firma půjde a dovolil si riskovat ve věcech které ostatním přijdou jako sci-fi nebo nesplnitelné zatímco on je vidí jako reálné. A i když jeho termíny jsou přehnané tak nakonec většinou splní to o čem se ostatní boji jen uvažovat. Ano, je to i tím že dokáže vymáčknout že svých zaměstnanců obrovské výkony. I to je jeho kouzlo.
“A i když jeho termíny jsou přehnané tak nakonec většinou splní to o čem se ostatní boji jen uvažovat.”
Problém je v tom, že těch slibů je až příliš. Musk sliboval v r. 2015, že do konce roku 2017 bude mít Tesla opravdu plně autonomní řízení. Nyní SAE5 slibuje do konce letošního roku. Kritici z oboru zpochybňují, že je možná SAE 5 při současné úrovni techniky prostě nedosažitelný… Co slibované termíny u Tesly? Co takový Hyperloop?
Pokud jde o SPX, co třeba takový Red Dragon? A ten by se mi opravdu líbil. Ono, asi by to chtělo projít tisk a napsat si do tabulky, kde všude Musk “kecal” a co z těch slibů opravdu vyšlo a co vyšlo v termínu…
Taky se s ním ti zaměstnanci, ze kterých mačká ty obrovské výkony i soudili / soudí. A berte to tak, že kdyby šlo o normální firmu, tak ty zástupy budou asi daleko větší. Asi každý z nás předpokládá, že obzvláště v SPX pracují nadšenci co si plní klukovský sen…
No když to bereš takhle … Ono by to asi stačilo projít zdejší diskuzi a napsat si do tabulky, kde všude Venca Procházka kecal, a co z těch slibů opravdu vyšlo a co vyšlo v termínu… Mohli bychom začít třeba u klobouku.
A pokud jde furt dokola o to – “soudili se a soudí” … soudit se může kdo chce o co chce (záleží jestli s tím svým souzením uspěje). V každé firmě co servisuju – je přinejmenším jeden zaměstnanec, se kterým se soudím. Ať už žaluje zaměstnavatel nebo zaměstnanec… Je to naprosto normální věc – holt lidi se ne vždy shodnou – a pak holt nastoupí právníci, právo a soud, aby to rozseknul. A to jsme jen v našem právu ne v US, kde je souzení se ještě větší národní “sport”.
Ale pane, s tím kloboukem je to už taková trochu obsese nemyslíte? Nechápete smysl řečnického vyjádření “sním svůj klobouk jestli …”? A co jiného jsem tu kdy sliboval?
Tak těší mě, že chcete řešit mou osobu a ne raději Muska a pokrok či nepokrok v jeho firmách.. Ale tahle diskuze ani jiná o mě není. Na rozdíl od jiných své oponenty v diskuzi systematicky nenapadám a snažím se psát k věci. To, že mám jiný názor, je základem právě pro tu diskuzi…
Jestli jste to doposud nepochopil, tak tu celou dobu nejde o klobouk, ale o to, že vaše ego je tak ohromné, že nedokážete napsat ani tak jednoduchou větu, že jste se mýlil a místo toho vždy přesunete diskuzi jinam a kopete všude kolem sebe jak malý kluk.
Chybí vám pokora a znevažujete skvělou práci druhých. Ti lidé na tom pracují mnohdy více než 12 hodin denně, 7 dní v týdnu, mají ohromné znalosti a neustále se zdokonalují a dovzdělávají a rozhodně si nezaslouží takové urážení, jako že nedělají nic jiného než mírná vylepšení již 50-100 let známých věcí od těch skutečných mistrů historie.
Jedno jestli Musk nebo jakýkoli zaměstnanec, (nejen) pro mě to jsou dříči, géniové, lidé hodni největšího obdivu.
Proti každému jednomu z nich jste ubožák, je mi vás líto.
Vezmu to od konce. Rozhodně není žádný důvod, aby Vám bylo líto mě. Jaký smysl má psát zjevná fakta, třeba to, že se někdo mýlil? Má každý napsat 100 za sebou tuto skutečnost? V tom případě napište také Elonovi:-))
To, že někdo na něčem pracuje 7 dní v týdnu a 12 hodin denně, vůbec neznamená, že musí nutně přijít s něčím novým či výjimečným. Nikdo není schopen spočítat, kolik existovalo takových prošlapávačů slepých uliček v historii vědy a techniky a pokroku obecně. Asi jich mohlo být řádově více než těch úspěšných.
Mé tvrzení o tom, že většina věcí, které používáme, má své počátky před 50-100 lety je dokazatelné. Můžete s tím nesouhlasit a hlasitě protestovat, ale to je asi tak vše. Revolucí byl parní stroj, revolucí byla první jaderná elektrárna, první letadlo, první auto, první ocelový most, první mechanický či elektronkový počítač nebo první integrovaný obvod, první transplantace srdce….. Zjednodušeně vše ostatní je evoluce. Revolucí bylo dostat se na oběžnou dráhu a nebo na Měsíc. Revolucí prozatím není schopnost zachránit 1 stupeň rakety, protože dosud není dost informací o bezpečnosti a ekonomičnosti tohoto řešení. Počkejme si, třeba se ukáže, že to je skoro revoluce, ale třeba také, že je to jedna z mnoha slepých uliček jakou byl i raketoplán….
Pro mě jsou géniové naši předci, na jejichž ramenou stojí naše současná technická civilizace. Pokud někdo znevažuje ty, díky kterým dnes můžeme vést na počítačích tuto diskuzi, není této vymoženosti hoden.
Příště prosím zkuste diskutovat k tématu a nenapadat ostatní účastníky diskuze. Děkuji.
Nikdo tu žádného génia minulého století neznevažuje. Vážím si jich stejně jako těch současných, které vy tak vehementně napadáte, aniž byste měl k tomu jakékoli důkazy.
A i oni všichni stavěli na stovky let starých teoriích.
Vaše znevažování přistávání prvních stupňů je podobné jako bych řekl, že první jaderná elektrárna není žádná revoluce, jen malá evoluce jaderné bomby (také je rozdíl jen v tom, že jedno je po použití zničeno a druhé ne).
První auto není evolucí koňského povozu? První ocelový most není evolucí kamenného apod.?
Tady totiž nejde o žádná slovíčka, ale že vás z nějakého důvodu postup SpaceX štve, protože vás ve škole naučili, že se to dělá tak a tak a nemůžete přenést přes srdce, že to lze udělat i jinak a očividně velmi efektivně a úspěšně. Což vlastně dává docela smysl, že se nemůžete jen tak vzdát něčeho, čemu věříte skoro celý život, ale to už zabíhám trochu do psychologie.
Hyperloop není projekt Tesly. To je takový vedlejšák, nápad který se nijak zvlášt nesnaží prosadit, priority má jinde. Nevím co sliboval 2015. Kdyžtak dejte zdroj vašeho tvrzení. Každopádně fakt je že Tesla je s tím asi nejdál. Jestli s tím přijde příští rok jak tvrdí letos. Nebo za 3 nebo 5 v podstatě nehraje až takovou roli, jeho termíny jsou přehnané, to je fakt. Důležité ale je že budou pravděpodobně první hlavně díky tomu kolik dat jim sbírá jejich autopilot a online posílá k učení umělé inteligence. To nikdo jiný nemá. A bude to tedy zase musk kdo na tom bude vydělávat a kdo bude měnit svět.
Problém s tím autopilotem je, že to prostě dosud není, to za co to Tesla vydává. Není to autopilot. Nevíme jestli je s tím Tesla nejdál. Nejen Muskovi termíny, ale i terminologie je často přehnaná. To, že někdo nedodělaný produkt nabízí pod nějakým názvem na trhu neznamená, že je s vývojem nejdál:
https://autobible.euro.cz/soud-zakazal-tesle-pouzivat-slovo-autopilot-mate-tim-pry-ridice/
V posledních letech jsem neporovnával “asistenty řízení” u různých automobilek, ale “nějakého asistenta” mají vozy i za 0,5mil. Kč. Osobně takový systém nevyhledávám a nechci. Na moři na lodi je “autopilot” OK a stejně tak v letadle… Ale myslím, že si většina lidí z automotiv nevymýšlí, když tvrdí, že s tak málem senzorů jako má Tesla a se současným stupněm vývoje je opravdový autopitol sci-fi.
Termíny hrají roli, protože si “autopilota” zákazníci již kupují a on dosud nemá a možná ani nikdy nebude mít slibovanou úroveň SAE5.
Pak je taky otázka jak to bude dál s ovládáním elektroautíček.
https://www.novinky.cz/auto/clanek/ridic-za-jizdy-nesmi-ovladat-dotykovy-displej-rozhodl-soud-v-nemecku-40332233
Ono by se klidně teoreticky konspiračně mohlo jednat o “imperium vrací úder” německých automobilek, ale také může jít opravdu jen o vyzkoušenou ergonomii. Viz. glass cocpit v letadlech (na diplejích jsou klasické budíky a zůstávají standardní tlačítka a přepínače u podstatných věcí)…
Pletete si pojmy. Autopilot nikdy nikdy neměl mít úroveň 5. Je to je standardní výbava všech Tesel (v podstatě adaptivní tempomat + udržování v jízdním pruhu + nějaké další drobnosti).
To co popisujete se jmenuje jmenuje “Schopnost plně autonomního řízení” a obsahuje automatické řízení, předjíždění, změny pruhů, automatické parkování a další.
Jinak Musk neřekl, že letos bude mít plně autonomní řízení, ale že software bude schopný rozpoznat všechny situace potřebné k budoucímu autonomnímu řízení, tj. rozpoznávání dopravních značek, schopnost projet kruhový objezd, semafory atd. Až přijde tento update, je třeba naučit neurální síť, aby se chybovost dostala prakticky na nulu a to může trvat 1-2 roky v USA, v Evropě pak další 1-2 roky poté (a také záleží na legislativě).
Německý soud rozhodl, že Tesla pojmenováním svého systému jako “autopilot” klamala zákazníky.
“Schopnost plně autonomního řízení” dosud neexistuje a přesto ji Tesla prodává s tím, že jí klient obdrží, hned jak to Tesla dovyvine. Tento balíček není tuším vázán na auto, ale na majitele.
V celé marketingové kampani se tvrdí, že autopilot umí auto řídit, alespoň tak to chápe značná část jejích majitelů z řad nadšenců a fanoušků Tesly. Buď je to jen hromada hlupáků a nebo byla celá kampaň opravdu vedena mystifikačně…
Úroveň 5?
Tak to asi na jiných fanouškovských webech kecali a možná i Elon:-)
https://www.teslafan.cz/clanky/a-je-to-venku-tesla-od-zakladu-predela-autopilota
https://www.svethardware.cz/elon-musk-tvrdi-ze-tesla-bude-mit-autonomii-level-5-do-konce-roku/52532
Balíček FSD je vázán na jedno konkrétní auto.
K ostatnímu se již vyjadřovat nebudu, Vladimír Todt v příspěvku níže má pravdu, že plevelíme diskuzi nepodstatnými informacemi mimo téma.
Tak trocha pletiete autopilot a FSD (Full Self-Driving Capability).
Autopilot je v základnej cene auta.
FSD za príplatok.
Autopilot je “len” udržiavanie v pruhu, rýchlosti… čiže lepší tempomat. A v podstate taká istá funkcionalita ako v lietadlách, nie je to autonómne a vyžaduje dohľad.
FSD pridáva ďalšie funkcie ako “Navigate on Autopilot” a automatická zmena jazdných pruhov (v EU pre legislatívu dosť oklieštené) …
Momentálne to ale tiež nie je plne autonómne, na čo aj upozorňujú. Plus aj to že ešte do toho má čo hovoriť aj legislatíva.
Ale priznám sa, že aj keď som pôvodne autopilot nepovažoval za nevhodný názov, tak začínam meniť postoj. Ale len z dôvodu, že ľudia sú blbci.
K druhému odkazu. Tak isto ako keď sa človek venuje za jazdy rádiu/páčkam (čo nevie ako presne fungujú)
Mimochodom neviem čo robil, lebo ak aj potreboval zmeniť automatiku na ručné ovládanie, stačilo ťuknúť do ľavej páčky a jeden ťuk na displeji. Prípadne podržať koliesko na volante a povedať hlasový povel.
Dobrý den, NASA po výbuchu columbie zjistila, že je zkostnatela predpisy a COTS proto zadala soukromým firmám.
Spacex neni sesnerovano postupy jako NASA či boeing, proto se technikům spacex dýchá lépe.
Spousta klíčových odborníků prisla do spacex z NASA, takže ti by mohli porovnávat.
Boeing je korporace , kde musí mít na všechno lejstro, ale zároveň pak jsou schopni porušit vlastni předpisy, jinak by nebyla vyplata. Je to tak u smax i starlineru. Max padne hlava manažera.
Dobrou ukázku toho, jak funguje SpaceX v porovnání s NASA, nabízí série videí s Danem Raskym: https://www.elonx.cz/tag/dan-rasky/
parádní článek!! 3x Denně v tom to stylu bych zvládnul! Moc děkuji!
Souhlas s Jirkou. Přečteno jedním dechem, výborný článek a moc děkuji! I pro to si SpaceX vážím, protože se snaží dělat věci jinak a nespokojí se s tvrzenim ostatních, že to nejde a že je to špatně dělat jinak.
Moc pěkný článek. SpaceX = “sci-fi”.v přímém přenosu.