Aktuality

SpaceX se možná pokusí zachytit přistávající Super Heavy už při první orbitální misi Starship

Společnost SpaceX aktualizovala svoje plány na první orbitální start kosmické lodi Starship s nosičem Super Heavy. Oficiální dokumentace nyní nechává otevřená vrátka pro potenciální pokus o zachycení přistávající rakety Super Heavy pomocí ramen Mechazilly na orbitální rampě ve Starbase. Firma zároveň plánuje při orbitální misi otestovat přenos telemetrie přes vlastní satelitní síť Starlink.

Neoficiální představa orbitálního startu Starship ze Starbase (Autor: Tony Bela)

Konkrétní plány pro první orbitální misi Starship jsou známy už od května 2021 díky dokumentaci, kterou SpaceX zaslalo Federální kominkační komissi (FCC). Tehdy jsme se dozvěděli, že po startu ze Starbase v jižním Texasu se Super Heavy oddělí od lodi Starship, otočí se a provede částečný návrat směrem k pevnině, avšak dosedne v Mexickém zálivu ve vzdálenosti 32 km od místa startu. Starship by pak pokračovala v cestě na oběžnou dráhu, provedla neúplný oběh Země a přibližně 90 minut po startu by přistála v oceánu zhruba 100 km od havajského ostrova Kauai. Loď ani raketu tedy nebylo v plánu zachránit pro následnou analýzu či opakované použití.

Plánovaný profil návratu Super Heavy na pevninu (Zdroj: SpaceX)
Plánovaný profil letu lodi Starship během první orbitální mise (Zdroj: SpaceX)
Plánovaný profil přistání lodi Starship v oceánu během první orbitální mise (Zdroj: SpaceX)
Neoficiální vizualizace lodi Starship po přistání do oceánu (Autor: ErcX)

Nyní SpaceX zaslalo FCC aktualizovaný plán mise, který se v několika ohledech liší. Největší změnou je, že SpaceX nyní kromě přistání Super Heavy v Mexickém zálivu zároveň uvádí potenciální možnost zachycení rakety pomocí mechanismu na věži na orbitální rampě (tzv. Mechazilla). To tedy nutně neznamená, že SpaceX určitě plánuje provést pokus o zachycení, ale firma si evidentně nechává otevřená vrátka pro tuto možnost.

Oficiální představa zachycení přistávající rakety Super Heavy pomocí Mechazilly (Zdroj: SpaceX)

Zachycení přistávající Super Heavy je poměrně riskantní manévr, u kterého v případě selhání hrozí poškození orbitální rampy. SpaceX ale možná věří, že dokáže toto riziko dostatečně minimalizovat. Důvodem pro podstoupení tohoto rizika by navíc mohlo být, že Super Heavy bude při první misi vybavena 33 motory Raptor druhé generace, kterých SpaceX stále nemá na rozdávání, a tak má smysl se je pokusit zachránit pro účely dalšího použití. Oproti tomu loňské plány počítaly s tím, že první orbitální start proběhne se staršími prototypy rakety a lodi, které byly vybaveny dřívější generací Raptoru. Ta ale není kompatibilní s novějšími prototypy rakety, a tak by záchrana těchto starších motorů neměla velký přínos.

Srovnání 29 motorů Raptor první generace na Super Heavy B4 a 33 Raptorů druhé generace na Super Heavy B7 (Zdroj: SpaceX)

Další změnou plánu je, že loď Starship má během první orbitální mise doletět až do výšky 250 km. Loňská dokumentace oproti tomu uváděla maximální výšku 115 km. Důvodem této změny by mohlo být, že SpaceX bude chtít už při první misi otestovat vypouštění družic Starlink druhé generace pomocí speciálního mechanismu v nákladním prostoru Starship. Dvojnásobná nadmořská výška by teoreticky měla zajistit, že vypuštěné družice budou klesat do atmosféry o něco pomaleji a umožní tak delší testování. Nicméně pro Starship samotnou to nic moc nemění a stále je v plánu provést řízený návrat do vod Tichého oceánu poblíž havajského ostrova Kauai bez možnosti záchrany. Zřejmě tedy nadále platí, že Starship záměrně nedosáhne stabilní orbity, díky čemuž loď samovolně sestoupí do atmosféry ještě před dokončením prvního oběhu kolem Země, i když v průběhu mise něco selže.

Dokumentace FCC dále uvádí, že na lodi i raketě bude přítomno několik antén pro komunikaci se satelitní sítí Starlink. SpaceX během této mise hodlá demonstrovat vysokokapacitní komunikaci s raketou a lodí na zemi i během letu, přistání a návratu z oběžné dráhy. Použití Starlinku by oproti tradičním metodám mělo umožnit přenos výrazně většího objemu telemetrie a také udržet spojení i během návratu do atmosféry, kdy vznikající plazma obvykle způsobuje výpadek komunikace. Anténami pro Starlink byly mimochodem vybaveny i některé dřívější prototypy Starship během suborbitálních testovacích letů.

Anténa Starlink na prototypu Starship SN15 (Zdroj: BocaChicaGal a Teslarati)

I když dokumentace neposkytuje mnoho dalších podrobností o průběhu mise, z dřívějška víme, že SpaceX pro první orbitální test plánuje využít prototypy Starship S24 a Super Heavy B7. Ty se momentálně nacházejí na orbitální rampě ve Starbase, jsou vybaveny všemi potřebnými motory a čeká je pozemní testování zahrnující tankování pohonných látek a nakonec také série statických zážehů.

Super Heavy B7 během převozu na rampu po instalaci Raptorů (Foto: SpaceX)
Starship S24 během převozu na rampu po instalaci Raptorů (Foto: SpaceX)
Detail Starship S24 se sériovým číslem a logem SpaceX (Foto: Kevin Randolph)
Šest Raptorů na Starship S24 (Foto: SpaceX)

Testování prototypů pro orbitální misi by mělo proběhnout v následujících týdnech a pokud při nich nedojde k závažným problémům a SpaceX poté obdrží finální povolení od úřadu FAA pro orbitální starty Starship, někdy koncem léta by mohlo být vše připraveno na start. Zajímavostí je, že zhruba ve stejnou dobu by měla poprvé startovat také americká raketa SLS agentury NASA. Spolu se Starship jde o dvě nejsilnější rakety v historii lidstva. Která z nich podle vás stihne start jako první?

Starship a SLS, dvě nejsilnější rakety v historii lidstva (Autor: Tony Bela)


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Zobrazit komentáře

  • Pokud se uvádí, že Starship nedosáhne stabilní oběžné dráhy, těžko bude vypouštět Starlinky... Jedno nebo druhé...

    • Pokud jim jde hlavně o test vypuštění a ne o družice jako takové, tak jim nemusí vadit, že zaniknou nedlouho po vypuštění.

      • EM nekde prohlásil, že suborbitální let je i o 10 km/ h méně nežli orbitální a xenon pohon na starlinku by těch 10 km/h mohl dát.
        Otázka je, kolik času na vypuštění budou mít.
        Navíc PEZ mechanismus může také udělit rychlost.

  • Ozaj nechapem ako mohol Elon taku hlupost ako ze toto bol planovany vybuch naskor napisat a pak zmazat uz aj Ja ako amater si vsimne ze toto bol az moc velky crah aby to bolo planovane snad neposekalo rampu az moc kazdopadne to bude celkom zdrzanie najvacsia skoda budu asi raptor 2 ktore su teraz hodne cenne bohuzial stalo sa a ide sa dalej osobne si myslim ze tych crashov bude este zopar mozno aj desiatky ci uz na zemi alebo vo vzduchu ale s tym sa rata viem ze schytam asi sodu ale tu je uplne jasne ze SLS poleti urcite prva ja sam za seba si myslim ze B7+S24 sa spolu tento rok este neodlepia spolocne z rampy ak vobec

  • ....nemělo valný smysl zachytávat starší prototyp lodi s Raptory 1.gen

    Ale mělo by to smysl,
    čím víc startů tím víc telemetrie, je třeba si uvědomit že ta letící plechovka i když těsně nad zemí i když už skoro prázdná bude vážit XXX tun, a při klesání budou potřeba centimetrové korekce před dosednutím na Mechazillu.
    Centimetrové korekce směru letu pro tak obrovsky kolos při relativně vysoké rychlosti (jednotky m/s), raketa určitě nebude levitovat nad rampou a hledat pozici kde se má zastavit a čekat až ji rameno zachytí, takže ano relativně vysoká rychlost vzhledem k velikosti.

    Tedy narážím na to že když raketa poletí jen o pár centimetrů špatným směrem, tak rameno Mechazilly ji rozpáře jako horký nůž kostku másla (vzhledem k tomu jak maličké jsou ty úchyty na kterych bude SH vyset)

    SpaceX si toto mohli nacvičit třeba přístavním na obyčejnou betonovou desku s nějakou dřívější verzí rakety, kde by pod raketou na LZ byl nějaký bod na který by se raketa musela trefit
    Všimněte si jak přistávají Falcony na mořských plošinách, ano trefí se na střed plošiny (+- nějaký metr), ale SS a SH budou potřebovat jednotky centimetrů

    Schválně jak daleko od středu plošiny sedí F9
    https://www.google.com/search?q=falcon%209%20landing&tbm=isch&hl=cs&tbs=qdr:y&prmd=ivn&sa=X&ved=0CAUQpw

    • A bude nutné se trefovat s přesností na centimetry? Budou ramena Mechazilly statická? Měj sem za to, že mají tak velký horizontální rozsah pohybu právě proto, aby se mohla pohnout +- nějaký ten metr "vlevo" nebo "vpravo" podle toho, kam bude SH mířit?

      • Já měl za to že se ty ramena dokáží jen otevírat a zavírat,
        ale že se dokáží posunovat dopředu dozadu a do stran jsem netušil

        • Jak jinak bys chtěl rameny naložit SHSS na stůl, kdyby se nedokázala pohybovat do stran? Dopředu a dozadu se nepohybují, tento rozsah zajišťuje délka ramen, potažmo "jezdící plošiny" na horní straně.

          • Nemají i malou možnost dopředu dozadu svěšením?
            Musí se trefit přesně do rampy. Není to snadné.

          • Co jsem viděl videa, tak ty ramena se ale pohybují na nějakém kloubu, tedy se jen otáčejí, přesněji bych řekl že opisují půl-kruh,
            nepohybují se do stran
            Navíc to rameno má ten fixní bod, nebo ten kloub, či střed kružnice několik metrů před rohe té věže (když si představíš půdorys stavby),
            když raketa poletí kousek stranou tak ji nepomůže ani to že ty ramena se pootočí protože raketa bude jakoby za rohem a raketa narazí do toho plně otevřeného ramena.

            Tohle bude chtít opravdu precizní řízení .

            Ve chvíli kdy ta rekata mijí vrchol věže a klesá podél ní, už musíš mít ramena řekněme z nějakých 60% uzavřené
            a ve chvíli kdy i spodek rakety s motory mine ramena tak je začneš uzavírat na 80-90%
            Pak tam ta raketa asi bude muset levitovat než se srovná tak aby úchyty na raketě a kontaktní plochy na ramenech byly nad sebou,
            Potom se ramena uzavřou na 100% a raketa klesne a dosedne / zavěsí se na ty plošky na ramenech

            No jsem zvědav kolik se jim podaří zničit raket
            🤣🤣
            Snad jich bude co nejméně

          • Zkusím popsat pohyb do stran, pokud to nevidíš z nakoukaných videí: Pravé rameno se "otevře" o 1m vpravo, zároveň levé rameno se "zavře" taktéž o 1m vpravo. Co se právě stalo? Ramena se "posunula" do strany tak, že booster může přistát o 1m vpravo od "nominální" pozice. A jak píše PetrV, někde k tomu tady byl nákres, ten rozsah pohybu ramen, potažmo oblast, kam může booster přistát, je obrovská, +- několik metrů všemi směry, i F9 má na plovoucí plošině méně prostoru. Takže fakt žádný centimetry, žádný "jakoby za rohem", žádný levitování. Musk určitě bude chtít snižovat nosnost levitovaním...

          • Ne nevidím to z nakoukaných videí

            nejaktuálnější mi přijde třeba toto video, podle toho jak vypadá věž i raketa
            https://youtu.be/_gLbV07eVls?t=114

            A jediné co je tam vidět jsou 3 pohyby co Mechazilla zvládne

            1. uzavření a otevření ramen (2:10)
            2. vystředění rakety kdy už sedí na ramenech (2:22)
            3. otočení ramen o asi 60-70° doleva od startovacího orbitálního stolu (2:42)

            Tedy žádné jiné pohyby Mechazilla neumí a ani nejsou fyzicky možné, ramena jsou pevné a nejdou "ohnout" za roh ani posouvat do stran

            půjčil jsem si na internetu půdorys stavby a doplnil je o popisky https://i.ibb.co/0FFC18m/image.png
            https://www.google.com/maps/@25.9961763,-97.154537,201m/data=!3m1!1e3

            tedy pokud se raketa netrefí a poletí (třeba) někde do míst kde je na tom mém upraveném půdorysu čtverec kde mám napsané světové strany, tak do těch míst pochopitelně Mechazilla nedosáhne a raketa to naboří do ramene, jak jsem dřív psal....

            na základě stejného půdorysu jsem ještě načrtl místa kde muže raketa přistát (zeleně),
            a červeně jsou pak pochopitelně místa kam Mechazilla nedosáhne nebo nemůže například pokud na stole už stojí booster a přilétá přistávající Starship
            https://i.ibb.co/Yk7vL94/image.png
            tady je vidět že se Mechazilla opravdu do stran posouvat nemůže, a už vůbec nemůže přeskočit nebo obtočit se okolo věže

          • Nemyslím si, že SS bude přistávat, pokud na stole bude stát SH. Možná časem, až bude přistávání rutinní záležitost. Tebou popisované "otočení ramen o asi 60-70° doleva" je to co já celou dobu já popisuji jako "pohyb" vlevo. A kromě 60-70° umí ramena i 60-70° doprava. Možná vpravo kvůli tankovacímu ramenu o něco méně, stejně jako asi nebudou chtít přistávat přímo nad vypouštěcí stůl. Nicméně myslím, že i tak je ten mnou popisovaný POHYB RAMEN dostatečně jasný a na základě tvého obrázku vidíš, že to je +-60-70° OBĚMA směry. Ale i kdybych nebral v potaz pro přistání oblast vpravo od vypouštěcího stolu, ani oblast nad vypouštěcím stolem, tak oblast vlevo od vypouštěcího stolu je obrovská. Jsou to všechny ty tvé zelené kruhy, které máš nakreslené na ploše +- 6-8 metrů! A o tom já celou dobu mluvím, pouze jsem v tvém prvním příspěvku poukazoval na to, že opravdu není nutné přistávat s přesností na centimetry, jak jsi tvrdil. Sám sis teď odpověděl, že přesnost přistání plus minus pár metrů je dostatečná.

          • Určitě bude přistávat když na orbitalnim stole už bude stát SH, třeba pro let na měsíc bude potreba několika tankovacích letů a je to i na těch videích, booster přistane Mechazilla ho posadí na stůl a zachvilku přistává i Starship která je taky rovnou umístěna booster a hned zase startuje aby na orbitu dovezla další várku paliva.....
            Ale to je odklon od tématu

            Jenže ty pořád počítáš s tím že ty ramena budou po celou dobu letu až do úplného zastavení klesání rakety plně roztažené.
            Ta raketa je obrovská a bude stačit malý poryv větru a to jí může posunout i o několik metru, já si prostě nedokážu představit jak tam ten kolos bude vyset jen díky tahu motoru než se srovná do konkrétního místa tak aby ji ramena mohli bezpečně chytnout. I když tady kdosi tvrdil že raketa bude umět vyset na rozdíl od F9 🤔
            Podle mě to bude jako na tom videu a jak jsem tady už několikrát psal, ramena se začnou uzavírat ve chvíli kdy raketa míjí vrchol věže
            Přikládám snímek
            https://i.ibb.co/548pBTP/Screenshot-20220715-153449-Edge.jpg
            Ramena jsou už téměř uzavřena a raketa pořád klesá
            A víme jak to bylo když se učil přistávat F9, ne že se netrefil na střed mořské plošiny, někdy ji netrefil vůbec nebo přistál na kraji a jedna noha byla ve vzduchu tak raketa spadla do moře.
            Nebo co se stalo při špatném vektorováním tahu a raketa se přetočila, nebo další incident F9 když raketa dosedla zešikma 1 nohu si zlomila a převrátila se, Starship i booster budou muset přistávat perfektně vyrovnané a s pozicí +- méně než metr od ideální pozice (kdy raketa má vypnuté motory)

            Dál k tomu už nemám co říct neb je to asi zbytečné řešit, každý na to máme jiný názor

          • Ramena se sice nejspíše budou zavírat když booster bude míjet vrchol věže, ale v tu dobu už bude poměrně dost jasné, kam přistane. Pochybuji že takhle nízko by ještě uhnul někam o několik metrů. Pravděpodobně bude jako u F9 nejprve mířit úplně mimo rampu (aby ji případně nezničil) a když půjde vše podle plánu tak se stočí na správné souřadnice. Navíc poloha mechazilly bude přesně známá a pro každé přistání neměnná, takže se bude jednodušeji trefovat.

      • Dosah ramen je velký. Na NSF to kdysi probírali. 9m SHS se musí trefit myslím do kruhu 15 m.
        Byl k tomu i plánek.

    • Naopak, bude moci levitovat, což právě F9 nemůže, protože tah je větší než hmotnost přistávajícího F9. Zřejmě mají dostatek dat z přistávání F9 a potažmo z chování SS z předchozích přistávacích manévrů, aby mohli dostatečně přesně simulovat. Takže zachraňovat stupně s R1 pro ně nemuselo mít vůbec žádný efekt a přibrždění na nulu u hladiny mohlo být naprosto dostatečné.
      Úchyty mě přijdou také malinké, ale ona ta raketa vzhledem k natlakovaným nádržím zase nebude tak cimprlich na nějaké to odtření se o rameno. Je to jak zavřená plechovka coly když s ní zatřepu, tak ji nezmáčknu ani náhodou a přitom ten plech je jak papír.

  • Start SHS bude mít nádech budoucnosti zatímco start SLS bude něco jako sraz veteránů a bude to pohled do historie. Ano chápu, že SLS je těžce politický projekt a proto to taky tak vypadá.

    • 9 z 10 startů bude SHS.
      50 let v NASA používají vodík aniž by si spočítali, že je o 50% méně efektivní oproti skorovodíku CH4.
      Utratilo se desitky mld.$ za NLS/ Ares/ SLS a šutle. Ta hloupost kvete tak dlouho. 50 let.
      Potíž metanu je zapálení a to SpaceX zvládlo i opakovaně.
      Velmi dobře to popsal EM zde:
      https://youtu.be/E7MQb9Y4FAE
      https://i.imgur.com/HuEfKcP.jpeg

      • V tabulce je chyba: RP-1 má max spec. impuls okolo 470 nikoliv 370. Hydrolox má jako palivo vyšší max. Isp než methalox. V čem vidíte nižší efektivitu vodíku? Samozřejmě má své nevýhody - chlazení na 20K, hustota pouhých 70 kg na m3 a z toho plynoucí velké nádrže, rakety a větší aerodyn. odpor atd.

        • RP1 souhlas.
          Vodík souhlas s vámi. Drahá výroba, skladování. Motory těžké.
          Poměr tahu/ hmotnost je 73.
          U raptoru 2 je 200.
          Proto by se SLS bez pomocných motorů ani neodlepila od Země stejně tak Šutle.

          • Vzdej to ;)

            Vysvětlovat, že je dost zásadní rozdíl mezi teoreticky dostupným "ideálním" Isp paliva (což v podstatě vyžaduje *ideální* motor se spalováním v stechiometrickém poměru, ideálním tlakem, dokonalým promísením, nekonečnou expanzí ... a pár dalších drobností) a reálným motorem, asi nepadne na úrodnou půdu.

            Přinejlepším dostaneš odkaz na něco zcela nesouvisejícího... oh wait.

            Mimochodem - ta tabulka ve videu / obrázku výše je plná chyb...

          • Teplota varu metanu.
            Hustota RP-1.
            Flashpoint u vodíku.

            A to jsou jen věci, které jsou špatně na první pohled...

          • Jaká je teplota varu metanu pod tlakem? Vime jaký tlak L metanu je v raptoru a u merlinu?
            Flash point u vodíku je kapalný nebo plyn?
            https://www.engineeringtoolbox.com/methane-d_1420.html
            A další dtto.
            Mohou tam být chyby a taky nemusí.
            Z něčeho cerpali a na rozdíl od nás umí kombinaci motor- palivo. 😀
            Já nepostavil ani jeden motor na kryopalivo... co ty?

          • To jsou zas kecy - v tabulce jsou vyjma Isp. Základní fyzikální a chemické údaje o jednotlivých látkách. A jsou v nich úplně školácké chyby. To nemá se stavěním motorů na kryopalivo nic společného.

            1) U toho metanu jednoduše chybí znaménko. S tlakem to nemá (v tomto případě) nic společného. A jelikož jsem jedovatý: kdyby ses podíval do toho co sám linkuješ, tak bys zjistil, že metan má kritickou teplotu minus 82C...

            2) Kdyby RP-1 mělo hustototu 0,81 kg/**m3** tak by byl skoro 10x méně hustý než vodík. Člověk by čekal, že to bije do očí - o dva sloupce vedle máš hustotu vodíku 70... Jednoduše je u toho RP-1 hustota ve špatných jednotkách (kg/litr ... namísto správné hodnoty 810 kg/m3).

            3) Flashpoint u vodíku se neuvádí - protože prakticky nelze zjistit a uvádět ho na hodnotě samozápalu je vyloženě nesprávně.

            3b) BTW: Tvoje otázka jestli je "flashpoint u vodíku kapalný nebo plyn" jen ukazuje, že nevíš, která bije. Zjednodušeně - Flashpoint je nejnižší teplota, při které KAPALINA uvolňuje dostatek par na to, aby se daly u hladiny zapálit (za určitých standardizovaných podmínek ... se vzduchem). Což by ti mohlo napovědět i proč se u vodíku neuvádí...

  • Start shs bude pro mě jako Vánoce a každý další start této úžasné záležitosti jako svátek 😊 nemůžu se dočkat.

  • K motorům B7: co jsou jakoby dvě malé trysky těsně nad trojicí centrálních motorů?
    A proč vnitřek každého motoru vypadá jinak? Některé černé, jiné bílé atd.

    • Ty dvě věci zatím nikdo neví co jsou, ale spekuluje se, že to jsou buď ventily na upouštění kyslíku nebo pro případ přetlaku. Vnitřky trysek mají barvu podle délky testovacích zážehů na McGregoru.

Sdílet

Aktuální články

Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall

Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…

18. 11. 2024

Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další

V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…

17. 11. 2024

NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing

Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…

12. 11. 2024

Představení přenosné antény Starlink Mini, která je vhodná pro připojení k Internetu na cestách

Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…

10. 11. 2024

SpaceX v rámci zásobovací mise CRS-31 otestuje technologie pro vyvíjenou loď, která zajistí deorbitaci ISS

NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…

6. 11. 2024

Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek

Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…

5. 11. 2024