Aktuality

SpaceX poprvé zachytilo obě poloviny krytu do sítí a pokořilo rekord NASA v rychlosti znovupoužití rakety

V nedávných Elonovinkách jsme se ohlíželi za prvními šesti měsíci tohoto roku z hlediska snah SpaceX na poli znovupoužitelnosti raket. Společnost v prvním pololetí provedla 11 startů, z nichž téměř všechny letěly s již použitým stupněm rakety a na některých dokonce letěly „ojeté“ aerodynamické kryty. Navíc se podařilo dosáhnout nových rekordů – poprvé se stalo, že nějaký stupeň rakety Falcon startoval nebo přistával už popáté, a také padl nový rekord v době mezi dvěma starty z jedné rampy (pouhých 9 dnů).

SpaceX však rozhodně nezpomaluje. Důkazem budiž aktuální mise ANASIS-II, během které došlo k několika prvenstvím a pokoření pár rekordů. Především se jednalo o rekordně rychlé znovupoužití rakety, a to nejen v historii SpaceX, ale i obecně. Na misi ANASIS-II letěl stupeň B1058.2, který měl svou premiéru na květnové misi DM-2 s astronauty. SpaceX aktuálním startem pokořilo vlastní rekord z letošního února, kdy proběhly dva starty toho samého stupně Falconu 9 v rozmezí 62 dnů. Nyní se to však podařilo už za 51 dnů, čímž byl překonán celosvětový rekord z roku 1985, který stanovil orbiter raketoplánu Atlantis s 54 dny mezi dvěma starty. Elon Musk ale má větší ambice a k novému rekordu uvedl, že je to stále jen začátek, protože klíčové je, aby znovupoužitelnost byla rychlá a kompletní. Opravdu revoluční proto bude až Starship, což je kompletně znovupoužitelný systém. Oproti tomu druhý stupeň Falconů je možné vždy použít jen jednou a SpaceX jeho znovupoužitelnost neplánuje.

Falcon 9 během vývozu na rampu před misí ANASIS-II (Foto: SpaceX)
Falcon 9 na rampě před misí ANASIS-II (Foto: SpaceX)
Start mise ANASIS-II (Foto: SpaceX)
Start mise ANASIS-II (Foto: SpaceX)

Během mise ANASIS-II se také poprvé podařilo zachytit obě poloviny aerodynamického krytu do sítí na lodích Ms. Chief a Ms. Tree. SpaceX v tomto ohledu letos nemělo moc velkou úspěšnost, ale firma v posledních měsících vylepšovala naváděcí software, který řídí loď a padák během přistání krytu do sítě. A jelikož se tentokrát vůbec poprvé podařilo zachytit obě poloviny krytu najednou, úpravy softwaru se evidentně osvědčily. Jednalo se o první úspěšné přistání do sítě od lednové mise Starlink v1-3.

Pokud se podíváte blíže na videa ze zachycení krytů, můžete si všimnout, že v obou případech bylo přistání docela těsné, jelikož kryty dosedly na kraj sítě. Dále je hezky vidět okamžité odhození padáku po kontaktu se sítí. Poprvé také máme k dispozici přesný čas okamžiku přistání. Na videích je vidět, že Ms. Tree zachytila kryt v 00:08 SELČ, tedy 38 minut po startu, a druhá polovina krytu přistála na Ms. Chief o 3 minuty později. Oba kryty pak byly o den později dovezeny zpět do přístavu.

Aerodynamické kryty sice lze mnohdy použít znovu i po přistání do moře, ale je jasné, že suché dosednutí rovnou do sítě musí značně usnadnit proces přípravy krytu na další misi. Navíc se tím sníží riziko, že se kryt poničí ve vlnách před vylovením z vody. Již použité kryty zatím letěly znovu vždy jen na vlastních misích Starlink, ale bude zajímavé sledovat, jestli je někdy uvidíme také na normálních misích pro platící zákazníky. Zrovna kryty z ANASIS-II by mohly být ideálními kandidáty, jelikož nepřišly do kontaktu s vodou. Více informací o této problematice najdete v článku Vše o záchraně aerodynamických krytů.

Zachráněný aerodynamický kryt z mise ANASIS-II (Foto: Ken Kremer)
Zachráněné aerodynamické kryty z mise ANASIS-II (Foto: Ken Kremer)
Zachráněný aerodynamický kryt z mise ANASIS-II (Foto: Greg Scott)
Zachráněný aerodynamický kryt z mise ANASIS-II (Foto: Greg Scott)

Za zmínku stojí také fakt, že toto bylo úplně první úspěšné zachycení pro loď Ms. Chief, která si odbyla svou premiéru jako součást námořní flotily SpaceX v prosinci 2019. A u flotily ještě chvíli zůstaneme. Přistávací plošina Just Read the Instructions, na které během mise ANASIS-II přistával první stupeň Falconu 9, si totiž rovnou připsala rekord v kategorii uplynulé doby mezi dvěma přistáními. Dřívější rekord 39 dnů z roku 2017 byl nyní překonán, jelikož mezi misemi GPSIII-SV03 a ANASIS-II uplynulo jen 20 dnů.

Přistávací plošina Just Read the Instructions po návratu z mise Starlink v1-7 (Foto: Next Horizons Spaceflight)

Mise ANASIS-II zároveň byla pro SpaceX letos první, při které náklad mířil na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO). Všechny ostatní letošní mise byly buď suborbitální, nebo mířily na nízkou či středně vysokou zemskou orbitu. Falcon naposledy vynášel náklad na GTO v prosinci 2019 na misi JCSAT-18/Kacific-1.

Během následujících měsíců se pravděpodobně podaří opět překonat některé z aktuálně stanovených rekordů. Například už během srpna by mohlo dojít na již šesté použití prvního stupně Falconu 9 a také lze očekávat, že letos znovu padne rekord v rychlosti znovupoužití. SpaceX totiž hodlá provádět časté starty s vlastními družicemi Starlink i v druhé polovině roku.

Tip: Na ElonX máme samostatnou sekci s dalšími statistikami a rekordy a také podrobný přehled všech pokusů o záchranů aerodynamických krytů.

Zobrazit komentáře

  • Gratulace k 1/1. Bude se to hodit, zvlášť když chystají zvětšený, tím i dražší a na výrobu náročnější, aerodynamický kryt.

  • Teď do těch krytů mohou namontovat něco hodně drahého, když už je umí chytit. Teda nic mě nenapadá, ale od nápadů je tady Elon.

    • Neumí, ak dobre viem toto bol 3 a 4 zachytený kryt z 18 štartov, napravte ma ak sa mýlim.

      • Bylo 20 pokusů o přistání do sítě a 5 z nich bylo úspěšných.

        • A jaké, že jsou náklady na to zachycení? Pořízení těch loděk vyšlo na jaké peníze?

          • Bez dlouhodobého kontraktu stojí pronájem lodi Ms. Tree podle odhadu NASA Spaceflight zhruba 7500 dolarů na den, tedy 2,7 milionů dolarů za rok. SpaceX však pravděpodobně má smlouvu o dlouhodobém pronájmu s majitelem lodi, takže ta cena ve finále může být dost jiná. Nicméně jednoduchými počty dojdeme k závěru, že záchranou jediné poloviny krytu, jejíž cena se pohybuje okolo 2–3 milionů dolarů, SpaceX pokryje náklady na pronájem lodi na celý rok.

            https://www.elonx.cz/vse-o-zachrane-aerodynamickych-krytu/#naklady

          • Díky:)
            Ještě by to chtělo vědět kolik stálo pořízení sítí a jaká je jejich životnost a jaké jsou fixní náklady. Jsem zvědavý zda se tohle ukáže časem jako ekonomicky smysluplné a nebo jestli bude výhodnější investovat do snížení nákladů na výrobu krytů (technologie, materiály). Z mého pohledu to je především velmi dobré PR, které by nefungovalo tak dobře, pokud by se podařilo zachytávat kryty úplně jednoduše:)

          • Lod by vyplula tak jako tak k vuli vyloveni krytu z vody. To zachyceni je v podstate bonus. (Teda slusnej bonus) 😃

          • Jojo, nezapocitaj ti k tomu vyloveni, vysuseni a odbahneni :-)

  • Jinak, moc se mi líbí, jak se v každé síti houpou 3 miliony dolarů :-). Je to fakt takové poetické.

    • Otázka je jaká je skutečná výrobní cena těch krytů a kolik bude stát repase. Ale i tak to nějaký ten milionek určitě ušetří, o tom žádná.

      • Souhlasim, Ivo, a ikdyby neslo o penizky, tak urcite pujde o cas. Nechteji zkratka, aby to uzke hrdlo byla vyroba krytu. :-)

          • Ano, ale zase podle mě jeden první stupeň vydá tak za minimálně 5 druhých (až na testy), takže tam by kapacity měly být docela v pohodě.

  • Zachycení obou krytů tu ještě nebylo, na druhou stranu z videa je patrné kolik chybělo, aby se to nepovedlo ani jednomu. V této loterii má stále největší autoritu počasí. Úspěšný pokus znamená, že bylo hezky.

    • Tak nic. Už je to zpět. Všechny červený odkazy se mi zobrazovaly bledězeleně.

  • A u Starlinku 9 asi dojde k rekordu mezi statickým zážehem a startem. Co se děje, že ho stále odkládají?

    • A bude vubec? Nevim jestli u te posledni ale u jedne mise Starlinku ho pokud se nepletu vynechali uplne.

          • No bude to rekord v době mezi statickým zážehem a startem, rekord ve smyslu nejdelší doba.

          • Chápu, ale nebude, tyhle dlouhé doby bývaly normální u Falconu 1, ale u DSQU to byly tři měsíce, takže s přehledem jsou v klidu. A ikdybys tohle pořád považoval za dřevní doby, vraťmě se k misi Zuma, tam to trvalo skoro dva měsíce. :-)

          • Aha, tak to je dobrá připomínka, to jsem si neuvědomil. Inu jak vidno je vidět, že víš o čem píšeš. ;-)

Sdílet

Aktuální články

Dragon poletí na misi Crew-9 jen s dvěma astronauty, zpět z ISS přiveze „ztroskotanou“ posádku Starlineru

Problémy americké kosmické lodi Boeing Starliner při její první pilotované misi letos v létě způsobily,…

14. 9. 2024

Zajímavý rozhovor Nolanda Arbaugha s influencerkou Briar Prestidge

V červenci byla influencerka Briar Prestidge na návštěvě u Nolanda Arbaugha, prvního uživatele implantátu Neuralinku.…

13. 9. 2024

Příští Starship možná poletí až na konci roku, SpaceX se agresivně ohradilo proti pomalým úřadům

Společnost SpaceX otevřeně kritizuje Federální úřad pro letectví (FAA), který podle ní zbytečně zdržuje schvalovací…

11. 9. 2024

Střípky o Neuralinku z platformy X (12. díl)

V dnešním dílu nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme novinky související s Neuralinkem, se…

9. 9. 2024

Starlink rychle roste v řadě zemí, ale v Brazílii teď má zmrazené bankovní účty kvůli Muskově síti X

V přehledu novinek o Starlinku zavítáme například na Aljašku nebo do Kanady a Austrálie, kde…

8. 9. 2024

Lady s Teslou: Jak si vede čínský elektromobil NIO ve srovnání s Teslou

Půjčila jsem si čínský elektromobil NIO ET5 Touring a porovnala ho se svojí Teslou Model…

5. 9. 2024