SpaceX plánuje ještě letos dopravit čtyři civilisty na oběžnou dráhu v lodi Crew Dragon
V dnešním článku se podíváme blíže na nově oznámenou pilotovanou misi lodi Crew Dragon zvanou Inspiration4. V jejím rámci se poprvé v historii vydá na oběžnou dráhu posádka tvořená výhradně civilisty. Mezi členy posádky bude americký miliardář i běžní lidé z řad veřejnosti. Tři z cestujících navíc nebudou muset za svůj let zaplatit ani dolar.
Na počátku února 2021 se objevila nečekaná zpráva. SpaceX na svůj seznam startů přidalo další soukromou pilotovanou misi. Měla by se uskutečnit nejdříve v říjnu 2021 a na oběžnou dráhu ji s velkou pravděpodobností vynese již použitý Falcon 9. Nepůjde však o start k Mezinárodní vesmírné stanici jako v případě další chystané mise Ax-1, Crew Dragon tentokrát absolvuje pouze volný let kolem Země. O této misi je možno říct, že půjde o první start do vesmíru, kterého se nezúčastní žádný astronaut (ať už současný, či bývalý). Bude se tedy jednat o historicky první soukromý let do vesmíru, při kterém bude posádka kompletně tvořena civilisty. Zároveň zřejmě jde o první pilotovanou misi, kterou organizuje přímo SpaceX. Ostatní oznámené soukromé mise organizují třetí strany, kterým SpaceX jen zajistí start a potřebný výcvik v Crew Dragonu.
Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě LC-39A (Foto: SpaceX)
Z celé posádky mise Inspiration4 zatím známe pouze jejího budoucího velitele, kterým bude Jared Isaacman, americký miliardář. Jde o podnikatele, šéfa firmy Shift4 Payments, který věnoval na účet St. Jude’s Children’s Hospital 100 milionů dolarů a rád by tím inspiroval i další lidi, aby rovněž přispěli na tuto nemocnici. Cílem je získat prostřednictvím dobrovolných příspěvků dalších alespoň 100 milionů dolarů. Sám Jared celý start také zaplatil a vybere si i své spolucestující na této historické misi. Když byl Jared dotazován novináři na cenu za start či další výdaje spojené s projektem, neuvedl je, ale dodal, že vybraných 200 milionů dolarů a dobro, které způsobí, určitě překročí náklady na misi samotnou. Mimochodem, během tiskové konference při zmínce o darech pro nemocnici se nechal slyšet Elon Musk, aby počítali i s jeho příspěvkem.
Šéf SpaceX Elon Musk a Jared Isaacman, velitel mise Inspiration4 (Foto: SpaceX)
Jeden z členů posádky je již znám, nikoliv však veřejně. Je jím prozatím neznámá pracovnice zmíněné nemocnice, která je dle Jaredových slov stejně nadšená nadcházejícím se kosmickým letem jako on sám. Jared od celé mise čeká různorodost, proto pro zbývající členy posádky již dopředu uveřejnil podmínky, na základě kterých mohou být vybráni. Třetím členem posádky pak bude člověk z veřejnosti, přičemž větší šanci mají ti, kdo finančně přispějí nemocnici (příspěvek však není podmínkou účasti v soutěži). A posledním budoucím astronautem se stane některý z podnikatelů, kteří využívají služeb Jaredovy firmy Shift4 Payments. Kritéria jsou tedy známá a jména všech účastníků této mise by pak měla být oznámena již 3. března. Mimochodem, pokud by se start mise neuskutečnil do konce roku 2022, obdrží členové posádky 150 000 dolarů jako náhradu. Zajímavosti pak je, že vylosovaní účastníci mise budou muset zaplatit daň z hodnoty výhry, která se bude pohybovat v milionech dolarů. Isaacman ale všechny uklidnil oznámením, že daňové náklady výhercům zaplatí ze svého.
Mezi podmínky výběru účastníků bude patřit také fyzická a psychologická vhodnost pro trénink. Budoucí astronauté mise Inspiration4 musí mít alespoň 18 let, maximální výšku 1,98 m a jejich hmotnost nesmí přesáhnout 113,4 kg. Podle Elona Muska let zvládne každý, kdo je schopen absolvovat jízdu na horské dráze v Orlandu zvané Incredible Hulk. Aby mohl být člověk na misi vybrán, musí mít americkou zelenou kartu. Tolik tedy k pravidlům soutěže.
Horská dráha Incredible Hulk (Foto: Florida Leisure)
Všichni účastníci kosmického letu Inspiration4 podstoupí speciální trénink ve SpaceX, který bude zaměřen na orbitální mechaniku, práci v mikrogravitaci a samotný beztížný stav. Absolvují také zátěžové testy. Budou nacvičovat i nouzové opuštění kosmické lodi, oblékání či svlékání skafandru a firma SpaceX s nimi hodlá provést částečné či úplné simulace průběhu startu či letu v simulátoru lodi Crew Dragon. Díky tomuto výcviku se navíc celá budoucí posádka seznámí, naučí se pracovat jako tým a bude lépe připravena na několikadenní pobyt v těsné kabině lodi Crew Dragon či pro případné krizové situace.
Mise samotná má trvat přibližně 2–4 dny, ale přesná délka a parametry oběžné dráhy ještě nebyly finalizovány a dle Elona Muska o nich plně rozhoduje Isaacman. A pokud by se ten rozhodl zůstat na oběžné dráze déle, bude to podle něj v pořádku. Posádka bude na palubě lodi Crew Dragon také provádět různé experimenty, které by měly pomoci nemocnici St. Jude s potíráním dětské rakoviny. Pro tyto účely si poveze na oběžnou dráhu řadu vědeckého vybavení. Jeho hmotnost společně s jídlem a pitím či dalšími nezbytnými věcmi pro posádku však nesmí přesáhnout hmotnost 165 kg. Podrobnější informace o plánovaném výzkumu však budou zveřejněny teprve za několik týdnů. Organizátoři mise Inspiration4 také natočili reklamu, která byla poprvé vysílána během aktuálního Super Bowlu, což je každoročně největší událost amerického fotbalu.
The Super Bowl ad for SpaceX's @inspiration4x mission, which will air during the first quarter of the game:
"You could be onboard."https://t.co/cdGEy1xnRx pic.twitter.com/QJvH7yk6MN
— Michael Sheetz (@thesheetztweetz) February 3, 2021
Již dopředu byl vybrán i konkrétní Crew Dragon, který poletí na této misi. Bude se jednat o loď C207 Resilience, která je v současnosti na oběžné dráze a přivezla k ISS posádku v rámci mise Crew-1. Na jaře by se loď měla vrátit na Zemi, projít kontrolou a případnými opravami a v říjnu se pak vydat na oběžnou dráhu při Inspiration4. Protože tento Crew Dragon má být počátkem roku 2022 použit také při další soukromé misi Axiom-1, s velkou pravděpodobností tak bude dosaženo rekordu ve znovupoužitelnosti, protože v současné chvíli by k opakovanému použití lodi Crew Dragon došlo přibližně po 3 měsících.
Crew Dragon Resilience po zadokování k ISS během mise Crew-1 (Foto: NASA)
Možná jste si také položili otázku, proč bude Jared Isaacman velitelem kosmického letu. V odpovědi na ni však na chvíli zapomeňme na okolnost, že celou misi platí. Je mu přeci pouhých 37 let. Inu, od svých 21 let, kdy začal brát hodiny létání, nalétal do dnešních dnů na různých typech letadel více než 6000 hodin. Je majitelem firmy Draken, která vlastní největší soukromou sbírku proudových stíhacích letadel na světě. Tato společnost si vydělává tím, že trénuje piloty americké armády. Jared se dvěma dalšími společníky také dosáhli v roce 2009 v letadle Cessna Citation Jet rekordu v kategorii nejrychlejšího obletu planety Země. Do dnešních dnů je i členem akrobatického Black Diamand Jet Team, který se na českých letadlech L-39 Albatros často zúčastňuje leteckých show.
Jared Isaacman před svým letounem Mig-29 (Foto: Forbes)
Jared Isaacman si tímto letem do kosmu splní svůj dětský sen. Vybavuje si, jak kdysi v mateřské škole řekl jednou učiteli, že až bude velký, vydá se do vesmíru. Já si při té příležitosti říkám, že je to opravdu hezké, při splnění vlastního snu udělat radost také několika dalším lidem (ať už skrz přímou účast na misi nebo přes příspěvky dětské nemocnici St. Jude’s).
Další zajímavou otázkou je, jakým způsobem je do této mise zapojena NASA. Samozřejmě nepřímo například tím, že kosmická loď Crew Dragon i raketa Falcon 9 byly vyvinuty částečně za peníze NASA, aby mohl být dopravován náklad či pasažéři na oběžnou dráhu. Také startovní rampa LC-39A, ze které tato mise odstartuje, se nachází na ostrově Merritt a je součástí Kennedyho vesmírného střediska NASA. Žádným jiným způsobem však NASA do průběhu této mise přímo nezasáhne. Za zmínku však stojí slova Kathy Lueders, přidružené administrátorky NASA pro pilotované lety, která na Twitteru vyjádřila podporu této misi. Dle ní naplňuje jeden z původních cílů programu NASA pro komerční dopravu astronautů na oběžnou dráhu, jež vedl k vývoji lodí Crew Dragon a Starliner. Tímto cílem bylo umožnit pronikání lidských bytostí na nízkou oběžnou dráhu i mimo rámec národních kosmických agentur.
Falcon 9 s Crew Dragonem v hangáru u rampy LC-39A před misí Crew-1 (Foto: SpaceX)
Na samotný závěr bych rád dodal, že se bude jednat o první soukromě financovaný start kosmické lodi Crew Dragon, ale rozhodně nebude poslední. Po něm by v lednu 2022 měla následovat mise Axiom-1 mířící k ISS (o té chystáme podrobnější článek) a v roce 2022 by se měl uskutečnit start třetí, který organizuje společnost Space Adventures. O této misi, však kromě faktu, že se tato mise dostane vysoko nad oběžnou dráhu ISS, nic moc dalšího nevíme. Posledním ohlášeným soukromým startem je turistický let Jusaky Maezawy a skupinky jím vybraných umělců kolem Měsíce v lodi Starship. Let se má uskutečnit v roce 2023, ale osobně se domnívám, že tento termín je zatím silně na vodě a ještě bude odložen.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Nevím jestli jsem to někde vyčetl nebo slyšel, ale mise je určena výhradně pro Američany že? Možná by k získání 100 000 000 usd pomohlo otevřít tu možnost i pro neameričany. V čem je problém? Byrokracii?
https://twitter.com/rookisaacman/status/1359637151089111042
Děkuji za reakci… Odpověď zní : Ano, v byrokracii
Po přečtení článku mě napadlo – a nemějte mi to za zlé – jaký je rozdíl mezi dvěma miliardáři. Jeden obrací svůj výdělek ku prospěchu celého lidstva tím, že obrovskými skoky posouvá kupředu jeho rozvoj; vymýšlí auta na elektřinu, staví rakety na opakované použití, buduje tunely pro podzemní dopravu, staví satelitní internet, vyrábí solární střešní krytinu a další a další (neuralink, AI…). A druhý sice nasype nějaký ty miliony na charitu, ale krom toho si jen tak pro zábavu pilotuje letadla a koupí si let do vesmíru.
Ne ne, nezávidím ty prachy ani jednomu z nich. Kdo si umí vydělat peníze, tak ať je má. A zalejvání charity penězma je principiálně samozřejmě taky v pořádku.
Já jen, že z těch dvou je mi tak nějak sympatičtější ten první. Protože – dle mého skromného názoru – toho ve výsledku dělá pro lidstvo mnohem víc.
No, ten druhý nasipe miliony do vývoje raket taky, jen ne přímo, ale tím že si zaplatí let, stejně tak dá prostředky na vívoj letadel, materiálů…
Vy jste mi pěkný hejl:) Vážně věříte tomu, že nějaký miliardář obrací svůj výdělek pro blaho lidstva, protože je takový altruista? :))
PS: Altruisté se nikdy nemohou stát miliardáři. Abyste se jím v tomto světě stal, musí mít vaše osobnost ve větší míře sociopatické rysy:)
Neřekl jsem, že to dělá proto, že je snad altruista. Řekl jsem, že prospívá lidstvu tím, co dělá. A Musk to dělá vážně dobře, důkazem čehož je samotná existence tohoto serveru a my dva, diskutující na něm. Ale s váma je to fakt těžký; zkrátka “všechno špatně”. Vy budete mít, zdá se, tu pomyslnou sklenici pořád napůl prázdnou.
Nikde jsem nenapsal, že je všechno špatně. Nejde jen o Muska, ale o současnou situaci v USA a v NASA. Bez NASA by F9 nikdy nevznikla. Bez peněz z jejího rozpočtu a bez know-how, ke kterým dostala SPX přístup…
To jestli Musk nebo kdokoliv jiný prospívá lidstvu musí až za nějakou dobu zhodnotit historie. Na hodnocení je zatím brzy…
Zaujímavé, že ten Isaacman sám rozhoduje o parametroch dráhy. Je Falcon 9 dosť silný, aby poslal Dragon k Mesiacu?
Pokud je mi známo, tak nikoliv v klasické verzi.
Tak i při vypouštění družic si zákazníci rozhodují o parametrech dráhy, proč by si o tom nemohl rozhodnout Isaacman? A když nepoletí na ISS, tak má poměrně velkou volnost.
Pokud bych měl volit já a nebyla by žádná omezení, zvolil bych polární dráhu, na ní ještě žádný člověk neletěl
Přesně tak, jeho penízky, jeho mise. Taky v tom nevidím nic divného, že si může vymýšlet co ho napadne. 🙂
Pro let kolem Měsíce by byl potřeba Falcon Heavy a ten není certifikovaný pro mise s astronauty (i když to by u soukromé mise možná nebyla překážka). Předpokládám, že Isaacman si může určit délku letu a parametry oběžné dráhy, ale v rámci určitých mezí, které určí SpaceX. Je potřeba brát v potaz například rozmístění pozemních stanic a také případná místa dopadu při nouzovém úniku lodi (musí se tam v rozumném čase nějak dostat záchranáři). Z tohoto důvodu by nejspíš polární orbita neprošla, i kdyby na ni šlo z rampy LC-39A startovat (myslím, že je to možné jen z SLC-40 a ta zas neumožňuje starty Crew Dragonu).
Petře, co by mělo bránit letu na polární dráhu z 39, není to jen o papírech? Přeci jenom je od 40 kousek.
Jinak souhlas, byla by to krása, ale nouzové přistání v Antarktidě nic moc.
Ano, momentálně tomu asi brání jen chybějící povolení, technicky to samozřejmě možné je.
Díky za odpověď
A bylo by to s FH+CD technicky možné? Měl by například CD dost paliva na korekční a brzdící zážehy? Vypořádal by se s vysokou návratovou rychlostí od Měsíce? Jaká je ochrana lodi (hlavně elektroniky) před kosmickým zářením?
Pilotovaná SS je v nedohlednu, naopak FH i Crew Dragon jsou prověřené, je zde i možnost úniku při havárii rakety, takže pokud by byl zájem o lety kolem Měsíce, domnívám se, že by SpaceX skutečně šla touto cestou, než aby čekala.
Oblet Měsíce pomocí FH a Crew Dragonu SpaceX před pár lety oficiálně plánovalo na rok 2018, takže technicky možné to určitě je. Nakonec ale tu misi přehodili na Starship a vznikl projekt dearMoon.
Vím, že to plánovali. Tehdy ovšem na Crew Dragonu teprve pracovali, proto mě napadlo, že změna plánu souvisí s technickou stránkou věci. Čili že Crew Dragon, tak jak dnes vypadá, není pro takovou cestu uzpůsoben.
Teoreticky to možné je, nebo podle původních plánů možné bylo. Tepelný štít kabiny má údajně vydržet návrat 2. kosmickou rychlostí. S elektronikou by mohl být problém, ale dejme tomu že by měli štěstí. Samotný CD by manévroval jen velmi málo – šlo by o dráhu volného návratu (prostý oblet Měsíce). Jediná větší otázka je kolik “consumables” by se do lodi vešlo a tedy kolik členů posádky by mohlo letět. Nevím kolik člověko/dní dokáže zabezpečit systém podpory života CD.
Osobně si myslím, že velký problém by byl v tom, že to není vyzkoušené.
trvání této mise 2 až 4 dny a 165 kg nákladu to vylučuje, pro měsíc je třeba kolik, 6-7 dní
moc rizika a moc na hraně se vším, muselo by se to zkusit nanečisto a jistě by tam nešlo poslat 4 lidi
Hodně odvážné tam pustit takovouhle partičku, které šéfuje chlápek, který to celé zaplatil. Pokud se něco závažně během letu podělá, pak to bude znamenat hodně velký problém pro jakékoliv komerční lety s turisty na spoustu let a to zřejmě i pro suborbitální skoky….
Vážený pane Václave, zeptal bych se jinak a dokonce způsobem, který jsem chtěl původně do článku zahrnout. Z jakých lidí se v minulosti vybírali první kosmo/astronauté ? Z řad námočních, armádních či pilotů air force. A když Remek uváděl něco o svém výcviku, tak co si pamatuju, tak zmiňoval, že jeho kosmonautický výcvik byl vlastně pokračováním letecké akademie, kterou absolvoval v SSSR.
Remek a další profesionální vojenští piloti byla přece úplně jiná hra než tato mise. Navíc, kdy letěl Remek? V r.78. Domnívám se, že je přece jen ta kosmonautika za 40 let o něco dále. Zkušených kosmonautů je tak o dva řády více než bylo tehdy. Je to i o psychologii. Pokud mám tolik peněz, že si tohle celé “divadlo” mohu zaplatit a ještě k tomu vybrat další 3 lidi, které tam budu mít sebou, pak je to úplně o něčem jiném, než když musím projít nějakým sítem, kde mě prolustrují kromě lékařů i ti psychologové (ať už si o nich myslím cokoliv). A to bude první krok, kdy se stanu členem posádky. A teprve, když něco nalétám a nasbírám zkušenosti, teprve potom ze mě někdo udělá kapitána letu…. (Jasně u prvních posádek, byl někdo kapitánem už u prvního letu).
Jestli má někdo pro zábavu nalétáno 6000 hodin, pak musí být tak trochu magor (to nemusí být myšleno zle), a je otázka jestli prostě ta volba, udělat ho kapitánem zcela nezkušené posádky, je rozumná.
Nevím jestli tenhle starshipovský přístup SPX, je v případě pilotované mise na místě. Prostě to zkusíme a uvidí se….
Kdyby si ten let koupil jen pro sebe a nebo s dalším lovcem adrenalinu, pak to bude zase něco jiného. Ale tak jak je to prezentováno, mi to úplně rozumné nepřijde.
Pane Procházko, opět si dovolím reagovat já (a přitom já nejsem ten zarputilý mínusář, co vás tak věrně následuje; u mě je to zřejmě ten samý :)).
Trochu vážněji. Vezměte prosím v potaz, že se momentálně nacházíme v pravěku vesmírného turismu. Něco jako “řidičák na raketu” ještě není, a tedy ani nejsou stanovena nějaká univerzální pravidla pro to, kdo raketu pilotovat může a kdo ne. Stanovisko, které zastáváte, je určitě platné v situaci, kdy vesmírné lety provozuje stát. Ale pokud vezmete v úvahu skutečnost, že SX je soukromá firma, která (pokud dodrží nějaké všeobecně platné bezpečnostní principy) si může sama určit nějaká pravidla, pak myslím, že jste ve svém názoru už spíše ultra-konzervativní. Na počátku rozmachu automobilismu to muselo vypadat nějak podobně. Až postupem času se pravidla vytříbila. Ale tenkrát si taky automobily kupovali nadšenci popř. hochštapleři, kteří na to měli, a jak tu věc ovládat se naučili nejspíš od někoho, kdo si ten samohyb pořídil dřív 🙂
Nějak si nerozumíme.
Určitě si SPX do značné míry může dělat co chce v rámci mezí, které určuje FAA. Ovšem pokud udělá v rámci kosmického turismu (který se pochopitelně netýká ani mě, ani Vás ani nikoho dalšího ze zde diskutujících…) nějakou zásadní chybu, pak zabrzdí vesmírnou turistiku nejen u sebe, ale i u dalších společností. Situace kdy výlet stojí rozpočet rozvojové země a ještě při tom zemřete nebo se zmrzačíte (dosaďte si co chcete dle libosti), rozvoji určitě neprospěje. Čekal bych, že tam bude velitel SPX, který má za sebou už nějaký ten let….
Čili vy byste navrhoval, ať se takovéhle lety klidně uskuteční, ale nikoliv pod taktovkou “amatéra”, nýbrž pod velením nějakého armádního pilota popř. rovnou už zkušeného astronauta. Chápu to správně?
Pokud ano, budiž. Je to konzervativní postoj, ale dovedl bych to pochopit. Opatrnosti není nikdy dost, říká se.
Ale co dál? Myslíte například, že u takového modelu skladby posádky bude možné setrvat věčně?
Dle mého úsudku by dřív nebo později stejně došlo k tomu, že na kosmických vehiklech poletí výhradně “amatéři”. Tak nač čekat? Technika je k dispozici, zájemci jsou, peníze taky, veškerá potřebná povolení se seženou..
Z následků potenciálně nepříznivého vývoje událostí bych až takový strach neměl. Říká se taky, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A kdo chvíli stál, už stojí opodál. Vidím v tom kus muskovského rebelantství – přesně jak jste napsal, “prostě to zkusíme a uvidí se”. Ale to je přeci přesně to, co nás všechny čtenáře ElonX na Muskovi baví 🙂 (nebo aspoň většinu).
Hmmm…
Tak záleží jak se na to Musk dívá. Dáte klíčky od svého zánovního Maserati adrenalinovému maniakovi, u kterého víte, že si tam naloží 3 naprosto nezkušené kočky / kocoury, aby před nimi mohl machrovat? Uděláte to jenom když už s tou károu nebudete dále počítat, a v garáži máte něco nového:)
A tady jde ještě o ten aspekt, že když se ten maniak v té káře vybourá tak
a/ nemáte káru
b/ nikomu jí už nepůjčíte
c/ možná tisk začne psát o tom jak to bylo nebezpečné a vy nikomu pár dalších let nepůjčíte ani tu novou káru ….
Když budu vědět, že ten maniak odřídil 6000 hodin v jiných autech, když mi za to předem zaplatí, když na to uzavřu pojistku… … tak proč ne 🙂 Ale tohle už je analogie přitažená až za podvěsek mozkovej.
OK, chápu. Vy jste zrovna ta část čtenářstva, kterou Musk nebaví. A tak nechtěl byste namísto ElonX zkusit třeba iDnes?
Statisticky vzato je pravděpodobnost, že se něco podělá, asi minimální. Falcony jsou prověřené držáky. A ten týpek, co to platí a má tomu i velet, má na kontě 6000 hodin za kniplem a podle všeho lítat umí. To je podle mě už docela slušná kvalifikace pro takový džob.
Ale asi máte pravdu v tom, že Murphyho zákony jsou neúprosné a podělat se může kdykoliv cokoliv. Dokonce i to, co se podělat nemůže, se podělá.
Pokud tedy – zatím čistě teoreticky – připustíme, že se v kterékoliv fázi téhle mise něco závažně… tedy jaksi… podělá, tak asi bude dost záležet na tom, co konkrétně to bude, a jak moc se to tentononc (víte co). V horším případě, tj. pokud by se ta událost vyvinula hodně dramaticky a dopadla hodně špatně, vám asi budou muset dát zahanbeně za pravdu všichni ti mínusáři, a než FAA všechno vyšetří, budou si další zájemci o vesmírnou turistiku muset nechat zajít chuť. A možná i zájemci o suborbitální skoky, a možná opravdu na dlouho (na “spoustu” let ale přeci jen asi ne). Na druhou stranu, v lepším případě bude moct SX rozjet aukci na autorská práva pro budoucí holywoodský film 🙂 Mohlo by se to jmenovat třeba Inspiration4BloodyPayment 😉
Tak jako F9 opravdu není prověřený držák, to je Sojuz. A pokud jde o CD, tak to je v tomto okamžiku takový lepší prototyp…
110 startů F9 už na “prověřený držák” kvalifikuje. Nikdo neříká že Sojuz není “prověřený držák” tak se uklidni.
A CD už je spíš malosériová produkce, ne prototyp.
Vehicle Successes/Attempts Lewis Point AdjWald 95%CI* Consc.Succes Last Fail
==========================================
Soyuz-U 755/776x 0.97 0.96-0.98 1 12/01/16
Jistě, lepší Sojuz prověřený více než dvaceti selháními než v současnosti nejspolehlivější raketa.
Máte recht, když to bouchne jako v roce 2016, tak to pak přejmenujeme na block XX a můžeme tvrdit, že to byla jiná raketa:)
Jen se ztrapňuješ. Soyuz neměl nikdy tolik úspěšných startů v řadě jako má teď Falcon 9, i úspěšnost počet úspěšných startů vs. startů celkem je na tom F9 lépe. Nevím jaké to máš Venca-měřítko spolehlivosti, ale moc ti teda nefunguje ať se na to podíváš z jakéhokoli úhlu 🙂
“Soyuz neměl nikdy tolik úspěšných startů” … Prosím? To myslíte vážně?
Psal “Soyuz neměl nikdy tolik úspěšných startů v řadě jako má teď Falcon 9″ (F9/FH má momentálně 82 úspěšných startů v řadě od nehody Amos-6 v roce 2016). Ale nevím, jestli je pravda, že Sojuz nikdy takhle úspěšnou sérii neměl, nezjišťoval jsem to.
Edit: Tak není. Podle Wikipedie: “Soyuz-U had a streak of 112 consecutive successful launches between 11 July 1990 and 5 May 1996.”
Každopádně má pravdu, že celkovou spolehlivost už má F9 vyšší než Sojuz (98% proti 97%): http://www.spacelaunchreport.com/logsum.html
https://space.skyrocket.de/doc_lau_det/soyuz-u.htm
č. 1027 (27. 4. 1993) má příznak “p”, což jsem bral za partial success, pokud to dobře chápu.
Ale dobře, tak tedy od konce letošního roku bude F9 nezpochybnitelně nejúspěšnější raketou historie 🙂
“It has been reported that the Kosmos-2243 recon satellite launched on Apr 27 was destroyed due to an explosion in the Blok-I third stage of the Soyuz launch vehicle near the end of third stage burn. Space Command cataloged the satellite (or its main fragment) as reentering on May 6.” https://www.planet4589.org/space/jsr/back/news.154.txt
To mi moc nezní jako částečné selhání. 😀 Takže možná ten Falcon fakt už má nejdelší šňůru úspěchů.
Děkuju, tohle přesně se mi nepodařilo najít. Takže úspěšný start to sice byl, ale úspěšná mise rozhodně ne.
K nejdelší šňůře ale i tak Falconu něco málo chybí. Delta 2 má 100 úspěšných startů v řadě a může se tak ze současného prvenství těšit alespoň do léta 🙂
Je to potíž, jak “účastníkům” takového letu říkat.
Podle mě tvrdit, že je to první let tvořený výhradně civilisty, je dost zavádějící. Opak by znamenal, že při všech předešlých letech byl vždy na palubě voják. Což si myslím není pravda.
Samozřejmě chápu, že autor chtěl říct, že tam nebude žádný profesional. Říkat jim tedy amatérští kosmonauti? Asi nemá smysl to vymýšlet takto osamoceně a bylo by třeba vytvořit vhodná jména pro všechny kategorie kosmonautů
No, víš, když si přečteš řadu těch článků, tak tam narazíš na to, že se jedná o první civil, nebo civilian atd. Ano, je zde problém s názvoslovím. To je svatá pravda. Těžko to vysvětlit či přeložit. On totiž asi ani správný název není. Ale je dost pravděpodobné, že do budoucna se to poladí, ikdyž patrně ještě nějaký čas bude matek narůstat, protože takovéto mise se budou spíše jen hromadit.
V tom případě by lepší překlad byl občanský jako opak statního než civilní jako opak vojenského.
Civilní = občanský 🙂
Jako opak státního bych napsal komerční.
Možná soukromý by bylo v češtině nejvhodnější
Slovo soukromý cítím jako neplaceno státní státní agenturou.
Ano, a to to přesně je.
To máš pravdu, jenže to je pouze popis toho, kdo platí. A teď ještě jedním slovem napsat, že tam neletí ani bývalý ani současný astronaut. A že jsou tam všichni tím pádem laici a jedním slovem. Na to narážím, že to názvosloví je zde ošemetné. Civilní, občanský? 🙂
Turistický 🙂
Jenže to taky neplatí plošně. Třeba mise Ax-1 je celá soukromá, ale účastníci říkají, že nejsou turisti, protože neletí na ISS na výlet, ale budou tam dělat vědu. Takže ne každá soukromá/civilní/komerční mise je automaticky turistická.
Jinak, co se týká těch turistů, space flight participants, vědu dělal i Denis Tito,Mark Shuttleworth, Gregory Olsen atd. Takže tohle kritérium nepomůže.
Už se objevilo něco o rozsahu vycviku, který musí mít velitel takového letu? Nebo jaké bude mít pravomoci a schopnosti ten let řídit? Bude dávat Space X těm, co podstoupí určitý výcvik, “řidičák” na Dragon?
Normalne ti to priskrabnou do ridicaku do kolonky S (jako spaceflight), obv …
Potírání rakoviny, tak se na ni musí!
Pěkný Jirko, díky!
Také děkuji za článek.
Axiom – 1 bude už komerční a 55 mio USD je o trochu více (10 %), než jsem četl před rokem. Asi inflace.
Rusové nabídli to jedno místo v sojuzu za kolik? 35 mio USD? Cena by měla jít dolů s opakovatelnou použitelností.
Hodně štěstí a co nejméně použitých sáčků.