SpaceX pokračuje v testování prototypů Starship a zároveň se připravuje na příchod nosné rakety Super Heavy, která možná bude startovat z mořské plošiny.
Následkem výbuchu prototypu Starship SN4 byla poničena rampa v Boca Chica, která poté musela být opravena. SpaceX tedy nemohlo rovnou začít testovat prototyp SN5, ale firma situace využila k tomu, že během oprav prověřila alespoň experimentální nádrž SN7. Ta se od předchozích plnohodnotnějších prototypů lišila tím, že byla menší a jednodušší a hlavně byla vyrobena z nového typu oceli. V současnosti využívaná nerezová ocel 301 je totiž podle Elona Muska dobrá jako tenký plech, ale jako silnější plát už tolik ne. Ocel 304L má trochu jiné složení a podle Muska má být tvárnější a vhodnější pro kryogenní teploty.
Nádrž SN7 byla přesunuta z montážního areálu na nedalekou rampu v pátek 12. června. Poté byla připoutána popruhy a v noci z neděle na pondělí proběhl první test s plynným dusíkem o pokojové teplotě. V pondělí večer našeho času následoval kryogenní tlakový test s kapalným dusíkem, který byl záměrně proveden až do zničení. K selhání nádrže nakonec došlo kolem 23:11 SELČ. Elon Musk poté prozradil, že nádrž nepraskla, nýbrž „začala unikat“ při tlaku 7,6 barů. To je prý dobrý výsledek, který naznačuje, že ocel 304L je lepší než typ 301. SpaceX však už delší dobu pracuje na vlastní slitině 30X, která má být ještě lepší, takže 304L je nejspíš jen dočasné řešení.
Musk dodal, že tato konkrétní nádrž měla pár známých slabých míst, kvůli kterým byla méně odolná, než by mohla být. Příští nádrž (možná SN8?) už bude obsahovat úpravy těchto slabých míst, takže bude schopná odolat ještě vyššímu tlaku než SN7. Některé dřívější prototypy Starship odolaly tlaku 7,5 barů, přičemž nominální tlak během letu by měl být jen 6 barů. Avšak Musk uvedl, že cílem je mít dostatečnou bezpečnostní rezervu, a tak nádrže potřebují spolehlivě odolávat tlaku 8,5 barů.
Nádrž SN7 nejspíš splnila svůj účel a předpokládá se, že další testování, které je zatím plánováno na 19. června, už bude prováděno s plnohodnotným prototypem SN5. Ten už je delší dobu hotový a aktuálně byl dokončen také exemplář SN6. Očekává se, že SN5 absolvuje tlakové zkoušky s dusíkem, poté jeden či více statických zážehů s motorem Raptor, a pokud vše půjde dobře, vše by završil krátký let do výšky 150 metrů. Ten měl původně provést už prototyp SN4, avšak ten byl před testovacím letem zničen kvůli vadnému vybavení rampy. Prototyp SN6 by mohl jako první dostat aerodynamickou špičku a stabilizační plochy a provádět delší testovací lety do výšky několika kilometrů. Všechny tyto komponenty byly aktuálně spatřeny v montážním areálu v Boca Chica.
SpaceX ale plánuje několik kroků dopředu, a tak se začíná připravovat i na první orbitální starty, které už budou vyžadovat nosnou raketu Super Heavy. Hans Koenigsmann ze SpaceX v nedávném rozhovoru prohlásil, že cílem stále je dosáhnout orbity ještě letos, ale že se to možná nestihne. Výroba prvního exempláře Super Heavy ještě nezačala, ale proces je podle Muska stejný jako u Starship, liší se jen počet motorů. Super Heavy má být vybavena 31 Raptory místo původních 37, což by podle jednoho z fanoušků mohlo vypadat takhle:
Elon Musk zároveň prozradil, že v Boca Chica bude brzy postavena 81 metrů vysoká montážní hala pro kompletaci nosičů Super Heavy. Raketa má mít 70 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a bude obsahovat 3600 tun pohonných látek, z čehož 80 % bude představovat kyslík. Otázkou však zůstává, odkud vlastně budou prováděny první orbitální starty se Super Heavy. Elon Musk přiznal, že ještě sám neví, ale ve hře jsou podle něj kromě Boca Chica také rampa LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku a mořská startovní plošina. SpaceX prý aktivně pracuje na všech těchto možnostech, což potvrzuje mimo jiné nabídka práce v Boca Chica, kam firma shání člověka, který by pomohl navrhnout a provozovat mořské startovní zařízení.
Taková rampa by podle Muska mohla mít podobu upravené ropné plošiny a dopravu z pevniny by mohl zajišťovat hyperloop. Mořská plošina je prý potřeba kvůli tomu, že starty a přistání Starship budou velmi hlučné a rušivé, a tak bude nutné je provádět dostatečně daleko od hustě obydlených oblastí. SpaceX plánuje časem provádět až několik startů Starship denně, přičemž nemalý podíl na tom má mít mezikontinentální osobní přeprava. Taková služba se podle Elona Muska „stane realitou“ a první testovací lety by mohly proběhnout už za 2–3 roky. Jak by to mohlo vypadat, ukazuje následující video z roku 2017. Můžete v něm vidět koncept mořské startovní plošiny a osobní přepravu pomocí Starship a Super Heavy. Od té doby však Elon Musk uvedl, že pro dopravu na kratší vzdálenosti by mohla stačit jen loď Starship bez nosné rakety.
Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
Zobrazit komentáře
Muskovi fandím, ale myšlenka cestování raketou mezi městy na Zemi je asi důsledkem nějakého fajn hulení.
Vemte si, kolikrát je zrušen start kvůli počasí, za kterého letadlo normálně odletí. A teď ještě problém s dopravou na odlehlé místo kvůli hluku při startu rakety. Víte přece na co v USA dojel Concord. Nepovolili jim tam létat kvůli hluku.
Vemte si taky ty mraky pozvracených cestujících ve stavu beztíže 🤢. Trénování astronauti to taky občas nedali.
A taky ekologii celého startu. V dnešní době?
Odlet možná dnes, ale potom tam budete za hodinu. Turistika prosím, ale když někdo bude spěchat poletí letadlem.
který je nejde srovnávat F9, který je bohužel citlivý na počasí a SS. Ta má záměrně úplně jiné proporce pravě proto, aby počasí nehrozilo. Ekologie na takové vzdálenosti překvapivě vychází lépe než když stejnou vzdálenost urazíte běžným letadlem. A ano určitě to není pro každého. Koneckonců každý běžně necestuje na druhý konec světa a u kratších letů to smysl nedává
Máte k tomu nějaký zdroj? SS/SH má 4600 t metanu a kyslíku, dálková letadla mají ~150-250 t petroleje. Jak jste tu ekologii spočítal?
Letecké palivá sú na C omnoho bohatšie ak riešime ekológiu uhlíka cca. 85%C k 15% H vs 75%C vs 25%H pre CH4, píšem v hmotnostných % na častice to je 67% H vs 80% H (CH4). Dusík no raketa je v atmosfére relatívne krátko (emisie duskíka reakciou splaín v atmosfére) s tým že neviem aká bude v raptore zmes no predpokladám viac menej vyrovnanú skôr na palivo bohatú pre nižšie teploty, jet preženie cez seba tony atmosférického dusíku teda je tam omnoho viac oxidov dusíka. Nakoniec pevné častice, pri takmer dokonalom spaľovaní metánu (svedčí o tom a ochota vybuchovať) je zase neporovnateľne lepší raketový motor s presne danou zmesou nie atmosférou. Starship samotná bude mať asi 200t metánu s tým že ten stupeň bude už prakticky len vo vesmíre a iba 20t bude potrebné na pristátie. Do do 20 km by sa malo spotrebovať asi 480t metánu pri SH ak predpokladám podobný profil letu a TWR ako F9, prečo do 20 km? No v týchto výškach sa kvôli malej hustote stáva CO2 fakticky transparentné voči IR a dokonca ho skôr emituje po zrážkach s inými časticami čo spôsobuje skôr chladenie týchto vrstiev atmosféry a nie je to až tak výrazný efekt, miešanie tmoféry v týchto výškach už nieje tak výrazné rovnako. Kapacita Starship bude pri E2E viac ako 150t koľko lietadiel prepraví tak vela za tak kratky čas? Emisie CO2 sú/ budú horšie no zasa je menej NOx a pevných častíc. S HTR reaktormi či vysoko efektívnych FV v kombináci so sabatierovým procesom je kyslík a CH4 čistý "obnovitelný" zdroj, vyrábať petrolej zo vzduchu je úplná somarina. Už aj metán sa mi zdá na hrane praktickosti, no stále je násobne reálnejší v ekológii.
Děkuji za vecny prispevek.
Letecke motory jsou vice nez 20x efektivnejsi nez moderni raketove na metan nebo RP-1 (ISP ~8000 s), tak proto jsem chtel nejaky argument. Boeing 77E nebo Airbus A35K zvladne stejnou vzdalenost jako Starship na 150 t leteckeho paliva s vice nez 300 pasazery + cargo.
Pevne castice a oxidy dusiku se z velke casti rozptyli ve vysoke vysce nad oceanem, v tom az takovy problem nevidim, jako kdyz je to ve meste uzavrenem inverzi.
S tim ochlazovanim horni atmosfery si nejsem tak jisty, vyzareny foton ma nizsi energii, nez pred srazkou, takze molekula si cast energie ponecha. Ikdyz ma foton vetsi pravdepodobnost, ze bude vyzaren zpet do vesmiru, tak stale nejakou energii zanecha.
SH/SS take nebude muset startovat s plnymi nadrzemi, takze na realnou spotrebu si budem muset pockat, jestli Elon pusti nejakou informaci.
Cargo bude hooodne zaviset na cene, ptotoze zbozi co se musi takhle rychle dopravit jsou speciality typu "japonec dostal chut na cerstve uloveneho norskeho lososa" (na tohle by se fakt poptavka nasla).Cena letu Ruslanu z Ciny do Ceska se 100 t zdravotnickeho materialu byla kolem 1.3 mil. € (tam letěl prazdny). Musk odhaduje start SH/SS na $900000 na jen na palivu.
Súhlasím o ISP je len pravda. NOx a pevné častice neviem či sa dajú zanedbať rozptýlením, pevné mozno ale NOx sú výzanmé emisie a škodia aj dosť ďaleko od zdroja. No ťažko o tom polemizovať pravda. K ochladzovniu tu ničo o tom je https://www.accessscience.com/content/effects-of-carbon-dioxide-on-the-upper-atmosphere/YB080020
Samozrejme cena je veľká otázka, uvidíme keď to bude lietať, snažil som sa ukázať prečo by to mohlo byť ekologickejšie a ako.
Tak jste to všechno hezky spočítal, ale tak nějak jste zapomněl na kyslík, který se musí vyrobit, uskladnit a tím pádem to s sebou přináší značné emise. Podle mě reálně budou emise asi tak 3x vyšší oproti dálkové letecké dopravě.
Nezabudol, kyslík sa dá vyrobiť celkom čisto už aj dnes vďaka energii z atómu či potenciálne aj "obnoviteľné" zdroje ktoré v dnešnej podobe nezastávam, preto som vyššie spomínal účinnejšie články, všetky prvky sú industrializované existujú a fungujú, kyslík sa robí často priemyselne v dobe keď je energia lacnejšia a to v noci keď aj súčasné atómky nemusia znižovať výkon čo stojí peniaze. Plyn sa dnes stále na rozdiel ťaží. Nikde netvrdím emisie že budú nižšie, reálný celkový dopad na prostredie ale bude nižší. Hovoríme tu hlavne o celkovej ekológii. Ekológia nie sú len emisie ako si myslí polovica ovečiek.
Mluvíš o ekologické energii z atomu, který nám EU a Německo zakazuje ?
Zakazujú to nevzdelané ideológie kvôli strachu z neznámeho a odmietania sa v danej problematike vzdelat namiesta toho sa riadia citmi. Aj podľa IEA je atóm nevyhnutný zdroj energie ak chceme zastaviť či skôr spomaliť klimatické zmeny. To že EU, Nemecko a spol. nemajú v láske atóm je len výsledok tých spomínaných ideológii. Čo sa týka EU ako celku tam ešte boj za jadro nie je úplne prehratý, EU sa vyhovára že nevie spraviť posudok, dúfam že ten posudok nakoniec nebude robiť nejaký študent humanitných vied no vyzerá že tomu sa chcú vyvarovať.
Myslím, že samotná SS by nemusela být tak choulostivá na počasí, jako celá sestava. Je to precijen robustnější objekt.
Uprime neverim ze to stihnou za ty 2-3 roky. Ale i kdyby to trvalo 3×dele a litaly by jen desetinu soucasneho planu, tak je to revoluce
Stihnú či nie aktuálne je to už priorita firmy a len sa pozrime čo zvládli z posledných 6 mesiacov. Z pár "cápkov" so zváračkami pracujúcich v prachu pod holým nebom, máme plnohodnotnú produkciu s tisíckou ľudí cca., vysokú montážnu halu pre Starship, pripravovanú novú halu pre superheavy a takisto začiatok výstavby rampy pre testy superheavy s tým že od počiatku miera na fakt že raz to bude voziť ľudí. Som opatrný no osobne myslím že sa dá pripustiť že sa celkom dosť priblížia tým plánom vo výsledku.
Co podporuje vznik superrychlej prepravy na dlhe vzdialenosti? Je na to dopyt? Mne to stale nedava zmysel. Ved vzdusna doprava sa ubera smerom lacnejsich a uspornejsich lietadiel. Uvazovat nad cenou letenky z NYC do sydney pomocou StarShipu je hlupost, ale zrejme nebude cenovka mala, cize si ju nebude moct dovolit vela ludi a tym padom bude musiet lietat menej casto, nasledne bude obcas vyhodnejsie letiet standardnym sposobom(ak nie bezpecnejsim tak minimalne pokojnejsim).Priprava pasazierov zrejme zaberie viac ako pri lietadlovej doprave + co vsetkych nadopuju oblbovakom pocas letu? Aj priprava na "vylet" na Vomit comet je celodenna a ste na liekoch cely cas a to tam idu ludia, ktory si to zaplatia(mysleno ze chapu co ich caka, nestresuju z neznameho atp), nie bezny cestujuci. Myslim ze realizacia tohoto projektu nebude narazat na technicku stranku, skor na tu financnu alebo ludsku. Mozno niekedy v buducnosti, ked si na "letisku" lahneme, napoja nas na neuralink usbčko a po par hodinach sa preberieme z krasneho sna, ktory si vyberieme z ponuky pred letom a budeme na druhej strane planety. Kazdopadne to je fascinujuce sledovat a mam zimomriavky ak si predstavim ze o 20r si online objednavam medzikontinentalny let, raketou ! :D
Myslím, že taková přeprava v kombinaci s hyperloopem z pevniny na startovací plošinu a zpět bude z časového hlediska velice zajímavou volbou zejména pro obchodníky a manažery.
Ráno vyjede z LA, dopoledne je v Sydney, večer je doma v LA.
Co se týče nákladů, tak ušetříte za piloty a stevardky, 10-20 lidí podle typu letadla,16 hodin jim musíte zaplatit + ubytování v cílové destinaci, diety, ( Starship asi poletí v automatu), jídlo a občerstvení pro cestující ( 30-50 minut vydržíte sedět bez obojího), navigační a traťové poplatky ( ve vesmíru asi nebudou, zatím )
In the same period, its own Sydney to Los Angeles flights — operated by Boeing 777-300ER aircraft — cost it $9652 in food and drink, $9653 in staff pay, $31,117 in airport taxes and navigation services, and over $140,000 in fuel to fly the 361 seat plane.
+ odpisy za letadlo, zhruba 110 000 USD https://core.ac.uk/download/pdf/47185346.pdf
Rozhodovat budou náklady na vývoj Starship, od toho se bude odvíjet cena stroje a tím i odpisy za let. (Airbus A 350 stál vývoj 11 mld EUR, Boeing 777 14 mld USD )
Suhlasim s tym ako to pisal Robert vyssie. Pre aku rit sa tak rozmohol internet,ked teraz chcete aby ludia cestovali po svete hore dole len aby niekomu zaplatili vyvoj SS? Ked som bol na strednej r.1994-1998, tak nam jedna ucitelka vravela,ze ona ako mladsia si myslela,ze uz okolo r. 2000 bude cesta do kozmu skoro taka bezna ako cesta lietadlom. na zaciatku tiez lietali len bohatsi, menej casto, pred krizou ste si dokazali kupit letenku za 20-40 Eur, to su sialene ceny. a mame r 2020 a ked chcete ist do vesmiru ciste teoreticky (aj ked viem,ze uz boli vesmirni turisti) musite mat velmi vela penazi, zaberie vam to kopec casu priprav, atd. Papier znesie vsetko, Staci jedna nehoda SS, a vam garantujem,ze aj ten naj geroj si dobre rozmysli, ci mu stoji byt v Japonsku o 5h skor ako by bol svojim tryskacom,kde ma sukromie,pohodlie, sa dopravi priamo kde chce, a kopec tych drobnosti ktore,ludia co by si SS mohli dovolit prave v SS nebudu mat. Ano mozno si to daju ako nejaky darcek k vyrociu, ale urcite nie na beznu prepravu.
Pokud by člověk vyrazil ráno z LA, tak v Sydney bude ve čtyři hodiny ráno a to je tak trochu k ničemu. Lepší čas je kolem poledne a je v Sydney ráno.Pokud by se vracel po obědě, pak bude v LA někdy kolem půlnoci. Jo to by se už časově realizovat v praxi dalo.
A neni jednoduchsie si "odbehnut" na ten meeting virtualne? S narastajucim vypoctovym vykonom, globalizaciou internetu a zacinajucim prepajanim (zrychlovanim in/out) cloveka a elektroniky mi pride realnejsie ze sa proste vsetci budu stretavat vo virtualnej realite. Staci si pozriet videa z 60rokov ako si ludia mysleli ze v r2000 budeme bezne cestovat na orbitu na velke stanice s gravitaciou(velke prstence)
Na první část - Concorde. Na druhou část - ano, uvidíme, jak vyřeší diskomfort u cestujících.
Tak Concorde skoncil prave pro nezajem
Netuším, jak moc byl provoz dotován. Nikde jsem to nenašel podložené čísly. Jen vím, že letenka byla pěkně drahá a lidi si to pravidelně kupovali. Vývoj se určitě nezaplatil.
Pánové, Concorde hodně skolila ropná krize ... zkuste diskutovat prosím kvalitněji ...
Concorde nesměl létat do USA kvůli sonickému třesku. A proto byl od začátku na odpis. Létal tak jen proto, že ho zaplatili daňoví poplatníci Francie a Velké Británie.
Ten úplný zákaz platil jen nějakou dobu - pak tam normálně lítal.
(Zákazy definitivně ukončil soud - když se prokázalo, že Air Force One byl hlučnější při letu / startu i přistání než subsonický concorde).
Vsak si neodporujeme. Prilis vysoka cena letenek, do toho jeste krize po 11. zari a z toho plynouci nezajem zakazniku.
A omezení nadzvukového letu nad pevninou...
Ok, nečekané vlivy mimo projektová a projektovaná očekávání
Já osobně mám Concorde rád protože tenkrát Evropa ještě byla schopna konkurovat technlogicky USA a Cimrmanovsky prošlapávat slepé vývojové cesty. Stejné je to třeba i s Muskovou oblíbenou A12 (SR71 Blackbird), kdo jej viděl na živo v muzeu tak ví, že to éro má své kouzlo.
Concorde nikdy nebylo plánované jako budoucnost masové přepravy, protože když chci letět 2,5x rychleji, tak aero odpor je 6,25x vyšší a tedy i spotřeba paliva. Tohle už věděli za 1.sv války a ne tak v době konstrukce nadzukových stíhaček. Jenže výhoda Starship je ta, že je schopna letět mimo atmosféru a spotřebovat daleko méně paliva než klasický úsporný civilní turbofan éro. Vojenské strategické rakety jsou schopny dopravit nukleární nálož kamkoliv na světě právě díky převážné délce letu mimo atmo.
Osobně si myslím, že Starship bude přepravovat ze začátku převážně neživý náklad pro rozvoz zboží ala DHL, FedEx atd. protože přepravit náklad do 30 min kamkoliv na Zemi je něco co hned tak nikdo nenabídne (třeba při transplantaci orgánů dost zásadní věc, takže umožní zachránit dost lidských životů třeba).
Raketoplány skončily protože jakožto znovupoužitelný dopravní systém byl nakonec dražší než ruské Sojuzy na jedno použití. Stala se zcela absurdní věc, kdy NASA místo aby udělala jednu nebo dvě evoluce raketoplánu a dotáhla jeho vývoj znovupoužitelnosti do konce, tak naopak vývoj zamrazila a zatížila takovou byrokracií a kontrolami, že jej násobně zdražily (což je zcela absurdní protože měl být naopak násobně levnější). Muskova Starship je raketoplán 3.0, když vezmeme Ruský Buran/Energii jako verzi 2.0.
Stejné to bylo i s elektro auty. V 90 tkách tisíce lidí v USA chtělo odkoupit od GM ty jejich předprodukční EV které měly v používání, ale normálně je nechaly všechny sešrotovat. Musk beztak viděl tohle video a když viděl tisíce lidí co chtějí EV i s těmi špatnými bateriemi, tak mu muselo dojít že s Li-Ion bateriemi to bude výdělečný podnik: http://dokumentarni.tv/veda-a-technika/kdo-zabil-elektromobil-who-killed-electric-car
Musk hlavně napravuje systémové chyby.
Buran byl krok zpatky, ne verze 2.0
Zbozi co potrebuje transport takhle rychle je velmi malo, bude to hlavne o cene za tunu, to uvidime az casem. Ani u tech organu bych to nevidel tak svetle. Je jich celkove nedostatek, takze se vetsina uplatni v blizkem okoli odberu, ne na druhem konci sveta. Snad mozna cina by v tom nasla obchodni model. Zly jazykove tvrdi, ze politicke odpurce rozebiraji na soucastky.
Buran byl ... něco trochu jiného. Krok zpátky, ale rozhodně ne - spíše šikmo kupředu. Schopnosti toho systému - byly impozantní.
Oproti Space Shuttelu umel jen autonome pristat, naopak zase zahodil boostry i hlavni motory pri startu. Tepelny stit mel stejne problemy s opadavanim. Kde je tedy ten prinos?
Mno to je hodně velké zjednodušení.
Tepelný štít sice taky trochu opadával, ale výrazně méně než u STS. (při prvním letu opadaly jen jednotky). A automatika byl obrovský rozdíl v možnostech použití a využitelnosti dostupné nosnosti.
STS vcelku zbytečně tahal ssebou těžké motory celou dobu. Ve skutečnosti stejně většinu práce odvedly SRB ... a SSME byly více méně spíše druhý stupeň. Výsledek byl, že Buran byl prostornější a měl o cca 20% vyšší nosnost nahoru a o 30% dolů (rozdíl cca 5 tun v obou případech).
Energia jako nosič, bylo neskutečné zvíře, a na rozdíl od shuttlu ji bylo jedno, co je těch 95 tun co má na zádech. Jestli nese Buran s nákladem, nebo něco jiného. STS se takto použít nedal.
To full auto už sem zmínil... ale byla tam ještě třeba možnost, přidat "levně" motory, které by umožnily atmosférický let a opakovaný nástup na přistání. Buran a Energia bohužel skončili dříve, než mohli něco skutečně předvést (a doladit).
Jednoduše byly to dost jiné systémy, přestože vypadaly podobně.. a ve zpětném pohledu byl Buran zřejmě lepší varianta. STS kombinování nosiče a lodi do jednoho nakonec spíše uškodila. Možná by to bylo jinak, kdyby STS byl tak snadno znovupoužitelný, jak se původně plánovalo... ale realita byla hodně jinde.
Destiček opadaly jednotky, ale kolik jich bylo na výměnu/znovupřilepení se neví. Taky to bylo prvním letu, ne po X startech. Ale jo, asi to bylo lepší než u Shuttlu.
Nosnost na LEO je o 2500 kg ve prospěch Burana, nosnost dolu jsem nenašel.
Energia sice měla obří nosnost, ale neuměla doručovat na LEO, na to byl potřeba druhý stupeň a uplatnění nenašla, mimo Burana letěla jen jednou a tam selhal 2. stupeň.
Motory pro "go around" by se dost podepsaly na nosnosti nahoru i dolu. Na to bych těch motorů potřeboval 5 místo stávajících 2 + palivo. Shuttle to teoreticky taky mohl umět, stačilo by přidat nádrž. Praxe ale ukázala, že je to zbytečné i při pilotovaném letu.
Tím přidáním nádrže u STS myslíš, jako pro orbital maneuvering motory?
Možná to bylo jako s raketoplány, vysoké náklady mimo rozpočet projektové kalkulace a nečekané vlivy. Co neroste, to padá, zásada expanze. Co se rozroste, to jen klesne, neskončí. Ale ok, jasně, že taky máte svůj poctivý díl pravdy.
Tady do té analogie zapadají i ty havárie ... :-)
Ano, komentář již nejde upravovat, tak jinak ...
Mimochodem, pokud má někdo soudnost, najde si třeba téma "TGM a hilsneriáda" a "Proč chtěli Češi vidět na šibenici" a pak dokáže i mínusy pochopit.
So enjoy
Teorie je taková, že Starship bude mít díky snadné znovupoužitelnosti tak nízké mezní náklady na start, že i cena letenky bude moct být relativně nízká (někde mezi economy a první třídou). To v kombinaci s tím, že to bude na velké vzdálenosti rychlejší než cesta letadla, má znamenat, že o takovou službu bude zájem. Samozřejmě ale až čas ukáže, jestli je ta vize realistická, nebo se objeví nepřekonatelné problémy, kvůli kterým Starship najde uplatnění jen u cest do vesmíru.