Internetem aktuálně prolétla poměrně překvapivá zpráva. Plošiny LZ-1 a LZ-2 na Mysu Canaveral, které SpaceX využívá pro přistávání Falconů, mají být pronajaty dvěma jiným firmám. Co to znamená pro SpaceX a jejich přistávání na pevnině? Firma navíc už buduje věž na rampě SLC-40, aby odtud mohly už letos startovat Dragony.

Nejdříve trocha kontextu a historie. Přistávací plošiny Landing Zone 1 a 2 se nacházejí na floridském Mysu Canaveral v oblasti bývalé startovní rampy LC-13, kde v minulosti startovaly rakety Atlas. SpaceX si v roce 2015 tuto zdemolovanou rampu pronajalo a vybudovalo zde nejdříve jednu a později také druhou betonovou plošinu pro účely přistání svých raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Plošina se původně nazývala Landing Complex 1, ale později byla přejmenována na Landing Zone 1 (zkráceně LZ-1). Pravděpodobně proto, aby se ve zkrácené podobě LC-1 nepletla s běžnými startovními rampami (např. rampou LC-39A neboli Launch Complex 39A). Původně zde měly vzniknout celkem tři přistávací plošiny, ale SpaceX se nakonec spokojilo s dvěma. To je mimochodem důvod, proč později vybudovaná přistávací plošina u kalifornské rampy SLC-4E dostala označení LZ-4 namísto LZ-3.

Satelitní snímek Landing Zone 1 a 2 po přistání prvního stupně při CRS-13 (Zdroj: DigitalGlobe)

První pokus o přistání na LZ-1 proběhl 22. prosince 2015 během mise Orbcomm-2. Přistání se zdařilo a jednalo se o úplně první úspěšné přistání raketového stupně v historii SpaceX. Později došlo k mnoha dalším úspěšným přistáním a konkrétně na LZ-1 a LZ-2 proběhlo k dnešnímu dni už celkem 33 přistání. LZ-1 je s průměrem 86 metrů větší než LZ-2 a SpaceX ji používá přednostně. Na LZ-2 proto přistávají především boční stupně Falconu Heavy. Nedávno zde ale při misi HAKUTO-R M1 poprvé přistával také Falcon 9, protože na LZ-1 tehdy ještě stála raketa z předchozí mise OneWeb F15.

Historicky první úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon během mise Orbcomm-2 v prosinci 2015 na LZ-1 (Foto: SpaceX)

Přistání na pevnině je možné pouze u méně náročných misí, a tak SpaceX s Falcony častěji přistává na mořských plošinách JRTI, ASOG a OCISLY. I tak jsou ale přistání na LZ-1 a LZ-2 celkem běžným jevem. Proto bylo poměrně překvapivé, když se aktuálně objevila zpráva, ve které Americké kosmické síly oznámily uzavření nových dohod s různými kosmickými firmami ohledně pronájmu několika startovních ramp spadajících pod floridskou základnu Cape Canaveral Space Force Station.

Rampa LC-15, odkud před mnoha dekádami startovaly rakety Titan, byla nově pronajata společnosti ABL Space Systems, která provozuje malou raketu RS1. Historická rampa LC-14, odkud odstartoval do vesmíru John Glenn jako vůbec první Američan, byla pronajata firmě Stoke Space. Ta vyvíjí velmi nevšední a kompletně znovupoužitelnou raketu využívající princip aerospiku. A nakonec oznámení obsahovalo také překvapivou informaci, že rampa LC-13, kde SpaceX momentálně provozuje plošiny LZ-1 a LZ-2, byla pronajata společnostem Phantom Space a Vaya Space. První z nich založil Jim Cantrell, který byl i u zrodu SpaceX, zatímco Vaya Space se dříve nazývala Rocket Crafters. Obě firmy vyvíjejí malé rakety.

Raketa RS1 před svým prvním startem. Skončil neúspěchem. (Foto: ABL Space Systems)

Co tedy pronájem LC-13 znamená pro SpaceX? To bohužel pořád není úplně jasné. Víme však, že společnosti Phantom a Vaya nebudou komplex sdílet se SpaceX, jelikož budou mít výhradní užívací právo. V krátkodobém časovém horizontu by se prozatím nic měnit nemělo, protože nějakou dobu bude trvat, než nové nájemní smlouvy vejdou v platnost. Nicméně je evidentní, že SpaceX plánuje v blíže neurčeném budoucím čase LZ-1 a LZ-2 opustit.

Firma Elona Muska ale bude pravděpodobně nadále potřebovat nějaké místo na pevnině pro přistání Falconů startujících z Floridy. Ovšem, teoreticky by šlo úplně všechna přistání přesunout na mořské plošiny, ale to je pro SpaceX nepraktické z hlediska financí, logistiky i času a bylo by to v rozporu s ambiciózními plány neustále navyšovat počet startů, které firma provádí každý rok. SpaceX se k situaci kolem opuštění LZ-1 a LZ-2 oficiálně nevyjádřilo, ale jako nejlogičtější se jeví možnost, že firma prostě přesune floridská pevninská přistání někam jinam. Vybudování jednoduché betonové placky není časově ani finančně náročné, takže otázka je spíše ta, kde přesně nové přistávací plošiny vzniknou.

Přistávací plošina LZ-1 s človíčkem uprostřed (Foto: SpaceX)

Jedna možnost je přesunout místo pro přistání Falconů přímo k existujícím startovním rampám LC-39A a SLC-40. SpaceX se v roce 2015 rozhodlo vybudovat LZ-1 o několik kilometrů bokem, částečně nejspíš i z důvodu potenciálního rizika, které představovaly tehdy neprověřené pokusy o přistání raket. Dnes už je ale SpaceX jinde a může se pyšnit více než stovkou úspěšných přistání v řadě, přičemž přistání na pevnině neselhalo v podstatě nikdy. Jedinou výjimkou byla mise CRS-16, při které Falcon 9 sice původně mířil na LZ-1, ale kvůli selhání roštových kormidel raketa automaticky provedla nouzové přistání do vody. SpaceX, NASA či kdokoli jiný, kdo na Canaveralu či v Kennedyho kosmickém středisku provozuje nějaké své zařízení, se tedy rozhodně dnes nemusí bát, že jim nějaký Falcon „spadne na hlavu“ nebo nezdařené přistání poškodí něčí infrastrukturu.

Stupeň B1050 po nouzovém přistání do vody během mise CRS-16 (Foto: AmericaSpace)

Druhou možností je vybudovat nové přistávací plošiny pro Falcony takzvaně na zelené louce. Například již zmíněný Jim Cantrell z Phantom Space aktuálně naznačil, že SpaceX možná bude chtít přesunout přistávací komplex do severní části Kennedyho kosmického střediska. A možná ne náhodou zrovna zde SpaceX výhledově plánuje vybudovat startovní rampu LC-49 pro Starship. Není tedy obtížné si představit, že by se v chystaném novém komplexu mohlo najít místo i pro přistávací plošiny pro Falcony. Ty navíc budou potřeba jen dočasně, protože dříve nebo později mají být Falcony i Dragony zcela nahrazeny Super Heavy a Starship. Následně tedy mohou být přistávací plošiny využity pro jiné účely. Uvidíme, pro jakou možnost se SpaceX nakonec rozhodlo.

A na závěr ještě jedna novinka týkající se budování nové floridské infrastruktury pro SpaceX. Už dříve jste si u nás mohli přečíst o tom, že NASA si vyžádala vybudování záložního řešení pro starty s lodí Dragon. Důvodem je to, že Dragony momentálně můžou startovat pouze z rampy LC-39A, kde SpaceX zároveň buduje infrastrukturu pro starty obří Starship. NASA proto vyjádřila obavy, že případná nehoda Starship by mohla vyřadit z provozu také rampu pro Falcony, která je hned vedle. Agentura by tak přišla o kriticky důležitý způsob dopravy svých astronautů a zásob na Mezinárodní kosmickou stanici.

Budovaná rampa pro Starship ve floridském komplexu LC-39A se nachází hned vedle rampy pro Falcony (Foto: Greg Scott)

SpaceX se proto rozhodlo, že provede upgrade rampy SLC-40, aby odtud bylo možné provádět mise s lodí Dragon. Dozvěděli jsme se o tom teprve loni v září, ale projekt pokračuje dobře a Bill Gerstenmaier ze SpaceX letos v únoru uvedl, že rampa SLC-40 bude připravená na pilotované mise Crew Dragonu už ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Ale nejdříve odtud prý odstartuje nějaká mise s nákladním Dragonem. Potřebné stavební práce zahrnují především výstavbu věže a nástupního ramene, aby se astronauté mohli dostat do Dragonu, když je raketa vztyčená. Záběry z aktuálního živého přenosu z jedné z misí SpaceX prozradily, že firma už na rampě SLC-40 stihla vybudovat základy pro novou věž:

I spy, with my little eye, something beginning with T.

The foundations for the new Tower (CAA Tower, initially to be used for Cargo missions, but eventually Crew capable) at SLC-40.

Adds redundancy in case 39A's CAA becomes damaged. Cropped from the SpaceX webcast. pic.twitter.com/OLkG3fgQe9

— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) March 9, 2023

Je tedy možné, že alespoň jedna ze zásobovacích misí CRS, které SpaceX plánuje na letošek, vzlétne už z upgradované rampy SLC-40. Z ní Dragon startoval naposledy v březnu 2020, kdy proběhla finální mise Dragonu první generace. Od mise CRS-21 už SpaceX přešlo na modernější Dragon 2, který startuje výhradně z rampy LC-39A, kde přítomnost nástupního ramene usnadňuje nakládání časově citlivého nákladu do lodi.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Petr Melechin (see all)

• Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
• Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
• Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení