SpaceX nabídlo NASA Starship pro projekt návratu vzorků z Marsu, plus další nové zakázky firmy

Tento článek bude pojednávat o dalších zakázkách, které si SpaceX v nedávné době zajistilo, či je aspoň minimální šance, že by je získat mohlo. Nejprve se podíváme na studii, kterou má SpaceX vypracovat pro americkou NASA ohledně možnosti využít Starship pro návrat vzorků z Marsu. Následně zamíříme do Thajska, protože firma Thaicom plánuje rozšířit flotilu svých telekomunikačních satelitů a opět si objednala start u SpaceX. Poté se již přesuneme k velmi nejistým a nikým nepotvrzeným kontraktům na vynesení dvou různých nákladů. Jeden se týká vynášky několika družic pro firmu Astranis a druhý by zajistil dopravu družic pro společnost AST SpaceMobile, která chystá službu konkurující Starlinku.

Náš přehled začneme společným projektem evropské ESA a americké NASA na dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Jde o velmi komplexní, časově náročný a také značně nákladný projekt, který by měl umožnit zkoumat v pozemských laboratořích unikátní vzorky získané na povrchu Marsu. Celý projekt se původně měl sestávat z několika kroků. V té první měl americký rover Perseverance nasbírat vzorky půdy a hornin a postupně je odkládat. Na tento sběr měl navázat evropský rover, který by tyto vzorky sesbíral a dopravil k nosné raketě. Poté by následovalo jejich přeložení do nákladového prostoru nosiče a vynesení na oběžnou dráhu. Zde by je vyzvedla evropská sonda, která by je dopravila zpět k naší Zemi. Nicméně, značná finanční náročnost projektu ze strany NASA vedla oba partnery k tomu, že se snaží všemi možnými dostupnými způsoby snížit náklady a zkrátit čas, které tato mise vyžaduje. Jedním z těchto způsobů byla i dubnová výzva americké NASA, která oslovila své průmyslové partnery, aby jí zkusili navrhnout alternativní, levnější či rychlejší řešení celého projektu.

Na výzvu zareagovalo celkem 48 různých firem, které zaslaly své návrhy. Z nich NASA počátkem června vybrala původně sedm návrhů, aby k nim koncem srpna přidala návrh osmý. Každé z vybraných firem byl udělen kontrakt na fixní částku až do výše 1,5 milionu dolarů a kandidáti budou mít nyní devadesát dní, aby vytvořili své studie. Po jejich dokončení NASA všechny studie zhodnotí a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu návratu vzorků. Jednou z firem, která byla pro provedení studie vybrána, je i SpaceX, která do studie přihlásila svou vyvíjenou kosmickou loď Starship. Mezi další vybrané účastníky patři například Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman či Rocket Lab, který je onou osmou oslovenou firmou. Za pár měsíců se snad dozvíme více o konkrétnějších plánech jednotlivých firem, SpaceX zatím uvádí pouze vágní popis studie:

Podle této návrhové studie bude SpaceX spolupracovat s NASA na zhodnocení řady možností, jak nejlépe využít schopnosti Starship k tomu, aby společně splnily cíle stanovené v programu NASA pro návrat vzorků z Marsu, přičemž se sníží složitost a riziko, sníží se celkové náklady pro NASA, urychlí se návrat vědeckých dat vysoké kvality a umožní se další vědecký výzkum a průzkum Marsu.

Za druhou zakázku SpaceX se nyní přesuneme do Thajska, kde sídlí satelitní a telekomunikační společnost Thaicom. Ta v současnosti provozuje flotilu čtyř družic na geostacionární dráze a ráda by k nim přidala družici pátou s názvem Thaicom-10. Družici postaví na základě kontraktu ze září 2023 firma Airbus Defense and Space na plně elektrické a softwarově definované platformě OneSat. Satelit je určen k zajištění internetových služeb pro zákazníky z oblasti východní Asie a Pacifiku. Společnost Thaicom nebude družici provozovat sama, přibližně 40 % její kapacity si pronajala společnost Eutelsat. Počátkem letošního října firma Thaicom oznámila, že nosičem této chystané družice bude Falcon 9 firmy SpaceX, který ji na oběžnou dráhu vynese v roce 2027. Jak tomu v případě komerčních zakázek bývá, přesná cena nebyla zveřejněna. Závěrem bych rád dodal, že pro SpaceX půjde již o čtvrtý start, který pro společnost Thaicom uskuteční. Těmi předchozími byly Thaicom-6 z ledna 2014, Asiasat-6 / Thaicom-7 ze září 2014 a pak Thaicom-8 z května 2016.

Po představení těchto potvrzených kontraktů se nyní přesuňme do oblasti nejistoty a spekulací, protože i takové zakázky se někdy v kosmonautice objevují. A začneme v Americe, u firmy Astranis, která se specializuje na stavbu menších družic určených k práci na geostacionární dráze. Se SpaceX má tato společnost poměrně dobré vztahy, již v minulosti si u ní objednala hned dva starty. Jeden se uskutečnil v květnu 2023, nicméně dva měsíce po dosažení cílové dráhy vynesená družice Arcturus selhala. Druhý start pro firmu Astranis by se měl uskutečnit ještě letos a vyneseny při něm budou čtyři menší družice pod souhrným názvem Block 2. Tím ale firemní plány nekončí, plánuje se totiž start i dalších pěti družic s názvem Block 3. Již v prosinci loňského roku jsme na našich stránkách spekulovali, ze by i tento náklad mohl být vynesen Falconem 9, ale žádné další oficiální informace od té doby zveřejněny nebyly. Nicméně, v srpnu 2024 uveřejnil server Next Spaceflight informaci, že i Block 3 bude vynesen raketou SpaceX s předpokládaným termínem startu v příštím roce. Stejnou informaci také uvádí web SAT Now a fórum NASA Spaceflight. Nakolik jde ale o ověřenou informaci, to mi není známo.

Další potenciální start je ještě více postavený na vodě než celkem pravděpodobná zakázka firmy Astranis. Jde o misi pro společnost AST SpaceMobile (ASTS), která buduje satelitní síť umožňující spojení běžných telefonů a pomocí družic na oběžné dráze. SpaceX pro ASTS uskutečnilo již dva starty. Při misi Starlink 4-2 v září 2022 byla vynesena družice BlueWalker 3 a před necelým měsícem dopravil Falcon 9 na oběžnou dráhu pět družic v rámci mise Bluebird Block 1. Tím však rozhodně plány firmy AST SpaceMobile nekončí, protože její konstelaci by mělo tvořit celkem 248 družic. Chystá také vyspělejší družice než ty, které byly vyneseny v rámci Blocku 1. První z těchto nových satelitů budou vyneseny v rámci mise Bluebird Block 2, která se uskuteční někdy mezi letošním prosincem a březnem příštího roku. ASTS má pro tento start již zajištěnu i nosnou raketu, jejíž identitu zatím bohužel oficiálně neznáme.

Tolik tedy k představení nákladu a nyní se podíváme, na jakých základech zde spekulujeme, že by nosičem mohl být Falcon 9. Když v červenci letošního roku selhal horní stupeň Falconu 9, vyšel na serveru Space News článek, který informoval o odkladu startu mise Bluebird Block 1. Původním doplňkem tohoto článku byla také informace o chystané misi Block 2, kde jako nosič byl uváděn Falcon 9. Nedlouho poté došlo ale k redakční úpravě a zmínka o Falconu 9 pro Block 2 byla z článku beze stop odstraněna. Prozradil autor tehdy něco, co neměl a na přání ASTS článek upravil, nebo šlo jen o zbožné redaktorovo přání? Upřímně nevíme. Celou tuto kapitolu bych rád uzavřel informací, že start Blocku 2 na Falconu zmiňuje i stránka impulso.space, nicméně tento server neznám, takže bych byl velmi opatrný a nepředjímal bych jakékoliv závěry. Osobně se domnívám, že tato zakázka se SpaceX spíše vyhne.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!