SpaceX má povolení provozovat dalších 7518 satelitů Starlinku a upravilo svůj plán pro úvodní menší konstelaci
V březnu 2018 jsme informovali o tom, že SpaceX získalo povolení na vynesení 4425 satelitů, které mají sloužit jejich plánované síti Starlink, jejímž prostřednictvím chce SpaceX nabízet levný internet po celém světě. Od té doby se situace značně změnila, neboť SpaceX upravilo svůj plán a část původní konstelace bude provozovat na výrazně nižší orbitě. Firma zároveň nově získala povolení provozovat dodatečných 7518 satelitů, čímž celkový počet dosáhne téměř 12 000 družic. SpaceX je navíc musí všechny vynést a zprovoznit do 9 let.
Vizualizace první fáze konstelace Starlink (Autor: Mark Handley)
Protože není dobré zbytečně dlouho chodit kolem horké kaše, pojďme rovnou na hlavní novinku dnešních zpráv. Společnost SpaceX aktuálně dostala od FCC (Federal Communications Commission) povolení i na vynesení zbylého počtu 7518 satelitů své sítě Starlink. SpaceX má tedy konečně ve svých rukou povolení na vypuštění všech 11 943 plánovaných satelitů. Zprovoznění celé satelitní sítě je prozatím plánováno zhruba na rok 2025 a SpaceX bude tento projekt stát přibližně 10 miliard dolarů.
Podle původního plánu mělo všech 4425 satelitů obíhat po drahách ve výšce 1100–1300 km, přičemž prvních 1600 satelitů by pracovalo ve výšce 1150 km. Podle nové povolenky FCC SpaceX svůj plán upravilo a 1584 z původních 4425 satelitů bude mít svou pracovní výšku daleko níže, přibližně v 550 km nad mořem. Došlo tedy k malému snížení velikosti plánované konstelace. Sníží se také počet orbitálních rovin, ve kterých těchto 1584 satelitů bude pracovat, z původních 32 jich nově bude jen 24 a v každé rovině bude místo 50 satelitů pracovat 66. Sklon oběžné roviny zůstává stejný, tedy 53°. Plán je satelity vynést do výšky 300–350 km a satelity se na výslednou dráhu ve výšce 550 km dopraví samy pomocí elektrického Hallova motoru.
Nižší pracovní výška mimochodem vysvětluje, proč demonstrační satelity Tintin A a Tintin B nakonec zůstaly na oběžné dráze ve výšce 514 km a nevystoupaly na původně plánovaných 1125 km (nejspíš tedy nešlo o poruchu, jak se spekulovalo). SpaceX v povolence FCC vysvětluje, že „tyto dva protoypy firmě umožnily otestovat komunikační vybavení, lépe pochopit, jak využít výhod nižší oběžné dráhy a nabrat zkušenosti se vzájemnou koordinací dvou nedalekých orbitálních objektů.” Získané lekce z těchto testů pak firma prý aplikovala při vývoji nových verzí svých satelitů.
Nižší pracovní výška úvodní satelitní konstelace má hned několik výhod. Jednou z nich je jejich snazší deorbitace. Po skončení práce budou přesunuty satelity na orbitu s parametry 300 km v perigeu a 550 km v apogeu, na které do 6 měsíců shoří v atmosféře. Pokud budou motory satelitu neaktivní, ale bude možno satelit zorientovat v prostoru tak, aby měl co nejvyšší tření o atmosféru, deorbituje satelit do 3 let z počáteční kruhové orbity ve výšce 550 km. V situaci, kdy nebudou funkční motory ani setrvačníky, dojde k deorbitaci do 5 let (v případě vysoké sluneční aktivity i dříve).
Jak bude probíhat postupné budování satelitní konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
Další výhodou změněné výšky orbity je i nižší spotřeba paliva pro její dosažení. Nižší oběžná dráha satelitů také znamená, že se sníží latence signálu, což je klíčový parametr internetových služeb. V této výšce bude i vyšší tření o atmosféru, což znamená, že satelit bude muset usilovněji udržovat konstantní výšku, ale nový design Hallova motoru sníží jeho práci na 50 %. V těchto výškách je i nižší radiace, takže jednotlivé prvky družic nebudou muset být tak radiačně odolné. A v neposlední řadě, majitelé a operátoři dalších satelitních konstelací budou méně ovlivněni provozem sítě Starlink.
Za zmínku také stojí tohle video od profesora Marka Handleyho, který pomocí vlastních simulací analyzuje, jaký vliv bude mít snížení provozní výšky satelitů na 550 km:
V nové povolence se objevila další zajímavá informace, která většině novinářů unikla. Ona úvodní konstelace 1584 satelitů totiž nejspíš bude značně zjednodušená a nabrané zkušenosti během jejich vynesení a provozu pak budou průběžně aplikovány na budoucí satelity, které budou pokročilejší a schopnější.
SpaceX v úvodní fázi vynese a zprovozní první generaci satelitů, která bude mít záměrně zjednodušený design, aby umožnila rychlejší vynášení a usnadnila výrobní proces, přičemž u dalších generací budou průběžně přidávány nové funkce. SpaceX bude například nejdříve používat pásmo Ku pro komunikaci mezi satelity a bránami i uživatelskými terminály. Později pak budou přidány čipsety a další technologie umožňující komunikaci s branami v pásmu Ka. SpaceX také bude nejdříve používat parabolické antény pro své pozemní brány, a jak se bude systém vyvíjet, budou zavedeny alternativy využívající fázové pole.
Z jiné části povolenky pak vyplývá, že satelity budou zpočátku vybaveny jen čtyřmi zrcadly pro komunikaci s ostatními satelity místo původních pěti. Z těchto informací dohromady vyplývá, že SpaceX chce satelity začít vynášet co nejdříve a učit se za pochodu. Nebude tedy čekat, až dokončí vývoj potřebných čipů či levných terminálů s fázovými anténami, a místo toho začne vynášet zjednodušené satelity, které dokáže vyrobit už teď, a i když nepůjde o finální produkt se všemi potřebnými funkcemi, získané zkušenosti a data z jejich vynášení, vypouštění a provozu, budou mít nesmírnou cenu pro další vývoj, a takto se firma k těmto datům dostane dříve.
To je ostatně způsob, jakým SpaceX funguje i v oboru raket. Místo aby se spuštěním projektu čekalo až do chvíle, kdy je všechno perfektní, hotové, a stokrát otestované, firma radši udělá test s betaverzí produktu, který následně postupně vylepšuje na základě získaných dat a zkušeností. Příklad je třeba vývoj rakety Falcon 9, kde Block 5 byl v podstatě od začátku cílem, ale než se k němu firma dopracovala, vytvořila několik meziverzí, na jejichž základě upravovala plánovaný finální produkt.
Tímto jsme si tedy vysvětlili upravený plán pro strukturu úvodní konstelace. Nyní se podíváme na dalších 7518 nových satelitů, na které SpaceX právě získalo povolení. To je obrovské množství – pro představu, na oběžné dráze se momentálně nachází zhruba 5000 satelitů. Z pochopitelných důvodů je tedy velkou obavou riziko vesmírného smetí. 7518 satelitů této sekundární konstelace Starlinku bude pracovat ve výškách 335–346 km, kde je odhadovaná životnost družic někde mezi 6 měsíci a 4 roky za předpokladu, že nedojde k jakýmkoliv úpravám pracovní výšky prostřednictvím motoru. Jinými slovy, v případě jakéhokoliv selhání tato velká část konstelace nebude způsobovat dlouhodobé narůstání množství kosmického odpadu. Toto riziko s sebou ponesou pouze satelity pracující ve výškách nad 650 km, kdy doba setrvání na oběžné dráze bude dle FCC vyšší než 25 let.
Hororová představa zaneřádění oběžných drah okolo Země (Zdroj: Outer Places)
Dle povolenky FCC získalo také 4425 satelitů povolení k použití pásma V k již dříve povoleným pásmum Ka a Ku. Pásma V a Ku budou sloužit uživatelům sítě a pásma V a Ka budou sloužit pro „gateway links”, sledování, příkazy a telemetrii. 7518 nově povolených satelitů bude používat pásma V pro všechny účely. Pásmo 37,5–42 GHz bude používáno pro komunikaci vesmír-Země a 47,2–50,2 a 50,4–51,4 GHz pro směr Země-vesmír. Poslední zmíněný pásmový rozsah (50,4–51,4 GHz) je nově povolený, všechna předchozí pásma už obsahovala původní povolenka SpaceX ze srpna 2017.
Odkloňme se ale už od detailního rozboru změn v rámci samotné sítě Starlink a pojďme se podívat na jiné zajímavosti z této oblasti. Jelikož je pořád v platnosti pokyn, že SpaceX musí polovinu svých satelitů (téměř 6000) vynést do 19. listopadu 2024 a zbytek vynést a zprovoznit do 19. listopadu 2027, vyvstává otázka, jak toho SpaceX docílí a kolik peněz to bude stát.
Server gaveshan.com vytvořil cenový odhad, který ale berte s určitou rezervou, protože výsledná nosnost a objem nákladního prostoru lodi Starship (původně BFR/BFS) se můžou změnit. Budeme předpokládat následující interní ceny: 10 milionů dolarů za start Super Heavy Starship a 40 milionů dolarů za start Falconu 9. Pokud Starship vynese při každém startu 240 satelitů a Falcon 9 20 satelitů, bude to znamenat 60 startů lodi Starship a 600 startů Falconu 9. Což vyjádřeno v dolarech znamená, že vynesení celé konstelace pomocí lodi Starship bude stát 600 milionů dolarů a pomocí Falconu 9 nezanedbatelných 24 miliard dolarů. Ve výsledku to však nejspíš dopadne tak, že satelity začne vynášet Falcon 9 (možná už příští rok) a o několik let později začne létat Starship, který by měl celý proces výrazně zrychlit. Nicméně o něco výše jsme zmínili, že SpaceX plánuje nejdříve provozovat zjednodušenou verzi satelitů, která by měla umožnit „rychlejší vynášení”. To by mohlo značit, že úvodní sada satelitů bude o něco menší než ta finální, a tak by Falcon 9 mohl těchto satelitů pobrat více. Počet satelitů, které raketa může vynést, totiž v tomto případě nebude omezen nosností rakety, ale objemem aerodynamického krytu.
Fanouškovská vizualizace vypouštění satelitní konstelace Starlink z lodi Starship. Na hroznu je dle autora 156 satelitů. (Autor: lamontagne / fórum NSF)
Další zajímavou skutečností je fakt, že povolení pro provoz satelitní konstelace nedostalo jen SpaceX. Společnosti Kepler Communications, Leosat a Telesat nově také dostaly povolení vstoupit se svou satelitní sítí na americký trh.
- Kepler Communications je kanadská společnost, která plánuje vytvoření satelitní sítě čítající 140 družic. Tato společnost vypustila první technologický demonstrátor své satelitní sítě v lednu roku 2018 z Číny na raketě CZ-11. Satelity mají nabídnout globální konektivitu internetu věcí (IOT).
- Leosat je americká společnost, do které investovaly společnosti Hispasat a JCSat Sky Perfect. Její satelitní konstelace má čítat celkem až 108 satelitů. Tato společnost chce nabídnout vysokorychlostní a zabezpečené internetové připojení po celém světě.
- Telesat je rovněž kanadská společnost, která plánuje vypustit 117 satelitů, aby vytvořila globální vysokorychlostní internetovou síť s nízkou latencí signálu. Tato společnost také v lednu 2018 vypustila první pokusný satelit pomocí indické rakety PSLV. SpaceX pak v létě 2018 pro tuto společnost vyneslo dva geostacionární satelity – Telstar 18V a 19V.
Mezi další subjekty v této oblasti patří například společnost OneWeb, která má povolení FCC už od loňského roku a plánuje vynesení 882 satelitů. Její první satelity se už pomaličku připravují ke startu z jihoamerického Kourou. Konkrétně k tomu prvnímu dojde v únoru 2019 a nosičem bude ruská raketa Sojuz-ST. Společnost O3b spadá pod SES a plánuje vlastní konstelaci na střední oběžné dráze. O společnosti Iridium a její satelitní konstelaci jsme vydali nedávno článek a chystáme k němu další dva díly.
Video, které vysvětluje, zda je na oběžné dráze dostatek místa pro plánovanou konstelaci:
Na závěr článku bude dobré připojit několik posledních údajů. V srpnu 2018 platilo, že kolem naší modré planety obíhá 4857 satelitů, z nich je ovšem pouze 1980 stále aktivních. Jen za loňský rok přibylo na různých geocentrických drahách 453 nových těles, což se rovná 5 % všech objektů, které kdy byly vyneseny do vesmíru. Celkově bylo do vesmíru za celou dobu vyneseno celkem 8126 objektů, z nichž 22 % bylo vyneseno v posledních 8 letech. Mimochodem, z těchto 453 objektů vynesených loňský rok je z nich na libovolné oběžné dráze již jen 390, takže 14 % z nich už vstoupilo zpět do atmosféry.
Pro SpaceX tedy projekt Starlink už zdaleka není jen teoretickým projektem. Ze strany FCC už od jara běží odpočet a firma má před sebou nepředstavitelně obrovský úkol vynést 12 000 satelitů během 9 let, a tak musí začít dělat nelehká rozhodnutí a pomalu rozpohybovat celý kolos. Upravený plán vynést nejdříve zjednodušené satelity značí, že firma finalizuje konkrétní způsob vynášení úvodní konstelace na raketě Falcon 9 a zároveň je to krok, jak umožnit dřívější testy v reálném provozu. První várka satelitů by podle Elona Muska mohla být vynesena zhruba v polovině příštího roku. SpaceX tvrdí, že potřebuje jen 800 satelitů ke spuštění služby v několika regionech a k tomu by prý mohlo dojít do roku 2021. První fáze čítající 4425 satelitů pak má být dokončena do roku 2024. Tou dobou však začnou dosluhovat první vynesené satelity, takže kromě zbylých 7518 satelitů bude potřeba do roku 2027 vynést také náhrady za ty staré. To bude opravdu možné jen s pomocí nové rakety Super Heavy Starship, která je však podle aktuálních informací na dobré cestě k prvním zkušebním letům.
Zdroj informací: FCC
Podpořte projekt ElonX
nevie niekto ako je to s povolenim pre vysielanie nad uzemim mimo usa? asi americky urad nemoze vydavat len tak povolenie na vysielanie nad inymi krajinami
vie niekto ci uz poziadali o povolenie na prevadzku siete aj v inych krajinach?
Co jsem tak pochopil, tak FCC na těchto regulích pracuje s ITU (Mezinárodní telekomunikační úřad), a výsledná pravidla pak budou de facto platit globálně. Ostatní země pak asi můžou zakázat provoz služby ve vlastní zemi, ale už nemůžou ovlivnit, jestli satelity budou moct být vyneseny, nebo ne. Ale předpokládám, že pokud mají nějaké připomínky, mají/měly možnost se ozvat během těchto úvodních fází, kdy se pravidla teprve formulují.
Ale zaznamenal jsem to jen tak letmo, tak se můžu mýlit. Třeba mě někdo opraví.
o vynesenie nejde, vesmir nepatri nikomu, ale ide o to vysielanie na danych frekvenciach lebo v niektorych krajinach sa napr. s tymi frekvencia pocita pre 5G siete, zrovna v tom pasme pracuju aj niektore vojenske radary a pod.
argument, ze sa mali ozvat kym to fcc schvalovalo velmi neberiem, lebo takto medzinarodna spolupraca vypadat nema a ani ITU nefunguje tak, ze uradnici schvaluju globalne pravidla/standardy tam to schvaluju takto vyznamne veci clenske staty
toto je podla mna dost podstatna tema ale zaujimave, ze nikto sa ci uz v pripade profesionalnych novinarov, alebo len takych fanusikovskych blogerov, tejto teme nevenuje, vsetkych len zaujima kolko satelitov bude a kolko ich dokaze musk vyniest na jednej rakete 🙂
Na 5G sítě a další věci se samozřejmě bere ohled při návrhu těch pravidel, takže toho bych se nebál. Každopádně to není tak, že co si odsouhlasí FCC, to platí, ale spíš to je tak, že to je nejvlivnější a nejzkušenější orgán v oboru, takže i když si ostatní země můžou vymyslet vlastní pravidla, obvykle to dopadne tak, že jen převezmou pravidla nastavená FCC, protože je to nejjednodušší. Moc tomu nerozumím, ale takhle nějak jsem to pochopil z těch pár diskuzí, kde se to řešilo.
Souhlasím, že je to potenciálně zajímavé téma, ale aby se o tom dalo něco rozumného napsat, bylo by to potřeba pořádně nastudovat, a to vzhledem k tematice není zrovna vzrušující představa. 😀 Je to dost suché téma, což nejspíš vysvětluje, proč se do toho novináři moc nehrnou. Je to spíš taková věc pro hodně úzké publikum.
jedna vec je, ze sa pravidla a standardy co zavedie fcc(alebo kludne aj niekto iny) zavedu(po odsuhlaseni clenmi itu) ako pravidlo/standard ITU, ale ina vec je ci krajiny deleguju pravomoc na inu krajinu rozhodovat o tom kto nad ich uzemim bude prevadzkovat nejaku sluzbu. toto sa mi verit nechce, ze by taka cina, alebo rusko suhlasilo s tym, ze americania budu rozhodovat o tom kto nad ich uzemim moze poskytovat internet
jasne, toto vela ludi nezaujima ale pritom je to mozno dolezitejsie ako samotny navrh satelitu 🙂
teraz napr. prebieha v eu diskusia ako najlepsie zdanit americkych technologickych gigantov ktori poskytuju sluzby v eu, ale platit dane sa im tu velmi nechce 🙂 a toto bude tiez dost zaujimave ako poskytovanie toho internetu bude fungovat aj z pohladu zdanovania ziskov
nevies kolko spacex a ine firmy zacvakali za tak siroke frekvecne pasmo? pri 3g a 4g to boli miliardove sumy a pri 5g to nebude inak
Já jsem ještě přemýšlel nad jinou věcí. Na kolik některé ty další satelitní konstelace budou ignorovat rakety F9 při vynášení svých satelitů, o BFS ani nemluvě. Protože v případě takového třebas OneWebu, když ten Sojuz-ST vynese najednou 10 satelitů při celkovém počtu 882 satelitů, tady, ať se na mě nikdo nezlobí, se už opravdu může vyplatit vynášení na levnější raketě. Prostě mě zajímá, nakolik skousnou svou hrdost a nakolik budou chtít podporovat konkurenci. Přičemž si myslím, že ale takový oneweb do toho asi nepůjde, když už je to v podstatě následník sítě Boeingu. Na druhou stranu, pokud se nahrnou všichni k Jeffovi, taky dobře, aspoň bude mít zákazníky.
Super prehľadný a výborne spracovaný článok 🙂
Díky, jsem rád, že se líbil, ale rozhodně nejsem výhradním autorem. Dosti podstatnou měrou se na něm podílel i Petr Melechin. Za sebe bych to rozhodně nazval kolektivním dílem.
Super info,
otázka je, jaká bude cena toho internetového připojení. Pokud bude “snesitelná”, rád podpořím SpaceX jako zákazník Starlinku 🙂
Myslím, že ani SpaceX ještě pořádně neví, za kolik budou moct tu službu nabízet. Určitě mají nějaké odhady a vytyčený cíl, ale zatím je hodně neznámých, které to mohou ovlivnit.
Nicméně pokud nebydlíte někde na samotě u lesa, tak Starlink nebude určen pro vás.Jednotlivé satelity dokáží v jeden moment obsluhovat omezený počet uživatelů, takže to není určeno pro hustě osídlené oblasti. Až bude v provozu všech 12 000 satelitů, tak to bude v tomhle ohledu o něco lepší, ale asi nikdy to nebude určeno přímo pro města.
K čemu to tedy je, vypustit 12000 satelitů a bude to jen pro omezeny počet lidí. Chapu že signál bude například na moři a neosidlenych oblastech, ale nejak mi hlava nebere proc tolik satelitu pro maly uzitek.
Vubec vyrobit a vypustit 12000 satelitu, pro jedinou vec mi prijde naprosta hloupost. A to uz nemluvím o nejake údržbě teto site satelitu.
Popravdě tento projekt Elona me prijde jako největší hloupost. Představte si ze si tam kazdy provozovatel nějaké site vynese 12000 satelitu jak to bude vypadat. A za 10 let budou satelity zastarale…
neviem ako je to so šírkou pásma, ale možno sa pre huste osídlené oblasti urobia prístupové body, ktoré budú bežní užívatelia používať cez optiku a predsa to bude rýchlejšie ako káblom priamo do USA…
To by potom těch satelitů nemuselo být tolik. Jsem očekával, že z toho bude internet pro všechny, jen z oběžné dráhy – jako třeba běžná satelitní TV …
Satelitní televize je oproti internetu mnohem jednoduší, všem se vysílají stejná data a pouze jedním směrem. U internetu bude problém se šířkou pásma. Jeden vysílač LTE taky dokáže obsloužit jen určitej počet lidí
Starlink je pro SpaceX naprosto klíčový projekt. Příjmy jsou odhadovány na 30 miliard dolarů ročně, zisky určitě budou v řádech miliard dolarů ročně. Bez těchto příjmů si nedokážu představit, že by na Marsu mohla vzniknout kolonie. Potencionálních zákazníků je hodně. Pořád je na Zemi pár miliard lidí, kteří nemají připojení k internetu. I když by bylo v jejich finančních silách si pořídit připojení k internetu, tak prostě nemají možnost. Pro nás v Evropě Starlink asi nebude mít moc význam. Je tu velká hustota osídlení a všude už je zasíťováno. Nejvíc zákaníků nejspíš bude v Africe, Jižní Americe a Asii. Položit optický kabel na dně moře je relativně jednoduché a levné, ale položit optický kabel na pevnině je na některých místech skoro nemožné. V první fázi bude Starlink jakási alternativa k optickým páteřním sítím. Nebudou připojení přímo koncový uživatelé, ale provideři, kteří budou dál poskytovat připojení. Při takto velkém počtu satelitů může výrobní cena jednoho satelitu klidně klesnou na desetinu ceny. S podobnou myšlenkou vynesení tisíců satelitů pro poskytování internetu si v minulosti pohrávali třeba v Applu nebo Samsungu.
“Omezený počet lidí” jsou stále miliardy lidí (zhruba polovina světové populace momentálně nemá přístup k internetu), takže ten potenciální zisk plynoucí z vyplnění takové díry na trhu je obrovský.
Nikdo jiný kromě SpaceX momentálně nemá možnost vynést tolik satelitů, protože SpaceX je v unikátní pozici díky tomu, že má přístup raketám za ceny, které jsou několikanásobně nižší, než k čemu mají přístup ostatní. Takže bych se nebál, že takových megakonstelací v dohledné době vznikne vícero.
Jinak životnost satelitů je dokonce jen 5 let, ale to je záměr, nikoli vada. Technologický pokrok je tak rychlý, že ty satelity budou už po těch pár letech zastaralé, takže je rozumnější je nechat kontrolovaně zaniknout v atmosféře a průběžně nahrazovat novými.
Asi jste ten članek nečetl co?
Já bych na to řekl asi toto.
Ve vzduchu máme trvale kolem 10000 letadel a k tomu na vodě asi 160000 lodí. Když k tomu započítáme to, co není aktuálně vidět a nebo u letadel je na zemi, tak jsme řádově na 200000 zákaznících. Mezi další zákazníky budou jistě patřit odlehlá místa po celém světě, kde bych očekával další statisíce zákazníků. Pokud by jen na začátku bylo 1 000 000 zákazníků, tak bude stačit zisk 1 000 USD ročně na zákazníka na potřebnou jednu miliardu příjmů. Ale ono to je jinak, každý zákazník bude mít jiné potřeby. Pokud jde o letadla, vidím tam dvě nezávislé připojení, jedno na interní komunikaci aerolinka – letadlo a druhé pro cestující. V tomto případě může být cena za měsíc na toto připojení klidně pár set dolarů, protože se prostě vyplatí.Naopak u lodí to tak horké nebude s výjimkou těch osobních. Co ale zatím nikdo nezmínil, tato síť satelitů může poskytovat spojení i na opačnou stranu. Máte cubesat a potřebujete nonstop připojení? Není problém za pár peněz. Nemusíte provozovat žádné drahé pozemní stanoviště, ale dostanete svá data klasicky po internetu.
Ještě bych přihodil armádu. Už jen to, že si letectvo zamluvilo testy(přenosu na letadlo)hned při první příležitosti, už jen to ledacos naznačuje. A nejde jen o přenášení dat na klasická letadla. Bezpilotní stroje získávají čím dál větší podíl ve výzbroji a bezpilotní letadla(lodě, vozidla) by tak získala schopnost nasazení kdekoli na světě a klidně s obsluhou doma.
No a v neposlední řadě má USA v zahraničí spoustu vojáků, zvyklých na net, sociální sítě a požadujících pravidelné spojení s rodinou a přáteli doma.
Vůbec bych se nedivil, kdyby právě tito uživatelé zpočátku vydělávali víc než civilové…
A já přihodím autonomní auta. Vsadím se, že každá Tesla bude mít satelitní internet. A jistě to nabídnou i všem ostatním.
Jsou tam konstelace se 100 družicemi, největší konkurent Oneweb má necelých 1000, nemyslite, že to SpaceX prehnali s tím jejich číslem?
Nepřehnali, prostě mají jiné ambice. 100 satelitů nikdy nebude mít takovou kapacitu jako 10 000 satelitů.
Díky za super článek a za každodenní novinky. 🙂
Hehe – tá vizualizácia… “Space corn” 😀 super článok!
Taky se mi ten obrazek dost libil, a byly tam jeste dalsi dva podobne :-). Obrazek jak na objednavku, takovy sem zrovna hledal.
Mám pocit, že Musk zažije další produkční peklo. Vyrobit sondu je z hlediska čistoty provozu a kontroly něco jiného než vyrobit elektroauto a udělat jich několik tisíc během pár let zní šíleně.
No, tak teď pro změnu bude spát v kanceláři SpaceX a dělat 90 hodin týdně. Fakt blázen 🙂
Já z toho mám pocit, že urychlení vývoje nové lodi a zkrácení vývoje satelitů může být důsledek snahy stihnout termín od FCC na vynesení dostatečného počtu satelitů. A až se zkomplikuje vývoj Starship, jako že se zkomplikuje, tak budou letošní problémy v Tesle jen taková sranda. Co se stane pokud stihnou vynést např. 3/4 satelitů?…
Momentálně to je nastavené tak, že po vypršení časového limitu SpaceX dostane povolení na provoz jen těch satelitů, které stihlo vynést. Ale myslím, že realisticky bude možné získat nějaké prodloužení termínu či výjimku, pokud SpaceX ukáže, že to se Starlinkem myslí vážně a aktivně pracuje na jeho spuštění. Ten časový limit tam je hlavně proto, aby firmy nezažádaly o povolení, dostaly vyhrazenou část přenosového pásma a pak na tom X let neseděly, aniž by reálně pracovaly na zprovoznění služby. Takže i když SpaceX současný termín nestihne, ale vynese třeba dost satelitů na to, aby službu spustilo v omezené kapacitě, nejspíš nebude problém zařídit nové/upravené povolení pro vynesení zbytku i po původním termínu.
Jenže oni nebudou vyrábět sondy, satelity. Budou je dělat low cost provedení ze standardních součástek a to jim vše hodně ulehčí. Stejně tak bych neviděl jako zásadní to čisté prostředí.