V dnešním článku se podíváme na konkrétní příklady z nedávné doby, které hezky ilustrují schopnost SpaceX pružně reagovat na měnící se požadavky zákazníků. Řeč bude o překopání harmonogramu série startů Falconu 9 s družicemi společnosti SES a poté si ukážeme dobrou vůli, kterou firma SpaceX prokázala americkému letectvu v souvislosti s přesunem startu na jinou startovní rampu.
Firma SES je již dlouhá léta pravidelným zákazníkem firmy SpaceX. Od prosince 2013, kdy raketa Falcon 9 poprvé vynesla náklad pro tuto velkou telekomunikační firmu, letěly firemní nosiče s náklady firmy SES celkem šestkrát. Nejvýznamějším z těchto startů, který se zapsal nejen do dějin SpaceX, ale vyryl hlubokou brázdu v dějinách světové kosmonautiky, se stala mise SES-10 z března 2017. Tehdy byla komerční družice poprvé dopravena do vesmíru na již použitém prvním stupni rakety Falcon 9. Příjmy firmy SES plynou hlavně ze služeb telekomunikačních družic na geostacionární dráze, ale společnost už několik let provozuje na střední oběžné dráze konstelaci 20 družic O3b, které zajišťují internetové připojení řadě zákazníků po celém světě. Vynáška těchto družic byla dokončena v roce 2019. Už od roku 2017 ovšem firma SES plánuje modernizaci této satelitní konstelace.
Za tímto účelem si SES nejprve v září 2017 objednala u firmy Boeing stavbu 7 nových družic O3b mPOWER. Už od roku 2019 víme, že nosičem pro tyto družice bude raketa Falcon 9. Mělo se původně jednat o dvě mise v roce 2021, ale tyto plány vzaly za své, když si firma SES v roce 2020 přiobjednala čtyři další družice. Tehdy se rozhodla změnit i počet startů. Nově se mělo jednat o čtyři starty – při prvních třech by byly vyneseny tři družice a ten poslední měl dopravit na oběžnou dráhu zbylé dvě. Celý plán se ale postupně dostával do skluzu a počátkem letošního května se opět změnil. Nyní už nepůjde o starty čtyři, ale počet se navýšil na pět. Nejprve by se během 3. čtvrtletí letošního roku měly uskutečnit tři mise a při každé z nich dopraví rakety Falcon 9 na oběžnou dráhu dvě družice. Čtvrtá mise, při které budou do vesmíru dopraveny družice tři, se následně uskuteční v posledním čtvrtletí letošního roku. A zbylé dvě družice se vydají na svou cestu v roce 2024. První z pěti misí O3b mPOWER už u nás má podrobný profil, kde najdete další informace.
Toto přeorganizování harmonogramu misí O3b mimochodem znamená, že už neplatí původní plán provést druhou misi s Falconem 9 v režimu bez přistání prvního stupně. Tím mělo být zajištěno, že druhá várka družic bude moct být zprovozněna zhruba ve stejnou dobu jako ta první, i když odstartuje o něco později. Družice ale nejspíš ještě nejsou připraveny, a tak byl harmonogram kompletně přepracován a už není potřeba zahodit první stupeň B1049.11. Ten tedy bude místo toho použit na červnové misi Nilesat-301. Stále platí, že stupeň nebude přistávat, akorát z toho nyní bude těžit jiný zákazník. Jeho geostacionární družice totiž díky tomu nejspíš bude vynesena výše a na svou provozní dráhu se dostane o něco dříve, než kdyby si raketa musela rezervovat část paliva pro návrat a přistání.
Tato škatulata ukazují, jak pružně dokáže SpaceX reagovat, i když jde o přidání dodatečné mise v dost pozdní fázi příprav. To v tomto oboru rozhodně není běžné, protože společnosti jsou obvykle omezeny dobou potřebnou pro výrobu rakety pro start, což vede k tomu, že starty je nutné objednávat aspoň dva roky dopředu. Oproti tomu SpaceX má díky znovupoužitelnosti prvních stupňů o dost vyšší flexibilitu a dokáže vyjít zákazníkovi vstříc v případě nečekaných změn.
Tím se dostáváme k misi NROL-85, která se na svou pouť do vesmíru vypravila už v polovině dubna letošního roku. Až 14 dní po této události se však objevila zpráva, která zasluhuje zmínku. Když SpaceX tuto misi v roce 2019 získalo, mělo za ni obdržet od armády přibližně 83 milionů dolarů a raketa Falcon 9 měla startovat z floridské rampy SLC-40. Tato rampa je vhodná zejména ke startům na dráhy s malým či středním sklonem. Lze z ní startovat i na dráhu polární, ovšem kvůli neobvyklé trajektorii letu, při které se raketa vyhýbá floridskému pobřeží, to pro nosič znamená snížení nosnosti.
Někdy začátkem roku 2021 však americké letectvo kontaktovalo SpaceX s tím, že by tento náklad potřebovalo vyslat na jinou dráhu. Šlo o dost neobvyklý krok, který se neděje nikterak často a už vůbec ne v takto pokročilé fázi přípravy celé mise. Zbýval přibližně rok do startu a firma SpaceX již zahájila integrační práce na své floridské základně. Protože americké letectvo je důležitým zákazníkem, rozhodlo se SpaceX vyjít letectvu vstříc. Nabídlo, že povolí změnu startovní rampy bezplatně, ale za tuto laskavost si vymínilo, že bude pro tuto misi moci použít již letěný první stupeň Falconu 9. Americké letectvo souhlasilo a družice nakonec odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii s raketou, jejíž první stupeň B1071 předtím letěl na misi NROL-87.
Dalším příkladem neobvyklé flexibility SpaceX je nedávný kontrakt s britskou společností OneWeb. Ta se ocitla v prekérní situaci, když v důsledku války na Ukrajině přišla o možnost vynášení svých družic pomocí ruské rakety Sojuz. Svou satelitní konstelaci ale firma potřebuje dokončit co nejdříve, což by normálně byl velký problém, protože jak jsem vysvětloval výše, starty je obvykle nutné objednat aspoň dva roky dopředu. A OneWeb jich potřeboval celou řadu a nejlépe hned. Ale ve světě nebyl s výjimkou SpaceX v podstatě nikdo další, kdo by takovému požadavku dokázal vyhovět v dostatečně krátkém časovém horizontu. A i když je Starlink od SpaceX přímým konkurentem sítě OneWebu, společnost Elona Muska vyšla OneWeb vstříc a možná už v létě odstartuje Falcon 9 s první várkou družic britské konstelace, tedy pouhých pár měsíců po uzavření kontraktu. Další mise by pak měly následovat, ale přesný harmonogram zatím nebyl oznámen.
V podobné situaci jako OneWeb se ocitly také některé evropské a další družice, které měly původně startovat na Sojuzech. Některé z nich možná budou nakonec také přesunuty na rakety SpaceX a díky flexibilitě firmy by to pro tyto družice ani nemuselo znamenat výrazné zpoždění.
[starbox id=2,7]
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Je nejake info o tom aku maju maximalnu vyrobnu kapacitu druhych stupnov? Ci uz ju dosiahli, alebo uz dlhsie vyrabaju na sklad, alebo ako to s nimi funguje?
Lebo v podstate od nich zavisi tato flexibilita a moznost pridavania xy dalsich misii za rok.
O druhých stupních toho bohužel moc nevíme, výroba se dá vyvozovat pouze z počtu startů ročně. Nedávno jsme o tom diskutovali pod jiným článkem.
Nezávidím vám udržovat databázi lerů. Sonda Psyche je posunuta a někteří vtipkují, že poletí se starship.
Tohle je první odklad Psyche snad od oznámení kontraktu. Problém jsou spíš ty USSF mise, ty mají zpoždění už skoro dva roky a pořád se čeká, až budou připravené družice.