SpaceX je levnější, a tak by prý mělo sondu Lucy vynést místo konkurenční ULA

Soudní spory jsou pro obchodní společnosti něco jako sůl, některé se soudy živí, jiné berou soudní proces jako poslední opravný prostředek pro dosažení svých zájmů. My tu pro vás máme další díl volného seriálu o žalobách, protestech a rivalitách SpaceX a dalších firem Elona Muska. Kauza, na kterou se podíváme dnes, je poněkud neobvyklá. Je o ní totiž k dispozici jen velmi málo informací a navíc od začátku sporu do jeho konce neuplynulo ani čtvrt roku. Protest se týkal rozhodnutí NASA udělit kontrakt na vynesení meziplanetární sondy Lucy společnosti ULA na úkor SpaceX, které nabídlo nižší cenu.

Nejdříve se musíme vrátit až do února roku 2015. Tento měsíc totiž NASA stanovila jako termín, do kterého měly být poslány návrhy nových misí, které budou uskutečněny v rámci programu Discovery. Jedná se o program levných sond a v jeho rámci vznikla například sonda Dawn, teleskop Kepler či sonda k Merkuru MESSENGER. Po uzávěrce programu NASA oznámila, že přišlo celkem 28 návrhů. Z těchto návrhů potom v říjnu 2015 vzešlo pět finalistů, mezi kterými se mělo rozhodnout, a vítěz měl být jen jeden. V lednu 2017 však došlo k velkému překvapení, když byly vybrány mise dvě. První z těchto dvou misí, zvaná Psyche, bude zkoumat stejnojmenný kovový asteroid, a druhá, pojmenovaná Lucy, se vydá k Jupiterovým trojánským asteroidům. 31. ledna 2019 NASA oznámila, že kontrakt na vynesení Lucy do vesmíru si vysoutěžila firma ULA s raketou Atlas V 401. NASA za tuto vynášku zaplatí 148,3 milionů dolarů. Zda se soutěže o tento kontrakt účastnila i jiná firma, tehdy nebylo zveřejněno. Ale protože pro NASA jsou certifikovány pouze čtyři rakety – Atlas V, Delta IV, Delta IV Heavy a Falcon 9 –, přičemž pouze poslední jmenovaná nepatří ULA, dalo se z toho poměrně snadno odhadnout, že SpaceX se řízení zúčastnilo taky, i když tehdy nereagovalo na žádosti o komentář.

Reakce se dostavila o 14 dní poté, když SpaceX 13. února 2019 podalo protest ke kontrolnímu úřadu GAO (Government Accountability Office). Jako důvod uvádělo, že  je schopno vynést sondu za podstatně nižší cenu. Mimochodem, jedná se o vůbec první protest SpaceX proti rozhodnutí NASA od doby, kdy pro ni SpaceX začalo létat, tedy od roku 2010. GAO o tomto protestu neuveřejnil jakékoliv informace kromě té, že o něm musí rozhodnout do 22. května 2019.

Zkusme se teď v krátkosti podívat na srovnání cen obou raket, a ukážeme si, zda je na argumentu SpaceX alespoň trošku pravdy.

• SpaceX na svém webu uvádí cenu startu na Falconu 9 62 milionů dolarů, ale ceny pro armádu a NASA jsou vzhledem k náročnějším požadavkům vždy o něco vyšší. SpaceX si u předchozích kontraktů NASA za Falcon 9 účtovalo 82 milionů (Jason-3), 87 milionů (TESS) a 97 milionů (Sentinel-6A).
• Podle aplikace Rocket Builder na stránkách ULA stojí raketa Atlas V 401, tedy základní verze, 109 milionů dolarů. Tato raketa vynese družici Lucy na její pouť k trojánům za 148,3 milionů, je to tedy nárůst o 36% proti základní ceně rakety.

Obě firmy tedy zvedají ceny svých raket při vynáškách pro NASA či armádu ceny zhruba o třetinu, přesto je vidět, že finální cena za Falcon 9 by i v tomto případě nejspíš byla výrazně nižší než u Atlasu V.

K protestu SpaceX vydala prohlášení i firma ULA, která podle serveru Space News zmiňuje klíčový bod. Kontrakt byl podle prohlášení udělen ULA proto, že je schopna poskytnout NASA jistotu startu v daném startovním okně, které se otevírá v říjnu 2021 na pouhých 20 dní. Pokud by se nestihlo odstartovat, nemohla by mise proběhnout způsobem, pro jaký byla navržena.

Klíčovým prvkem v rozhodnutí NASA tedy nebyly peníze, ale schopnost zajistit vynesení nákladu ve stanoveném termínu. Pokud máme být upřímní, v tomto bodě má opravdu SpaceX co dohánět. Je sice pravda, že se SpaceX v poslední době znatelně zlepšilo v tom, že ke startu rakety dochází 5–10 dní po statickém zážehu, stále se však firma potýká s menšími odklady. A to nezmiňujeme obří zpoždění, které řada nákladů nabrala po haváriích misí CRS-7 či Amos-6.

Oproti tomu ULA má tradičně vyšší spolehlivost a daří se jí lépe dodržovat termíny. I tak však rozhodně nemá čistý štít, obzvlášť v poslední době. Například na konci roku 2018 byl několikrát odložen start Delta IV Heavy s družicí NROL-71 kvůli technickým problémům i počasí a nakonec proběhl asi 6 týdnů po původně plánovaném termínu. Stejně tak byl aktuálně odložen start Atlasu V se satelitem AEHF-5 o více než dva týdny kvůli problému s bateriemi na raketě. Nemluvě o misi Cygnus OA-6 v roce 2016, kdy se motor RD-180 na Atlasu V vypnul předčasně, ale horní stupeň tehdy naštěstí vzniklou ztrátu dohnal. Bylo to však opravdu těsné a kdyby se motor vypnul byť jen o sekundu dříve, mise by skončila nezdarem, protože nákladní loď Cygnus by se nedokázala dostat na potřebnou orbitu.

Takže je diskutabilní, jestli ULA opravdu je v dnešní době z hlediska termínů stále spolehlivější než SpaceX. Navíc se bavíme o startu v roce 2021, kdy už dodržování termínu obou firem může vypadat opět jinak.

Bezprostředně poté, co SpaceX podalo protest, byla NASA nucena zastavit práce na stavbě sondy Lucy, dokud nedojde k rozřešení. Podle webu GAO navíc SpaceX 25. března 2019 podalo další protest proti stejnému kontraktu, přičemž ho odmítlo komentovat. Vše ale skončilo krátce poté, když 4. dubna 2019 SpaceX svou stížnost stáhlo bez jakéhokoliv komentáře. Přípravy mise Lucy tak mohly pokračovat.

Týden po stažení protestu NASA oznámila, že udělila SpaceX zakázku na vynesení družice DART, která má jako první v historii narazit do asteroidu a tím se pokusit upravit i jeho dráhu. To samozřejmě svádí k myšlenkám, že právě tohle bylo důvodem stažení protestu SpaceX. Jde však jen o spekulace a nepotvrzené domněnky. Víc informací k této kauze zkrátka není k dispozici.

Než se ale pro dnešek rozloučíme, zkusíme si přeci jen ukázat, že i na této pro SpaceX neúspěšné kauze se dá najít něco pozitivního. Družice NASA vynášela dlouhé roky hlavně ULA a před ní společnosti Lockheed Martin či Boeing svými raketami. Ovšem od okamžiku, kdy se se začala soutěží o vynášení nákladů účastnit SpaceX, klesla cena raket ULA o 20–40 milionů. Zde je možno souhlasit s redaktorem serveru Teslarati Ericem Ralphem, který k tomu napsal, že možnost ušetření dalších 50 milionů dolarů by bylo pro amerického daňového poplatníka samozřejmě příjemné, ale pokud se tak nestane, nebude to konec světa. Já k tomu za sebe dodávám, že není všem dnům konec. Třeba bude mít SpaceX úspěch při dalším výběrovém řízení a my se dočkáme startu nějaké zajímavé sondy na palubě Falconu 9.

Na samotný závěr bych ovšem chtěl říct, kde se vzalo jméno této mise NASA, tedy Lucy. Před 4 milióny lety žila na této planetě samice rodu Australopithecus afarensis. Tuto kostru v roce 1974 objevil Donald Johanson a nazval ji Lucy. Proč Lucy? Zvolil toto jméno podle známé písně skupiny Beatles – Lucy In The Sky With Diamonds z roku 1967. V roce 2017 potom samotná NASA vydala článek, kde ukázala provázanost názvu mise, nalezené kostry i populární písně.

Předchozí články o sporech Elona Muska a jeho firem:

• SpaceX žaluje americké letectvo ohledně udělení kontraktu na vývoj nových raket
• Jak se projevovala rivalita mezi SpaceX a Blue Originem?
• Jak začala rivalita mezi SpaceX a společností OneWeb?
• Proč Tesla nemůže v některých amerických státech prodávat svá auta?
• Tesla žaluje čínskou automobilku Xpeng a americký start-up Zoox za krádež obchodních tajemství
• Elonovinky #35: Trest pro Muska za podvod s cennými papíry