SpaceX chce koncem roku vyrábět jednu Starship týdně, rychlost vývoje je neuvěřitelná
Testovací nádrž Starship SN2 před tlakovou zkouškou s vodou v březnu 2020 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Pouhý týden po nezdařeném testu prototypu Starship SN1 už SpaceX provádí zkoušky nové testovací nádrže SN2, která má být opět o něco lepší. Už s ním dokonce byla provedena první tlakovací zkouška s vodou. Taková rychlost je v kosmickém průmyslu bezprecedentní a dobře ilustruje zcela odlišný přístup SpaceX k vývoji.
Eric Berger, redaktor magazínu Ars Technica, nedávno navštívil areál SpaceX v texaské Boca Chica, kde společnost 24 hodin denně vyvíjí a vyrábí komponenty pro kosmickou loď Starship. Berger dostal přístup do rozličných výrobních hal a také vyzpovídal Elona Muska. Vznikla tak úžasná reportáž o tom, že Musk neusiluje jen o vyrobení jednoho exempláře Starship, nýbrž chce navrhnout raketu, továrnu a výrobní procesy tak, aby bylo možné levně vyrábět stovky či tisíce lodí Starship a nosičů Super Heavy. Musk dále mluvil o problémech prototypů Mk1 a SN1, neduzích prvních Raptorů a plánovaných testovacích letech Starship. Doporučuji přečíst celou reportáž, ale pro neangličtináře jsem přeložil ty nejzajímavější úseky.
Přeložené úseky mohou být zkráceny či jinak redakčně upraveny.
Potřebujeme více pracovníků
Reportáž začíná popisem porady, kterou svolal Elon Musk v neděli 23. února v jednu hodinu ráno (!). Začátkem února totiž SpaceX v Boca Chica uspořádalo náborovou akci, během kterého najalo několik tuctů nových pracovníků. Muskovi ale stále přišlo, že práce v Boca Chica neodsýpá. Chtěl vědět, proč výroba Starship neprobíhá 24 hodin denně. Proč se neustále nesvařují ocelové plechy a nevytvářejí se z nich nádrže, z kterých by mohla být složena další raketa?
Inženýři a technici mu vysvětlili, že je potřeba více pracovníků, aby bylo možné přiřadit lidi k rozličným stanovištím, a ti se tak mohli specializovat na daný úkon. Musk odpověděl: „OK, není problém. Můžete najmout víc lidí, ale mějte na paměti, že za ně budete ručit. Nevoďte sem vašeho příbuzného, který má problém udržet si zaměstnání. Riskujete vlastní reputaci.“ Ke zvýšení počtu pracovníků mělo dojít okamžitě. Společnost ve výsledku během dvou dnů přidala 252 nových pracovníků, převážně místních. Začali pracovat už následující den. Před rokem tu přitom pracovalo jen asi 12 lidí.
Selhání prototypu SN1
Starship SN1 před testováním v únoru 2020 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Redaktor Eric Berger do Boca Chica dorazil den poté, co na rampě vybuchl prototyp Starship SN1, takže byl svědkem dění, které následovalo. SN1 nikdy neměl letět. Plán byl takový, že pokud prototyp přežije tlakovací test, bude na něj nainstalován motor Raptor a provede se statický zážeh. Pokud by vše proběhlo v pořádku, Musk by možná dal svolení k instalaci a testovacímu zážehu dalších dvou Raptorů, ale spíš asi ne. Inženýry sice mrzelo, že SN1 selhal, ale zároveň věděli, že SN2 bude brzy hotový.
K výbuchu SN1 došlo v pátek 28. února a v neděli Musk uspořádal poradu v nedaleké budově STARGATE, která patří University of Texas Rio Grande Valley. Před rokem zde SpaceX pronajímalo jen pár místností, zatímco dnes společnost obsadila v podstatě celou budovu. V konferenční místnosti pak Musk se svým týmem probíral nehodu SN1 a následně o tom Bergerovi vyprávěl:
Selhal takzvaný tahový puk, což je obrácený kužel, ke kterému jsou připojeny tři atmosférické Raptory. Je to hrozně hloupě navržené. Je to nejhloupější věc na celé raketě, protože to má vysokou hmotnost a je to drahé a nespolehlivé.
„Puk“ na testovací nádrži SN2 (Foto: Nomadd / NASA Spaceflight)
SN1 v podstatě selhal kvůli špatnému svaru. Muska to štvalo, protože o problémech téhle konkrétní části Starship slyšel ještě před pátečním testem. Vysvětlil:
Vzkázali jsme týmu, že puk byl špatně navržený, špatně vyrobený a špatně zkontrolovaný. Sešel jsem se s týmem kontroly kvality a zeptal se, jestli podle nich byl ten puk dobrý. Oni řekli, že ne a že o tom prý řekli jednomu z inženýrů, ale ten s tím nic neudělal. Tak jsem řekl, ať příště napíšou přímo mně. Teď už chápou, že když mi napíšou a já to riziko odsouhlasím, tak je to v pořádku. Ale pokud si myslí, že ten svar není dobrý, neřeknou mi o tom a pak jim to bouchne na rampě, tak to není v pořádku.
Málokdo si totiž uvědomuje, že Musk je ve SpaceX hlavní inženýr. Není to ale jen nějaký symbolický titul. Nedávno například prohlásil, že 90 % svého času ve SpaceX věnuje inženýrství (v Tesle jen 60 %). Téměř každé technické rozhodnutí ohledně raket se tak k němu dříve či později dostane. Obzvlášť ta obtížná rozhodnutí.
Výroba Starship jako na běžícím pásu
Elon Musk od prosince strávil v Boca Chica velkou část svého času, a to i během Vánoc, kdy dohlížel na výrobu komponentů pro SN1. Nechce tu ale vyrobit jen jednu Starship, usiluje o vytvoření výrobní linky, což je podle něj o 1000 % obtížnější. Musk si problémy s výrobou zažil v Tesle, která měla v letech 2017 a 2018 potíže s rozjetím masové výroby Modelu 3. Nyní Tesla vyrábí 10 000 kusů týdně. Něčeho podobného chce Musk dosáhnout v Boca Chica. Cílem je prý vyrábět jednu Starship týdně už koncem tohoto roku a časem dosáhnout kadence jedné vyrobené Starship každých 72 hodin.
Z toho důvodu SpaceX v Boca Chica v posledních měsících velmi rychle rozšiřuje své zázemí. Společnost postavila dva větrolamy, které slouží jako vertikální montážní haly pro spojování částí Starship. Jen během posledních šesti týdnů SpaceX v Boca Chica postavilo také dva stany o velikosti fotbalového hřiště a připravuje další. Stany jsou rozlehlé, ale pro potřeby SpaceX nejsou dost vysoké, a tak stojí na řadě tradičních lodních kontejnerů. Časem v nich chce firma vyřezat okna a z kontejnerů tak udělat kanceláře. Třetí stan bude stát dokonce na dvou řadách kontejnerů.
Areál SpaceX v Boca Chica s popisky budov (Zdroj: Eric Berger)
Musk chce, aby výroba nepřerušovaně plynula z jednoho stanoviště do dalšího. Starship se vyrábí z „barelů“, což jsou prstence vysoké 2 metry s průměrem 9 metrů. Vyrábějí se tak, že se rozvine plech z nerezové oceli typu 301, uřízne se a v daném místě se svaří. Výsledný barel má hmotnost 1600 kg a trup každé Starship tvoří 17 barelů. Na vrch pak patří ještě aerodynamická špička. SpaceX za posledních 11 měsíců vyrobilo 50 barelů, ale proces se zrychluje. Společnost nyní vyrábí dva barely denně a cílem je vyrábět čtyři denně.
Výroba ocelových prstenců v Boca Chica (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
První stan je plný vrchlíků pro nádrže SN2 a SN3. Výroba jednoho takového „víka“ pro metanovou nebo kyslíkovou nádrž momentálně trvá asi týden (1–2 dny trvá příprava ocelových plechů, 4 dny trvá svařování a další 1–2 dny kontrola rentgenem a opravy). To je ale pro Muska moc pomalé, a tak vyzval tým k tomu, aby vymyslel rychlejší výrobní proces a zlepšil kvalitu svařování. Tým momentálně dokončuje speciální nástroj pro svařování vrchlíků, který by mohl být potenciálním řešením. Prototyp tohoto zařízení se nachází ve druhém stanu. Jiní inženýři zase vytvořili vlastní stroj na rentgenovaní svarů. Zařízení má zkrátit proces kontroly svarů z jednoho dne na pár hodin.
Komponenty pro Starship SN1 a SN2 v Boca Chica (Foto: Elon Musk)
Tohle všechno se děje neskutečně rychle. Zmíněné stroje před čtyřmi týdny existovaly jen v myslích inženýrů a stany, ve kterých stojí, byly vztyčeny teprve před třemi týdny.
Cílem SpaceX je vyrábět jednu Starship týdně už tento rok s cenou dosahující možná jen 5 milionů dolarů. To je bezprecedentní a sám Elon Musk souhlasí, že to je poněkud šílené.
Tradiční modely kosmického průmyslu nelze aplikovat na to, co tu děláme. Snažíme se vyrobit obří flotilu, abychom mohli kolonizovat Mars. Myslím, že potřebujeme zhruba 1000 lodí, přičemž každá z nich musí mít nosnost Saturnu V a být kompletně znovupoužitelná.
Výroba úplně prvního prototypu Starship (Mk1) zabrala 8 měsíců, ale výroba letošního prototypu SN1 už zabrala jen měsíc. Musk se vyjádřil k selhání prototypu Mk1:
U Mk1 byl problém v tom, že jsem neměl čas dohlížet na jeho výrobu, protože jsem měl ještě hodně starostí s Teslou. Teď už je na tom Tesla dobře, a tak můžu trávit hodně času v Boca Chica. Mk1 neselhal kvůli tomu, že praskl při nízkém tlaku, ale protože jsme selhali ve vytvoření výrobní linky.
Nyní se v Boca Chica začíná tato výrobní linka rýsovat. Komponenty lépe plynou mezi jednotlivými stanovišti a díky aktuálnímu přílivu nových pracovníků může SpaceX vyrábět jednu raketu za druhou.
Aby zaměstnanci nevyhořeli, Musk si vzal ponaučení z Tesly. V Boca Chica je 4směnný provoz. Zaměstnanci pracují vždy 12 hodin po dobu 3 dnů, pak mají 4 dny volno, poté zase 4 dny pracují a následují 3 dny volna. SpaceX jim zároveň každé 3–4 hodiny poskytuje teplé jídlo zdarma.
Testovací lety a Super Heavy
Společnost chce během jara provést kriticky důležitý testovací let, při kterém Starship vzletí do výšky 20 kilometrů a bezpečně se vrátí zpět na Zemi. Musk doufá, že do konce tohoto roku společnost stihne provést také první let na oběžnou dráhu. Mohl by proběhnout s prototypem SN5 nebo SN6, ale sám pořádně neví.
Pro orbitální let ale bude potřeba také masivní nosná raketa Super Heavy s až 37 motory Raptor, ta se však ještě nezačala vyrábět. Musk si však nedělá obavy:
Nádrže pro loď Starship už vyrábíme. Super Heavy je jen delší nádrž s více motory a bez tepelného štítu. Bude přistávat stejně jako Falcon 9. Vyroben bude za použití stejných vrchlíků a barelů jako kosmická loď. Jediným velkým rozdílem je nejspodnější část nádrže, která bude přenášet tah z motorů. Jelikož těch motorů bude třeba 31 nebo dokonce 37, tahle část nádrže bude unikátní, ale zbytek rakety je stejný jako loď Starship.
Neoficiální představa přistávajícího Super Heavy (Autor: Sam Taylor)
Nejobtížnější částí jakékoli rakety je motor. V případě Starship a Super Heavy to je metanový motor Raptor, k jehož vývoji se Musk také vyjádřil:
Teď vyrábíme Raptor číslo 23 nebo 24. Je lehčí, levnější a v téměř všech ohledech lepší než první verze Raptoru, která stála za prd a vybuchovala. Celkem nám vybuchlo asi šest nebo sedm Raptorů, už to ani nepočítám.
Pointa je v tom, že SpaceX se s každou další verzí Raptoru i Starship postupně zlepšuje. Musk k tomu řekl: „Vysoká výrobní kadence řeší spoustu neduhů. Rychlá výroba znamená vysokou míru úprav, takže každý další vyrobený kus představuje pokrok.“
Zdroj: Ars Technica
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Bohužel mnohem chytřejší a vzdělanější hlavy, než je náš místní Venca se podobně jako on vyjadřovali 10 let zpátky na adresu Falconu 9, který byl tehdy na začátku svého vývoje: “Za 60 mega raketa letět nemůže, to je přece nesmysl, tohle fungovat nebude, tohle se jim rozbije, kdyby šlo na raketě použít takto jednoduché řešení, tak už ho používají všichni, tímhle stylem za rok zbankrotují, je to jenom PR pro Elona”… Dnes jsou tyhle lidi většinou ticho a Falcon 9 je živoucí legenda kosmonautiky, na kterou se bude v budoucnu vzpomínat jako na “otce zakladatele”.
Bůh má různou čeládku. Byly tady totiž i jiné hlavy které s vírou pevnou a neotřesitelnou tvrdily že svařování pod širým nebem je to nej pro meziplanetární loď a že vítr, nečistoty a změny teplot svařování vůbec nevadí…
Nebo si můžeme připomenout tu chvilku upřímnosti (bez PR úsměvů) jak se Elon nechal slyšet že: “kdyby tušil jak těžké bude “svařit tři falcony dohromady” tak že by se na Falcon Heavy úplně vys*al.”
Pss. Tohle nesmíš připomínat. To se nikdy nestalo. Je to jen kampaň!
Kdyby jen to, minimálně jednou nařídil i zrušení, a v té chvíli za ním letěla Gwynne, že už to nejde zrušit 😀
jj, pokud si dobře vzpomínám, tak říkala, že letěla přes celou fabriku aby mu to zarazila 🙂
Natolik legenda, že jsem ho zahlédnul v projekci na koncertě Def Leppard při písničce Rocket 🙂
A to som pred rokom pracoval vo firme, ktorej majiteľ bol na smrť presvedčený o tom, že pristatia falconov su nafilmovane rovnako ako cele Apollo a nechapal ako tomu môžem veriť 😀 (IT firma) ….
Venca P. sa zucastnil toho pokrokoveho vývoja a po roku premýšľania vypustil že “hoši, napíšte to vo fortrane”… potom najali ďalšieho a ten im nainštaloval IDEčko… 😀
Venca P. je troll. Všetly príspvky sú provokatívne a chýbajú akékoľvek fakty je myslím čas sa rozlúčiť.
Jo technologicky chapu, ze se snazi udelat jednoduchy prototyp, na nem overit jen nejake vlastnosti a takhle to postupne lepit jak vlastovci hnizdo…co ale nechapu, je ten spech ? Proc provoz 24/7 , proc hromada provizornich stanu ? V pripade Tesly sice taky postavili provizorni stan kvuli urychleni vyroby, ale v Cine a v Nemecku uz stany nestaveji… A pritom pro SEMI nebo Cybertruck ty postupy a procesy vychytany taky nemaji…
V Hawthorne maji budovu, postupy, procesy – tady postupy , procesy hledaji, budova mozna az nekdy… Spech je mantra. Co by se stalo, kdyby se na Mars letelo o 2, 4, 6 let pozdeji ???? Doted to mohlo cekat desitky let, Musk je relativne mladej , tak by se urcite dockal v produktivnim veku.
ad spech: klicove slovo Starlink (> 30 000 satelitu do cca 2025-7)
Tak to si muzou rvat vlasy z hlavy, mohli mit minimalne o 260 druzic na draze vic (s Heavy by jich podle tahu mohli nejspis vynest i krapatko vic), ale to tehdy potrebovali frajerit s roadsterem….
V soucasnosti by s FH nevynesli o jedinou druzici navic, duvodem je maly kryt. Uz ted je napechovan na max.
Právě že mladej už moc není, to bude ten důvod. Věděl jste, kolik mu reálně je při psaní tohoto příspěvku, nebo si myslel, že méně?
No trochu jsem mu ubral (asi pod dojmem toho, ze v kvetnu bude mit dalsi bejby ;-)), na jednu stranu si rikam, ze za ty svoje prachy by mohl svezi vydrzet jeste dost dlouho, ale pak ctu, jak ma den rozdeleny na petimutove bloky (z nichz 2 venuje snidani a obedu), jak mejluje i kdyz si hraje s kids plus pracovni vikendy, snaha byt v prvni linii a hasit nejvetsi problemy, tak… jsem opravdu ponekud na na rozpacich co vsechno jeste vydrzi…
To může mít spoustu důvodů. Napadá mne, že SS chtějí co nejdříve pro Starlink a jiné ekonomické důvody.
Hlavně si, ale myslím že jde o udržení efektivity a koncentrace. Pokud se každý den něco upraví změní a lidé musí reagovat na to co se stalo v minulých hodinách, zůstávají neustále soustředění, reagují na podněty kolegů které třeba ani nepotkali a vidí jak se věci mění rychle pod rukama. To opravdu funguje a dokonce to ani nevymyslel EM. Podobný frontální vývoj se aplikuje v menším měřítku i jinde a některá pracoviště se snaží ho aplikovat globálně tak, aby vývoj probíhal opravdu 24 hodin denně různě na světě a když přijdete ráno do práce tak máte před sebou něco úplně jiného než jste včera opustil něco co obohatil někdo jiný dalším nápadem. Rychlost a kvalita takového postupu je nesrovnatelná jen není snadné takový projekt uřídit.
Pro všechny kteří hodnotí Spacex, resp. Elona podle dojmů, smělých plánů, a nikoliv podle dat, doporučuju video s Jimem Kellerem: https://www.youtube.com/watch?v=1CSeY10zbqo , příapdně celý rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=Nb2tebYAaOA Jim srozumitelně vysvětluje jaké to bylo pracovat pro Teslu, resp. pro Elona, jak je potřeba uvažovat od základů, a jak se dají posouvat technologické hranice i když se zdá že už to víc nejde.
Muskům styl vedení stojí na těchto základech: jednak dělat všechno co nejrychleji a tedy pokud možno nejméně složitě a druhak uvažovat opravdu o základních otázkách od fyzikálních principů po ekonomické a časové zhodnocení. K tomu je flexibilní, že se neváhá zbavit neperspektivního řešení a začít znovu, jít na to odjinud. Nikoliv podle dojmů (jako zde v diskuzi) ale podle tvrdých dat a nejnovějších poznatků. Pokud poznatky chybí tak se neobává to vyzkoušet. No a když se zkouší něco nového tak k tomu patří i nezdary. Kdyby se vše dařilo tak se neobjevuje nic nového a málo se inovuje. V novém rozhovoru s armádním generálem, který mimochodem pokládá velmi dobré otázky, je zmíněna rychlost inovací jako klíčový parametr úspěchu: https://youtu.be/E307nHamdY8?t=450
Vysoka rychlost inovacii ako kluc k uspechu to je dost vseobecna odpoved, ale zrejme dostatocna pre ucel interwiev. Ano, vacsinou ked firma neinovuje alebo inovuje pomaly tak zhasne reps. ju niekto nahradi, je to vidiet hlavne na firmach, ktore produkuju nove produkty kazdy rok, ako aj tesla auta, kazdy model je niekde inde kvalitou a technologiami. A pri tesle je to este obhajitelne, vymenite auto kazde 2-6rokov ale ci to je aplikovatelne aj na spacex, to je otazka…v urcitej miere asi ano ale chces mat kazdy rok o 50% lepsiu,spolahlivejsiu a vykonnejsiu starship lod? Ved na tie stare by potom nikto “nesadol”. Na toto si treba davat pozor lebo existuje paradox ked vyvijas tak rychlo ze ani nestihas produkt etablovat, jednoducho povedane, ked vyvinies nejaky produkt tak sa este ani nestihne predat(a splatit vyvoj) a ty uz mas jeho dalsiu verziu. + posadit na raketu cloveka je uz obrovske bremeno, ci uz casove alebo hmotne na celu firmu(moze ju to aj polozit) tak sa moze stat extremna rychlost vyvoja osudna spacex. Kazdopadne je to zaujimave sledovat.
Problém je v tom, že pochybné praktiky z vývoje v oblasti IT posledního desetiletí, nelze uplatňovat na jiné oblasti lidské činnosti bez často ohromného rizika. Ono když budete mít bug v aplikaci pro Android a nebo i v OS od MS, tak si můžete dovolit udělat on-line update, až Vám to někdo za měsíc nahlásí. Ovšem u Real Time OS, které se používají u řízení průmyslových procesů s tímto přístupem už asi narazíte. Dost těžko můžete také tento postup aplikovat u HW. Ten online taky neaktualizujete. A tam, kde jde o životy lidí, je tento postup zcela neakceptovatelný. Viz. např. Boeing a MAX….
nechapu, proc sem tahas Boeing s jeho MAXem, ktery kvuli zisku zcela zanedbal konstrukci letadla, hrube porusil platne predpisy, obesel testovani a vynechal dukladne preskoleni pilotu
o tom, ze to cele bylo postavene na cidle, ktere nebylo zdvojene, ani nemluvim…
Ano, Boeing do MAXu nějakým způsobem respektoval zažité postupy v letectví. V okamžiku, kdy se od nich odchýlil a udělal jen “kosmetickou” SW úpravu, se ukázalo, že je to velký problém.
Do MAXu to fungovalo tak, že se každý nový typ letadla poctivě vyvíjel a zkoušela se každá “pitomost”. Nejen že dělali hromady výpočtů v CATII, ale také spoustu testů v tunelech….
Tady se musím Vency zastat. Průšvih s MAXem byl právě o netradičním přístupu k vývoji nového typu. Postupovali přesně podle Muska – iterativně – místo aby kolem nového motoru zkonstruovali a dlouhé roky testovali zcela nový trup, tak v podstatě jen vyměnili motory.
A co se softwaru týče – do té doby byli zákazníci Boeingu zvyklí že pilot je svrchovaný pán. Do té doby mohl pilot vždy autopilota přetlačit. Největší selhání Boeingu bylo v tom, že zaškolení nabízeli na dobrovolné bázi a nezdůraznili dostatečně tuto změnu filosofie pilotáže.
Podobnost s některými kontroverzemi okolo nehod Teslího autopilota je samozřejmě čistě náhodná (pozor, já nevím jestli ty kontroverze jsou pravdivé, nebo jsou to pomluvy – jen popisuji dojem zvenčí).
Zasa sa len potvrdzuje to že keď dvaja robia to isté nie je to to isté.
“tak v podstatě jen vyměnili motory”
kratce – ne
oni je predevsim posunuli a tim zcela porusili podelnou stabilitu
proto take vznikl system MCAS, ktery mel tento “drobny nedostatek” kompenzovat
a protoze byl Boeing hamizny, tak se snazil tento zcela novy prvek zasahujici do rizeni co nejvice skryt, jak pred certifikaci, tak pred samotnymi piloty
“Postupovali přesně podle Muska – iterativně” – tak to rozhodne neni pravda
postupovali podle strycka Skrblika, chteli mit uspornejsi letadlo diky instalaci uspornejsich motoru, ale uz nechteli investovat cas a penize do vyssiho podvozku (protoze se jim nove motory nevesly pod kridlo)
tak motory predsunuli pred kridlo, cimz z poklidne 737 udelali slovy Bolka Polivky “svinu arabskou”, co se hned vzpina na zadni
zadny pokus omyl, ale promyslene cost cutting, ktere prehnali a FAA byla trestuhodne nedbala
Boeing jednoduse zmikrosovatel, stejne jako pred lety Nokia a kam dneska pomalu ale jiste smeruje Samsung ve sve divizi mobilu
Vy ani nikdo jiný snad kromě lidí ve SPX a NASA neví, kolik “sviní arabských” je ukryto v Dragonu a Falconu … Na to bude potřeba ještě nějaký čas, než se to zjistí. MAXy taky nepadaly hned …
K Elonove kulture vyvoje a mistni flamewars 🙂
Skvely prispevek M. Pospisila na
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=51&t=1946&sid=691bcc71789247b4da4fd8ab758ba31d&start=480#p107554
Pán (troll?) Venca a jemu podobní, prídete mi ako niekto z doby než začali jazdiť vlaky a prvé automobily. Zažitá predstava že rýchlosť nad 25 km/h sa rovná smrti lebo ľudské telo niečo také nedokáže zniesť. Keby ste niekomu v tej dobe povedali že sa ľudia dostanú na mesiac tak vás vysmeju. Povedali by ste to ešte o 200 rokov skôr a možno by ste skončili aj na hranici. A potom horké prebudenie keď to ľudia dokázali. Rovnaké reči boli na spacex v ich začiatkoch, rovnaké sú aj teraz. Len s tým že po nich zostávajú skutočné výsledky, zmenili pohľad na kozmonautiku v priebehu pár rokov. Nevidím žiaden problém pri súčasnom financovaní aby to dokázali. Tvrdenie že to robí len pre boom efekt a investorov je mimo. Ak by to nebolo technický možné a ak by to nebol skutočne jeho sen dosiahnuť tak sa na to vykašle a bude si žiť ten najluxusnejší život ktorý by zo súčasnej podoby spacex mohol mať. Verím že vaše príspevky vám robia príjemne, tak si ďalej žite v podobnom duchu ak vás to robí šťastným. Je sloboda slova, píšte až vám klávesnica začne horiet. Vedzte ale že v očiach druhých ste len za človeka s komplexom…
Přesně tak, kdo chce posouvat naše vědění a techniku dopředu hledá způsoby, kdo chce jen kritizovat jak to ostatní dělají blbě a sám ničím společnosti nepřispěl tak hledá důvody že něco nejde. Je to obrovský rozdíl v myšlení a v přístupu ke světu, bohužel někteří stále zůstavají v té druhé kategorii. Já doufám, že ti tvrdí kritici sem přijdou za pár let až se bude na ten Mars létat se znovupoužitelnými raketami, a jim ego nedovolí omluvit se za svoje výroky, tak aspoň se nad sebou zamyslí proč to nakonec šlo i jejich přesvědčení navzdory.
Pravda. Dinosauru je i u nas mnoho. Nastesti ty co takhke kecaj tak tim nic nezmuzou a nastesti i nic neovlivni.
Takže ten kdo uplatňuje kritické myšlení a něco o technice ví, je podle Vás troll?
Vy o SpaceX nevite vubec nic. On by vam to Dušan Majer z kosmonautixu vysvětlil.
Nepochybuji o tom, že by mi každý fanda či člen sekty E. Muska vysvětlil spoustu věcí:) Teď zkusme skočit od fantasmagorie jménem Starship zpátky na zem.
Co Crew Dragon? Má tam SpaceX už vyřešen systém podpory života? Víte něco o certifikacích stran NASA v této věci? A jak to vypadá se skafandry pro posádku? To co zatím představili, jsou slušivé oblečky z Hollywoodu do filmu o Predátorovi, ale něco takového nikdo nemůže myslet vážně, pro skutečný let do vesmíru. Nemá to nic z toho co se od skafandru očekává, např. schopnost udržet vnitřní přetlak. A to máme pouze skafandr. Ten je potřeba na něco připojit uvnitř lodi. Není to úplná sranda a zatím se s tímhle dovedla popasovat NASA, Rusové a Číňani. Nikdo jiný….
A co ty nalepené dotykové tablety, které mají údajně sloužit pro ovládání lodi? To taky nemůže myslet nikdo vážně. Jak chcete mačkat něco na dotykáči v rukavicích (ještě k tomu nafouknutých) při přetížení X G?
Ty “oblečky z Hollywoodu” jsou dávno certifikované. A nafouknuté budou jen v případě úniku vzduchu z kabiny. Rukavice, se kterými lze ovládat dotykové displeje nejsou žádná novinka. Přetlak pochopitelně udrží. A nic jiného u nich není potřeba. On je trochu rozdíl mezi EVA a IVA skafandry. Podpora života stejně jako další systémy na lodi jsou dávno prověřené. Už stačí jenom dořešit papírování z testů padáků a úniku za letu.
Můžete dát prosím nějaký odkaz na to, že životní podpora a skafandry jsou certifikované? A tím nemyslím odkaz na to jak to Musk někde tvrdí.
Prosím pěkně podívejte se pořádně na fotky skafandrů. Nemají žádný vstup ani výstup pro životní podporu. Podívejte se na to jak mají neutěsněné rukavice a gumáčky….
Jako nejjednodušší důkaz by mělo stačit, že NASA oficiálně plánuje misi DM-2 s dvěma astronauty na 2. čtvrtletí tohoto roku a veřejně potvrdila, že SpaceX v podstatě už stačí jen dokončit pár testů padáků. Všechny ostatní aspekty jsou tím pádem ze strany NASA schválené minimálně pro tuto finální testovací misi (čili podpora života, skafandry, ty vámi zmíněné displeje, software, únikový systém apod.).
Je tedy pravda, že certifikace v tomhle případě asi není úplně vhodné slovo, protože opravdová certifikace nastane až po úspěšném provedení mise DM-2. Nicméně ze strany NASA splňuje Crew Dragon kromě padáků už všechny požadavky a startu s astronauty momentálně v podstatě nic velkého nebrání. Rozhodně to tedy není tak, že by SpaceX bylo ve fázi PR oblečků, maket a nepraktických displejů, jak naznačujete.
To jsi tak neuvěřitelně líný, že ani nemůžeš použít google?
na pravé noze vidíš přípojku k systémům lodi:
https://pbs.twimg.com/media/EBd9fNNWkAEXcjM?format=jpg&name=4096×4096
Přípojka v dragonu:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=38484.0;attach=1505654;image
test natlakovaných skafandrů:
https://pbs.twimg.com/media/EOqon41X0AE-ASn?format=jpg&name=4096×4096
tady máš ještě rozhovor s astronauty a záběry z výcviku:
https://www.youtube.com/watch?v=TJFlVsDjt_U&feature=youtu.be
Díky. Holt zázraky možné jsou. Jak ty kozačky utěsnili? A na Vašem odkazu jsou ty oblečky poněkud jiné, než dříve uváděné. Na videu z výcviku je vidět, že se rukavice staly integrální součástí skafandru a jsou na zip. Je možné zip utěsnit dokonale a nebo skafandr pořád upouští určité množství vzduchu?
https://www.businessinsider.com/nasa-astronaut-suni-williams-on-spacex-boeing-spacesuits-2018-6
A také na té tlakové zkoušce není oddělena “vesta” od rukávů jako dříve.
Skafandr byl vždy z jednoho kusu. A vzduchotěsné zipy jsou běžné už od začátku kosmonautiky.
Skafandry obecně nebyly z jednoho kusu. To se týká víceméně ruské školy. Některé EVA jsou rozděleny v pase. Pokud jde o SpaceX, koukněte se na fotografie z r. 2018. Rukavice se zjevně na ruce natahují a vesta byla na horním dílu navléknuta.
Víte kolik je funkčních vzduchotěsných zipů třeba na ruském Sokolu? Ani jeden:))
https://www.youtube.com/watch?v=R2MJD60he8g
Bavíme se tu o skafandru Spx a ten byl od začátku z jednoho kusu. Je zvláštní že někdo, kdo byl u “vývoje prvního požárního robota ve střední Evropě” není stále schopný pochopit rozdíl mezi EVA a IVA. Jestli máte fotku kde jsou rukavice oddělené a natahují se tak mějte trochu slušnosti a dejte sem odkaz. Já se teď dívám na fotky z roku 2016 a 2017 a tam je očividně skafandr za jednoho kusu.
https://www.trbimg.com/img-59b8133b/turbine/la-1505235768-joq1azcqm0-snap-image
Zde vypadají rukavice navlékací:
https://www.businessinsider.com/nasa-astronaut-suni-williams-on-spacex-boeing-spacesuits-2018-6
ale ve videu vypadají navlékací i s bočním zipem zároveň
https://www.youtube.com/embed/TJFlVsDjt_U?start=183
navíc je tam vidět, že vesta je navlečená na “blůze”…
Jak to tedy je? Existuje video, kde je vidět jak se to vlastně obléká a z čeho se to skládá.
Je dost možné, že jde o zjednodušený cvičný/demonstrační skafandr. K otestování makety lodi není nezbytně nutný reálný skafandr. Na jednoduché otestování stačí něco, v čem člověk pozná jaké je to nosit a jak se v tom ovládají ty obrazovky. Na to jednoduchý model s natahovacími rukavicemi stačí.
Já už opravdu nevím jak ti to líp vysvětlit. Skafandr je z jednoho kusu. Stačí potom nasadit helmu, ale ani ta se nemusí sundávat. Bylo to už několikrát potvrzené. Žádná navlečená vesta tam není. Tak se s tím prostě smiř.
Tady ještě fotka. Podle ní snad dokážeš vydedukovat proč mají rukavice na straně zip.
Koukněte se na ramena, tam je vidět hrana “vesty”, která se zjevně navléká na “blůzu”. Nikde není vidět žádný zip, nic takového. S ohledem na fakt, že to je přetlakový oblek, nemůže to být pružné, ale tuhé. Nikde jsem nenašel ani fotky ani video jak se něco takového obléká? Tuší to vůbec někdo? A mají tam spodní podvlíkačky s vyhříváním/ chlazením nebo nikoliv? Kudy odchází vydýchaný vzduch a jakou to má těsnost? Jakou v tom budou mít atmosféru (složení) a tlak?
U ruského Sokola je to jasné. Videa na netu jsou. Navíc, tam si vystačí snad s jednou velikostí, velikost se dá elegantním způsobem upravit. Jak je to u SPX, bude každý skafandr na míru?
Nikde jsem nenašel vysvětlení ani těch sexy kozaček. Jak jsou spojené s oblekem a utěsněné? Zip mají po celé vnitřní straně.
Může mi někdo vysvětlit, jak lze obléci skafandr co je z jednoho kusu a bez zipů?
Jo a taky bych poprosil někoho chytřejšího než jsem já vysvětlit, k čemu jsou ve vesmíru dobré holinky až pod kolena? :))
Mám podobné boty na motorku. Zbytek si zkus domyslet.
Jako aby mohli řezat zatáčky a neodřeli si u toho kotníky?
Pokud se ptáš na tyto věci, možná bude nejlepší začít číst pravidelné novinky na téma Crew Dragonu. Cca každý měsíc či dva se snažíme o tom psát. Osobně jsem jich už několik napsal též. Zkus se na ty články prosím podívat. Dělat dvouřádkový výcuc z víc než tuctu článků není tak snadné. Začni třebas tím, že se podívej, v čem prováděli astronauti NASA nácvik nouzového opuštění lodi. Víš, rozdíl mezi skafandrem Boeingu a SpaceX je ten, že ten druhý jsme neviděli zatím natlakovaný. Toť vše a mezitím můžeš přemýšlet, kudy je do toho oblečku připojen vzduch. Všichni jsme nad tím dumali dost dlouho.
To je pořád dokola jako “pes jitrničku sežral”. Takže ty tisíce lidí, kteří dělají ve SpaceX, o technice nic nevědí a nemají kritické myšlení? Snad abyste se tedy Muskovi namísto těch cvičených šimpanzů přihlásil sám, aby se vývoj pohnul dopředu…
Co s přepravní kapacitou SS? Taková přepravní kapacita na Mars se bude kupříkladu velmi hodit prospektorům. Geologický průzkum musejí v konečné fázi provádět lidé, ne automaty. Bude potřeba přepravit kompletní prvovýrobu pro získání CH4 a kyslíku z ledových depozitů Marsu. Potom bude potřeba pro ekonomickou soběstačnost kolonie přepravit razící štíty a hutní výrobu a energetické zdroje. A pro soukromé investory bude následně Mars výchozí základnou k surovinám v asteroidech. Pro takové kosmické podnikání bude finančních zdrojů až až. A to vše bez přepravní kapacity nelze ani uvažovat. EM se dívá dál do budoucnosti než se na první pohled zdá.
Pokud se týká kritiky způsobu vývoje SS : zde je vidět naprosté nepochopení projektu, patrně neznalost a jistá míra sníženého odborného rozhledu. SX si stanovilo za cíl rychlé vyrobení opakovaně použitelného tlakového tělesa s nízkou hmotností, které zde ještě nebylo a nejsou s ním tedy zažité metodické konstrukční postupy jako s nějakou hasičskou stříkačkou. Pokud tedy chce SX s vývojem pokračovat rychle, nemůže zcela uplatnit výhody souběžného inženýringu. Prostě proto, protože by to byl ztracený čas. SX je ve stejném stavu, v jakém byla výroba za II. světové války, kdy se muselo postupovat rychle. Zde je potom paradoxně nejúčinnější rychlé prototypování – přesně tak jak SX nyní postupuje. Ostatně do podobného konstrukčního presu se dostala i příprava projektu Apola. Postupovalo se prakticky stejně. Prototypovalo se a výsledek se dostavil. Tady se výsledek také nakonec dostaví. Zdá se, že vůle EM a investorů nepoleví. V sázce je Terra Australis za naší oběžnou dráhou a její obrovské surovinové zdroje i nový životní prostor. A to je ta výzva…
No obávám se, že Vy naprosto nechápete jak se dělá smysluplný vývoj. II. sv. válku sem netahejte. Doufám, že SX není ve světové válce:) Význam rapid prototyping zcela určitě nechápete:) U Apola se opravdu nepostupovalo tak zběsile a neodborně jako předvádí SX u starship. Prototypy mohou být různé: aerodynamický, technologický atd… Ale označovat za prototyp špatně svařený vodojem, na který chce nějaký šílenec nalepit raketový motor, je velmi úsměvné.
Inženýrské postupy, které se v letectví a kosmonautice vytvářejí přes 100 let mají smysl. Naši dědové nebyli idioti. Kolem starship lze ovšem vidět naprostou ignoranci oněch 100 let. Co třeba napřed vyprodukovat zmenšený prototyp 1:10 a zjistit co všechno je potřeba udělat jinak?:))
Zmenšený prototyp čeho? SpaceX měla zmenšený prototyp Raptoru, ale není vůbec žádný důvod dělat zmenšený model Starshipu, protože to jsou defakto hlavně nádrže z nerez plechu a tam není co testovat. Tam musíte vyvinout právě způsob výroby těch velkých nádrží.
Presne, pri malem modelu by nedostati validni data z tohoto vcerejsiho testu asymetrickeho tahu
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=89&t=3143&start=10#p107559
Co to tady plácáte? Takže v letectví jsou všichni idioti, když dělají modely letadýlek a cpou to do větrného tunelu? ESA byla také děsně hloupá, že se tak dlouho plácali s Hermesem a dělali modýlky a aerodynamické prototypy? Říká Vám něco teorie podobnosti? Říká Vám něco FEM modelování? Letadlo je přece taky jenom natlakovaná roura, která má na sobě jenom křídla a motory. Proč to ti idioti u Aerbusu a nebo Boeingu pokaždé tak dlouho testují? Navíc ve Starshipu má být jen stovečka lidí, že?:))
Chápete vůbec PROČ se ty zmenšené modely vyrábí? Je to kvůli snížení nákladů v rámci vývoje. Pro SpaceX nemá smysl vyrábět menší model protože na tom nic neušetří. Je velký rozdíl mezi raketou a letadlem. Raketa je prostě obří nádrž s motory vespod a na výrobě menší nádrže krom pár tun plechu nic neušetří. Motory jsou designované pro plnohodnotnou velikost a nikdo nebude vyvíjet druhou plnohodnotnou verzi motoru jenom aby ušetřili pár tun plechu.
Starship ale není raketa, je to kosmická loď, kterou bude vynášet raketa Super Heavy. Tvrdíte, že raketa, která létá rychlostí v řádu km/s je prd proti letadlu, které zvládne tak 950km/h? Co síly a vibrace při startu, co přetížení při letu? Co radiační ochrana. Zřejmě si vůbec si neumíte představit komplexnost něčeho takového jako jsou rakety a kosmické lodě a nebo proudová letadla. Na zmenšený model (technologický, aerodynamický prototyp?) ani nepotřebujete motor. Potřebujete validovat výpočty z FEM modelu se skutečností a pak s nimi dál pomocí teorie podobnosti pracovat. Takovou krávu, jako nyní SpaceX staví, ani pořádně neotestujete. Celé je to daleko větší diletanství, než jaké předvedl Boeing s MAXem. Boeing si totiž mohl myslet, že po těch desetiletí vývoje letadel už ví, co si může dovolit ojebat.
Nemyslím si, že by byli ve SpaceX úplní idioti a tedy se kloním k tomu, že vše kolem Starship je jenom PR. Nikdo nebyl schopen ani platit lety raketoplánu, natož lety takovéto daleko větší krávy:)))
Starship i Super Heavy jsou z definice rakety.
Nicméně prostě srovnáváte zcela odlišné přístupy dvou firem. Boeing si chce nebo potřebuje všechno nejdříve otestovat na modelech, ozkoušet jednotlivé subsystémy a teprve poté se pustit do výroby něčeho, u čeho mají velkou jistotu, že je to navržené správně.
SpaceX zvolilo zcela odlišný přístup, kdy radši vyrobí 10 Starship, protože je to díky použitým materiálům levné, a dělají testy průběžně přímo s těmito exempláři, přičemž předem počítají s tím, že většinu z nich tím zničí. Je to prostě jiný přístup k vývoji, který má svoje výhody a nevýhody jako každý jiný.
Běžné metody zde moc nelze aplikovat, protože prostě jde o neprobádané území a nikdo zatím nic srovnatelného jako Starship nevyvinul. Klasický opatrný vývoj se tím pádem nemůže opřít o lekce a zkušenosti těžce získaných v minulosti.
Vy chcete, aby SpaceX vyvíjelo velmi experimentální a bezprecedentní produkt jako Starship stejným způsobem jako Boeing vyvíjí letadlo, což je jen mírná variace na produkt vyráběný už desítky let. To znamená, že značná část vývoje je v podstatě hotová, ještě než vůbec Boeing začne to nové letadlo navrhovat. Jsou už dopředu známá v podstatě všechna úskalí a vývojář ví, na které oblasti si musí dát pozor a které už jsou dávno vyřešené.
A to samé platí u vývoje nových raket konvenčního typu, které jsou opět jen mírně odlišné od těch, co byly vyvinuty před 60 lety. Lze u nich tedy použít ten běžný opatrný přístup k vývoji. U Starship to je mnohem obtížnější, ne-li nemožné, protože tam je moc neznámých potenciálních problémů, které nemůžete odhadnout a kvantifikovat dopředu. Takže se nemůžete perfektně připravit a vytvořit finální produkt v podstatě rovnou. Jistá míra experimentování a použití metody pokus-omyl jsou nezbytné.
Ale samozřejmě se pohybujeme na spektru, kde na jedné straně je opatrný vývoj jako třeba u SLS nebo New Glennu a na úplně opačném konci je vyrábění Starship na poli, jako to dělá SpaceX. Dá se argumentovat, že SpaceX by mělo být někde více uprostřed (a taky se tam postupně dostává například přesunem výroby do krytých hal, automatizací svařování apod.), ale je hloupost tvrdit, že jediný správný způsob je ten na druhém konci spektra, kde je Boeing.
Pokud jde o vývoj létajících strojů, nesouhlasím s Vámi.
V 21. století máme řadu nástrojů ať již výpočetních – metoda konečných prvků (FEM), matematická teorie podobnosti, atd. Rakety různých velikostí se vyvíjí a vyrábí řadu desetiletí. Co třeba raketoplán, Saturn V? S velikostí a na svou dobu to byly stroje naprosto unikátní a s ničím nesrovnatelné. “Naši” dědové neměli v 60. letech takové prostředky jako my. Řada výpočtů probíhala na analogových počítačích a s logaritmickým pravítkem v ruce. Přesto tyto stroje fungovaly a to velmi dobře. Kdo kosmonautiku sleduje nějakou dobu, tak ví, co všechno bylo nutné překonat. To co SpaceX předvádí u starship, nemůže být korunováno ekonomickým úspěchem, protože ani 10. “prototyp” nebude tím, co SpaceX prezentuje ve svých ilustracích….
Můžeme si to přát, věřit v to, ale bohužel cesta ke hvězdám nebyla, není a zřejmě nikdy nebude tak jednoduchá jako je nám prezentováno ve sci-fi románech a Muskem…. Osobně mě irituje přehnaná oslava SpaceX, které se zatím nedostala dále, než “jsme” už byli v 60. letech. Je to velice neuctivé vůči všem opravdovým průkopníkům kosmonautiky na obou stranách železné opony…
Krásně jste si se slzou v oku zavzpomínal na staré dobré časy, ale nějak mi uniká, jak to souvisí s naší diskuzí.
Ja sa celkom ani nečudujem že sa tu Venaca tak dobre živí. SpaceX síce vyrába prototypy a z nich sa veľa učí ale sám neverím že sa rohodli len tak na zelenej lúke “kúpme nerez a niečo z toho nejak vyrobíme” (práve na tom sa tu venca živí) No toto je len povrch čo vidíme, za Starship sú so 100% istotou simulácie, výpočty, analýzy testy komponentov v labáku a podobne. Už dávno pred Boca Chica sme počuli že na Starship pracuje cca. 5% zamestnancov to je z 5000 (v tej dobe okolo 2017) 250 ľudí ak bola polovica motorárov alebo kľudne aj 200 a 50 sa zapodievalo konštrukciou Starship to je slušný konštruktérsky tým, za ten čas od 2017 (tuším?) musia mať simulácie rôznych iterácií dávno zožraté s dnešnými skúsenosťami a technológiou nadobudnutými za viac ako 70 konštrukcie rakiet na KPH. Preboha veď funkčnú raketu na KPH vyrobí už aj partia nadšencov z Copenhagen suborbitals s minimálnym know how… Inžinieri v SpaceX postavili už 3 a z toho jedna je najsilnejšia súčasná nosná raketa ktorá nakopala do zadku aj zabehnuté molochy ako ULA, Rusko, Čína či Arianespace ako cenou tak výkonom! To čo SpaceX predvádza v Boca Chica je akýsi trial výrobných metód a ako tvrdí sám Musk snažia sa postaviť výrobnú linku. Urobiť niečo také na papieri alebo simulovať do istej miery skutočne ide a je to drahé lebo na to treba kopu ľudí a času. Príklad v automotive sa brať nedá, to sú zabehnuté postupy už celé desaťročia. Potom je tu výroba bežných lietadiel a bežných rakiet no to vieme aká je drahá a ako dlho trvá. SpaceX sa rozhodla pre ladenie za pochodu a štartu/prechodu výroby plynule z výroby prototypov na sériovú produkciu prototypov až sa dostanú k finálnemu produktu. Toto sa týka ale výlučne tela/nádrží dalšie komponenty ako avionika, SW, hydraulika, pneumatika, motory káblové zväzky a podobne dávno skúšajú testujú a vyrábajú v Hawthorne. To ale podľa mňa pravdepodobne Venca ignoruje, asi zámerne a všetci čo na neho reagujú rovnako… Čo je úprimne smutné a všetci tak padajú na úroveň fanúšikov čo to len pozorujú (na tom nieje nič zlé) čo ako spomínam Venca len zneužíva.
Pořád tvrdíte, že SpaceX nedokázalo nic nového. A co je podle vás přistávání a znovupoužití prvních stupnů orbitální rakety? To je nic? Je vtipné, jak se vaším komentářům snažíte dodat váhu používáním technických termínů, ale ani si nejste schopný zjistit základní info.
Nevadí mi lidi, co něco zkusí a nepovede se, ale fakt nesnáším lidi, kteří umí jen kritizovat a hejtit lidi, kteří se opravdu o něco snaží.
Možná by bylo fér připomenout, že aktuálně nikdo není dál než v 60. létech co se nosičů týče. Lidi se po měsíci neprochází, raketoplány nelétají… Tedy pokud pomineme znovupoužívání 1. stupňů SpaceX
Starship a Superheavy určite majú určite miniatúrne modely pre tunelové testy. Haloo, ste vôbec príčetný že si myslíte že model nedali do tunelu na aerodynamický test? Vidieť sme ho zatiaľ len nevideli no to neznamená že neexistuje tak isto s istotou spravili FEA/FEM analýzy a dokonca asi neuveríte ale aj dynamika tekutín sa dá simulovať v počítači.
Tohle ale netvrdí kritik Venca, to tvrdí fanoušek Martin B.
Druhá věc je , že to celé za pochodu předělávají takovým tempem (dalším kandidátem na změnu evidentně bude ten “puk” na spodku lodě co má přenášet síly z motorů, co tak naštval Elona) že pokud už zkoušky modelů dělali tak už je možná dávno hodili do koše.
Problém je v tom, že novináři a “ultras” fanoušci nechápou rozdíl mezi technologických demonstrátorem a prototypem. Technologický demonstrátor zkouší jednu či dvě věci, výrobní technologie a můžou mu různě trčet dráty či hadice.
Zatímco na prototyp (věc co zkouší skutečné funkce výrobku a testuje výrobní tolerance montážní linky) si ještě hodně měsíců (nebo i let) počkáme !
Ignoranci je vidět Venco P. tak akorát u vás. Tedy krom jiného. Z vašich příspěvků lze také vypozorovat zjevný dogmatismus a omezenost myšlenkového schématu na pečlivé si opakování toho co už bylo. Ale takhle, milý kolego, seděl by jste ještě v jeskyni a žvýkal kůži. Tak si na kritickou diskusi vypracujte domácí úkol a až budete hotov, pište.
Ano hranice poznání je třeba posouvat dál a dál, stejně jak to udělal už před více jak sto lety náš krajan Franz Reichelt:
https://www.youtube.com/watch?v=FBN3xfGrx_U
Také nebyl zjevně omezován běžným myšlenkovým schématem:)))
Krásná česká diskuze k americkému snu. Závist, plivání, nepřejícnost, výsměch…
Závidím všem trollům a hejtrům v komentech tu vaši starostlivost o prachy E. Muska.
Z vašich kapes to neleze a z našeho státního rozpočtu taky ne.
Já jsem rád, že někdo utápí svoje prachy v něčem tak zajímavém jako je dobývání “vesmíru” (ikdyž zatím jen v rámci sluneční soustavy) a potom si dokonce o tom mohu přečíst výživné a informačně sdílné články či zhlédnout video, přímý přenos…
Mě tenhle pseudonáboženský kult vadí jako upřímnému fanouškovi kosmonautiky. Protože zatímco Falcon byla raketa co nejvíc jednoduchá a spolehlivá, tak starship je spíš vzdálený sen, pokud ne přímo podvod.
Kosmonautika cynicky řečeno běžným lidem nezlevní chleba (to že díky tomu funguje GPS a televize oni neví), takže pokud by se starship prokázal jako klamání diváků tak to taky může ohrozit kosmonautiku jako celek !!!
A to by mě hodně naštvalo…
Podle mě je starship v jen PR. V horším to může myslet Musk vážně, což by svědčilo spíše o faktu, že je zralý pro Chocholouška:)
Ovšem když se podívám pro inspiraci na Muskovo video ohledně skafandrů pro Crew Dragon a na jejich fotografie, tak sázím na to PR. To co je vydáváno za skafandry není ještě ani jejich prototyp. Je to filmová rekvizita. Kdo se byl někdy podívat na skutečný skafandr na nějaké výstavě či v muzeu, je mu jasné, že ta věc musí vypadat jinak. Dle Muska byly navrhovány lidmi z Hollywoodu. Je na nich vidět řada detailů, ze kterých jednoznačně vyplývá, že jsou to jen slušivé oblečky. Stačí se podívat na “vestu”, na “holínky” a “rukavice”. Jak je to utěsněné? Existuje nějaká fotka, kde je to natlakované? A co ta přilba, proč mají “astronauti” většinou zvednuté hledí? No protože při spuštěném stačí jednou vydechnout a bude pěkně zamlžená:)) A kde je nějaký konektor pro připojení podpory života? Co chlazení / ohřívání skafandru tj. spodní obleček?
Ale podstatné je, že se v tom chlapíci ukázali, a že je to stejně líbivé jako obleček Ironmana….
Takže jsem zvědav jestli Crew Dragon vůbec letos poletí s posádkou. Vývoj skafandru je záležitost na roky či desetiletí a ty poslední, koho bych do toho nechal mluvit, pokud to budu myslet seriózně, budou chlapci z Hollywoodu….
Mě by zajímalo proč na tom lidi vidí PR nebo pseudonáboženský kult? Protože někdo něco dělá s plným nasazením a vypadá to neprofesionálně? Protože často mění plány? Protože to podle plánu často nevyjde a musí se hledat jiný? Dobře, chápu že to někomu může připadat divný protože je zvyklý mít život nalajnovaný od 1. dne a vše jede dle jasně daného řádu a jakákoliv odchylka se trestá. Ano, pokud chcete nudný život a nemáte žádné ambice tak tento přístup přežívání bezpochyby funguje a je do jisté míry předvídatelný. Ale pokud chcete něco víc, chcete hledat nové cesty a dosáhnout nečeho co zatím nikdo před váma nepřipravil, tak musíte jít do rizika a být flexibilní, musíte se rozhodovat podle aktuálních dat a mít otevřenou mysl, že tento váš dosavadní přístup nemusí být ten nejefektivnější.
Musk má výsledky, má prachy, na vše si přišel díky tvrdé práci od té doby co přijel do Kanady na studia prakticky s holým zadkem a jedním batůžkem. Jenže on nezačal mít bláznivé nápady až teď se Starship, on už je měl a realizoval na konci 90. let kdy s bratrem programovali svoje první SW projekty za miliony dolarů v malé kanceláři, kde když jeden spal tak ten druhý půl dne pracoval. A evidentně úspěšně protože se dostal až sem s Teslou, SpaceX a dalšíma firmama které vyzývají staré a zaběhlé firmy na trhu.
Ano legenda o človíčku, který přišel do Kanady s baťůžkem je fajn:) Je to ten krásný americký sen. Je zajímavé, že tahle legenda je rozšířená o všech úspěšných lidech kolem technologií v USA. A teď ještě tu o červené karkulce prosím pěkně:)
Jaké má Musk výsledky? Čím je reálně tak výjimečný pokud jde o SpaceX? Materiál na oběžnou dráhu se dopravuje už pár desítek let. Natlakovanou plechovku dovede k ISS dopravit dneska leckdo….
Počkejme si jestli opravdu někdy pošle do vesmíru lidskou posádku v Crew Dragonu, která to přežije. To pak můžeme považovat za úspěch. Pravda už to dokázala i Čína a za chvilku podle všeho i Indie, ale úspěch to bude. To, že jde o soukromou společnost nehraje roli, jde prostě o jiný model financování, než používají jiní. Pořád by se bez peněz od státní agentury NASA neodlepili ani od země.
Musk prachy NEMÁ!!! Má je NASA a mají je soukromí investoři. Vy ani já nevíme, kolik % SpaceX opravdu Muskovi patří. Dle všeho SpaceX nyní potřebuje pro další přežití sehnat dalších 250mil. USD. Uvidíme jak se to všechno vůbec vyvine v letošním roce. Optimismus a víra nestačí…
Jste extrémně neinformovaný, ale přesto máte na všechno jasný názor. Pokud neprojevíte aspoň nějakou snahu se informovat a budete dále jen házet špínu ve formě nepodložených či zcela lživých argumentů, obávám se, že tu nebudete vítán a může to dospět až k banu. Pár příkladů nesmyslů, které jste pronesl:
Vy to možná nevíte, ale dá se snadno dohledat, že Musk vlastní zhruba 54 % SpaceX.
Jen proto, že vy jste ty skafandry neviděl v akci, neznamená, že nebyly několik let testovány. Skafandry už jsou dávno certifikované pro mise s posádkou, takže evidentně splňují všechny požadavky NASA.
Čím se to liší od Apolla nebo Starlineru?
A zpochybňování dosavadních výsledků SpaceX snad ani nemůžete myslet vážně. Oháníte se tím, že zásobování ISS je vlastně brnkačka a dokáže to kdekdo, ale přitom zcela ignorujete aspekt ceny, i když jak všichni víme, peníze jsou vždycky až na prvním místě. Jeden příklad pro ilustraci: Ano, ESA měla ATV, ale už nelétá, protože bylo oproti soukromníkům jako SpaceX a NG velmi drahé. Výroba jedné lodi stála 300 milionů dolarů, a k tomu musíte ještě připočítat drahou Ariane 5 a další související náklady na celou misi, takže ve výsledku to je spíše 500 milionů. Oproti tomu NASA platí SpaceX za jednu misi CRS přibližně 140 milionů dolarů, a to je kompletní cena za Dragon, Falcon 9 a všechny ostatní náklady jako provoz na orbitě, vylovení z moře apod. A jako bonus Dragon jako jediný umožňuje návrat nákladu z ISS. Ale vy přitom napíšete: “že jde o soukromou společnost nehraje roli”. Já bych řekl, že pro daňové poplatníky ty ušetřené miliardy roli hrají.
Takže ještě jednou varuji, že pokud se budete nadále vyjadřovat takhle arogantně, aniž byste se namáhal si zjistit i ty nejzákladnější informace, budeme se muset rozloučit, protože ve výsledku akorát vyvoláváte flame.
Dovolím si zareagovat téměř od konce – od předposledního odstavce
ATV nelétá proto, že ESA měla s NASA kontrakt pouze na 5 startů. Cena byla i proto tak vysoká, aby se zaplatily náklady na vývoj. Srovnáme-li technické parametry ATV a Dragonu:
ATV … hmotnost nákladu na ISS 7667kg, přetlakový prostor 48m3
Dragon … hmotnost nákladu na ISS 3310kg, přetlakový prostor 10m3
Tj. záleží co zrovna na ISS potřebujete vozit, ale pokud tam budete chtít dovézt něco o menší hustotě v přetlakové části, tak bude rozhodující větší objem nákl. prostoru u ATV, který je bezmála 5x větší. To by tedy znamenalo vypravit k ISS celkem 5 Dragonů tj. 700mil. USD.
Daňový poplatník v USA neušetří nic, neboť SpaceX je placena vládní agenturou. A v okamžiku, kdy by byla NASA závislá pouze na SpaceX, tak by se dalo sledovat, že cena bude někde úplně jinde (výše). Naproti tomu, pokud by se provozovala ATV, pak by zřejmě Evropa mohla ušetřit, neb projekt ATV si na sebe vydělal, pokud se nemýlím.
V těch výpočtech jaksi ignorujete skutečnost, že Dragon za tu cenu dokáže na rozdíl od ATV přepravit (a pravidelně přepravuje) další tuny nákladu zpět na Zemi, takže najednou už ten rozdíl v užitečnosti není tak velký, jak naznačujete.
A jak myslíte to, že daňový poplatník nic neušetří? NASA platila za služby ATV Evropě (i když to nemuselo být ve formě peněz ale třeba výměnou za protislužby jako třeba vynesení evropského astronauta apod.), což jsou tak či onak náklady, které zaplatí daňový poplatník USA. A pokud teď NASA platí za v podstatě srovnatelnou službu SpaceX dvakrát až třikrát méně (což také platí američtí daňový poplatníci), tak tím poplatníci ušetří miliardy ročně. Navíc jde o peníze, které jdou zpět do americké ekonomiky, a ne do Evropy nebo Ruska. To je obrovské plus a má to i nevyčíslitelnou strategickou hodnotu, jelikož USA není závislé na jiné zemi, což jste sám někde zmiňoval.
Jaký je tedy podle vás argument pro to, aby NASA pro zásobování ISS raději nadále využívala spíše služeb ESA, JAXA nebo Roskosmu?
Skutečnost, že je potřeba něco přivézt zpátky neignoruji, jen jsem ji prostě neuváděl. Více věcí je stále potřeba na ISS vozit.
Pokud by šlo o peníze, tak zřejmě by bylo pro NASA nejvýhodnější podepsat kontrakt s lepší cenou za ATV pro určitý objem a druh nákladu.
Ale stran NASA / USA jde především o strategickou otázku. A zde jdou peníze stranou…
Jasně že více věcí se vozí nahoru. Jenže součástí nabídky služeb SpaceX je i to vracení věcí na Zem. A v podstatě to teď vozí jen sojuzy – pár desítek kilo, a Dragony – cca přes tunu. Takže nejde to nebrat v úvahu, když to je právě ta jedna z věcí, proč je tato loď používána. Skafandry, vadné nohy robota atd atd. Výsledky experimentů, nefunkční a nepotřebné zařízení.
Jinak bys mohl dopadnout jako v divadelní hře Járy Cimrmana, systém fungoval dobře, ale hromadili se mu v šachtě horníci.
To, že si Rusové již několik desítek let vystačili s 50kg nákladu zpět na zemi v Sojuzu o něčem vypovídá. Měli řadu Saljutů a Mir. Pokud by potřebovali, byl by takový problém poslat dolů samotný Sojuz bez posádky, jen s nákladem? To by se asi na +/-400kg dostali. A je otázka zda potřebujete samostatnou “loď” pro návrat vzorků na zem. Saljuty (některé) a Almazy měly “návratové pouzdro” a tady si nejsem vůbec jist jeho parametry. Určitě tu bude někdo, kdo se v této oblasti vyzná.
Ani Vy ani já jsme asi neviděli smlouvy NASA – ESA, NASA – SpaceX. Byl požadavek u ATV, HTV, Cygnus na návrat materiálu na zem? A nebo byla tato “specialita” požadována pouze u SpaceX a eventuálně Boingu? Pokud by šlo jen o peníze, věřím, že by se nakonec s Roskosmosem domluvili. Ale tady jde spíš o strategické rozhodnutí.
Musk vlastní 22% akcií Tesla z celkové hodnoty 160 miliard dolarů a 54% SpaceX z celkové hodnoty 36 miliard USD. Opravdu si myslíte, že Musk je někdo kdo nemá peníze ?
Ale to, že vlastníte akcie, přece vůbec neznamená, že máte peníze! Vy potřebujete mít volné peníze, abyste mohl financovat provoz nějaké společnosti.
Venca P. takže myslíte, že pilotovaná mise v Crew Dragonu na květen-červen, která se zřejmě protáhne na dlouhodobou misi a oni nemají hotové skafandry ? Zřejmě kosmonautiku dlouho nesledujete, tak prosím si o daném tématu nejdříve něco přečtěte nežli budete soudit.
Jestli pilotovaná mise s lidskou posádkou Crew Dragon opravdu proběhne květen – červen tohoto roku tj. 2020 se skafandry SpaceX, které známe z fotografií a videí, tak se veřejně zavazuji, že sním svůj klobouk:)))
PS: Kosmonautiku sleduji od 80. let. A Vy?
Já od roku 1968, a na to sežrání klobouku se opravdu těším. Kde račte bydlet, abych věděl, jak daleko to budu mít z Prahy?
Jen tady procházím kolem jednoho hezkého veřejného závazku.
Škoda, že je anonymní, takových velkohubých prohlášení se dá nasázet tucet a nezavazují vůbec k ničemu.
Na téhle fotce vidím připojení systému podpory života na pravé noze dále tam vidím 3 kusy a předpokládám že na nácvik se budou používat skutečné exempláře. Dále, co si představuješ pod pojmem natlakované? budou mít normální tlak, nebo mírně nižší. Tedy v atmosféře takhle vypadá natlakovaný skafandr…
Díky za link.
Takže na pravé noze vede do skafandru jedna hadička. Nevykoukal jste toho náhodou někde víc? Protože ta jedna hadička by znamenala, že je do skafandru možné zřejmě pouze přivádět vzduch, ale upouští se to někde jinde. Nějakým ventilem přímo na skafandru? Co třeba monitorování životních funkcí? Jsou součástí skafandru ony sexy síťované podvlíkačky s chlazením a vytápěním či nikoliv? Apollo používalo kyslíkovou atmosféru s tlakem cca. 0,33bar. Jak je to u SpaceX? Co možnost vyměšování? Jsou součástí skafandru plíny nebo to budou muset astronauti dělat rovnou do skafandru či si užít dobro klystýru? Nenašel jsem nikde jak se to obléká. Některé fotky ukazují zip na zádech, jako má potápěčský neoprén. Dosud na skafandrech do vesmíru myslím nikdo nepoužíval zipy. Přestože se dají sehnat “vzduchotěsné” zipy do potápěčských obleků, nevím jak je to s jejich skutečnou těsností při vnitřním přetlaku 0,33 – 1 bar.
Proboha proč se nepodíváš na internet místo toho abys sem naházel hromadu otázek? Očividně si pleteš IVA a EVA skafandry a vývoj dragonu taky nesleduješ. Zip na zádech Spx nikdy nepoužívalo. “Dosud na skafandrech do vesmíru myslím nikdo nepoužíval zipy” tak to si opravdu jenom myslíš. Zipy se používají už od programu Mercury.
Dohledám a přidám link, někde jsem fotku se zipem na zádech viděl. Není zip jako zip. Jde o to, zda ten zip je funkční ve smyslu zadržení tlaku. Sokol zip má, ale tlak drží vnitřní “zašněrovaný” pytel. Jak to přesně bylo u programu Mercury nevím, na skafandrech jsou, ale byly tam zipy opravdu funkční a vzduchotěsné?
Vidím 1 hadičku, ale to do čeho vede je o dost širší. Tedy konektor by se tam vešel i na monitorování životních funkci, pokud by se to neřešilo bezdrátově, případně něco jiného, ale to nevím. Diskutujeme tu něco co bylo aktuální před rokem a stihl jsem vše pozapomínat… Takže mohu poradit jediné. Najděte si to, vzhledem k tomu že zpochybňujete existenci něčeho co má za chvíli letět a nasa v tom problém nevidí, nemyslím že bych měl povinnost za vás dělat domácí úkoly.
Pratele navrhuji oznacit uzivatele Venca.P za trola a ignorovat jeho mnohdy zcestne prispevky s cilem vyprovokovat zbytecnou hadku.
Nejsme tu na Novinkach ze ne?
Vite ono nam to chleba nezlevni to je pravda -Ale ani nam to z krajice neukroji
Jen mi uniká jak to s tou produkcí 1 ks Starshipu týdně koncem tohoto roku a v budoucnu co 72 hod. Musk myslel – to jen plechařina nebo kompletně celý Starship včetně otestování?
A co s nimi bude začátkem příštího roku dělat? Starship bez SuperHeavy je k ničemu, pokud nebude provozovat pravidelné lety pro kolonizaci Marsu a to tak brzo nebude. Pokud bude mít taky rychlou obnovitelnost rakety tak mu bude stačit pro Starllink jen několik málo SH/SS.
Třeba to s tou rychlo dopravou po Zemi myslí fakt vážně. Ale to říkal, že asi na to SS modifikují, aby nepotřebovala na většinu vzdáleností SH.
Reálně vezmeme v úvahu EM konstantu – ke konci roku bude reálná kadence 1 SS/měsíc, z toho 4 – 5 budou už ve šrotu. A to bude 6. EM říkal, že počítá, že na orbitu se dostane 5 – 6. Možná další. jsem tedy optimista, tipoval jsem 4. – 5.
Co s takovým množstvím bude dělat? No, pokud chcete každých pár let (startovací okno) poslat k Marsu aspoň 100 lodí, tak prostě musíte vyrábět aspoň jednu týdně. 🙂 To vyplývá z Muskova odhadu, že na kolonizaci Marsu bude potřeba řádově 1000 lodí.
Upozorňuji, že řekl, že bude koncem t.r. vyrábět jednu týdně, nejdřív plánuje vyslat první dvě nákladní lodi k Marsu nejdřív v r. 2022, to je min. za dva roky. To je bude ty roky skladovat, než dojde k té kolonizaci?
1) Něco určitě rozbijou, něco budou testovací, které nebudou úplně optimální, takže je brzo vyřadí.
2) Něco zase rozeberou, aby viděli, jak to snáší lety a návraty (opotřebení atd).
3) Kapacita 50 starship ročně – se musí podělit i o SH, které jsou větší a zpozdí to možná trochu více…
4) Ono se to rozdělí mezi různé verze, které jsou mezi sebou nezaměnitelné – takže on to zas takový přetlak nebude (nákladní, tankery, osobní …a jejich další subvarianty).
5) Z počátku rozhodně nebudou lítat na otočku – a kontroly zaberou nějakou dobu, takže pro odletové tankování k Měsíci / Marsu bude potřeba těch tankerů najedou více (nebude se čekat, až to jeden otočí 6x, ale prostě jich poletí v krátkém sledu více) … a ono se to nasčítá velmi rychle.
Psal jsem to tu už loni. Pokud bude mít SpaceX vyrobených několik desítek lodí Starship určených k letům na Mars, bude ideální, aby je parkoval a skladoval na oběžné dráze Země. Kolem Země může obíhat klidně flotila několika stovek lodí. V některých mohou být zásoby, v jiných palivo nebo třeba stroje určených pro práci na Marsu. Jednou za dva roky se tato flotila sebere a odletí k Marsu. Spolu s ní ze Země odstartuje i několik lodí Starship s lidskou posádkou.
Pokud se Elonovi podaří ještě letos provést se Starshipem první orbitální lety, myslím, že první nákladní flotila poletí na Mars už v roce 2022. Dvě tři lodě.. Čistě na vyzkoušení technologií. Metodou pokus omyl. SpaceX tím nic neztratí, spíš získá. No a v roce 2024 poletí k Marsu už větší flotila. Nákladní Starship mezitím zvládne dopravit i zásoby na Měsíc.
Jen taková drobná otázka: jak se dá dlouhodobě při maximálním tlaku 6 barů udržet v kapalném stavu metan a kyslík ?
1) Stejně musíš natankovat na oběžné dráze… napřímo to nejde.
2) Pokud jde o ten tlak … tlak není problém. Problém je teplota… a s teplem se tam nahoře dá zacházet řekněme předvidatelněji.
Jak tam udržím kryogenní palivo dlouhodobě skladované, bez jakékoliv izolace v přímém styku s obalem.. Jakou manipulací ?
Ono nemusí být skladované zase tak dlouhodobě. Jak Invc píše, tak ta loď se na oběžnou dráhu stejně dostane poloprázdná a před otevřením okna dotankuje. A po odletu zase bude poloprázdná.
A ten obal vezme teplo odkud? Jseš ve vesmíru … vakuum je skvělá izolace … a pak už se potřebuješ jen podívat na teplo přijaté zářením… a tam jsou 2 triky: stín a odrazivost.
Chceš nějaké parametry? Podívej se třeba na James Webb Space Telescope a jeho deštník.Pasivní chlazení (tj. stín a pasivní vyzařování tepla) mu zajistí teplotu kolem 40K (- 233)…
SS nemá žádný chladič ani žádné stínění před pláštěm. Analogie s JWST moc nesedí. Samozřejmě, povrch může být leštěný, může odrazit nějakých 80-84% záření, může se to celé natočit vůči Slunci minimální plochou, ale bez nějaké izolace a dalších aktivních prvků to asi nebude tak jednoduché. Nějaké teplo navíc vznikne provozem a pohlcením záření , dopadajícího na sluneční články, které budou muset také být natočeny ke Slunci. v téhle podobě SS to nevidím jako použitelné
Achjo …
1) JWST sem zmiňoval, aby sis uvědomil v jakých číslech se dokáže pohybovat “pasivní” chlazení.. tam nahoře (tj. prostý stín) a vyzáření vnitřního tepla ven.
2) Podívej se na rendery … solární panely plánovali jako vějíř vzadu … skoro jako by chtěli, aby ta loď byla během letu namířena ke slunci drdelí … to je ale náhodička (on to má i své opodstatnění i kvůli stínění posádky). Přenos z externě umístěných solárních panelů máš minimální….
3) Jaký provoz ? Když to má parkovat…
4) Zapomínáš na skupenské teplo – toho tepla je zapotřebí sakra hodně.
5) Zapomínáš na to, že zářením přijímáš teplo jen na plochu vystavenou záření, ale teplo vyzařuješ celou plochou.
6) Zapomínáš, že ve stínu teplo jenom vyzařuješ, ale nepřijímáš…
7) Popravdě … podívej se na demonstrace F9/FH pro USAF – zaměřené z velké části na to, aby ukázali, že NEZAMRZNOU !
A jako bonus … máme tady za barákem zásobárnu technických plynů … včetně sedmikubíkového zásobníku s kapalným dusíkem …doplňuje se jednou za 2 měsíce. Chceš se přijít podívat?
Pokud někdo uvede svůj příspěvek jako ty, je jasné, , že toho druhého považuje předem za blba.
Ty body zahajující textem : zapomínáš …si můžeš odpustit, vím o co jde.
Emisivita leštěného nerezu je “0,0. nic” – no moc toho nevyzáří
Příklad se zásobníkem kapalného dusíku se ti velmi” povedl ” – je to dvouplášťová nádoba s provozním tlakem 20-40bar. . Až to takhle bude mít SS, tak bych sem ten příspěvek nepsal. Ale ani jedno z toho SS nemá, a nemá ani chladič.
A ten příklad s F9 je také dobrý. Jasně ukazuje, že vyzařování tepla je malé a nedochází tedy k ochlazení paliva .
SS nemá nic z toho , co JWST, ani nic z toho, co má stacionární zásobník kapalného dusíku.
Ale myslím, že nás tyhle drobnosti nemusí zatím vzrušovat.Od výroby tlakové nádoby k meziplanetárnímu raketoplánu je ještě daleko 🙂
šiš, člověk si povzdechne, a už za tím musí být myšlenka… to je jak v Duně 🙂 Prostě některé části debat a některé argumenty považuju za únavné… třeba tady ta část o zásobníku na LN2…
Ano – na zemi používáme dvouplášťové nádoby, protože jinak nezajistíš, aby samotnou nádrž obklopovalo vakuum…ve vesmíru je trochu zbytečné mít druhou vrstvu, která je tam jen kvůli tomu vakuu….
Pokud jde o ten provozní tlak: vzhledem k tomu, že většinu LN2 tady je na “koupání”, tak používaj nízkotlaký zásobník (0,35 MPa – 3,5 bar), max je pro tenhle někde kolem 0,8. Odpar by měl být pod 0,5% denně (alespoň podle zadávačky, na realitu bych se musel zeptat)…
Ale to je vcelku jedno. Můžem se hádat ještě dlouho, ale nějak do toho nedokážu dát srdce – pro dlouhodobé orbitální parkování nevidím rozumný důvod (spíš jen samé nevýhody). Realizovatelné to je, ale nemá to smysl.
To je tam pošle prázdné a po několika letech se zprovozní na zmáčknutí knoflíku?
Pro dlouhodobé vyčkávání na oběžné dráze není žádný důvod…. Ne, že by to nešlo – ale není moc důvod to dělat.
(Musely by už čekat naložené – a stejně by k nim muselo startovat cca 6 tankerů – takže sedmý start samotné lodi není žádná “úspora”).
Nn. Pošle je tam i se zásobami a s minimem paliva. Jídlo v zimě a tmě vydrží několik let, stroje také. Takhle pak mohou létat kolem Země klidně i několik měsíců. Těsně před startovacím oknem přilétnou ze Země tankery s palivem, lodě dotankují a všechny se postupně vydají na cestu k Marsu. Ideální startovací okno k Marsu trvá jen pár týdnů, pokud k němu má letět několik desítek až stovek lodí, je dobré připravit vše v klidu na oběžné dráze Země. Cca 400 až 500 km nad Zemí, kde nebudou brzděny zemskou atmosférou. Starty přímo ze Země na Mars jsou při velkém počtu lodí nereálné. Kosmodrom by musel být obrovský, větší než běžné mezinárodní letiště. Všude desítky obřích hangárů a desítky “zaparkovaných lodí”, což nedává ekonomický smysl. Na oběžné dráze Země je přitom z našeho pohledu nekonečno prostoru.
“Starty přímo ze Země na Mars jsou při velkém počtu lodí nereálné”
Vy chápete že pár desítek startů lodí ze Země je za hranou, ale zároveň plánujete startovat stovky tankovacích misí ? Trochu vám ty počty nevychází ! (Starship má kapacitu, a potřebuje k marsu, přes tisíc tun paliva ! Ale jeden tanker doveze 100 tun na LEO a ještě o mnoho méně na vyšší dráhy (kde by lodím zbylo víc paliva po odletu ze zemské gravitace).
To se ani nebavíme o fyzické kapacitě dopravit/vyrobit takové množství paliva pro desítky startů na kosmodrom. Bavíme o statisících tun kapalného kyslíku a metanu ! To už jsou skoro čísla celoroční spotřeby malého státu !
Zas nepřeháněj… s tou spotřebou a pozemním transportem. Stačí se podívat na některá reálná čísla:
“Statisíce tun kapalného metanu” … 100 000 tun metanu, ti vystačí na cca 50 startů systému SS+SH.
Roční spotřeba ČR je zhruba 5 500 000 tun. A USA zrovna s metanem nemá problém – s ohledem na to, jaké má zdroje břidlicového plynu a jak zuřivě je tlačí do světa.
Dopravit takové množství paliva… není problém – dělá se to vcelku běžně, dá se vcelku dobře skladovat a transportovat na velké vzdálenosti autem/vlakem/ lodí i potrubím (navíc z potrubí se dá snadno akumulovat). Podchladit ho můžeš na poslední chvíli před tankováním. (Pro srovnání – nord stream 1 má přenosovou kapacitu zhruba 35 000 000 tun / ročně, nord stream 2 má mít to samé … ).
Fajn čísla máme stejná, opravdu by šlo o statisíce tun. (vašich 50 startů připraví k odletu na mars asi 2, maximálně 4 starshipy).
Plynu těží v USA dost (bez levného plynu by Musk o metalox pohonu ani nikdy neuvažoval), s dopravou čistého metanu po souši je to trochu horší (asi by byla nutná rafinérie – čištění a podchlazení z obyč zemního plynu přímo u kosmodromu). A mnohem horší to bude s kapalným kyslíkem (tam je přítomnost OBŘÍ rafinérie na LOX u kosmodromu jediná reálná možnost).
Kdyby ta produkce šla rozložit do celého roku (resp. dvou roků čekání na startovací okno k marsu) a skladovat asi by to nebyl takový problém. Jenže pro stovky startů tankovacích misí potřebujete tu produkci časově zahustit a tam už narážíte na limity produkčních zařízení (ono to taky znamená že ta “rafinérie” na metan a kyslík se bude 2 roky v podstatě flákat – to je ekonomická sebevražda !).
V současnosti největší zásobníky na floridském kosmodromu mají kapacitu na 2-3 starty SLS (takže asi 1-2 starshipy). A protože to vozí cisternami po zemi tak příprava trvá až několik týdnů !
PS: stavba “refinérie” ať už na LOX, nebo kapalný metan trvá od objednání cca 5 let.
Podle Muska je zapotřebí 5-7 tankovacích startů na jeden let k Marsu. Tedy 50 startů by vystačilo na 8-10 letů k Marsu.
Postavit rafíïnérii možná trvá 5 let, ale jak dlouho trvá postavit pár obřích zásobníků na plyn v Boca Chica?
A ta příprava na let určitě půjde připravit průběžně během těch 26 měsíců. A každé 2 roky vyrazí 100 lodí k Marsu.
Beru to od vás jako doznání že vám nedochází měřítko takového projektu.
(v Boca Chica jsou podle všeho zásobníky na jeden start + rezerva na odpar a zkušební zážeh a jejich naplnění auto-cisternami zabere řadu dní až týdnů).
2 roky vám nikdo palivo na oběžné dráze schovávat nebude – určitě ne v pasažérské lodi. Potřeboval byste depot* a půlku paliva byste i tak poztrácel odparem za ty dlouhé měsíce.
*depot o kapacitě tisíců tun paliva, maličkost 😀
To je úplně jedno kolik je tam teď zásobníků. Já se ptám co brání postavit tam třeba 20 dalších pokud to bude zapotřebí. Což nebude, protože doprava na oběžnou dráhu bude průběžná.
Proč by to palivo nemělo vydržet 2 roky na oběžné dráze? Kam se asi podle vás to palivo asi tak z uzavřené nádrže odpaří? Přece jenom metan není vodík a ikdyby průběžně docházelo k malým úníkům skrze stěny nádrže, tak se dají průběžně doplňovat.
A nebudu s vám diskutovat zda je možné uchránit loď před ohříváním, protože to už tu řešíte s někým jiným.
Teď jsem si všiml toho čísla 100 lodí k Marsu. Prozraďte mi sladké tajemství kde si mohu objednat dodavatele několika milionů tun kapalného kyslíku ročně ?
U Metanu by to zase takový problém nebyl, pokud máte v prasátku víc než miliardu dolarů, pět let času na stavbu aparatury a nevadí vám že budete mít spotřebu plynu jak malý stát (ČR má roční spotřebu zemního plynu cca 5 milionů tun).
😀
Nedramatizuj…
*Obří* rafinerie na LOX? Obří rafinerie na lox produkuje nějakých 860 000 Nm3/hod.
Doporučuji tvé pozornosti nabídku Linde… hledej třeba LOX80 – abys viděl, jak takové zařízení vypadá pro relativně běžné použití (bezproblémů ti dodají větší – řekni číslo, jaké si předstvuješ v produkci).
A dál už to raději nechám…
Nic nedramatizuji.
Tisíc a více metrických TUN denně umí jenom ty nejvýkonnější instalace na světě. Takové se neskládají modulárně, ale staví se “na klíč” (u takové kapacity, u investice desítek, pokud ne stovek milionů dolarů se vyplatí udělat kompletní projekt).
A pro účely kosmonautiky ještě musíte připočítat cenu a údržbu zásobníků (nejde o kontinuální spotřebu).
Takhle to nefunguje. Trošku zagůglujte jak je to s kryopalivem ve vesmíru obtížné. Momentálně je nejzkušenější firmou ULA (dělají různé experimenty se zbytky paliva v horním stupni po vynesení primárního nákladu). Ostatně jejich horní stupeň je už teď objektivně nejpokročilejší na světě.
SpaceX zatím ani nezačala (to by se pochlubili) a přitom chtějí manipulovat a uchovávat stovky tun. Na to budou třeba roky zkušeností.
link – bod 7
Opravte mě, ale tam šlo jen o plus minus doložení schopnosti restartovat stupeň – životnost řádově v minutách až hodinách. To umí všechny lepší horní stupně už desítky let.
My potřebujeme dny až měsíce, zajistit zdroj palubní elektřiny, aktivní ovládání tlaku a ideálně aktivní chladič (ULA vtipně experimentuje s “obyčejným” zážehovým motorem spalujícím odpary).
A pak ještě to přečerpávání…
Jen mi prosím vysvětlete proč bude někdo kolonizovat Mars pomocí desítek lodí Starship? Co nám to v té tržní ekonomice přinese? Kdo to zaplatí? Jsou tam nějaké zázračné suroviny, které na Zemi nemáme? Co ekologie? Co udělá start takového ohromného množství raket třeba s ozonovou vrstvou?
Kdyby jste o SpaceX něco věděl což nevíte tak by jste se tak blbě neptal.
Muska v případě Marsu zisk zrovna nezajímá. Jde mu o dlouhodobý cíl, který se zhodnotí až daleko po jeho smrti.
Souhlasím, že start 100 lodí v krátkém sledu by radost ozonové vrstvě neudělal. Takže 100 lodí během jednoho měsíce určitě nevypustí. Také je otázka jestli budou muset vozit palivo jen ze země nebo jestli část nepůjde dopravovat z měsíce.
Ani jedno ani druhé. SpaceX dlouhodobě pracuje na mobilní automatické továrně na výrobu kyslíku a metanu z ledu a oxidu uhličitého. SpaceX uvedlo, že vývoj už je v docela pokročilém stadiu. Je to klíčová část celého systému