Navzdory faktu, že letos SpaceX létá jako utržené z řetězu, tak se získáváním nových zakázek pro tuto společnost je to v letošním roce poněkud slabší. S blížícím se létem se ale situace zlepšuje. Americké vesmírné síly totiž opět rozdělovaly zakázky a společnosti ULA a SpaceX si se svými raketami přišly na krásných dvanáct startů. Raketa Vulcan od ULA ale nabírá zpoždění, což by mohlo s plány pro mise tohoto typu ještě hodně zamíchat.
V roce 2018 zahájilo americké letectvo výběrové řízení druhé fáze programu National Security Space Launch (NSSL Phase 2), které mu mělo do roku 2020 umožnit vybrat dvě firmy, které budou v letech 2022–2026 zajišťovat pro ministerstvo obrany a další organizace vynášení vládních nákladů. Ve hře tehdy byly čtyři firmy: United Launch Alliance (ULA), Blue Origin, Northrop Grumman Innovation Systems a SpaceX. V srpnu roku 2020 bylo následně oznámeno, že pro zajištění dopravy na oběžnou dráhu v rámci programu si letectvo vybralo firmy ULA a SpaceX. V době udělení kontraktu se předpokládalo, že během let 2022–2026 se uskuteční přibližně 30–34 startů v celkové hodnotě přibližně 3,5 miliardy amerických dolarů. Obě vybrané firmy se měly podělit o tyto mise v poměru 60:40, přičemž za delší konec měla tahat firma ULA s novou raketou Vulcan.
Během následujících let docházelo k přidělování jednotlivých zakázek, přičemž do května 2023 bylo prozatím uděleno 15 misí. Firma ULA získala celkem 9 startů a kalifornské SpaceX jich obdrželo 6. Lze bez nadsázky říct, že americké letectvo a později Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command) přitom jednoznačně dodrželo plánovaný poměr 60:40. A protože poslední rozdělování se odehrálo loni v květnu, tak nějak se předpokládalo, že pomalu nastává čas na další kolo zakázek.
A dočkali jsme se počátkem letošního června, kdy se Vesmírné síly rozhodly přidělit dalších 12 misí. Na své si přitom přijdou obě společnosti, protože kontrakty byly tentokrát rozděleny v poměru 1:1, tedy 6 startů pro ULA a 6 startů pro Falcony. SpaceX si na seznam svých startů připsalo dalších 5 vynášek pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu (U.S. Space Development Agency, SDA) a tajný náklad pro americké vesmírné síly, konkrétně misi USSF-31.
Náklady pro SDA by se měly vydat na oběžnou dráhu z rampy SLC-4E na západním pobřeží na palubě Falconu 9. Půjde o sérii startů navazující na již proběhlou misi SDA Tranche 0 L1 a blížící se druhou misi L2. Při nich je vynášena vojenská konstelace tvořená v první fázi (Tranche 0) z 28 družic, jejichž účel bude sběr informací (transport layer) a pak monitorování balistických a hypersonických raket (tracking layer). Družice první fáze vyrobily firmy Lockheed Martin, York Space Systems, L3Harris a také SpaceX. Po letošních dvou misích Tranche 0 bude následovat celkem série startů typu Tranche 1, během kterých bude vyneseno celkem 126 družic pro tuto konstelaci agentury SDA. První z těchto startů (T1TL-A) je v plánu na rok 2024 a už v minulosti bylo oznámeno, že k tomu poslouží Falcon 9 startující z kalifornské Vandenbergovy základny. Teď v červnu bylo uděleno celkem 7 dalších misí pro Tranche 1, z toho pět získalo SpaceX s Falconem 9 (jde o mise T1TL-B až E) a dvě byly přiklepnuty ULA s raketou Vulcan.
Mise USSF-31, kterou získalo SpaceX, by měla startovat z Floridy, ale jako nosič byl uveden pouze „Falcon“, takže možná jde o misi pro Falcon Heavy. Náklad je jako obvykle utajený.
Co se týče ULA, tak kromě již zmíněných dvou vynášek družic pro SDA tato firma získala také dvě mise pro Národní průzkumný úřad (NROL-64 a NROL-83), dále vynesení družice GPSIII-SV08 a navíc misi USSF-114. Všech 12 nově udělených startů by se mělo uskutečnit v roce 2025 či později.
Do dnešních dnů se ze všech startů NSSL Phase 2, které americká armáda rozdělila od roku 2020, uskutečnil zatím jen jediný, a to USSF-67 na raketě Falcon Heavy letos v lednu. Příští misi, USSF-69, má SpaceX uskutečnit během podzimu a na následující měsíce jsou v plánu další. Na straně ULA je však situace nepoměrně složitější kvůli nedostupnosti nové rakety Vulcan. V případě první udělené mise ULA v rámci NSSL Phase 2, USSF-51, která má startovat letos na podzim, armáda svolila k využití rakety Atlas V jako náhrady za původně plánovaný Vulcan. Tato možnost ale do budoucna odpadá, protože od letošního roku má Atlas V zákaz získávat nové mise z kategorie národní bezpečnosti (vojenské, špionážní apod.).
Důvodem je to, že Atlas V využívá ruské motory RD-180, a to se ukázalo jako politicky problematické po anexi Krymu v roce 2014 a loňské invazi Ruska na Ukrajinu. Všechny budoucí mise pro NSSL tedy musí ULA provést s raketou Vulcan, která využívá motory BE-4 od americké společnosti Blue Origin. Vulcan však zatím stále ještě neodstartoval a jeho premiérová mise by se měla odehrát někdy v následujících měsících.
Zde však přicházíme k zádrhelu. Vulcan totiž sice nedávno úspěšně uskutečnil statický zážeh prvního stupně, ale aby mohl poprvé vzlétnout, musí ULA vyřešit příčiny selhání druhého stupně Centaur během testování letos v březnu. Dle nejnovějších informací se tak sice již stalo, ale ani ULA, ani její šéf Tory Bruno zatím neuvedli, jak se případná nápravná opatření promítnou do harmonogramu příprav inauguračního letu Vulcanu. Dostupné zdroje však naznačují, že se patrně nestihne původně plánovaný prázdninový termín a my jako diváci se dočkáme prvního letu nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Nicméně, aby mohl Vulcan začít vynášet zakázky NSSL, musí nejdříve absolvovat dva bezchybné starty. Zahraniční kosmonautické servery kvůli této okolnosti naznačují, že Vulcan patrně nestihne termíny svých prvních misí NSSL, které jsou plánovány na začátek příštího roku.
Je samozřejmě otázkou, jak se případné zpoždění bude armádě zamlouvat. K těmto obavám se přidává i Americký vládní úřad pro odpovědnost (Goverment Accountability Office). Ten ve své zprávě uvádí, že americká armáda stále objednává nové a nové mise u společnosti ULA navzdory faktu, že vývoj rakety je opožděn o více než dva roky. Zároveň úřad neopomněl dodat, že v případě problémů ze strany jednoho poskytovatele startů programu NSSL Phase 2 je možno mise případně zadat druhému dodavateli. To znamená, že SpaceX by potenciálně mohlo převzít některé z misí, které byly původně uděleny firmě ULA. Ředitel ULA Tory Bruno však prohlásil, že tato možnost je nepravděpodobná. Osobně se domnívám, že armáda bude schopna případné několikaměsíční zpoždění akceptovat. Něco jiného by však bylo, kdyby během jedné z prvních dvou misí Vulcanu došlo k selhání, což by už vedlo k velkému zpoždění dalších startů. To si ale dozajista nikdo z nás nepřeje.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Vulcan je velká neznámá. Uvidíme.
ULA je bohužel pro SpaceX velká známá, to BE-4 je velká neznámá ....
Zkusil bych spíš neznámý RAPTOR3!
"Celkem dobrej oddíl" ...
Čím je ULA známá?... 😉
Nebo neznámý RAPTOR5!