SpaceX a NASA zjišťují, zda by bylo možné prodloužit životnost Hubbleova teleskopu pomocí Crew Dragonu

O tom, že SpaceX přichází s inovativními nápady, nemůže být sporu a nyní přichází další. SpaceX společně s agenturou NASA podepsalo 22. září neplacenou dohodu, v níž se obě strany zavazují vypracovat studii, ve které se prozkoumá proveditelnost nápadu posunu Hubbleova dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu. Zde ovšem přichází na řadu podstatná informace. K tomuto posunu by teoreticky mohlo dojít při jedné z misí programu Polaris, a jak jste již pravděpodobně správně usoudili, měla by k tomu být využita kosmická loď Crew Dragon.

Program Polaris je spoluprací mezi SpaceX a miliardářem Jaredem Isaacmanem, který v minulosti zaplatil a velel misi Inspiration4, což byla historicky první zcela soukromá orbitální mise. Čtyřčlenná posádka tvořená neprofesionálními astronauty tehdy strávila tři dny na oběžné dráze v lodi Crew Dragon vybavené speciální kupolí pro co nejlepší výhled na planetu Zemi. Program Polaris na tuto misi volně naváže a bude se skládat celkově ze tří misí.

První mise dostala název Polaris Dawn, odstartuje nejdříve v březnu 2023 a má několik hlavním cílů. Především by se při ní měl uskutečnit první komerční výstup do volného prostoru. Jedná se o velmi ambiciózní plán, jelikož Crew Dragon nemá přechodovou komoru, a tak bude muset při výstupu proběhnout dehermetizace (odtlakování) celé kabiny. Astronauté zároveň budou vybaveni speciálními skafandry, které SpaceX vyvíjí pro výstupy do volného prostoru. Mise Polaris Dawn navíc počítá s dosažením výšky oběžné dráhy 1400 kilometrů, takže čtyřčlenná posádka bude nejdále od Země od misí Apollo, které doletěly až k Měsíci. Samotný výstup do volného prostoru však proběhne v nižší výšce. A třetím cílem mise Polaris Dawn je otestovat komunikaci z lodi Dragon pomocí satelitní sítě Starlink.

Nově oznámená studie SpaceX a NASA by ve výsledku mohla pomoct definovat náplň druhé mise programu Polaris. Právě při ní by mohlo v dobrém případě dojít k posunutí Hubbleova dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu. Je také důležité říci, že cílem studie není zjistit pouze, jestli může Dragon zadokovat k Hubbleu a přesunut ho na vyšší oběžnou dráhu, ale i posoudit případnou proveditelnost servisních prací na dalekohledu.

Studii SpaceX vypracuje ve spolupráci s programem Polaris za účelem lepšího pochopení technické složitosti servisních misí. Studie by měla probíhat zhruba šest měsíců. Během této doby budou shromažďována data ohledně Hubbleova vesmírného dalekohledu i kosmické lodi Crew Dragon. Ty se následně využijí k naplánování celé mise a pomohou určit, zda je možné celou tuto misi bezpečně provést.

Zatím se však ani neví, jestli se mise budou účastnit i někteří profesionální astronauti NASA, nebo jestli půjde čistě o civilní misi. S tím rovnou souvisí i otázka, zda se této mise bude účastnit i Jared Isaacman či nikoliv. Ani se neví, jestli bude potřeba výstup do volného kosmického prostoru, nebo ne. Studie by nám tak mohla odpovědět na všechny tyto otázky. Vše je ale zatím ve velmi rané fázi a dohoda byla uzavřena jen před pár týdny. Jared Isaacman už ale stihl prohlásit, že agenturu NASA by tato mise k Hubblu stála jen velmi málo, nebo možná vůbec nic.

Zatímco Hubble a Crew Dragon poslouží pro tuto studii jako testovací objekty, části tohoto konceptu podle Isaacmana mohou být v budoucnu potenciálně použity i u jiných družic, které jsou stejně jako Hubble na nízké oběžné dráze Země.

Hubbleův dalekohled pozoruje vesmír z oběžné dráhy od roku 1990. Tehdy obíhal ve výšce 600 km, avšak tato oběžná dráha se neustále snižuje. Od poslední servisní mise v roce 2009 dráha klesla z 565 km na 535 km. Bez navýšení dráhy by NASA musela koncem této dekády začít plánovat řízenou deorbitaci dalekohledu, jinak by samovolně zanikl v atmosféře někdy kolem roku 2037. Pokud by se ale Crew Dragonu povedlo dalekohled posunout na vyšší oběžnou dráhu, mohla by se jeho životnost prodloužit až o 20 let (samozřejmě za předpokladu že by se nic neporouchalo).

Ať už na let Crew Dragonu k Hubbleu nakonec dojde, nebo ne, zlatý hřeb programu Polaris, tedy třetí mise, bude vůbec první pilotovaný let kosmické lodi Starship. V té době půjde o nejsilnější a největší raketu v historii a její primární úkol bude dopravovat náklad i posádku na oběžnou dráhu Země, na Měsíc a jednoho dne i k Marsu. Na výšku měří celá sestava 120 metrů, přičemž nosič Super Heavy má 70 metrů a loď Starship 50 metrů. Super Heavy bude pohánět 33 motorů Raptor na kapalný kyslík a kapalný metan a nosnost na nízkou oběžnou dráhu má dosahovat hodnoty přes 100 tun.

[starbox id=2,21721]

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!